Novinky Mediální výstupy

Mladí lidé jsou pro Zlín nepostradatelní

 

 

 

Jak probíhala Vaše kandidatura? Měl jste vlastní ambice stát se kandidátem do senátu za Zlín nebo se na Vás Občanská demokratická strana obrátila jako první?

Jednoznačně se na mě ODS obrátila jako první. Když jsem byl osloven, tak jsem o tom teprve začal přemýšlet. Na přemýšlení bylo málo času, takže jsem primárně zvážil pro a proti a rozhodl se kandidovat. V současné době, kdy ODS nemá vysokou popularitu v republice, tak kandidatura se může zdát nepříliš lukrativní. Já si myslím, že do budoucna má ODS šanci povstat z prachu. Proto jsem se rozhodl je podpořit. Když se lidé budou snažit kandidovat za ODS na takové významné pozice jako je senát, tak to ODS může přinést prospěch.

Jaký je pro Vás ideál českého senátora? Jaký by měl být?

Rozhodně by měl být zkušený. Měl by to být člověk, který má všeobecný přehled jak v politice, tak ve veřejném životě. Měl by být odborníkem alespoň v jedné oblasti. Samozřejmě by bylo lépe, kdyby byl odborníkem ve více oblastech, aby mohl své zkušenosti přenést do oblasti, pro kterou je senát vytvořen a to je zákonodárství. Ze zákona by měl být senátor člověk starší, aby právě měl zkušenosti. Aby měl jakousi rozvahu oproti poslanecké sněmovně, kde mohou být lidé mladí, akční a důrazní. Senát by měl být podle mého názoru jakási korekce toho mladistvého nadšení v poslanecké sněmovně.

Jelikož senát má pravomoc poslanecké sněmovně podávat vlastní návrhy zákonů, napadá Vás něco, co byste chtěl prosadit jako senátor?

Dlouho jsem působil na poli sociálních věcí. Zabýval jsem se otázkami náhradní rodinné péče. Pracoval jsem deset let jako ředitel dětského centra ve Zlíně, které se staralo o děti převážně do tří let věku. Byly to děti opuštěné a různým způsobem postižené. V této oblasti bych měl celou řadu připomínek ke stávající legislativě a myslím si, že v tomto směru bych měl mnohé co říct právě díky zkušenostem z praxe.

Vrátím se k tomu, jak tady zákony vznikaly. To bylo za doby, kdy náš současný prezident pan Miloš Zeman byl předsedou vlády a mluvil o legislativní smršti. Myslím si, že se mu to docela povedlo. Opravdu legislativní smršť přišla s ČSSD a jeho vládou. Jako každá smršť nadělala spoustu škod. Zákony by měly být tvořeny rozvážlivě. Měli by být zváženy všechny souvislosti. Protože potom se těmi zákony musí občané řídit. Měli by být posouzeny vlivy nového zákona na jiné zákony. To, co v podstatě v době od vlády Miloše Zemana vzniklo, je právní chaos. Zákony, které byly přijímány, jsou nekonstantní, vzájemně na sebe nenavazují. Bylo to šito horkou jehlou. Úloha senátu by měla být hlavně v té korekci toho, co v parlamentu vzniká. Já bych se rád podílel na tom, co se týká oblasti sociálních věcí. Tam si myslím, že bylo napácháno mnoho škod a je co napravovat.

Když jste zmínil dětské domovy, tak se zeptám, jaký máte názor na to, že zákon nepovoluje adopci dítěte svobodným mužem? Povoluje adopci svobodným matkám, ale mužům nikoli.

Myslím si, že adoptovat dítě by měla spíše úplná rodina, takže se mi to nelíbí ani u svobodných matek. Co se týče různých registrovaných partnerství, tam to povoleno zatím není, ale obchází se to a to se mi taky nelíbí. Myslím si, že děti by měla vychovávat úplná funkční rodina klasického typu.

Dvě volební období jste působil ve funkci náměstka primátora města Zlín v oblasti zdravotnictví, sociálních věcí a životního prostředí.  Budete chtít tyto zkušenosti zúročit v roli senátora?

V první řadě bych řekl, že v oblasti zdravotnictví má město velmi omezené pole působnosti. Veškeré pravomoci a funkce jsou na vyšší úrovni a to je kraj. Dříve to byl okres. Město se mohlo podílet určitými pomocnými funkcemi jako třeba vytvoření zdravotní komise. Ta se snažila nějakým způsobem pomáhat zdravotním zařízením na půdě města. Za mého působení vznikla komise zdravotně postižených, která vystupuje na pomezí zdravotnictví a sociálních věcí. Otázka zdravotně postižených byla hodně opomíjena. Nemyslelo se na to a myslím si, že tato komise za sebou udělala obrovský kus práce a byla celá řada výsledků, co se týče vlivů na jiné komise a projekty, které v té době vznikaly. Takže já jsem se zabýval těmito věcmi. Toho pomezí sociálních věcí a zdravotnictví ve městě.

A co odvětví životního prostředí?

To s tím úzce souvisí. Něco jako oblast vlivu životního prostředí na zdraví. Za mého působení se město Zlín stalo členem Zdravých měst České republiky. Byl to projekt OSN a tam se dělala celá řada projektů. V té době to bylo docela aktuální. V dnešní době můžeme říci, že tato oblast je přežitá. Vývoj se dal jiným směrem, takže v současné chvíli ani nevím, jak Zdravé města vlastně dále fungují nebo jestli vůbec ještě existují. V té době se udělala celá řada projektů, které měly smysl. S jedním projektem jsem byl dokonce na světové výstavě v Hanoweru, kde byly za celou Českou republiku vystavovány tři projekty a ten projekt Zdravých měst byl jeden z nich.

Zlín je známý velkým množstvím zeleně ve městě. Jaký je plán do budoucna, bude se zeleň rozšiřovat nebo bude ustupovat novým budovám? Například aktuálně se rekonstruuje park pod konferenčním centrem a některé vzrostlé stromy byly odstraněny. Myslíte si, že to bylo nutné?

Je velice dobře, že je Zlín město, kterému se říká město zeleně, a parky tady jsou. Projekt rekonstrukce parku neznám podrobně, ale zatím to vypadá celkem smysluplně a jsem zvědavý na výsledek. Rozhodně vím jednu věc. Pokud chci udržovat park, tak jej musím udržovat pravidelně a systémově. Myslím si, že když se věnuje velká pozornost k ochraně stromů a kácí se jenom výjimečně, tak to není dobře. Kácet se má průběžně a zároveň se má vysazovat. V každém parku by měla být generační skupina stromů určitého věku a to zajistí jedině to, že se každý rok bude něco kácet a něco vysazovat. Aby věk stromů v parku byl průběžně obnovován. Tak si myslím, že se o parky má správně pečovat. Přílišné ochranářství je na škodu a přílišné kácení je také na škodu. Musí existovat zdravá rovnováha.

Jak vnímáte kvalitu zdravotnických služeb ve Zlíně?

Myslím si, že v celé řadě oborů je poptávka pacientů po těch službách vyšší, než je možná nabídka. Například ošetření zubů. Je těžké se dostat k zubaři, když někdo není registrovaný u nějakého zubaře. Problém je i s logopedií a s klinickou psychologií. Všechno je to o tom, že pojišťovna neuzavírá smlouvy. Odborníci by byli, ale nemohou rozvíjet svoji praxi, protože nedostanou smlouvu s pojišťovnou. Zase je to jakási systémová chyba, kdy fungují ty zdravotnická zařízení, která ty smlouvy mají a jsou zajeté. Bohužel noví mladí lékaři a odborníci ve zdravotnictví mají vůči těm zajetým těžkou pozici a nemají žádnou podporu aby mohli začít podnikat. Podnikání i ve zdravotnictví může vytvořit zdravou konkurenci, právě proto, aby si pacient mohl svobodně vybrat, ke komu chce chodit a nebyl vázaný na to, že si může vybrat jen mezi těmi, kteří mají smlouvu s pojišťovnou.

Napadají Vás nějaké zdravotnické služby poskytované ve Zlíně, které jsou na vysoké úrovni kvality?

Velice dobré jméno má ve Zlíně oční lékařství. Je tady celá řada zdravotnických zařízení, které mají velmi dobrou pověst a kde jezdí lidé z celé České republiky, případně ze zahraničí. Můžu jmenovat například operaci štítné žlázy v nemocnici Atlas, které jsou na republikové úrovni a kde jezdí lidé z celé České republiky. To samé se týká třeba operace rakoviny prsou v nemocnici Atlas.

Není to tak, že bychom byli úplná okrajová provincie v oblasti zdravotnictví, ale na druhé straně je dost věcí, které se dají zlepšit a posunout na vyšší úroveň jako například jmenované operace.

Jaký máte názor na poplatky, které pacienti v nemocnicích byli až do odvolání zákona v únoru tohoto roku povinni platit? Bylo to ku prospěchu nebo to vnímáte spíše jako milný krok českých zákonodárců?

Myslím si, že je to chyba. Byl to poplatek, ze kterého se odvíjelo stravování a podobné věci, které se běžně platí v každém hotelu. Těch sto korun je adekvátní poplatek za tyto služby. Myslím si, že když už to bylo zavedeno, tak je chybou, že se to zase zrušilo. Možná by se dalo uvažovat o nějaké redukci ambulantních poplatků. Regulační funkci splňuje to, že když přijdu k lékaři a platím poplatek, tak to má vliv i na to, že si rozmyslím, jestli je to opravdu potřeba jít k lékaři nebo v mém případě nikoli. V okamžiku, kdy si mě lékař zve na kontrolu z důvodu mé nemoci, a potřebuji pravidelné kontroly, když jsem dlouhodobě sledovaný, tak tam si myslím, že je nesmysl tyto poplatky platit. V tomto případě bych tedy byl pro zrušení poplatku, ale jinak si myslím, že je v pořádku poplatky v nemocnicích platit.

A poslední otázka, co máte nejraději ve Zlíně? Proč je právě Zlín město, ve kterém žijete se svou rodinou?

Především proto, že jsem se tady narodil. Jsem zlínský rodák a tak trochu patriot. Aktuálně pracuji v nemocnici v Uherském Hradišti, ale ve Zlíně bydlím a ke Zlínu mám citový vztah. Jsem rád, že jsem se tady narodil a můžu říci, že jsem občanem Zlína. Dívám se na to i ze širšího pohledu toho regionu Zlínska, tj. Kroměříž, Uherské Hradiště, Luhačovice, máme tady spoustu krásných míst. Proto si myslím, že by zasluhovalo větší investici vyřešení dopravní infrastruktury a všech těch věcí, které umožňují další rozvoj. Jsem rád, že je tady vysoká škola, která má v poslední době rostoucí charakter a potenciál rozvoje. Do Zlína přichází spousta mladých lidí, kteří jsou pro budoucí rozvoj důležití. Takže univerzitní město si myslím, že je jedna z věcí, která Zlínu velice pomáhá. Když průmysl je na ústupu, tak školství je jedna z cest, která třeba umožní Zlínu další rozvoj dobrým směrem.

K vysoké škole mám blízký vztah, protože na fakultě humanitních studií učím jako externista. Stýkám se s mladými lidmi a myslím si, že pro město jsou tito lidé opravdu velkým přínosem.