Jsme zase v kondici
15. ledna 2016

Jsme zase v kondici

(Hospodářské noviny) Profesor a bývalý rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala má po dvou letech ve funkci předsedy ODS pocit, že se mu daří: "Podařilo se nám vybrat zatáčku smrti." Tento zpočátku podceňovaný zachránce proto zítra hladce obhájí post na stranickém kongresu v Ostravě. Řadoví členové teď od něho čekají další zázraky – návrat do role dominantní strany, která pravidelně získává ve volbách mezi 20 až 30 procenty hlasů voličů.

Jste dva roky předsedou ODS. Přežili jste, minimálně jste stále nad pěti procenty, je potřeba ve strategii ODS něco změnit? 

Změny potřeba nejsou, je třeba pokračovat v politice, kterou děláme, protože se ukazuje jako správná. Nejpotřebnější změny jsme udělali. Z unavené, rozhádané a nejisté strany, která měla i ekonomické potíže, je strana sebevědomá, která má srozumitelnou politiku a je ekonomicky stabilní. Můžeme se pustit do boje o nejpřednější pozice v české politice. A je tu obrovský rozdíl ve vnímání ODS. Dneska už nikde nečtu úvahy o tom, kdo nás nahradí, jestli to budou svobodní, nebo TOP 09. Berou nás vážně jak naši političtí soupeři, tak média. Povedlo se nám něco, co není úplně obvyklé: stranu, která vládla a pak padla na hranu volitelnosti, vytáhnout zpátky a oživit. 

Podle průzkumů ale voliči ještě úplně nepochopili, proč by se k vám měli vracet, jste na tom zhruba stejně jako před dvěma lety. 

To určitě nejsme. V lednu 2014 jsme měli preference kolem pěti procent. Dnes se průzkumy pohybují mezi osmi a deseti procenty. Průzkumy se moc nezabývám, klíčové jsou volby. Ale když se o nich bavíme: jsme jediná pravicová strana, které preference mírně rostou. 

Váš senátor Jaroslav Zeman, jedna z nových hvězd ODS, ale tvrdí: nestačí říkat, že jsme se polepšili, důvěra lidí se nevrátí za čtyři roky, bude to trvat osm, možná dvanáct let. 

Byl jsem to já, kdo už na minulém kongresu říkal: Buďme netrpěliví, pokud jde o nápravu vlastních chyb, ale buďme trpěliví, pokud jde o návrat důvěry voličů. Dostali jsme se zpátky do kondice a to je základní podmínka pro to, abychom mohli oslovovat další voliče. A ODS zase bude velká strana. 

Krajské volby, které nás letos čekají, budou ale první v historii České republiky, které nevyhraje opozice. A vy to musíte vědět jako politik i jako politolog. 

Já nevím, jestli je nevyhrajeme. Udělám všechno pro to, abychom vyhráli nebo uspěli co nejlépe. Všude vládne levice a to je přece důvod, aby to pravicoví voliči změnili. Ale můžu vám odpovědět na otázku, proč podpora vládních stran významně neklesá. Zaprvé proto, že se daří ekonomice, což vůbec není zásluha této vlády. A druhá věc je mnohem podstatnější. Za normální situace vláda, která přijde po letech v opozici, realizuje nějaký reformní program. A ten někoho bolí, vláda je chvíli nepopulární a pak se ukáže, zda to funguje, nebo ne. Sobotkova vláda ale žádné reformy nedělá. Populisticky rozdává různým sociálním skupinám z peněz, které nevydělala, a vytváří nám pěknou přítomnost, ale strašně nebezpečnou budoucnost. 

A neoceňujete jako konzervativec fakt, že vláda nic nedělá? Předchozí pravicové vlády sice stále reformovaly, ale možná z toho byli voliči už unaveni a podnikatelé často nevěděli, co je čeká příští rok. 

Vláda se těší něčemu, co jsme tu spoustu let neměli, a to je významný ekonomický růst přes čtyři procenta. A vláda za této situace nesnižuje deficit, dramaticky zvětšuje stát a počet jeho zaměstnanců, zvyšuje náklady a nedělá nic pro budoucí prosperitu. Zrušila pokus o reformu důchodů, poplatky ve zdravotnictví a tím jednoznačně ohrožuje budoucnost. Jak budeme platit v budoucnu penze, jak financovat zdravotnictví? 

Co byste dělal vy, kdybyste dnes byl premiérem, ODS hlavní vládní stranou a těšili jste se ze čtyřprocentního růstu? 

Ukázali jsme realistický rozpočet s deficitem 40 miliard. A ukázali jsme přesně na konkrétních položkách, kde bychom dokázali 30 miliard korun oproti této vládě ušetřit. Šli bychom úplně jinou cestou, snižovali bychom daně, rušili bychom zbytečné daně. V první fázi bychom změnili tři sazby DPH na dvě, 14 a 19 procent, a pak bychom směřovali k jedné sazbě. Chceme změnit superhrubou mzdu zpátky na hrubou se sazbou 19 procent, což by bylo o něco níž, než je teď. A zrušili bychom solidární přirážku pro nejvyšší příjmy. 

Jinými slovy byste uklízeli to, co jste kdysi sami zavedli? 

Formuloval bych to jinak, ne že budeme uklízet po sobě. Adekvátně bychom reagovali na vývoj ekonomiky. Ano, v ekonomické krizi jsme zvyšovali daně, ale ze spotřeby. Nezvyšovala se cena práce. A odmítám propagandu ministra Babiše, že ODS zvyšovala daně. Některé ano, v ekonomické krizi. Ale za nás se snížila daň z příjmu fyzických osob, právnických osob, zdanění práce klesalo. DPH jsme navíc zvyšovali v souvislosti s druhým důchodovým pilířem, který byl zrušen, DPH dnes může jít dolů. 

Můžete jako předseda na kongresu realisticky slíbit svým spolustraníkům návrat k moci v roce 2017? Nebo jim přiznáte, že si asi v opozici odpočinete delší dobu? 

O tom nic říkat nebudu, ale nebudu ani slibovat. Ani když se před své spolustraníky postaví Bohuslav Sobotka nebo Andrej Babiš, nemůže jim slíbit, že bude sedět ve Strakově akademii. Při poměrném volebním systému to tak jednoduché není. Nepochybuji ale, že dosáhneme dobrého volebního výsledku v krajských volbách i v těch parlamentních. 

Co to znamená "dobrý volební výsledek" pro dnešní ODS? 

Nebudu se zavazovat k žádným číslům. Ale lidem už dochází, co se tu děje. Že tu vládne oligarcha se sociální demokracií. Že jim zase chce někdo předpisovat, jak mají chodit oblečeni, když jdou z obce do obce, co si mají dávat v restauraci, že jim může někdo vniknout do domu a kontrolovat, čím topí v kamnech, že musí dávat děti povinně do školky. 

V minulých krajských volbách na podzim 2012 jste získali jako vládní strana 12,3 procenta hlasů. Byl by neúspěch, kdybyste letos získali méně? 

Byl by to relativní úspěch, kdybychom tenhle zisk zopakovali. Ano, tehdy to byl pro ODS relativní neúspěch, ale musíme vycházet z úplně odlišné situace, ve které jsme do nich šli tenkrát a ve které do nich jdeme dnes. Ale klidně bych mířil výš, uvidíme ve volbách. 

Je už ANO strana, s kterou se dá v budoucnu vládnout? 

Nevím, jestli je ANO strana, podle některých definicí ano, protože prošlo volbami. Nicméně je to pořád Andrej Babiš a nějaká skupina lidí, která z různých důvodů za ním stojí. Vládnout můžete se stranou, která má nějaký program. Na něčem se musíte shodnout, ale s Andrejem Babišem se o tom nemůžeme bavit, protože žádný program nemá. Navíc jeho hnutí ukazuje, že vládnout není schopno. Podívejte se na radnice Prahy a dalších měst, kde to nefunguje. Proměna ANO v normální stranu ještě nenastala a podle mě ani nenastane. Brání tomu i samotná postava Andreje Babiše. 

Už víte, jestli budete za dva roky v prezidentských volbách stavět soupeře proti Miloši Zemanovi? 

Jsou dvě cesty, kterými bychom mohli jít. Jedna je postavit vlastního kandidáta. A druhá, že podpoříme nějakou osobnost, za kterou se postaví více politických stran a která by měla šanci porazit Miloše Zemana. Kterou cestou půjdeme, je ještě otázka dalších debat. 

A vy se kloníte ke které? 

Na to je ještě brzy. Osobnost, která by mohla prezidenta porazit, zatím nevidím. Ale to neznamená, že neexistuje. Vím jen jedno: ODSnemůže zopakovat situaci z minulých prezidentských voleb. Nemůžeme jít do porážky, která měla pro stranu ze symbolického hlediska devastující účinek. Teď neříkám, kdo za to může, ale prostě se to stalo. Pro mě je cíl jasný: aby na Hradě v příštím volebním období neseděl Miloš Zeman. Musíme hledat způsob, jak toho dosáhnout. 

Jsou reálné úvahy okolí Václava Klause, jak ho vrátit do hry prezidentskou kandidaturou? 

S nikým jsem o tom nemluvil, ale osobně si myslím, že to vážné není a že Václav Klaus takový úmysl nemá. 

Bude teď zvykem ODS vydávat zásadní politická stanoviska k zahraničněpolitickému směřování české vlády na základě ukradených e-mailů premiéra, zveřejněných na neonacistickém webu? 

Možná jste si všimli mého komentáře, že cizí maily nečtu a nezajímají mě. 

Ano, ale váš první místopředseda Jan Zahradil je čte. Vydal prohlášení, že maily ukázaly skandální věc: evropskou politiku vlády má v rukou státní tajemník Prouza a ten podléhá Berlínu. 

On už reagoval na to, co bylo zveřejněno v médiích. Měřme všem stejným metrem. Když tu kolovaly odposlechy soukromých hovorů bývalého premiéra Nečase, všichni nás nutili, ať se k tomu vyjadřujeme. Protože je to veřejně k dispozici. A teď když je veřejně k dispozici korespondence premiéra Sobotky, k ničemu se vyjadřovat nemáme. Takhle to nejde. Jsem velkým odpůrcem ztráty soukromí. A nemám žádnou radost, že tu kolují odposlechy a e-maily premiéra. Je to pro mě ovšem důkaz toho, že tento stát nedokáže ochránit různá data, a proto nemá ani právo některá data, která navíc nepotřebuje, shromažďovat. Myslím data z kontrolních hlášení nebo evidence tržeb. Stát, který neochrání korespondenci premiéra, nemůže lidem vykládat, že ochrání data o tom, co kupují nebo prodávají. 

Kritizujete vládu i za migrační krizi. Mohli byste ale dnes vy postupovat jinak – při vědomí toho, že vládní odpovědnost je něco jiného než opozice? 

Já jsem skutečně nešel do politiky proto, abych něco jiného říkal a něco jiného dělal. Uvedu příklad. Premiér Sobotka řekne: My jsme v integračním jádru EU, chceme v něm být, předchozí vlády nás z něj vytlačily. Pak udělá to, že hlasuje proti kvótám, pánbůh zaplať, ale to není být v integračním jádru. A pak neudělá to, co ostatní odpůrci kvót – nepodá žalobu. Výsledkem je, že kvóty jsme přijali, ale podivným, oslabujícím způsobem. To jsou katastrofální důsledky zahraniční politiky. Musíte přece trvat na svém, protože tím se vaše pozice posiluje. Pak by si někdo alespoň řekl: Česko, s tím stojí za to vyjednávat, to musíme získat, něco jim nabídnout. Takhle si akorát řeknou: Slávka Sobotku poplácáme po zádech, dobrý, byl jsi proti kvótám, ale nijak nás neohrožuješ, uděláš, co chce Berlín, Paříž, Brusel. 

To jsou naši nepřátelé, nebo spojenci? 

To jsou země, které prostřednictvím EU uskutečňují své zájmy. A často jsou to zájmy nám blízké a občas zájmy jiné než naše. Je naivní si myslet, že jsou nějaké společné evropské zájmy. 

Kolik migrantů bychom byli schopni přijmout za vlády ODS? 

Pokud bychom nějaké uprchlíky vůbec přijímali, tak jedině ty, které bychom si sami vybrali z uprchlických táborů, jako to dělají Kanada nebo Velká Británie. A to velmi omezené počty, ale nebudu házet čísly. Není to otázka pomoci jednotlivcům, dokonce ani skupinám. Čelíme stěhování národů, masovému přesunu obrovského množství lidí, s nímž si Evropa nemůže vědět rady. Správnější je zavřít hranice a pomáhat lidem u nich doma, to je v našem zájmu. Možná to zní nehumánně, ale je to opravdu otázka množství. Když k vám domů přijde jeden host, pohostíte ho, je to dobré, vše funguje. Když k vám ale přijde padesát lidí, nevejdou se tam a pak se tam nevejdete ani vy. 

(Autor: Václav Dolejší)