Události, komentáře: Vláda přichází s dalšími regulacemi, které daňový systém stále více komplikují
Hostem komentovaných událostí ČT24 byl ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Diskutoval o navrhovaném rozpočtu na rok 2016 a skutečnosti, že se ministerstvu financí nedaří vybírat daně.
Celý rozhovor s Janem Skopečkem můžete zhlédnout na ČT24.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Vláda řeší jasnější kontury toho, kolik bude příští rok utrácet. Opozice zase řeší, proč místo toho vláda nešetří. A odborům, těm je divné, proč si vláda nepůjčí ještě víc. Máme tu další jednání o státním rozpočtu na rok 2016. Téma na úvod dnešních Událostí, komentářů, dobrý večer. Jak jsem říkal, nad rozpočtem se dnes setkali odboráři, zaměstnavatelé i vláda. Odbory považují návrh za restriktivní a schodek by prý podle nich mohl být i vyšší. Zaměstnavatelé plán ministra financí naopak podporují.
Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor:
Dálnice D3 u Českých Budějovic, tady končí poslední část staveniště a navázat má obchvat města. Jenže na něj teď v rozpočtu nejsou peníze, to je jen jeden z mnoha příkladů. Z mapy, kterou připravil Státní fond dopravní infrastruktury, vyplývá, že podobných míst označených oranžově jsou desítky.
redaktorka:
Na seznamu ohrožených staveb figuruje také obchvat Dubé na Českolipsku, který má stát víc než půl miliardy korun.
Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor:
Celkem chybí resortu dopravy ještě tři miliardy, aby na připravené stavby mohly vyjet bagry a nákladní auta.
Dan ŤOK, ministr dopravy /nestr. za ANO/:
Podle té mapy by mohlo hrozit, že bychom už nebyli schopni v té míře, v jaké očekáváme a v jaké jsme připraveni zahajovat nové stavby.
Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor:
Ministr dopravy přitom dnes získal další spojence. Právě to, jak bude vypadat rozpočet na příští rok a jak moc bude proinvestiční, bylo hlavním tématem jednání zástupců kabinetu Bohuslava Sobotky s tripartitou, tedy odbory a zaměstnavateli. Zajímaly je hlavně investice. Podle Svazu průmyslu a dopravy by dokonce deficit 70 miliard mohl být nižší. Míří tím na výdaje. Podle zástupců firem by ministerstva měla omezit nákup externích služeb. Proto chtějí vidět, jak stát investuje a kde utrácí jinde.
Jaroslav HANÁK, prezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR:
Věřím, že na září pan ministr financí splní naše přání, aby nám předal dvě klíčové tabulky.
Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor:
Odbory mají na výši rozpočtového deficitu opačný názor. Podle nich by mohl být vyšší.
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
Největší problém státního rozpočtu je to, že on je ve svém důsledku vlastně restriktivní.
Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor:
Šéf státní kasy to ale vidí jinak. Rozpočet podle něj nebude škrtit ekonomiku a přinese investice.
Andrej BABIŠ, vicepremiér; předseda hnutí /ANO/:
Ten rozpočet je transparentní. Je to rozpočet ambiciozní a je to taky velice dobrý rozpočet.
Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany /ODS/:
Je třeba prostor dát podnikatelům a soukromému sektoru. Vláda může tak akorát pomoci nebo ublížit. A myslím si, že deficitem 70 miliard v době ekonomického růstu té ekonomice spíše ubližuje.
Tereza RADVÁKOVÁ, redaktorka:
Ministři stále jednají o svých požadavcích s Andrejem Babišem. Částečně dnes uspěl i šéf kultury Daniel Herman. Na dorovnání rozpočtu potřebuje dvě miliardy. Zatím dostal 750 milionů.
Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/:
Absolutní prioritou v našem resortu je především platová stabilizace. To znamená, že na zvýšení platů pro příspěvkové organizace bude vyčleněno minimálně 70 milionů.
Tereza RADVÁKOVÁ, redaktorka:
Petr Kutan chodí do práce opravovat obrazy. Už 13 let vede restaurátory v Národní galerii. Jen o kilometr dál denně ladí nástroje filharmonici nebo trénují tito tanečníci baletu Národního divadla. Od příštího roku budou mít všichni na výplatní pásce o 897 korun víc, pokud jejich šéfové rozdělí peníze stejným dílem.
Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/:
V průměru jsou ty platy v těch příspěvkových organizacích velmi nízké, zhruba 21 tisíc korun.
Tereza RADVÁKOVÁ, redaktorka:
180 milionů navíc dostane český film. 200 půjde na památky a investice a 300 na pobídky zahraničním filmům. Vladimír Keblúšek a Tereza Radváková, Česká televize.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
A se mnou ve studiu už sedí Radek Špicar, vicepremiér Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Dobrý večer.
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:
Dobrý večer.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Vedle něj Josef Středula, předseda odborů. Dobrý večer i vám.
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
Dobrý večer.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
A naproti nim Jan Skopeček, poslanec ODS. Dobrý večer i vám.
Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany /ODS/:
Hezký večer. Nejsem poslanec, pardon.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Pardon, omlouvám se, expert ODS, tak. A já jenom dodám, že my jsme do debaty samozřejmě zvali také zástupce vládní koalice, ovšem žádný zákonodárce si na nás čas neudělal. Pánové, a já začnu u pana Špicara možná takovou otázku, než se dostaneme dovnitř do toho rozpočtu, tak rozpočet přes jeden bilion korun. Kolik podle vás je tam vaty?
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:
My si myslíme, že tam zcela jistě nějaká je. Nesouhlasíme s těmi ekonomy, kteří říkají, že bychom například deficit mohli v tuto chvíli stáhnout na nějakých 30 - 40 miliard. To, si myslíme, jsou očekávání nereálná. Nicméně v takových specifických kapitolách, jako je vámi v reportáži zmiňovaná kapitola externí nákupy služeb, by se zcela jistě nějaké jednotky miliard najít měly.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Já jsem předpokládal, že externí náklady bude asi věc, kterou zmíníte na prvním místě. Ale není to taková mantra trochu? Říká se, říkalo se to za minulých vlád, říká se to za současné vlády. Ale ta vata aspoň podle toho tam stále nějakým způsobem je.
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:
Právě proto, že se o tom stále hovoří a ta kapitola se stále zvyšuje, tak máte sice pravdu, že to taková mantra je, ale my to kapitolu skutečně velmi pečlivě sledujeme už několik let a jsme poměrně nervózní z toho, že se žádné vládě žádnému ministerstvu doposavad nepodařilo tuto kapitolu začít snižovat. To není kapitola, jenom aby diváci věděli, kde jsou jednotky miliard korun, to je kapitola, ve které je přes 30 miliard korun. A jsou to takové ty marketingové služby, nejrůznější formy poradenství, které využívají ministerstva, právní služby a tak dále. To znamená, tam zcela jistě nějaká, jak vy jste říkal, pane redaktore, vata, jsme přesvědčeni, že bude.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
A řekněme, že to je terminus technicus takový. Pane Skopečku, já předpokládám, že vy byste škrtali v tom rozpočtu výraznějším způsobem. Když tady používáme ten výraz vata, tak zmíním asi to, co říkal Andrej Babiš, když nastoupil na ministerstvo, říkal, že budeme jaksi ve vládě s jednotlivými ministry škrtat. Povedlo se to podle vás?
Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany /ODS/:
Já si myslím, že se to nepovedlo. Já souhlasím s tím, že v tom rozpočtu je vata. Souhlasím rovněž s tím, že po létech, kdy jsme měli veřejné finance deficitní, máme je dlouhodobě deficitní, že nejde se dostat z roku na rok na nulu. To je opravdu nesmysl. Nicméně když už se podíváme na rok 2014, tak tam zjistíme, že byl deficit menší a měli jsme daleko horší ekonomické počasí. Té ekonomice se tolik nedařilo. Ten deficit je podobný, jako byl v roce 2012 téměř na chlup, a to byl mnohem horší rok pro naši ekonomiku. Tudíž my si myslíme, že ten trend snižování deficitu měl být skutečně rychlejší a někde kolem 50 - 40 miliard se mohl pohybovat.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
K tomu se dostaneme. Já jenom uzavřu, jestli dovolíte, tady tu debatu o tom, jestli se tam dá někde nějakým způsobem šetřit a dá se škrtat. Mají odbory na to nějaký recept? Radily by třeba nějaký hloubkový audit v jednotlivých ministerstvech a dá se tam podle vás najít ještě peníze?
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
Kdo hledá, najde, se říká v jednom českém úsloví. A myslím si, že to platí i stejně tak o státním rozpočtu jako o každém rozpočtu, od firemního počínaje. Ale to si myslím, že se státní správa opravdu v tomto výrazně zlepšila, protože už jenom ty věci, které se týkají zveřejňování některých smluv. Ale jestli tady hovoříme o externích službách. Externí služby v některých případech je dobře, že existují, a je dobře, že stát si v tomto pomáhá z externích stran, protože v některých případech pokud by měl spoléhat pouze na vlastní síly, tak to opravdu není v lidských možnostech. A příklad třeba může být u otázce migrantů, tlumočnické služby. Kdyby je měl platit přímo jako zaměstnance, tak by to bylo enormně drahé. V tomto případě třeba externí služby jsou enormně důležité a je potřeba je využívat. Ale vždycky je otázka ceny. Ale tady si myslíme, že při bilionovém, více než bilionovém rozpočtu a budeme mluvit o jednotkách miliard, tak to si myslím, že vedeme diskusi v této chvíli opravdu doslova a do písmene o drobných. Tady jsou daleko vážnější věci, které...
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
30 miliard je věc, která se dá potom využít nějakým určitým způsobem. Já se omlouvám, že vám skáču do řeči, ale pan Špicar tady mluvil o 30 miliardách, pokud se nemýlím, opravte mě, prosím, tak 20 miliard je tam alokováno právě na ty právní služby. A je otázka, jestli stát si potřebuje kupovat za 20 miliard právní služby, například.
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
To je vždycky otázka rozhodnutí příslušného ministra. A za to je placen, proto tu funkci vzal, a proto musí vždycky vyhodnotit, jestli to je potřeba, nebo ne. Jedna věc je rozpočet, druhá je skutečně čerpání, a to se vždycky dá změnit. Ale je opravdu, vždycky ty kauzy jsou rozdílné. Jestli byla v minulosti kauza Diag Human, tak bylo potřeba opravdu velmi sofistikované služby, a to nelze poskytnout jenom ze zdrojů. Byly ale zase jiné kauzy, kde to byly zbytečně vynaložené prostředky, protože to mohli zvládnout právníci, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru. Takže je to vždycky subjektivní. Ale myslím si, že opravdu toto nejsou věci, které nejsou tak zásadního charakteru ve vztahu k celému objemu státního rozpočtu.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Rozumím, rozumím.
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
Je, jsou tam samozřejmě daleko zásadnější položky.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Pojďme na ně. Pojďme se podívat na asi věc, která jaksi zajímá veřejnost, a to je deficit. Mě zaujalo, že vy jste mluvil o tom, že těch 70 miliard je podle vás v pořádku, respektive že tam ten rychlejší úbytek toho deficitu není možný. Pokud se nemýlím, 2,5 % odhadovaného růstu je asi 30 miliard. Ten argument, že by šlo ještě jít třeba k 50, možná až 40 miliardám, je tedy podle vás nereálný i při takovém růstu?
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:
My už jsme si prošli obdobím, kdy byl schodek velmi dramaticky snižován navíc v době, kdy to hospodářský růst příliš nepodporoval a ty důsledky pro ekonomiku si ještě pravděpodobně všichni pamatujeme. My máme za to, že ten současný hospodářský růst, který zažíváme, samozřejmě jsou za něj odpovědné především firmy a lidé v té reálné ekonomice. Nicméně pomáhá i stát svými výdaji a určitou náladou, kterou ve společnosti v tuto chvíli prosazuje. My jsme rádi, že ten deficit klesá v porovnání s letošním rokem. A skutečně bychom byli neradi, kdyby klesal příliš radikálně, protože máme pocit, že by to mohlo ohrozit ten současný hospodářský růst. To znamená, jak už jsem říkal, jeho určité snížení v řádech jednotek miliard korun ano, ale nějaké skokové snížení v rámci desítek miliard korun nepovažujeme za v tuto chvíli reálné. I v souvislosti s tím, o čem hovořila vaše reportáž. Jsou skutečně oblasti, které jsou podfinancované, kde si lidé například ve státní správě zaslouží, aby jim bylo přidáno. Resort kultury je, myslím, velmi dobrým příkladem.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Já zůstanu ještě po své levé straně, to znamená u vás, pane Středulo. Předpokládám a předpokládám správně, že vy ten názor máte stejný, ne-li možná ještě jaksi extendovanější v tom, že vy říkáte, že by možná bylo potřeba ten deficit mít ještě vyšší. A vy jste použil výraz, který bych potřeboval vysvětlit, a to je, že ten rozpočet je restriktivní. Můžete mi vysvětlit, co to znamená?
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
Řeknu to na příkladu. Představme si, že máme milion korun na nějakou rekonstrukci, nepodstatné čeho, a vy ji máte velmi perfektně spočítanou a víte, že opravdu potřebujete přesně ten milion ani o korunu víc, ani o korunu méně. A teď se stane situace, že budete stavět, třeba to bude rekonstrukce domů a vy budete tam stavět zeď, a najednou vám přijde vyjádření stavebního úřadu, že to ještě se vyjádřil soused, který vlastně sousedem není, ale on se do toho vložil a vy vlastně tu zeď musíte posunout o metr. Potom přijde někdo jiný, že ta okna nemůže tak udělat ten stavebník, musíte udělat z titulu dopadu na životní prostředí zase jinak, že to topení taky ještě musíte změnit, a to se vám stává v průběhu toho ještě, než tu stavbu provedete nebo zrealizujete. A to se stává státnímu rozpočtu. On má milion, ví, že potřebuje milion i na ty investiční projekty, které jsou důležité pro zaměstnavatele, pro ekonomiku, pro zaměstnanost, ale vy je neprostavíte, protože české zákony, zákon o veřejných zakázkách, například otázka EIA nebo stavební zákony vám to nedovolí procesně vůbec zvládnout. A dojde k tomu...
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Já se omlouvám. Rozumím tomu příkladu...
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
...a dojde k tomu, že vy budete moci prostavět pouze v tomto případě 850 tisíc korun. A to je přesně to...
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
To ale přece není... Pardon, že vám skáču do řeči. Ale to přece není restriktivní státní rozpočet, to je, řekněme, špatný plán. Tak si má ten...
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
Ne, on není špatný.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
...stavebník prostě ve vašem příkladě, abychom to divákům přiblížili, neříct jeden milion korun, ale 1,5 milionu korun s rezervou.
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
No, problém je v tom. No, počkejte, to ale vy, to byste udělal tu vatu, kterou si nepřejeme nikdo, aby ta vata existovala, kdybyste dal ten limit napůl.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Taková ta restrikce v tom případě je špatným zákonem.
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
Ta restrikce je zákony, které neumožňují procesně zvládnout třeba infrastrukturní stavby nebo důležité investice pro, pro Českou republiku, a to je obrovský problém, protože takto se to pohybuje ročně opravdu kolem těch 15 miliard, takže vlastně my máme jakože úsporu, ale ona to vlastně úspora není, ona je to restrikce, protože vy nemůžete prostavět to, co jste si opravdu naplánoval, co ta ekonomika potřebuje.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Pan Skopeček na to chce reagovat.
Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany /ODS/:
Já to musím označit za naprostý nesmysl. Ten rozpočet je samozřejmě expanzivní. Jestliže máme 2,5% hospodářský růst a výdaje letošního rozpočtu jsou plánovány vyšší než výdaje v minulém roce, tak je to jednoznačně expanzivní rozpočet, procyklický. Všichni ekonomové samozřejmě dlouhodobě kritizují Českou republiku za to, že má procyklický rozpočet. A místo, aby ten cyklus vyhlazovala, tak ho spíše rozkmitává. Já velmi nesouhlasím s tím, že by rozpočet nebo deficit neměl klesat. Přece období hospodářského růstu je přesně ta doba, která se má využít na to, aby se veřejné finance daly dohromady, až zase přijde nějaká ta globální hospodářská krize, kterou nezaviní Česká republika, česká vláda ani nikdo, ani blízké okolí, ale může padnout třeba nějaká další banka Lehman Brothers a ekonomická krize k nám dopluje, tak my přece potřebujeme mít veřejné finance připravené v pořádku tak, aby mohly na ten náraz, na ten exogenní šok nějakým způsobem na něj reagovat. A říkat, že v době 2,5% hospodářského růstu potřebujeme deficit, je prostě špatně a ještě žádná země se deficity k nějakému zdravému dlouhodobému hospodářskému růstu nedostala.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Pane Středulo.
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
Když budeme hovořit o deficitu, že je automaticky špatný, tak je to taky špatně, protože vy jste dokázali za období přesně to, že vy jste přesně té krize ještě, vy jste ji ještě prohloubili, vy jste provedli ještě horší věc, že jste v době, kdy byla krize, místo toho, abyste investovali, tak jste ještě přiškrtili ekonomiku a tím jste způsobili ty deficity ještě vyšší. Víte, ono rady ze strany těch, kteří to neumějí, to je opravdu hodně špatné. A ty důsledky potom pro ekonomiku jsou takové, že teď se musí napravovat. A bude to ještě trvat několik let.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Krátká reakce.
Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany /ODS/:
Ne. Víte, kdyby sociální demokracie, odbory v době, kdy ekonomika rostla, měly za vládu odpovědnost, šetřily a prováděly rozumnou hospodářskou politiku a rozumě se chovaly k veřejným financím, tak vláda Mirka Topolánka ani vláda Petra Nečase nemusela na veřejné finance tak dramaticky sahat. To, že se na ně muselo tak dramaticky sahat, je samozřejmě kvůli tomu, že premiér Sobotka, když byl ministrem financí, vytvářel rekordní schodky v době rekordního růstu. To následující chování byl jenom důsledek neodpovědného hospodaření v minulých letech.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Stále s námi ve studiu sedí i Radek Špicar.
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:
Mohu do toho také vstoupit, pane redaktore, děkuji.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Ano.
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:
Já jsem si z té přestřelky vybral jednu věc, kterou považuji za velmi důležitou, aby tady zazněla, koneckonců bylo to i téma dnešní tripartity, a to je skutečně velmi nekvalitní legislativa, která v mnoha případech neumožňuje ty peníze, které v rozpočtu jsou, a díky bohu za to, že tam jsou například na již zmiňované infrastrukturní stavby, prostě využít. A my skutečně čekáme na kvalitní stavební zákon, kterého se, jak doufám, někdy dočkáme, pokud se nepletu, má několik stovek nebo snad i tisíců...
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
Několik tisíc.
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:
Tisíců zásadních připomínek, tak uvidíme, jak se s ním ministerstvo vypořádá. Velmi podobné je to se zákonem o veřejných zakázkách. Tam také, pokud se nepletu, několik tisíc...
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
Ano.
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:
...nevypořádaných zásadních připomínek. To znamená, my se tady hádáme o to, kolik máme, nebo nemáme v rozpočtu, jestli máme velký, nebo malý deficit. Ale bohužel my možná se ocitneme v situaci, kdy nebudeme vůbec schopni ty peníze využít, protože máme tak nekvalitní legislativu, že tady prostě nikdo nic nepostaví. To je, myslím, v tuto chvíli naprosto stěžejní téma, o kterém by...
Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany /ODS/:
To si myslím, že na tom bychom se mohli shodnout, a není to jenom na té centrální úrovni, ale zákon o veřejných zakázkách a první rozsudky nad řadou zastupitelstev zabrzdily i na městech i obcích investice a leckterý starosta se dneska bojí jakoukoli investici rozjet. To je obrovský problém. Plus připočetl bych k tomu samozřejmě ekologickou lobby, která prostě brzdí jakoukoliv rozumnou dopravní stavbu, a tam ať je rozpočet jakýkoliv, tak skutečně se může stát, že nepostavíme nic.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Je dobře, že jsme aspoň v tomto tématu našli východisko a nějakou věc, která vás všechny spojuje. Ještě další věc, která by mě zajímala, která je v zásadě pro ten rozpočet extrémně důležitá, koneckonců bez toho by rozpočet nebyl, a to je výběr daní. Já začnu u vás, pane Špicare. Asi se shodneme na tom, že musíme počkat na červencovou prognózu. Nicméně podle toho, co zatím se ukazovalo, řekněme třeba červen, tak tam nebyla určitá jaksi touha potom nějakým způsobem jásat, protože ta čísla nebyla úplně nejlepší. Co se stalo?
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:
Těžko říct. Na to se ptejte lidí, kteří se tím zabývají dnes a denně. My si počkáme na to, jak to dopadne. Je to samozřejmě velmi důležité pro to, jak bude ten rozpočet na příští rok finálně vypadat. Já už jsem dnes během těch diskusí, které během celého dne probíhaly, zaregistroval nejrůznější očekávání, některá jsou pesimističtější, některá jsou optimističtější. My nemáme křišťálovou kouli ani nepředstíráme, že bychom ji měli. To znamená, pro nás v tomto ohledu je důležité, aby nám vláda na některém z těch příštích jednání, kde už budeme diskutovat o skutečně detailech jednotlivých kapitol státního rozpočtu, řekla, jak se míní zachovat v obou případech. To znamená, pokud výběr daní, potažmo výše celého rozpočtu bude nižší, nežli očekává, ale zároveň jak se zachová například vůči přebytku, pokud výběr daní například díky takovým opatřením jako registrační pokladny bude vyšší. To znamená, chceme vědět, zdali to použije na snížení schodku nebo bude investovat do nějakých prorůstových opatření a tak dále. To je pro nás v tuto chvíli stěžejní.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Vy jste použil výraz optimismus. Já se podívám na vás, protože vy jste byl poměrně optimistický, ten růst 2,5 %, vy říkáte, aspoň odbory říkají, že budou vyšší. To znamená, za A mě zajímá, z čeho vycházíte, jestli máte křišťálovou kouli, o které mluvil Radek Špicar, a zadruhé, jestli ten výběr daní vy vidíte stejně negativně jako ty zatím ty čísla, která jsou.
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
Co se týká růstu ekonomiky, tak si myslíme, že ten optimismus je namístě. Je to i další instituce od České národní banky počínaje a další predikují vyšší výkon české ekonomiky i pro rok 2016. Ne extrémně ne. Teď ta čísla, která byla teď v prvním čtvrtletí, to opravdu jsou extrémy. Ale samozřejmě bychom si přáli, aby to tempo takové bylo. Ale v tomto případě si myslíme, že ta červencová prognóza by mohla obsahovat určitý vyšší optimismus. To samozřejmě znamená následně vyšší příjem státního rozpočtu. My si myslíme, že dalším zdrojem by mohla být otázka růstu platů a mezd, protože ty jsou samozřejmě největším podílníkem tvorby státního rozpočtu spolu s odvody na daně právnických a fyzických osob. A já jsem dneska použil jeden příklad, kde taky vidíme jednu z možností, kde určitě je možno něco dělat. Je to extrémní příklad. Jsem si toho vědom. Ale přesto možná na externích příkladech někdy se to dá deklarovat daleko více. Svaz dovozců automobilů včera dal zprávu, že bylo do České republiky přivezeno zvnějšku 29 vozů Ferrari, včera už 29 jsou firemní vozy. Předpokládám, že se v tom vozí uhlí nebo možná cihly nebo cement. Ale ty jsou nakoupeny na firmu. A samozřejmě takový to náklad naprosto zkreslí výsledky hospodaření jakékoliv firmy, která si takovéto vozidlo pořídí. Ne že bych to někomu nepřál, ať si to koupí, ale tam je třeba zdroj poměrně veliký. To znamená třeba uznatelnost.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Vy jste mi, pardon, ale utekl z té otázky, která byla: proč se nedaří vybírat daně. Je 29 vozů značky Ferrari odpověď na moji otázku, proč se nedaří vybírat daně?
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
Protože máte možnost daňově optimalizovat, máte možnost celou řadu nákladů dát na tu stranu, kterou odpočítáte od toho daňového základu, a ten výsledek potom je, že my máme sice 19% daň z příjmu právnických osob, ale ve skutečnosti je přibližně asi jenom 12 %. Takže tam máte poměrně velké, další věcí je třeba...
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Tomu já rozumím. Ale ta legislativa funguje takhle dlouhodobě. A já se ptám, proč v tuto chvíli...
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
Ale my nejsme spokojeni s tím. My z tohoto pohledu si myslíme, že těch změn...
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
A proč v tuto chvíli podle vás za to první pololetí se to nepodařilo?
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
To je věc, kterou vysvětluje ministerstvo financí poměrně tvrdě, protože se hovoří o dani z příjmu, pardon o DPH, kde ten rozdíl je největší. Ale u DPH došlo k anomálnímu výsledku, protože se připravili prodejci, v tomto případě cigaret...
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Cigaret.
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
Ono to neudělalo málo. Ono to chtělo asi 20 miliard korun, což je opravdu poměrně velká částka. Ona potom provede zkreslení, která jsou v meziročním příjmu. Takže z tohoto pohledu došlo k těmto rozdílům. My ale spoléháme na to, že od kontrolního hlášení počínaje až po zavedení elektronické evidence tržeb v roce 2016 způsobí navýšení příjmů. Ale v této chvíli bohužel ten proces je jenom u jednoho z těch částek, to znamená, kontrolní hlášení ale elektronické evidence tržeb ještě není v této chvíli v podobě platného zákona.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Rozumím. Jan Skopeček a jeho odpověď na otázku, proč se Andreji Babišovi tedy zatím podle těch čísel do dnešního dne nepodařilo...
Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany /ODS/:
Já si myslím, že to je kombinace dvou faktorů. Jednak náš daňový systém patří mezi vůbec jeden z nejsložitějších, když se podíváme na mezinárodní srovnání. A v tomto smyslu Česká republika ho nezjednodušuje, ale vláda naopak přichází s dalšími regulacemi, které ten daňový systém dále zkomplikují, a to bezesporu nepovede k nějaké větší efektivitě a výběru daní. A plus je to podle mého názoru nešťastná personální politika Andreje Babiše na ministerstvu financí a na finanční správě, která prostě vede k tomu, že ty úřady ne úplně optimálně fungují. To je podle mého...
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Promiňte, to, že Andrej Babiš mění na ministerstvu financí, řekněme, své náměstky a podobně, vede k tomu, že se nevybírají daně?
Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany /ODS/:
Říká se leccos o tom, že se jednotliví pracovníci na finanční správě musí točit, aby nějakým způsobem chodili na více úřadů, aby neseděli na jednom. Mám pocit, že to mohlo prostě ty personální kolotoče na ministerstvu financí a jeho, jeho dalších úřadech vést k tomu, že, že ten daňový výběr není takový. Protože ono to jinak nedává logiku. V době 2,5% hospodářského růstu by ten nárůst daní měl být bez jakýkoliv nápadů typu elektronické evidence tržeb nebo kontrolního hlášení daleko vyšší.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Když jste to zmínil sám, tak například elektronické pokladny nebo ta evidence tržeb, abych byl přesný, je tohle recept, který podle vás nějakým způsobem pomůže s tím výběrem daní?
Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany /ODS/:
Asi tušíte, že odpovím, že nikoliv. My jsme kritici elektronické evidence tržeb. My si myslíme, že ty daňové úniky nepřichází ze strany drobných a malých živnostníků a podnikatelů, ale že je to problém především v dani z přidané hodnoty. Což je ale problém zejména těch větších firem, skutečně daňové optimalizace, a na tu existuje jediný recept: vyšší kontrola těchto velkých firem a DPH, ale i jednodušší daňový systém, který omezí ty možnosti daňové optimalizace obcházení daňové legislativy.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Josef Středula.
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
Já jsem byl na návštěvě na finančním úřadu pro Olomoucký kraj a taky na speciálním finančním úřadu a oni signalizují, že dochází k vyššímu výběru DPH. A jeden z důvodů může být právě to, že se některé subjekty obávají, co se odehraje a co se projeví, až nastane ten den, kdy budou muset podle elektronické evidence tržeb všechno takto uvádět. A je už možné, že se někteří podnikatelé připravují na to, že začínají opravdu přiznávat větší objem tržeb a že z toho vznikne taky větší platba DPH nebo se stanou z nich plátci DPH. A myslím si, že už teď ještě v době, kdy to neplatí všechno, už dochází k této pozitivní situaci. A když jste říkal ohledně těch turbulenci, tak takové zprávy nemáme, že by docházelo k takovýmto přesunům, co se týká finanční správy uvnitř finanční správy nebo specielně finančního úřadu. A myslím si, že tam pracují opravdu profesionálové a ti lidé tu svou práci opravdu znají velmi, velmi dobře.
Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany /ODS/:
Ne, to já vůbec nechci kritizovat...
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
Ono to tak zaznělo.
Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany /ODS/:
...jednotlivé úředníky na finanční správě. Těch já si rovněž vážím. Nakonec jsou to státní úředníci, kteří paradoxně pobírají jedny z nejmenších platů ve státní správě.
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
To jsem rád, že to říkáte.
Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany /ODS/:
Byť na nich stojí daňový výběr a vůbec hospodaření státu. Ale zkrátka ta personální politika Andreje Babiše nejenom v otázce jako finančních úřadů, ale celého ministerstva je prazvláštní a podle mého názoru ty turbulence personální vedou prostě k tomu, že to ministerstvo financí nefunguje úplně optimálně.
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
A v tom máte bohaté zkušenosti.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Pardon, pánové, úplně poslední otázku a dám ji Radku Špicarovi. Zajímalo by mě, pokud se ukáže, že v tom druhém pololetí ten výběr daní není tak jaksi optimistický, jak očekáváme, ta rada Andreji Babišovi by byla jaká? A bavíme se tady například o prolomení zatím toho klinče vládních stran, který se vzájemně drží proti tomu, aby se zvedaly daně, nebo co by byla, jaká by byla odpověď?
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:
Pane redaktore, možná jste zaregistroval některé mé tweety na Twitteru, kde jsem o tom intenzivně, intenzivně tweetoval. Já toto skutečně považuji za jeden ze stěžejních střetů v rámci té současné koalice. To znamená tu ochotu jedné silných koaličních stran daně zvyšovat a neochotu té druhé. My doufáme, že hnutí ANO vedené ministrem financí nedopustí, aby byly daně zvyšovány, byť ty tlaky v souvislosti s výběrem daní mohou nastat. A to doporučení by bylo v tom případě velmi jednoduché. Zaprvé podívat se ještě více do střev jednotlivých kapitol a neomezovat se pouze na kapitolu externí nákupy služeb, ale podívat se také, zdali je všechno v pořádku v takových oblastech, jako je například zdravotnictví, kde zcela jistě nějaký prostor pro škrty bude, a poté bych ministrovi financí, celé vládě, ale vlastně i nám všem popřál, aby nadále měla takové štěstí, že i kdyby se nepodařilo tolik škrtat a nepodařilo se tolik vybírat, tak ekonomika, to znamená, zaměstnavatelé, naše firmy a naši lidé ty finance prostě do toho rozpočtu pošlou díky své práci.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Pánové, dovolte mi ukončit tu debatu touto optimistickou tečkou, kterou asi si přejeme všichni. Díky za vaši návštěvu, díky za vaše odpovědi. Mějte se hezky, na shledanou.
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:
Děkujeme za pozvání, hezký večer.
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS:
Děkuji za pozvání, hezký večer.
Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany /ODS/:
Hezký večer.
ekonomický expert ODS
předseda regionálního sdružení
člen výkonné rady
