ČSR 2015: Podnikání pod kontrolou státu
11. prosince 2015

Bábek Radomil: ČSR 2015: Podnikání pod kontrolou státu

Podnikatelé by si snad chtěli podnikat po svém. Drzost. V České, téměř socialistické republice vše naštěstí berou do ruky zástupci LIDU, tedy socialisté a pan Babiš, samozřejmě s plnou podporou lidovců (déjà vu: Národní fronta 1948). Prý - lid si to přeje. Lid možná. Přejí si to i lidé?

 
Veřejnosti, tedy té nepodnikající, musí připadat, že si ti podnikatelé a živnostníci pořád na něco stěžují a že se jim přece nic tak hrozného neděje. No tak jim stát uložil nějakou další povinnost, no a co? 
Skutečně by to tak mohlo vypadat, a možná tak uvažuje i část veřejnosti podnikatelské. Nedostatek informací může totiž vést k tomu, že podceníte nebezpečí a vlezete do chomoutu povinností, které se pak ukážou být velmi nepříjemné, či dokonce ohrožující. A jen poznámka na okraj: zákony jistě nejsou od toho, aby ohrožovaly existenci občanů.
 
Takovou ohrožující povinností je kontrolní hlášení DPH. Tiše a nenápadně se stalo hrozbou pro malé podnikatele a živnostníky. Teprve krátce před účinností zákona se ukazuje, co vše podnikatelům hrozí. Soudný člověk se zeptá, proč se nikdo neozýval, když byl zákon schvalován. No přece proto, že politici vše kolem kontrolního hlášení ukryli za mimikry novely zákona o DPH, jejíž hlavním tématem byla třetí sazba DPH. O kontrolním hlášení se cudně mlčelo. A přitom je to zcela zřejmý nástroj proti malým podnikatelům a živnostníkům, je to jasné omezení jejich podnikatelské svobody.
 
Představte si, že léta budujete svoje podnikání. Máte své dodavatele, budujete si síť zákazníků. To jsou pro vás klíčové kontakty, a ty jsou samozřejmě předmětem vašeho obchodního tajemství. Kontrolním hlášením vaše obchodní tajemství končí. 
 
Každý měsíc musí podnikatel vypsat seznam, od koho nakupoval a za kolik a komu prodával a za kolik. Svoje zákazníky a dodavatele musí podrobně identifikovat. Musí uvést číslo každé faktury, datum povinnosti přiznat daň, základ daně a výši daně, a také označit zboží, které prodal či nakoupil. A protože tohle bude dělat podnikatel každý měsíc (jen živnostníci, kteří jsou čtvrtletními plátci DPH, mohou podávat kontrolní hlášení čtvrtletně) bude se v síti Finanční správy vytvářet dokonalý přehled o jeho podnikání, o obchodních kontaktech, o cenách, za které nakupuje i prodává. A nejlepší nakonec: Kontrolní hlášení DPH musí podnikatelé podávat v elektronické podobě. To znamená, že někde, v softwaru Finanční správy se budou vytvářet databáze, v kterých pak stačí zadat několik parametrů, a dozvíte se, o kom chcete, co chcete. Na řadě pak jsou zneužití informací, prodej a krádeže dat a konkurenční boj. Podpora korupčního prostředí jedna báseň.
 
Výše popsané podmínky a dopady kontrolního hlášení by asi stačily, aby si i laik a občan-nepodnikatel mohl představit, jak to stát s podnikateli myslí. To ale zdaleka není všechno. Aby vyplavala na povrch celá zrůdnost kontrolních hlášení, je nutno dodat další okolnosti, které zákonodárce do zákona vložil.
 
Stát ukládá podnikatelům povinnost posílat kontrolní hlášení výhradně elektronickou cestou. To samo o sobě je nepřijatelné, protože stát tak vnucuje občanům koupi či pořízení takových zařízení, o která třeba ani nestojí. Nejhorší však na tom je to, že zákon ukládá podnikatelům odpovědnost za doručení kontrolních hlášení. Ano, čtete dobře. Nikoli za odeslání, což je běžná forma odpovědnosti ve styku se státem, ale za doručení. Přitom podnikatel nemá jakoukoli možnost doručení nebo jeho kvalitu ovlivnit. A dokonce nemá ani žádnou zpětnou vazbu, možnost kontroly zda a jak bylo jeho kontrolní hlášení doručeno. To potom, vztaženo k automatickým pokutám za nedoručení či chyby v kontrolním hlášení je obrovskou hrozbou pro samu existenci podnikatele či živnostníka. A pokuty jsou mastné, a lhůty pro jakoukoli reakci podnikatele zatraceně krátké. 
 
Srovnejme na závěr, jaké povinnosti stát uvalil na podnikatele a jaké povinnosti klade sám sobě.
 
Pokud podnikatel nepodá kontrolního hlášení včas a FÚ jej na to upozorní, udělí FÚ podnikateli automaticky pokutu 10 000 Kč. Podnikatel však musí v takovém případě stihnout podat přiznání do 5 kalendářních dnů. Pokud z jakýchkoli důvodů nestihne podat kontrolní hlášení ani do 5 dnů po výzvě FÚ, udělí mu FÚ automaticky pokutu 50 000 Kč.
Stát sám sobě dává na vše lhůtu 30 dnů a sankce za neplnění povinností žádné.
 
Podnikatel je povinen posílat kontrolní hlášení v elektronické podobě a je odpovědný za jeho doručení. Výzva, kterou pošle stát podnikateli, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně. 
 
Domnívám se, že je možné s jistotou konstatovat, že kontrolní hlášení není nic jiného, než zcela drze do zákona propašovaný bič na malé podnikatele a živnostníky. Podnikatelům z něj hrozí:
 
Dlouhodobý a podrobný sběr dat o podnikání
Prolomení obchodního tajemství
Shromažďování dat na jednom místě
Odpovědnost za procesy, které nemohou ovlivnit
Likvidační pokuty
Šibeniční termíny
Další práce a výdaje, zcela neefektivní pro podnikání
 
Celé nastavení novely zákona o DPH v části o kontrolních hlášeních tedy působí dojmem, že cílem je vybírat co nejvíce na pokutách a co nejvíce živnostníky kriminalizovat a otrávit. Opravdu mají takto vypadat zákony v demokratickém státě? Jako by se vytrácel fakt, že stát má sloužit občanům, a ne občané státu.
 
 
za odborné spolupráce paní Moniky Mrázové, členky APM