Novinky Mediální výstupy

Povinná školka ano, ale problém je daleko složitější, tvrdí ředitelka školy

Vybudovat nové školky ale rozhodně nestačí, problém je daleko složitější. Romské děti často nechodí do školky proto, že jejich matky nejsou ochotné ráno vstávat a děti do školky vodit.

Záměr nového ministra školství Marcela Chládka zavést v mateřských školách povinný poslední  ročník považuji za dobrý nápad. 

Jeho cílem má být i příprava dětí ze sociálně znevýhodněných rodin – zejména romských – na docházku v základní škole.

Nové školky nestačí

Vybudovat nové školky ale rozhodně nestačí, problém je daleko složitější. Romské děti často nechodí do školky proto, že jejich matky nejsou ochotné ráno vstávat a děti do školky vodit.
Povinná návštěva školky tedy musí být vymahatelná a navázaná například na sociální dávky. Pokud rodiče povinnost plnit nebudou, musejí citelně pocítit postih.

Školský zákon je v tomto naprosto bezzubý, a pokud dítě na výuku  nedochází, škola nemá žádné prostředky, jak děti ke školní docházce donutit. Odbory sociálně právní ochrany dětí, kam škola záškoláky hlásí, také obvykle nenajdou účinná opatření, jak rodiče donutit k plnění rodičovských povinností. Tyto problémy, které nyní mají školy základní, je nutné řešit i ve školách mateřských, pokud bude docházka povinná.

Problémem romských dětí ze sociálně vyloučených lokalit často bývá, že nemají z rodin  hygienické a společenské návyky pro to, aby bez problémů zvládly výuku v základní škole. Často neumějí dobře česky, mají malou slovní zásobu a nerozumějí pokynům vyučujících.

Odstranění těchto výchovných a vzdělávacích nedostatků z rodin má zajistit podle záměru pana ministra Chládka právě  mateřská škola. Jsem ale přesvědčena o tom, že tyto děti není možné pouze zařadit do stávajících tříd mateřských škol.

Je třeba specialistů

Jejich rozumová a kulturní úroveň se liší od většiny dětí z majoritní společnosti a je třeba jim věnovat speciálně pedagogickou péči, aby mohly svůj hendikep vyrovnat.
V těchto specializovaných třídách by měli pracovat pedagogové a pedagožky se speciálně pedagogickým vzděláním, a také jejich asistenti, aby během posledního ročníku mateřské školy připravili děti na školní docházku.
S ostatními kamarády ze školky se  mohou děti z těchto tříd  setkávat při společných hrách, ale jejich vzdělávání musí být podle mého názoru specifické a nemůže ohrožovat vývoj ostatních dětí.

Nelze připustit možnost, aby do třídy s 26  až 28 dětmi byly zařazovány děti ze sociálně znevýhodněného prostředí a paní učitelka se jim musela věnovat na úkor všech dětí ostatních.
V rozpočtu ministerstva školství je nutné nalézt prostředky nejen na výstavbu dalších mateřských škol, ale také pro vzdělávání pedagogů a zajištění dostatečného počtu asistentů, kteří budou problematice vzdělávání romských dětí rozumět.
Doufám, že nový pan ministr nebude naslouchat jednoduchým řešením neziskových organizací, ale odborníkům z praxe, kteří s dětmi každodenně pracují.

Jana Smetanová, ředitelka Základní školy Prodloužená, Pardubice