Tedy toho, že vzdělanost mladých lidí stagnuje. Rozevírá se propast mezi žáky a studenty podporovanými rodiči a slabší polovinou žactva. Řeší se „projekty“ a další nápady školních lobbistů.

 

Ministr Chládek podporoval technické vzdělávání alespoň slovně, nyní se nebude podporovat vůbec.

 

Školní docházka se prodlužuje o další rok – a nikdo neřekne konkrétně – „co budou děti umět více“.

 

Změny financování z „placení na žáka“ na „placení na kantora“ způsobí buď ekonomický kolaps systému (známe z resortu zdravotnictví např.) nebo přinese brutální unifikaci českého školství a tvrdé určování počtu zaměstnanců v jednotlivých školách.