15. září 2016
Cenzura se chystá
Když ministerstvo financí říká, že se provozovatel stránek může proti rozhodnutí ministerstva odvolat k nadřízenému orgánu, je dobré doplnit, že tímto orgánem je sám ministr financí.
Když říká, že je možné se obrátit na soud, je dobré doplnit, že v té době je již rozhodnutí pravomocné a správní žaloba sama o sobě nemá odkladný účinek. Rozhodně tedy nelze říct, že má provozovatel možnost soudního přezkumu „před“ zablokováním stránky: na soud se naopak může obrátit až v okamžiku, kdy je stránka zařazena na seznam blokovaných stránek.
Průměrná délka řízení ve správním soudnictví, na jehož konci může být rozhodnutí zrušeno, se přitom například u městského soudu v Praze počítá v řádu let.
Také statistika ohledně jiných zemí EU, již ministerstvo financí převzalo od lobbistické skupiny, která zastupuje zájmy významné části českého hazardu (viz mapa na
http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/v-mediich/2016/myty-o-blokaci-nelegalniho-hazardu-24561, kde je jako zdroj uvedena Asociace provozovatelů kursového sázení), je hrubě zkreslující, protože směšuje jablka a hrušky. Moje hlavní výhrada se týká toho, že o blokaci stránek má podle českého zákona rozhodovat politický orgán v čele s politikem, tedy ministerstvo financí, nikoliv nezávislý soud, či alespoň nezávislý správní úřad jako v jiných zemích. Chce-li ministerstvo argumentovat mezinárodním srovnáním, mělo by nám spíše říct, v kolika demokratických zemích v Evropě má v řízení o blokaci stránek poslední slovo politik ministr financí.
Poctivě vedená diskuse o tom, jak chránit české hráče před závislosti na nelegálním hazardu, je jistě legitimní. Ministerstvo financí však nejen nyní, ale už po celou dobu legislativního procesu o svém zákoně diskutuje hrubě manipulativním způsobem a používá jen ty informace, které se mu zrovna hodí, což moje obavy z možného zneužití blokačních paragrafů zvyšuje.
