22. října 2015

Rozhodně musíme zabránit ekonomické migraci

Mladá Boleslav – Zařízení pro zajištění cizinců Bělá – Jezová, skloňované opět v posledních dnech na stránkách novin, navštívil také Adolf Beznoska, poslanec za Mladoboleslavsko.

Proč jste se rozhodl Jezovou navštívit? 

Bylo to nejenom z důvodu mého osobního i profesního zájmu o uprchlickou krizi, ale také z proto, že na Mladoboleslavsku bydlím, je to můj region. Chtěl jsem se na vlastní oči se přesvědčit, jak to v takovém zařízení funguje a jestli se zprávy z otevřených zdrojů zakládaly na pravdě. 

A váš nejsilnější dojem?
 

Především bych velmi rád poděkoval zaměstnancům zařízení za jejich perfektně odváděnou práci. V Jezové jsem se přesvědčil, že mnohé informace dostupné z médií, informace od různých zájmových skupin a dokonce i zpráva paní ombudsmanky jsou veřejnosti podávány přinejmenším nepřesně, možná i účelově a skládají se z mnoha, řekněme, polopravd, které realitě života v zařízení neodpovídají. 

Zařízení funguje už dlouhá léta, změnilo se ale hlavně národnostní složení. Koho jste tam potkal vy? 

Dnes tady již nemají převahu Ukrajinci nebo Vietnamci, ale většinou se jedná o Syřany, Afghánce, Iráčany a podobně. Aktuálně je v zařízení podle mých informací asi 260 klientů, zejména rodin s dětmi, část klientů pak tvoří mladiství (věk 15­-18 let) bez doprovodu. Samotní muži byli z Jezové převezeni do Drahonic. 

Zeptám se na rovinu, je přirovnání uprchlického tábora k vězení skutečně na místě? 

Vězení to rozhodně není. K tomu to má velmi daleko. Uprchlíci sice musí odevzdat peníze, mobilní telefony, nebezpečné předměty a podobně, svoboda jejich pohybu je omezena, ale režim v zařízení rozhodně vězení nepřipomíná. Je třeba si uvědomit, že migranti narušili suverénní území České republiky a přešli jeho hranice nelegálně. Chránit své území je základní právo každé země a podobný postup je normální všude na světě. Dokud tito migranti neprokáží svoji totožnost, nebo se nevyřídí jejich dokumenty, popřípadě se nerozhodne o jejich vrácení či přesunu do jiné země, je logické, že jejich pohyb po území našeho státu musí být omezen. V zařízení však většinou nezůstávají dlouhou dobu, málokdy jsou v něm déle než 42 dní. 

Nicméně se tady nacházejí v izolaci? 

Ani informace o tom, že jsou cizinci v zařízení odříznuti od světa, nejsou přesné. Sice nemohou mít z bezpečnostních důvodů mobilní telefony a přístup na internet, ale mají možnost využít placeného hovoru příbuzným. Rovněž mohou bez omezení využívat poštovních služeb. K dispozici mají i bezplatné právní konzultace. 

Zejména místní lidé mají obavy ze zdravotního stavu cizinců, bojí se šíření nejrůznějších nemocí. 

Každý člověk je při vstupu podroben kompletní lékařské prohlídce, včetně rentgenu plic a odběru krve. Odmítnout prohlídku nelze, případně je lékařské vyšetření provedeno za asistence Policie ČR. Pokud se zjistí závažnější onemocnění, je klient odvezen rovnou do nemocnice. Pokud se objeví zdravotní problémy u klientů v průběhu pobytu, je situace klienta řešena obdobně. Občasné výskyty průjmů nebo svrabu jsou způsobeny odlišnými hygienickými zvyklostmi klientů a není v silách personálu vždy a v každém okamžiku udržet hygienická zařízení v naprostém pořádku. 

Zjistil jste něco i o režimu, který tam panuje? 

Zaměstnanci zařízení se snaží klientům pobyt co nejvíce zpříjemnit. Samozřejmostí je pravidelná strava – výběr ze tří jídel. Mimo to mají nárok na jeden nákup dle vlastního přání v hodnotě 300 Kč týdně. K dispozici je hřiště, posilovna, televizní místnosti, denní tisk v několika jazycích, knihovna a různé programy volnočasových aktivit od hrnčířství až po malování. V záchytném zařízení pracuje 6 pedagogů volného času a 8 sociálních pracovníků. Pro děti migrantů je k dispozici a funguje školka a škola. Pro děti, které smí při souhlasu rodičů opustit areál, jsou pořádány výlety po okolí. 

Jaký závěr jste ze své návštěvy v Jezové vyvodil vy? 

Utvrdil jsem se, a to i v rámci debaty se zaměstnanci, v názoru, že příliv tisíců, ne-li milionů migrantů do Evropy představuje pro celou evropskou kulturu možné nebezpečí. Tito lidé jsou od nás tak diametrálně odlišní, že dle mého názoru prakticky neexistuje možnost jejich úplné integrace. Jejich myšlení a zvyky, životní styl, vnímání postavení mužů a žen ve společnosti, denní rytmus, hygienické standardy a jejich názory jsou ve značném rozporu se vším, co je obvyklé pro náš evropský prostor. Jejich mnohokrát deklarovaná neochota přizpůsobit se evropské kultuře, a celá řada evropských zemí již dlouhodobě tuto zkušenost má, situaci dále ztěžuje. 

Jste tedy pro odmítání uprchlíků? 

Osobně bych neměl problém s přijetím smrtelně ohrožených migrantů, kteří jsou ve své vlasti pronásledováni za náboženské nebo politické přesvědčení. Problém této migrační vlny však spočívá v tom, že se převážně jedná o migranty ekonomické. Pokud se totiž těchto lidí zeptáte, kam směřují, okamžitě odpoví, že do Německa, Velké Británie nebo Švédska. Pokud by to byli političtí nebo náboženští migranti, vzali by za vděk jakoukoliv bezpečnou zemi (respektive dle mezinárodních úmluv tu nejbližší) a to nejen v Evropě ale i v Asii a Africe. To se však neděje. I dle statistik z českých zařízení vyplývá, že převážně se jedná o samotné mladé muže, kteří cestují mnohdy se značným objemem finančních prostředků. Je velmi pravděpodobné, že kdyby tito lidé prchali před válkou nebo jiným ohrožením, logicky by s sebou vzali i své rodiny. Jsem přesvědčen, že v naprosté většině se jedná o ekonomickou migraci, a té musíme zabránit. 

Ing. Adolf Beznoska

poslanec PČR
zastupitel statutárního města
místopředseda oblastního sdružení