Mílovými kroky k nesvobodě
Po pětadvaceti letech od pádu totalitního komunistického režimu se v naší zemi dostáváme do stále většího oklešťování našich svobod.
Ve snaze přinášet dobro pro každého, především levicové vlády řeší veškeré situace paušálními nařízeními a zákony, které bez rozdílu trestají nás všechny. Po posledních volbách tyto postupy nabraly na otáčkách. Mám-li uvést nějaké příklady, nemohu začít ničím jiným než záměrem zavést elektronickou evidenci tržeb. Argumentace, že je třeba nastavit rovné podmínky pro všechny podnikatele, je samozřejmě lichá a nesmyslná. Rovné podmínky nastaveny jsou. Pokud někdo porušuje zákon a podvádí při odvodu daní, ať si na něj stát došlápne. Pokud to neumí, je to jeho problém! Způsob, který dnešní vláda zvolila, trestá všechny. Podvodník si stejně najde způsob jak dál podvádět a nic se nevyřeší. Navíc dojde k nepřístojnému shromažďování informací o firmách – kdy a kolik prodala kterého zboží a za jakou cenu. Informace jsou také zboží a budou se prodávat. Myslím, že právě to je věc, o které se příliš nemluví, ale je nejnebezpečnější. Troufnu si tvrdit, že je to krok, který není v souladu s našimi ústavními právy. Nikdo snad nemůže shromažďovat informace, které se týkají ryze mého podnikání a mohou se stát cenným předmětem obchodu pro konkurenci!
Dalším příkladem je záměr zavést registr přestupků. V něm by byl evidován každý hříšník pět let. Přejdete na červenou, nedodržíte povolenou rychlost 90 km/hod. mimo obec, máte neposečenou zahradu apod., dostanete se do registru přestupků. Nemáte dělat přestupky, to je jasné. Ale kdo se v životě nějakého přestupku nedopustil? Přestupky se mají, stejně jako ve škole, trestat na místě! Celý problém je v tom, že se o nás budou opět sbírat informace a k nim bude mít přístup kde kdo. Jejich zneužití je nasnadě. Bude-li zaměstnavatel požadovat od uchazeče o práci potvrzení, že není evidován v registru přestupků, těžko se tomu bránit. Celý systém povede k udavačství, kterého jsme si za totality užili až až.
Mohl bych pokračovat registrem smluv, který by ukládal povinnost obcím, státním a veřejným institucím zveřejňovat veškeré smlouvy. Další protikorupční opatření – hurá - všichni musíme zatleskat. Proč se tedy starostové brání? Na tisíc jich podepsalo petici proti tomuto zákonu. Obsahuje totiž úplné nesmysly. Pokud např. smlouvu do registru nevložíte včas nebo špatně, bude neplatná. A investici nebude možné provést, a když, tak za peníze starosty. Takový zákon nepřiměřeně zvyšuje administrativu a především v menších obcích bude zbytečně práci starostů komplikovat. Kdo se bude za těchto podmínek o tuto funkci ucházet? Již dnes jsme svědky toho, že v některých obcích nepostaví ani kandidátku do voleb.
Zveřejňování smluv je typickým příkladem toho, o čem by neměl rozhodovat stát prostřednictvím zákona, ale volič v regulérních volbách.
Stejně tak by neměl stát zakazovat kouřit v restauracích. Jsou to soukromá zařízení a jenom na vůli provozovatele musí být, zda bude jeho restaurace nekuřácká. A host si může svobodně rozhodnout, do jaké restaurace půjde na oběd či na pivo. Je to naivní, vím, stát přeci nejlépe ví, co je pro nás nesvéprávné občany to nejlepší a kouření škodí zdraví, je to na každé krabičce. Ale také zdravá výživa je důležitá, proto možná v budoucnosti vláda uvalí daň na konzumaci bůčku a předepíše povinnost konzumovat jen „amarouny“.
Příkladů zásahů státu do našich životů a omezování našich svobod je nespočet. Některé již ani nevnímáme, jako je všude přítomné šmírování kamer, záznamy telefonních hovorů a jejich odposlechy atd. atp.
Je téměř jisté, že všechny tyto připravované zákony levicová vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL ve sněmovně prosadí. Jedinou cestou k nápravě je vítězství pravice v příštích volbách. U nás by to mohl být začátek návratu ke zdravému rozumu, omezování byrokracie a znovu nabývání ztracených svobod.
