Novinky Mediální výstupy

 

Vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací ve věci ochrany podzemních vod. Minule jsem se s tímto tématem obrátil na pana ministra Brabce, týkalo se to deficitu mezi podzemní a povrchovou vodou a disproporce mezi poplatky. Na vás se chci obrátit s otázkami týkajícími se toho, že v orných půdách se prokazatelně na základě údajů Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy snižuje vinou špatného hospodaření množství organické hmoty, přitom obsah organické hmoty v půdě přímo souvisí se schopností půdy jímat srážkové vody. Zároveň je také známo, že zemědělci nepříliš rádi, je to pro ně administrativně komplikované, přijímají a zpracovávají do půdy komunální komposty. Přitom Ministerstvo životního prostředí neustále podporuje výstavbu dalších a dalších kompostáren, přitom mnohdy na produkty v nich vyrobené není odbyt.

 

Mám dvě otázky, vážený pane ministře, na vás: Bude Ministerstvo zemědělství spolu s Ministerstvem životního prostředí řešit problém zvyšujícího se deficitu organické hmoty v orné půdě? A za druhé, jak se Ministerstvo zemědělství bude snažit motivovat zemědělce, aby hospodařili na polích tak, aby voda zůstávala na polích a neodtékala do recipientů a zároveň také aby byly využity vody drenážní?  
 

 

Dobré odpoledne, děkuji, vážený pane předsedající, milé poslankyně, vážení poslanci. Vážený pane poslanče, já se s dovolením pokusím v té krátké lhůtě odpovědět, protože to je téma, o kterém bychom tady mohli diskutovat celé odpoledne.

 

Na tu první otázku, zdali budeme řešit problém deficitu organické hmoty - to je samozřejmě otázka, kterou se zabýváme, kterou se snažíme řešit už teď v reálném čase. My jsme udělali mnoho kroků v nastavení společné zemědělské politiky, kde se zvýšily nároky na řekněme minimální zatížení dobytčí jednotky na trvalé travní porosty v České republice, abychom podpořili živočišnou výrobu, to znamená potom i návrat organické hmoty do půdy zpět. Dále se snažíme motivovat zemědělce, aby pěstovali meziplodiny. V letošním roce podle prvních srovnání máme meziroční nárůst o 30 tis. hektarů meziplodin. Ta přesná čísla budeme mít na konci roku, ale je vidět, že pozitivní trend se tady daří nějakým způsobem nastavovat. Musím říci, že se snažíme také podporovat plodiny, které jsou zlepšující, jako jsou bílkovinné plodiny typu vojtěška, jetel, přes takzvanou bílkovinnou platbu, která je zase navázána na minimální zatížení dobytčí jednotkou. To jsou všechno podpory, které vznikly nově teď v roce 2015 a jsou nastaveny zhruba na příštích pět let.

 

Musím říci, že druhá otázka, jak zemědělce motivovat, aby se řekněme tou záležitostí více zabývali a více se snažili hospodařit podle zásad správné zemědělské praxe a udržet vodu v krajině a především zvýšit retenční potenciál půdy, tak my se teď snažíme připravovat novelu nařízení vlády právě ke společné zemědělské politice. My chceme zase zvýšit nároky na zemědělce a jejich způsob pěstování, ať už jde o střídání plodin, o velikost půdních bloků, třeba vyhodnocení délky půdního bloku po svážnici, abychom tam udělali nějaké přerušení jinou plodinou, abychom nepodporovali erozi. Pak samozřejmě plánujeme v příštím roce v rámci výzev umožnit zemědělcům také podporu nákupu mechanizace, která podpoří zvýšení retenční kapacity půdy. Jde nám především o nástroje, jako jsou hloubkové kypřiče, hloubkové podrývání, protože spousta zemědělců dělá minimalizaci, ale nedělá ji celou, dělá jenom tu část, která je jednoduchá, ekonomicky pro ně přijatelná, ale tady toto už neřeší řekněme do konečného finále, jak se to správně má dělat.

 

Snažíme se také motivovat zemědělce, aby hospodařili v souladu s přírodou, to znamená otázky zadržení vody v krajině, pokud jde o malé vodní nádrže, rybníky. Na příští rok otevíráme nový dotační titul, který právě bude podporovat ať už zemědělce, tak obce, případně samozřejmě privátní osoby, aby realizovali výstavbu nových rybníků. Neomezujeme to velikostí toho rybníku. Samozřejmě i podpora odbahnění a těchto záležitostí tam bude nastavena. A pro podniky povodí budeme mít nachystán dotační titul na obnovu infrastruktury právě po zemědělské vodohospodářské správě, pokud jde o drenáže a centrální systémy odvodu od drenáží, které jsou v dost špatném stavu, protože dnes to podniky povodí nemají z čeho financovat. Potom co se zrušila zemědělská vodohospodářská správa, tak ta půlmiliarda korun, která tam byla určena na tuto údržbu, už nepřešla žádným způsobem na podniky povodí. I to je další věc, kterou se snažíme pro příští rok systémově nastavit, aby se to dařilo.

 

Já musím říci, že téma, které jste zvedl, a to je i téma kompostů a dodání organické hmoty do půdy přes komposty, je téma, které není úplně dobře systémově vyřešeno, protože sice Ministerstvo životního prostředí motivuje obce a jiné podnikatelské subjekty, aby zpracovávaly kompost, jenomže už tam potom chybí přenos té koncovky pro to, aby byla motivace pro zemědělce kompost případně nakoupit nebo za určité náklady ho aplikovat na pole. To je věc, kterou si budeme muset mezi sebou vyřešit. Je to hlavně problém pro obce, které nemají kompostárny. Zemědělec, který má kompostárnu, ten to v rámci svých kalkulací udělá, ale pro obce je to opravdu velký problém, co s tím kompostem vlastně dělat, když už tedy biologicky rozložitelný komunální odpad sesbírají, ale jak ho potom uplatnit ekonomicky, to je dnes opravdu problém, který není úplně dobře vyřešen. To uznávám.

 

Pokusil jsem se udělat výčet některých opatření, která realizujeme.

 

 

Karel Havlíček to trefně popsal veršem: Točíme-li ze sudu nedolévajíce, zůstanou nám naspodu brzy jen kvasnice.

 

O té živočišné výrobě, o tom ubývání krav mluvit nebudu. To je obrovský problém sám o sobě. Jenom se chci zeptat, jestli se chystáte nějak regulovat vysévání, pěstování širokořádkových plodin, tedy zejména kukuřice, pro bioplynové stanice.

 

 

 

My jsme v trošku složité situaci, kdy tady zhruba před sedmi osmi lety Ministerstvo zemědělství ne úplně dobře nastavilo podporu bioplynových stanic, nepodvázalo to živočišnou výrobou a adekvátní velikostí osevních ploch, které by ten zemědělský podíl na bioplynovou stanici měl. My tudíž těžko můžeme odlišit, kterou plochu ten zemědělec využívá na bioplynovou stanici a na krmivovou základnu, protože se to každý rok proměňuje, není to konstantní hodnota.

 

Nicméně my pro příští rok máme nachystáno, že zemědělci v systému LPIS vidí dnes středně a silně ohrožené půdy, erozně ohrožené půdy, s tím, že dnes se na ně vztahuje systém GAEC, kde se jasně říká, jak mají hospodařit, co mohou a nemohou. My do té vrstvy systému LPIS jim překreslíme a zvýrazníme i 51 % potenciálně erozně ohrožených půd, s tím, že jim legislativně řekneme: vážený zemědělče, pokud na těchto plochách, které ty vidíš a které můžeš ovlivnit, ti nastane erozní událost, automaticky ti ten půdní blok překlápíme do režimu pod GAEC, kde jsou dnes středně a silně ohrožené erozní půdní bloky. Zemědělec bude vědět dopředu, u kterých ploch to může nastat, a je v jeho rukou, aby se rozhodl, zdali tam bude sít širokořádkovou plodinu, nebo ne, protože ta hrozba, která mu tímto hrozí, je poměrně velká. Snažíme se tady o pozitivně negativní motivaci, aby to měl zemědělec v rukou a rozhodnutí mohl sám ovlivnit.