Pikantní otázky
2. listopadu 2015

Josef Janotka: Pikantní otázky

Přiznávám, že rozhodnutím Evropského parlamentu a dalších bruselsko-strasburských institucí často nerozumím. Jsou mnohdy důmyslně přeformulovávána, laikům však nesrozumitelná. Velkou roli zde sehrává německá kancléřka, které v současnosti – pokud jsem dobře informován – s narůstající nespokojeností nerozumí ani vlastní straníci a občané.

Po celou tu dlouhou nekončící dobu mediálních konfrontací a  masáží se zajisté každý více nebo méně zamyslel nad otázkou – jak se dívám na uprchlíky – jsou to vetřelci, utečenci, ekonomičtí migranti, skrytí teroristé? Pomysleli jsme někdy upřímně, jak se v naší zemi vyrovnáváme s přítomností Romů, Vietnamců či dalších menšin? A co ty, co naše děti, rodiny, sousedé, přátelé?

Odpovědi zdaleka nejsou jednoduché. Právo na život a bezpečí našich rodin a občanů této země musí být stále nadřazeno ostatním právům. V prvé řadě by měla EU rasantně konat, a to zastavit tento podivný exodus všemi možnými prostředky. Alespoň na tohle my měla mít sílu a především bude mít zajisté podporu a mandát naprosté většiny svých obyvatel. A pokud si vzpomínám, tak církve na našem území učinily velice vstřícné gesto a nabídku už více jak před několika měsíci. Jejich nabídka vychází z kooperačního modelu, tedy ze spolupráce mezi církvemi a státem. Církve nabídly pomoc v těch oblastech, kde jsou něco platné. Protože mají například kontakty s představiteli církví a charitativních organizací v zemích, odkud uprchlíci přicházejí, nabízí záruku bezúhonnosti těch, které bychom měli nebo mohli přijmout. Přesto i já si myslím, že spolu s otevřenou náručí je na místě ostražitost. Dnes není dovoleno překročit hranice státu bez identifikace příchozích, bez dokladů. Je tedy třeba dodržovat právo a je pochopitelné, že tito lidé musí být prověřeni. Jestliže opravdu utíkají před válkou, nebezpečím smrti, jistě pochopí, že dostanou střechu nad hlavou, jídlo apití a základní potřeby, ale nebudou moci dělat v cizí zemi cokoli. Zajisté má kus pravdy také Tomáš Haas, když včera napsal: „…..Jejich civilizace je založena na jiných tradicích, jiné náboženské víře, která je zároveň netolerantní fanatickou ideologií spojenou s diktaturou. A mnozí z nich se té fanatické víry nevzdají ani v zemích Západu, ani po několika generacích. Žijeme v iluzi, když si myslíme, že se budou asimilovat apřijmou naši civilizaci, že naší kulturu a naší společnost něčím obohatí…“

Dříve či později i Českou republiku a konkrétní města a občany, v nich žijících, čeká změna – budou se muset srovnat a vstřebat pár stovek či tisíc těchto nešťastníků.  Dovolím si závěrem těchto řádků spolupodepsat následující názor pana Prof. MUDr. Cyrila Höschla, DrSc: Činit nezištně dobro je něco úplně jiného, než se nechat vydírat. Bezpodmínečnou podmínkou pro pomoc uprchlíkům musí být jejich přijetí našeho právního řádu, parlamentní demokracie a pojetí lidských práv. Lidských znamená iženských. Ani o milimetr méně. Žádné dohozené sňatky, žádné kamenování, žádné polévání obličeje kyselinou! To se tady prostě nedělá a opravdu jsme si to neobjednali…."

Ing. Josef Janotka

Ing. Josef Janotka

předseda místního sdružení

Více o autorovi