Otázky Václava Moravce
4. března 2012

Jan Zahradil: Otázky Václava Moravce

(ČT24) Hostem nedělního diskusního pořadu ČT byl 1. místopředseda skupiny Evropských konzervativců a reformistů v Evropském parlamentu a předseda europoslaneckého klubu ODS Jan Zahradil.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Už je to bezmála osm let, co je Česká republika členským státem Evropské unie. O vstup do někdejšího elitního klubu usilovala od začátku let 90., podívejme se na aktuální data v současnosti však výhrady politiků, ale i veřejnosti k někdejšímu elitnímu klubu narůstají. Stačila jedna ekonomická krize, respektive krize dluhová. Přepočítáno na peníze, vstup České republiky do Evropské unie vynesl státní pokladně zatím bezmála 180 miliard korun. Taková je bilance příjmů a výdajů České republiky do evropské pokladny od roku 2004, kdy se Česko stalo členským státem Evropské unie, do loňského roku tedy. Je však až příliš jednoduché přepočítávat život na peníze. Pokusíme se jít ještě dál. Vítejte u sledování mimořádného vydání Otázek, tváří v tvář publiku přišli dnes diskutovat ministr zahraničí České republiky Karel Schwarzenberg, místopředseda Poslanecké sněmovny, místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek, místopředseda frakce Evropští konzervativci a reformisté v Evropském parlamentu, europoslanec ODS Jan Zahradil. Vítám i ekonomy Radka Špicara a Pavla Kohouta. Vítejte pánové i vy. Už za pár okamžiků se budou ptát i diváci z publika, kteří jsou přáteli Otázek na Facebooku. Děkuji, že jste přišli, ještě jednou, vítejte. Začněme u vás, pane ministře, vy jste před časem prohlásil, že byste nebyl ve vládě, která cituji: "By dovedla Českou republiku na okraj evropské periferie.“ konec citátu. Pane ministře, kde je Česká republika v Evropské unii po pátečním summitu?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

No, já bych řekl, ještě jsme se neocitli na konečném místě. Je to všechno ve vývoji, toho času se spíše směrujeme právě na ten okraj, proti čemuž protestuji. Ještě jsme tam nedospěli, ale máme zdravou ctižádost se tam dostat.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Zatím nejsme na periferii?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Ještě ne.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A tlučeme na dveře nějakého skladu, kterému se říká periferie?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Myslím, že neklepeme, my tam hlasitě voláme, aby nás tam pustili.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Blíží se tedy chvíle, kdy opustíte vládu?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Ta se blíží na každý pád. Ta se blíží na každý pád, otázka je jenom, kdy to bude.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A bude to právě kvůli tomu, že se blížíme k periférii evropské sedmadvacítky?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Uvidíme, jakou politiku bude vláda sledovat v příštích měsících. To je rozhodující otázka. Samozřejmě to odmítnutí podpisu je závažný krok, který považuji za chybný. Nicméně tím ještě není všechno rozhodnuto. Doufám, že právě jak jsem už jednou řekl, že duch svatý naši vládu a premiéra osvítí a vypozorujeme, že si pozlobit instituci, o které jste právě teď mluvil, že jsme odtud dostali 180 miliard korun v posledních letech a my to bereme, jako by to byla samozřejmost, jako bychom na to měli nárok, přitom jsou to peníze, které předtím, promiňte, museli ze svých daní zaplatit všichni občané Německa, Belgie, Francie, Holandska, a tak dále, celé Evropské unie. My jsme to dostali darem a teď ještě vyvádíme, jako kdybychom byli Evropskou unií utiskováni. To je, co mě na celém chování poněkud diví.

Václav MORAVEC, moderátor: 

O tom ještě bude řeč. Sociální demokraté jako nejsilnější opoziční strana kritizují vládu kvůli ne jednoznačným postojům ve vztahu k Evropské unii, pane místopředsedo, sociální demokratický europoslanec Richard Falbr však poděkoval premiéru Petru Nečasovi za to, že nepřipojil svůj podpis pod onen pakt o rozpočtové stabilitě. Neměli byste si, než začnete kritizovat vládu za nejednoznačný postoj, zamést před vlastním prahem?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Poslyšte kdybych tady měl ten článek a ukážu vám ho, tak ta první věta tam je, že pan premiér je v Evropě za hlupáka. A ten text je samozřejmě ironický. Zeptejte se na to Richard Falbra. On tím myslí to, kdyby pan premiér chtěl, tak by mohl nyní říci, že se dovolává toho levicového postoje Evropské konfederace odborových svazů, která má kritické výhrady vůči této podobě fiskální dohody, takže teď s pomocí toho levicového mohl říci "ne" a to samozřejmě není ironicky, my mu můžeme poděkovat, protože jeho výhrady jsou v této chvíli naše výhrady.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Richard Falbr ale podle toho, jak jsem ten článek, byť je ironický, četl, tak by nepodepsal, protože jasně říká, že evropské odbory mají k tomu paktu takové výhrady.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Ujišťuji vás, že kdyby tady seděl, tak byste zjistil, že na to má stejný názor jako já.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Podepsal by tedy nebo nepodepsal?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Samozřejmě, že by se k tomu přihlásil s těmi výhradami, s tím, že podepisuje i to, říká Evropská konfederace, nicméně je si vědom toho, jak zásadní věc to dneska pro Českou republiku je říci: Tady se možná vytváří dvourychlostní Evropa a my dobrovolně jdeme prostě za dveře a stavíme se do toho proudu, který bude bokem. Ale já si myslím, že toto je detail.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Není do detail, je podstatné, jestli vy sami jste jednotní a máte jasnou představu o tom, jaká má být pozice České republiky v Unii?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:
 
S Richardem Falbrem problém určitě není. Jako to co říkám, já jsem se o tom bavil. Ale jiná věc je, že tady nejde o jednotu sociální demokracie. Tady jde o stav ve vládní koalici, jako v této chvíli si dovolit to, že Česká republika a to není jenom věc posledních dnů, to je přece vývoj po roce 2004. My jsme byli strana, která pomáhala tomu, že jsme vstoupili po roce 2007 do Evropské unie a já dneska mohu konstatovat, že my jsme to nikdy nezačali chápat v této zemi jako příležitost. Současná vládní koalice nedokázala vytvořit žádnou intelektuální kapacitu, místo, ze kterého bychom se učili aktivně ovlivňovat dění v Evropě.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A vy si myslíte, že byste takovou kapacitu intelektuální jako ČSSD zde vytvořili?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Poslyšte, to se musí dělat, to se nemůže tady vyhlašovat. Ale jde o to, jaký ten stav dneska je.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Tak jak to děláte, tak mi ukažte kroky vaší intelektuální kapacity, z nichž by se měla poučit neschopná vládní koalice?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

My dáme dohromady během týdne, předložíme 15 stránkový text, ve kterém řekneme, co si myslíme o současném vývoji a zároveň předložíme pozitivní představu toho, jak by se Česká republika měla v Evropě chovat.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Tak děláte ty kroky nebo je teprve máte na papíře?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

My bychom rádi pracovali. Například v parlamentu i jako opozice máme tu možnost, ale součást té nekoordinace, která tady dneska je, že není odpovídajícím způsobem do rozhodování zapojen parlament, ani Senát ani sněmovna. Senát dokonce přijal usnesení, kterým protestuje proti rozhodnutí premiéra, který bez jakéhokoliv mandátu, chápete, bez jakéhokoliv mandátu komor, dokonce bez mandátu vlády rozhodl na jednání rady na tom předminulém, že prostě řekl ne fiskální dohodě, kterou podepsalo 25 členských států. Mě by zajímalo, v čem tedy bylo těch 25 členských států tak slepých, jako jak to, že neprokoukly ty ztráty, které vidí pan Nečas, pan Zahradil a zřejmě Václav Klaus. Rozumíte, mě by zajímalo, pan Nečas měl v rozhovoru, který měl teď v sobotu, mluví o lidech jako tupcích, které mají jiné názory. V čem byli takto tupí všichni ti, těch 25 členských států, které podepsaly tuto dohodu, jako gesto vůle, kterým dává Evropa najevo jednotu, protože ví, že před světem musí dnes udělat něco pro to, aby dala najevo, že je schopna zvládnout tu dlouhou krizi, která v eurozóně zavládla. Na eurozónu se dnes soustřeďuje veškerá pozornost.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Jestli chcete odpověď, pane místopředsedo, nebo jestli chcete pokračovat?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Tak v čem jsme byli tak tupí všichni a v čem Belgičané, Dánové, Norové, Rakušané, všichni nám podobné státy, v čem byli tak tupé, že oni nevidí v tomhle ty rizika, které jste odhalili vy?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Já bych tu debatu trochu zklidnil a využil bych svojí intelektuální kapacitu k tomu, abych vám odpověděl. Ocituji jednu větu z usnesení vlády: „Vláda se zavázala k tomu, že smlouvu nelze za Českou republiku podepsat bez předchozí jasné politické shody na konání referenda, které by se vztahovalo k otázce přijetí eura.“ Tady bych si jenom dovolil panu ministrovi připomenout, že podle ústavy vláda rozhoduje ve sboru a ministři vlády zpravidla se cítí být vázáni většinovým rozhodnutím vlády. Já doufám, že to platí stále ještě i pro vás, i když jste nám oznámil, že v té vládě už dlouho nebudete. To nevím, jak jste myslel. Pokud jde o to, kdo je tady hloupý nebo není hloupý. Já si skutečně netroufnu hodnotit analýzu belgické nebo holandské nebo jakékoliv jiné vlády. Já jsem český politik, Petr Nečas také a my vycházíme z vlastních analýz. Ta smlouva o fiskální unii, tedy zkráceně řečeno, má v sobě spoustu jak právních, tak politických kliček. Já bych se především přidržel toho jejího politického apelu, který je jasným směrem k dalšímu prohlubování, politickému prohlubování Evropské unie a k dalšímu přenášení pravomocí z národní úrovně na úroveň evropskou.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Pane poslanče, promiň, vy totiž to říkáte v rozhovorech, to říkáte i v přednáškách.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Ano, ale to je pravda.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Nenastal tedy čas, tento klub opustit?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

To určitě ne. Nastal čas, podle mého názoru, se zeptat občanů této země, zda si tento vývoj, tedy další přenášení pravomocí z úrovně národní na úroveň evropskou přejí nebo nepřejí.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Jinak řečeno, vy si myslíte, že nastal čas na referendum?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Na referendum minimálně o tom, zda chceme nebo nechceme vstoupit do eurozóny. A já jsem přesvědčen, že na rozhodnutí k připojení smlouvy o fiskální unii dnes žádná politická strana v České republice, žádná parlamentní politická strana v České republice nemá prostě mandát, protože něco takového...

Václav MORAVEC, moderátor: 

Kdy by to mělo být to referendum, když premiér Petr Nečas říká: Vstup České republiky do eurozóny není aktuální věc? Kdy vy byste dělal referendum?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Já myslím, že v tuto chvíli opravdu není aktuální a myslím, že to referendum může několik let počkat. Ale důležité je dohodnout se na tom, že v konečné fázi, až o tom budeme rozhodovat, tak to bude předmětem referenda, nebude to jen předmětem nějakých politických handlů někde za zavřenými dveřmi. Takže ten závazek, který tady zaznívá v tom usnesení vlády, je podle mého názoru správný. Je to v podstatě podmínka k tomu, abychom se vůbec tou fiskální smlouvou zabývali. A já doufám, že strany, které jsou součástí vládní koalice včetně strany pana ministra Schwarzenberga, se k tomu přihlásí.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Tu fiskální smlouvu budeme probírat nebo Smlouvu o rozpočtové odpovědnosti záhy, když říkáte, že nenastal čas úvah o vystoupení České republiky z Evropské unie.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

To vůbec ne, o tom snad nikdo ani neuvažuje?

Václav MORAVEC, moderátor: 

Počkejte, ale vy o Unii a o Evropě mluvíte tak, že by bylo lepší být vně.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

To jsem nikdy neřekl.

Václav MORAVEC, moderátor: 

To jste neřekl, ale budu vám citovat některá vaše slova, 8. únor ve Washingtonu: "Od Evropy můžeme nyní očekávat nejspíš období nejistoty, nepředvídatelnosti, mizivého hospodářského růstu, slabého politického vedení. Toto období potrvá tak dlouho, dokud nevznikne a neupevní se nová rovnováha." Nebo výrok z Hospodářských novin, 3. únor: "Evropské politické elity do značné míry ztratily kontakt s názory svého obyvatelstva. Totéž se dělo v Rakousku-Uhersku. Také nyní se vytvořila vrstva nadnárodní politické byrokracie, která produkuje legislativu Evropské unie a snaží se do zákonů kodifikovat úplně všechno. Panuje tu přebyrokratizovanost, přeregulovanost. Některé paralely s rakouskou monarchií prostě sedí." Vždyť my jsme opouštěli monarchii, proč neopustit tuto podobu monarchie.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

To všechno je pravda a na tom trvám. Předpokládám, že pánové se mnou souhlasit nebudou. Ale neznamená to, že bychom měli vystoupit z Evropské unie. Znamená to naopak, že bychom se měli pokusit ty poměry zevnitř změnit, zlepšit a ne vystupovat z Evropské unie. A součástí toho také je, jestli se připojíme nebo nepřipojíme k tomu takzvanému tvrdému jádru, k tomu co tady pánové označují Evropa první rychlosti nebo jak bychom to nazvali, a já jsem přesvědčen, že to musí být součástí debaty, že tady nemůže panovat žádný automatismus, že když se v Bruselu něco vymyslí, tak my to podepíšeme. A mně ty příměry pana Zaorálka, abychom se dívali na to, jak to dělají jinde, připadají velmi zcestné. To je, jako kdybyste řekl, že když se všichni rozhodnou vyskočit z okna, tak my vyskočíme také. To prostě tak není. Já myslím, že každý má právo analyzovat si tu situaci po svém. Česká vláda ji zanalyzovala tímto způsobem.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A není to tak, že vy jako občanští demokraté spíš nemáte odvahu udělat ten krok, říci ta negativa členství, českého členství nad pozitivy převažují, a proto vystupme.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Není to tak. Nikdy nikdo z nás neřekl, že negativa převažují nad pozitivy, ani já si to nemyslím, a nikdy nikdo z nás neřekl.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Takže pozitiva českého členství v Unii i po osmi letech převažují nad negativy?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Ano, to bychom ani neměli důvod tam být a proto také nikdo nikdy z nás neřekl, že bychom měli z Evropské unie vystoupit.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Lubomír Zaorálek.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Pane poslanče, v lednu tohoto roku, byl v Evropském parlamentu dopis rozšířen, vy jste ho také podle všeho dostal, od polského europoslance, ve kterém Poláci žádali i vás a české poslance, aby podpořili jejich požadavek, aby i nečlenské státy eurozóny se mohly účastnit jednání zemí eurozóny, právě v souvislosti s fiskální dohodou. Já, pokud mám přesné informace, vím, že vy jste na to odpověděl tak, na tento dopis, že my nemáme zájem se těchto jednání účastnit, jednání eurozóny, protože my stejně budeme požadovat opt out z eura, jako ho mají zřejmě Britové nebo Dánové a my tudíž. To znamená, vy tady neříkáte úplně pravdu, vaše záměry jsou jiné, vy jste mohl předpokládat, jak bude jednat premiér v budoucnosti, protože to je vaše dlouhodobá strategie. Vy tuto zem plíživě vyvádíte z Evropské unie. Ale opravdu, to bylo bez mandátu učiněno. Ve chvíli, kdy premiér řekl, že se nepřidá k fiskální dohodě a byl dotázán na té Evropské radě, jestli to znamená, že není třeba ani dělat český překlad. Vy dobře víte, on řekl: Ne. To znamená, když to potom šlo do sněmovny na debatu, tak jsme si my v Lidovém domě sami vyrobili překlad, protože nebyl ani už oficiálně dán. Ve chvíli, kdy nejste účastni smlouvy, říkáte, a to jste rozhodli, aniž byste o tom cokoliv řekli v parlamentu. Na jednání evropského výboru premiérem nebylo ani naznačeno, že dojde k takovémuto kroku. Senát se později dokonce postavil proti tomu. A v této chvíli, když toto premiér rozhodl, neměl na to žádné rozhodnutí vlády. To znamená, vy jste rozhodli o zásadním kroku pro Českou republiku, aniž byste to demokraticky s kýmkoliv projednali a kohokoliv na to upozornili.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Karle Schwarzenbergu, je to rozhodnutí vlády bez mandátu, jak naznačuje Lubomír Zaorálek?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

My musíme… která rozhodnutí. První bylo, že jsme na vládě nenašli společné stanovisko, což se odrazilo dřív v první cestě pana premiéra, kde řekněme jeho výrazivo předtím bylo takové, že většina předpokládala, že bude sice bojovat o vylepšení podmínek a podobně a že koneckonců to podepíše a pak jsme v noci se rozhodli, že to nepodepíše. Ale ten mandát byl otevřený, nepřikazoval mu to nepodepsat, ani podepsat. Byl otevřený. Tak to bylo.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A teď se s tím udělá co tedy?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Teď jsme se sami tady vyřadili, jak známo, a teď musíme o tom přemýšlet, jak toho dosáhneme, abychom nebyli vyřazeni z dalších jednání Evropské unie, aby se nerozhodovalo o nás bez nás. Což jediný výsledek této politiky.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Podpis už připojovat zpětně nebudeme?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Já doufám přece, že ano. Doufám, říkám, že pan premiér je přece jen dospěje k názoru, že tady udělal z vnitropolitických důvodů chybu a že to nepodepíše. Poněvadž to celé nebylo ze zahraničně politických důvodů, každý ví, že také nedošlo ke změně primárního práva, nedošlo k závažným přenosům pravomocí. To všechno jsou pohádky. Došlo k tomu, poněvadž ve velké části ODS je všeobecný odpor proti Evropské unii, a také pan prezident se, jak známo, velice jednoznačně vyjadřuje. Těmto směrům chtěl pan premiér vyhovět a tudíž nepodepsal. Ale to nejsou zahraničně politické důvody, tady právem už Svaz průmyslu a jiní proti tomu protestuje, poněvadž víme, že na to doplácíme. To bylo čistě z vnitropolitických důvodů, aby si zachoval pozici v své straně, což celkem chápu a nepřišel o milost Hradu, což také chápu. Ale to není politika v zájmu České republiky.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Můžete mi, pane ministře, protože nemám asi takovou představivost, ukázat okamžik, kdy by se Česká republika mohla dodatečně k tomu podpisu připojit?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Kdykoliv teď může kdykoliv to prohlásit, teď už to nestihneme na ten březnový termín, ale můžeme to kdykoliv během příštího roku nebo tohoto roku udělat.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Zmiňoval jsem na začátku, že přepočítáno na peníze, jen Česká republika od vstupu do Evropské unie do roku 2004 inkasovala bezmála 180 miliard, respektive to je plus. Tuto částku získala nad rámec toho, co odvedla do Evropské pokladny. České platby do Evropské pokladny však postupem let rostou a naopak začínají klesat příjmy z evropské pokladny, což vidíte na svých obrazovkách. Nemusí to trvat dlouho a Česká republika se stane čistým plátcem do evropské pokladny. Například loni Česko odvedlo podle statistik ministerstva financí do evropské kasičky bezmála 42 miliard korun a získala Česká republika víc než 72 miliard korun. První otázka publika, ptá se Vít Jedlička, alias Jirka Bok, prosím.

Vít JEDLIČKA, alias Jirka Bok:

Já bych rád položil otázku, kterou si myslím, že si pokládá čím dál víc občanů České republiky, a to je proč neříkáte pravdu o skutečné ceně členství České republiky v Evropské unii. Za minulý rok jsme prý z Evropské unie získali 30 miliard korun. Ale pokud by se správně započítaly všechny náklady, jako jsou solární elektrárny, biopaliva, ušlá cla, nové byrokraty a záruky pro Irsko a Portugalsko a další věci, tak bychom zjistili, že vlastně ve skutečnosti nás to stojí asi 130 miliard korun ročně.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Jiří Bok propočítal 130 miliard korun, spíš náklady, pane ministře.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Já bych řekl, že můžeme se potom posadit, čísla, samozřejmě ve skutečnosti jsme z toho získali. Že jisté náklady byly, že také ještě dáváme záruky, ale prozatím se nevyplatily. A že když se dostáváme do pozice čistého plátce, to je právě nesmírný úspěch členství v Evropské unii, že se nám hospodářsky tak daří.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Kdy se Česká republika, pane ministře, stane čistým plátcem?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

To ještě nevím. To vypadá, závisí na hospodářském vývoji. A jak víme, ten se poněkud zpomalil v poslední době. Nevíme úplně, jak kdy tahle hospodářská krize končí. Já mám spíše dojem, že snad pozvolna se může situace vylepšovat, ale samozřejmě ty pozitivní předpoklady, které jsme měli ještě před dvěma lety, se te´d nesplní. Se vším ať je to čistí plátci, to všechno se teď posunuje o několik let. To nám musí být jasné, a to je prostě výsledek té hospodářské krize. Ale právě že vůbec se dostáváme do podezření, že budeme čistí plátci, to znamená, že jsme kromobyčejně úspěšná země právě kvůli členství v Evropské unii. To si musíme /nesrozumitelné/.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Dovede Jan Zahradil odhadnout, kdy bude Česká republika čistým plátcem?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Mně se líbí, jak se pan ministr raduje nad tím, že jednou budeme do Evropské unie více platit než z ní dostávat. To voliči určitě rádi slyší. Ale já rozumím, jak to myslí. Já myslím, že ten čas není příliš vzdálen. My jsme z těch nečlenských zemí eurozóny v podstatě nejbohatší v uvozovkách řečeno. My jsme zhruba na nějakých 75 nebo 80 % vůči evropskému průměru. Ty ostatní země, které jsou za námi, jako je Polsko nebo Maďarsko, ty jsou někde na 65. Takže ano, je možné, že do několika let se staneme čistým plátcem. Mimo jiné by nás to mělo vést také k tomu, že budeme velmi uvažovat o tom, jak budou vypadat příští evropské rozpočty. Mimo jiné by nás to mělo také vést k tomu, abychom nebyli příliš velkými příznivci navyšování evropského rozpočtu, protože čím bude evropský rozpočet větší, tím do něj Česká republika v budoucnu bude více platit, a to mimochodem je také jeden z důvodů, proč třeba tolik vzývaná visegrádská spolupráce, když mi tady pan Zaorálek napadl, že jsem nepodepsal jakýsi dopis polského kolegy, proč ta visegrádská spolupráce v těchto věcech do budoucna asi příliš fungovat nebude, protože Maďarsko a Polsko se ocitnou v jiné pozici než my. Oni budou ještě dlouho v pozici čistých příjemců. My se ocitneme zřejmě daleko dříve než oni v pozici čistých plátců.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Je to tak do pěti let podle vás? Že Česká republika do pěti let bude čistým plátcem?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Já bych řekl, že je to klidně možné, že to tak bude. Ano, já neříkám, že bude, ale je to možné. Nedá se to vyloučit. A i v tom případě je dobré se podívat na tu finanční perspektivu. Pokud jde o ten dotaz. Myslím, že není úplně od věci. Na druhou stranu ty neměřitelné přínosy našeho členství v Evropské unii do něj nebyly zahrnuty. Je jasné, že tím, že Česká republika je v Evropské unii, tak je řekněme důvěryhodnější zemí z hlediska zahraničních investic, z hlediska zahraničního obchodu, z hlediska toho, zda sem někdo umístí nebo neumístí nějakou filiálku a to jsou přínosy, které se asi úplně exaktně změřit nedají, ale o kterých já se domnívám, že převyšují ty náklady našeho členství v Evropské unii.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Stručně Lubomír Zaorálek.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Stručně, to by bylo nadlouho. ale já zkusím stručně stále na ten první dotaz. Nebyl to jenom Svaz průmyslu, který se vyslovil pro to, abychom podepsali finanční dohodu a byli prostě u toho rozhodování hlavního v Evropě. Byly to například i odbory a proč to udělaly odbory stejně jako zaměstnavatelé? No přece proto, že my jsme obrovským množstvím pracovních míst dneska vázáni na obchod a ekonomiku evropských států. 70 %, jak dobře víte, 70 % vývozu, 60 % dovozu jde ze států eurozóny.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Ale ta nám nikdo nekrade, tady přece nás nikdo…

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Ve chvíli, pane kolego, ve chvíli, kdy tedy to bude tak, že země eurozóny budou rozhodovat samy a samozřejmě ten formát se změní, když to bude 25 a 2, tak už to nebylo jako zasedání nečlenských států se zeměmi eurozóny. Tohle se stane jen přívěskem, víte dobře, že o čem se bude jednat, jsou otázky, které se týkají konkurenceschopnosti, které se týkají také strukturálních kohezních fondů a finanční perspektivy po roce 2014 a u toho my nebudeme.

Václav MORAVEC, moderátor: 

To je právě klíčová věc, na kterou se chce zeptat další divák, Martin Hunka, právě jak to tedy bude po tom nepodpisu. Martine, prosím.

Martin HUNKA:

Moje otázka se týká reálných dopadů nepodepsání této fiskální dohody pro Česko republiku. Premiér Nečas jako jeden z důvodů pro nepodepsání uvedl, že vlastně negarantuje České republice místo na těch jednáních, ale mně z logiky věci vyplývá, že tím že jsme nepodepsali tuto smlouvu, tak jsme se sami připravili o možnost se podílet na budoucích rozhodnutích. Takže moje otázka vlastně je, ztrácíme tímto nepodpisem této dohody možnost účastnit se zasedání Evropské unie? Ztrácíme třeba možnost hlasovat a může to do budoucna ohrozit náš vstup do eurozóny?

Václav MORAVEC, moderátor: 

Pane ministře, začněme u vás, protože vy byste měl mít asi, ve vší úctě, pane místopředsedo, vy byste měl mít informace z první ruky.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Já klidně přenechám tady pánům slovo.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Mě by to zajímalo, vy jako ministr zahraničí, kdo jiný by měl být autorita, než ministr zahraničí, který odpoví Martinu Hunkovi?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Samozřejmě je to tak, že bezprostředně nebudeme se podílet samozřejmě v té míře na poradách eurozóny, jako kdybychom tady byli členové. A samozřejmě tím, že jsme nepodepsali ani tuto smlouvu, tak řekněme, nebudeme bráni v potaz těmi 25. Prostě Británie a Česká republika se ocitá někde jinde.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Přispěla tím Česká republika, že se nepřipojila k tomu paktu, rozšířila počet rychlostí v Evropě? Je dneska Evropa 25členná plus 2?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Je, samozřejmě.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Proč ne, Jane Zahradile, kroutíte hlavou?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Evropa není jenom dvourychlostní, pětadvacetičlenná plus dva. Evropa má těch rychlostí daleko více. Máte tam členy eurozóny. Máte tam nečleny eurozóny. Máte nečleny eurozóny, kteří to podepsali, kteří to nepodepsali. Máte v Evropské unii členy NATO, máte tam nečleny NATO. Takže těch rychlostí, těch řezů toho, do jaké míry se lze integrovat nebo spolupracovat, tak je prostě spousta. Ale já se vrátím k té otázce. Nestane se samozřejmě nic. Nikdo nezavře hranice, Němci s námi nepřestanou obchodovat. V žádném případě neskončí příliv zahraničích investic do České republiky.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Opravdu jste schopen garantovat nulový vliv toho nepodpisu?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Možná se na nás bude mračit paní Merkelová a pan Sarkozy, to já nemohu vyloučit. Ale reálný dopad na českou ekonomiku podle mého názoru nebude žádný. A ještě jedna věc. Ta smlouva, jak všichni vědí a věřím, že pan ministr to ví také, pro nečleny eurozóny začne být platná až ve chvíli, kdy do té eurozóny případně vstoupí. Takže i když to Maďarsko nebo Polsko nebo nějaký jiný nečlen eurozóny podepsal, tak to neznamená, že ta smlouva pro něj tuto chvíli platí. Ten podpis má spíše symbolickou hodnotu. Ten znamená, jestli se ta země hlásí nebo nehlásí k tomu dalšímu prohlubování evropské integrace a k dalšímu přenosu pravomocí na evropskou úroveň. Já se k tomu nehlásím, já jsem zásadním odpůrcem toho. Pan ministr se k tomu hlásí, tomu se to zase líbí a my se musíme zeptat občanů, jestli se jim to líbí nebo nelíbí také. A proto já říkám že žádná česká politická strana v tuhle chvíli nemá mandát rozhodnout o tom, jestli se k tomu přidáme nebo nepřidáme.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Zároveň nám říkáte, že teď byste to referendum nedělal. To znamená, nebude tady nejednota, respektive roztříštěnost českých představ o tom, jakou politiku v té vícerychlostní Evropě prosazovat? Nemělo by to referendum být čím dříve tím lépe?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Především za dva roky, alespoň já doufám, budou řádné volby a předpokládám, že ta otázka se stane jedním z předmětů těch voleb.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Pro vás to není pozdě na to, jak roztříštěná je česká pozice k Evropské unii?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Česká pozice není roztříštěná. Já znovu říkám, že je tam mandát…

Václav MORAVEC, moderátor: 

V rozhovoru pro Hospodářské noviny říkáte: "Nedokázali jsme si za posledních 15 vydiskutovat, jakou podobu Evropské unie chceme prosazovat."

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Ano, to jsme právě teď mimo jiné vydiskutovávali.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Tak promiňte, co platí? Že není roztříštěná, nebo že jsme si nedokázal za posledních 15 let vydiskutovat, jakou podobu chceme prosazovat?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Vláda se shodla, jak už jsem tady jednou řekl, na tom, a znovu říkám, že i pan ministr, jakkoliv se mu to nelíbí, tak to bude respektovat, protože stále ještě je členem této vlády. „Vláda se rozhodla k tomu, že smlouvu nelze za Českou republiku podepsat," to je doslovný citát vládního mandátu, "bez předchozí jasné politické shody na konání referenda." Já věřím, že všichni ministři této vlády tento mandát, který vláda většinově odsouhlasila. Budou respektovat. Tady je přece ta pozice jasná.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Odpověď Martinu Hunkovi, Lubomíre Zaorálku.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Já dokonce věřím, že pan kolega Zahradil se mnou bude muset souhlasit, když mu řeknu toto: Nemáte pravdu v tom, že tady jsou dneska různé úrovně a všelijaké typy, víte proč? Protože dneska je jeden základní problém v Evropě, a to nemůžete popřít. Že totiž základní problém je osud eurozóny. Tento kolos, který má 330 milionů obyvatel, který je největší světový vývozce, dovozce zboží, 22 % světové celkové výroby, tady o ten se jedná. Tenhle kolos, dneska se jedná o jeho osud díky dluhové situaci, ve které se ocitl a vlastně na něho se soustředí dneska veškerá pozornost a veškeré to úsilí. I finanční dohoda se týká osudu eurozóny. To znamená, pro ty nečlenské země dosud partnerství s tou eurozónou, o kterou jednala, to byla základní debatní skupina, ve které se rozhodovalo o tom, jak se půjde dál, ale ve chvíli, kdy se to promění a už to nebudou ty nečlenské země v tom původním počtu a plus 17 eurozóny a bude jenom to 2 a 25, tak vy nemůžete popřít, že to je zásadní změna situace.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Takže Česká republika, jasná odpověď na otázku Martina Hunky? Ztrácí Česká republika možnost ovlivňovat?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

My nevíme, jak to dopadne, my nevíme. Samozřejmě, tohle je jiný formát, ve kterém jednoznačně se ocitáme bokem.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

S tím nesouhlasím. Samozřejmě že s tím nesouhlasím. Praktické dopady na českou ekonomiku podle mého názoru nebudou žádné, nebudou negativní. My jsme členy Evropské unie, jsme členy volného trhu, dále máme nárok na čerpání těch fondů, o kterých jste hovořil, takže z praktického hlediska tady dopad není žádný.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Jsou tady dva ekonomové, Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a Pavel Kohout. Kdyby vy jste měli odpovědět Martinu Hunkovi na tu jeho otázku otázku, Radku Špicare, jak by otázka zněla?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy:

Náš postoj, naše pozice, to znamená pozice Svazu průmyslu a dopravy se za těch posledních pár týdnů nezměnila. Je stále stejná. My si myslíme, že by se Česká republika měla přidat k těm ostatním 25 státům Evropské unie a podepsat dohodu o fiskální unii. Myslíme si, že by to měla udělat minimálně ze dvou důvodů. Za prvé proto, že v České republice vládne takzvaná vláda rozpočtové odpovědnosti, díkybohu za to, to je přesně to, co ekonomika potřebuje, nevidíme tady důvod, proč by se k něčemu podobnému neměla přihlásit na té evropské úrovni, tím, že to neděláme zbytečně, vzbuzujeme pochybnosti o tom, jak to doma skutečně myslíme, zda to myslíme vážně.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A budou nějaké dopady?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy:

Ano, máme myslím si že oprávněné obavy o to, abychom se nedostali mimo ten hlavní proud. Stačí si nastudovat článek 12 odstavec 3 té smlouvy, která říká, popisuje ty mechanismy konzultací v rámci států eurozóny, kteří fiskální unii podepsaly, ale zároveň konzultace se státy, kteří zůstávají mimo eurozónu, ale podepíší a tam je zcela zřejmé, že budeme mimo. Budou se organizovat summity eurozóny, které se budou týkat konkurenceschopnosti, což je ten hlavní problém, tak jak se shodujeme naprosto s panem premiérem, který to také říká. My budeme prostě mimo. Je pravda, že s námi potom předseda Evropské rady bude konzultovat, my se dostaneme k informacím, ale u toho stolu nebudeme sedět.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Takže myslíte, že to ekonomicky poškodí Českou republiku?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy:

Já si myslím, že to když nesedíte u stolu, kde se bude rozhodovat o klíčových záležitostech v budoucnosti eurozóny a konkurenceschopnosti Evropské unie jako takové, vás může poškodit, protože v Evropské unii je potřeba tvrdě bojovat za své národní zájmy, dělá to každý stát a my bychom se měli hlouběji do toho procesu integrovat, abychom to byli schopni dělat. Když budeme mimo, budeme v tom samozřejmě velmi omezení a to pro Českou ekonomiku není dobré.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Pohled Pavla Kohouta je alternativní v Lidových novinách, 19. ledna napsal, cituji: "Je zřejmé, že nejlepší volbou pro Českou republiku bude stát se druhým Švýcarskem, vlastně jinou dobrou možnosti ani nemáme. Hlavní evropský proud teče do kanálu." To jsou vaše slova. Nepostihne to tedy českou ekonomiku to, že se nepřipojila k tomu paktu o rozpočtové kázni?

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

Ještě tady vůbec nepadlo ani slovo o tom, jaká je vlastně podstata té krize v eurozóně nebo v Evropě vůbec. Dokonce jsou tři typy krizí, které dneska probíhají v rámci Evropy. Jednak je to ta často publikovaná a diskutovaná krize veřejných financí, do které jsou namočeny skoro všechny státy, více nebo méně, včetně toho Německa, které si tak jako hraje na rozpočtově zodpovědnou zemi a přitom má tuny másla na hlavě. Francie samozřejmě také je země, která je v těžké finanční krizi a také si hraje na ty vzorné primuse, kteří poučují ostatní. A potom samozřejmě konče Řeckem, to je bez debat. Další dva typy krizí, o kterých se tolik nemluví, je krize bankovní. Protože evropské banky v důsledku na chybnou monetární politiku evropské centrální banky začaly půjčovat příliš velké objemy úvěrů během posledních zhruba 10 až 12 let, a to vedlo k bankovním krizím, i v těch zemích, které doposud krizemi netrpěly, jako bylo Irsko nebo Španělsko a v podstatě se dá těžko najít jakákoliv západoevropská země, která by byla zdravá. Zdánlivě zdravé Holandsko například má největší podíl hypoték k příjmu obyvatelstva, asi 2,5násobek, takže je na hraně krize, není ještě v krizi, ale je na hraně. Potom je tady třetí typ krize, o kterém se skoro vůbec nepíše a nemluví, a to je krize obchodních bilancí. Málokdo třeba ví, že Francie trpí velmi těžkým schodkem obchodu zboží a služeb vůči Německu. To znamená, že i ten samotný takzvaný integrační pilíř má hlubokou vnitřní trhlinu. A tohle to nikdo neví pořádně, jak to řešit. A ta smlouva, o které se tady tolik dlouho bavíme, ta řeší jen jeden z těch tří problémů, a sice ten problém veřejných financí a ještě ke všemu špatně. To je smlouva, která je v principu koncepčně chybná, protože k čemu by vedla, kdyby se opravdu začala důsledně dodržovat, o čemž jsou také pochyby. Vedla by k tomu, že by najednou začaly daňové závody. Začalo by se závodit ve zvyšování daní a jak reaguje ekonomika na zvyšování daní na fiskální restrikci? No, pochopitelně špatně. To jsme viděli už na několika příkladech.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Když popisujete tyto tři krize, a ještě navrhujete, aby Česká republika se stala druhým Švýcarskem, tak podle vás přichází, když to hodně zjednoduším, chvíle na uvažování, zda by Česká republika neměla vystoupit z Evropské unie?

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

Ne, takhle daleko bych až nešel. To s tím druhým Švýcarskem je trošku literární licence, to musíte chápat v tomto kontextu. Byl to novinový článek.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Ale měl by mít racionální základ.

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

Samozřejmě, že se tady nikdo nechce vzdávat volného pohybu zboží, svobodného obchodu v rámci EU a dalších věcí, nicméně nemusíme automaticky souhlasit na každou hloupost, kterou nám předloží k podpisu. Mně připadá, že tahle ta technika donucování je něco, jako když pochybná firma pozve důchodce na party zdarma, pak jim tam nutí, aby koupili vysavač za 50 tisíc.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A to že Česká republika se nebude účastnit, nebude u těch klíčových rozhodování, jak byste oponoval Radku Špicarovi, když Svaz průmyslu a dopravy jasně říká: „Bylo by lepší z pragmatických důvodů z hlediska toho, aby se Česká republika dostala k těm rozhodovacím věcem o strategii konkurenceschopnosti být u toho než být za dveřmi?“

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

A jakou cenu má být u něčeho, kde máme povinnost pouze souhlasit?

Václav MORAVEC, moderátor: 

Počkejte, pak se ptám, jestli má být Česká republika členským státem Evropské unie, když to tak chodí a když byť s licencí evropský hlavní proud podle vás teče do kanálu?

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

Tak to řeknu ještě jinak. Když je v místnosti bomba a máme tam 25 amatérských pyrotechniků, kteří se v něm rýpají šroubovákem, tak je možná lepší vystoupit za dveře.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Takže na přichází ta chvíle? Jak to popisujete i s tou licencí, já bych nechtěl být v okruhu několika kilometrů, kde je bomba v místnosti a ještě 25 lidí se šroubovákem?

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

Vy se mi tady pořád pokoušíte podsunout myšlenku, že chci vystoupit z EU. Ne, nechci.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Ne, nepodsouvám, jen je otázka, kam teče hlavní evropský proud a jaká by měla být pozice České republiky.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy:

My jsme tak blízko a budeme tak blízko za těmi dveřmi, že nás ten výbuch smete tak jako tak, to za prvé. A já si prostě stále myslím, že je lepší, minimálně přispět radou, jak bychom si vymysleli, že tu bombu můžeme odstranit, možná to bude ta rada, která nás nakonec zachrání nežli trpělivě čekat za dveřmi, až oni to neopraví a ten výbuch nás semele. Tak to si myslím, že by byla lepší politika.


Václav MORAVEC, moderátor: 

Analytik pražského institutu Glopolis Jiří Čáslavka vysvětluje v rozhovoru pro dnešní Otázky, že poslední spory kolem podpisu, nepodpisu, nové dohody o rozpočtové kázni jednoznačně ukazují na neschopnost politiků nalézt základní shodu na postoji k Evropské unii a také k její budoucnosti.

Jiří ČÁSLAVKA, analytik Institutu Glopolis:

Já si myslím, že po roce 1989 tady byl docela široký konsensus na tom, že Česká republika se vrací do Evropy na Západ, což se také zdařilo tím, jak jsme v roce 1999 vstoupili do Severoatlantické aliance, a potom v roce 2004 do Evropské unie. Ale od té doby se mi zdá, že se nepodařilo najít shodu, kam dál, jakým způsobem, jako země v rámci mezinárodního společenství a Evropské unie chceme směřovat. A já si myslím, že tenhle ten poslední krok české vlády je jakýmsi vyvrcholením neschopnosti zaujmout v rámci Evropské unie jakoukoliv konstruktivní pozici a je to prostě něco, co je podle mého názoru proti zahraničněpolitickým zájmům této země.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Argumentuje v rozhovoru pro Otázky analytik pražského institutu Glopolis Jiří Čáslavka. A další otázka opět z publika. Ptá se náš divák Petr Dostálek, Petře, prosím.

Petr DOSTÁLEK:

V současné době, kdy se jasně ukazuje, že reálnou moc v rámci Evropské unie drží stále politici a nikoliv bezejmenní úředníci v Bruselu, nemyslíte, že je tedy nutné definovat naši politiku v rámci Evropské unie tak, aby byla čitelná, konsistentní, racionální a poskytovala pozitivní vizi budoucího vývoje? Pokud ano, jak byste ji tedy definovali a prosazovali vy?

Václav MORAVEC, moderátor: 

Pokud byste měli stručně definovat, odpovíte-li na tu první otázku Petrovu slovem ano, tak jak byste jí definovali. Začneme u Jana Zahradila.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Definoval bych ji zhruba takto: nepřipojovat se k onomu hlavnímu nebo jak se nazve proudu evropské integrace, tedy francouzsko-německému tvrdému jádru, protože se domnívám, že fiskální unifikace, kterou s sebou toto tvrdé jádro přináší, povede časem k unifikaci daňové, povede to k ještě většímu zvyšování daňové zátěže v České republice a tudíž k podvázání ekonomiky. Takže bych si zachoval co největší fiskální a daňovou autonomii v rámci České republiky. Zároveň bych byl velmi pro to, abychom jako Česká republika propagovali dokončení jednotného trhu, což je ostatně také předmětem toho dopisu, který český premiér spolu s 12 dalšími premiéry poslal předsedovi Evropské komise, to je možná odpověď na výtku pana Zaorálka, že nemáme žádnou koncepci a že nic neděláme. Takže jsme tady se stali součástí koalice 13 států, která se staví za dokončení jednotného trhu, digitálního trhu, jednotného energetického trhu, za prohlubování volného obchodu. A já bych skutečně ty přínosy evropské integrace, vždycky jsem je viděl, vidím a budu vidět, v té ekonomické oblasti, v oblasti volného trhu. Já jsem velmi skeptický k politické integraci. Já jsem velmi skeptický k tomu, že se máme stát součástí nějakého celku, který je de facto koučován německo-francouzským tandemem. A pokud jde o ty politické aspekty integrace a bohužel ta fiskální smlouva je obsahuje v míře nemalé, tak bych byl velmi zdrženlivý a držel bych se raději stranou. Ekonomicky je to jasné, tam buďme co nejvíce uvnitř, politicky si držme určitou distanci.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Jasná odpověď Lubomíra Zaorálka.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Ten dopis, to je ten dopis, kde se musel bouřit pan Cameron, že ho nechce nikdo brát na vědomí? Je to pěkné, že píšeme Unii dopisy, ale my jsme byli členy, my jsme seděli u toho hlavního stolu, ze kterého nebylo třeba psát dopisy, stačilo sedět a vyjednávat i finanční dohodu. Oproti Británii jsme měli daleko lepší pozici. Byli jsme přímý účastníkem.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A teď otázka Petra Dostálka, jestli je nutné definovat a jak byste ji definoval vy?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Já bych si pro začátek přál, abychom se dohodli, že nebudeme dělat naivní snivé utopie. Jako budování aliance s Velkou Británií, která je v úplně jiné situaci než my, která má commonwealth a finanční city. Jako to je úplně jiný příběh. Kdybychom se drželi toho, co jsme se snažili vytvořit jako základ naší politiky, jednak máme tady sousedy, neměli bychom se trhat od Poláků, Slováků, Němců, Rakušanů, to je náš tradiční soused a on dneska se chová jinak než my. Je vidět, že Evropu chápe jinak, to je tragédie a vycházet z toho, že Evropa je náš tradiční prostor, se kterým máme dneska základ vazeb a dokonce živobytí naše je s ní spojeno. Kdybychom dneska izolovali se od Evropy, tak to znamená o desítky procent dolů snížení životní úrovně. Kdybychom toto vzali pro začátek na vědomí debaty, tak by to bylo dost.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Já myslím, že to každý ví.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Odpověď Karla Schwarzenberga na otázku Petra Dostálka.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Musíme si uvědomit, že Evropská unie, já ji sleduji už 50 let, od té doby, co byla založena, vždy a to se tady některým lidem nelíbilo, byla vždy politický projekt, hospodářské výsledky nesla velmi pozitivní, velmi kladné, to je pravda, ale nebylo to podle zásady hospodářský projekt. Byl to od začátku politický projekt té doby. Jean Monnet to vymyslel, Adenauer, de Gasperi a ostatní Spaak, na tom pracovali. To si musíme uvědomit, že se tedy evropské státy asymptoticky přibližujeme, nikdy nebudeme něco jako Spojené státy americké, ale že se budeme více a více sjednocovat, to musí být každému jasné. Vidíte stanovisko. My jsme vstoupili s předpokladem, že to bude jen volný trh a tak dále. To je zhruba jako nějaký snoubenec, který říká: Já jsem se zasnoubil s tou holkou, když jí bylo 21, byla štíhlá a teď je jí 35, ta už se mi nelíbí, tudíž si najdu jinou. To je sice pochopitelný stanovisko, ale je prostým neslučuje se s představou manželství a ta druhá představa s představou Evropské unie. Evropská unie se bude asymptoticky víc a víc přibližovat, samozřejmě pozvolně také různé pravomoce přijdou, že teď co nějaký přešli, to je jen byl takový bubák, který se tady vytvořil. Ve skutečnosti žádné závažné změny nebyly, nebyla změna primárního práva, to všechno nebylo, ale vytvořil se tady bubák. Musíme si uvědomit, buď jsme členy Evropské unie, tak musíme vzít také zásadu této unie na vědomí, že to je politický projekt a jde o spojení Evropy. O to jde. Nejde pouze o volný trh.

Václav MORAVEC, moderátor: 

To je to, co podle vás nechápou, pane ministře, občanští demokraté?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Nikdy to nepochopili. Bohužel ano.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Pane ministře, pochopili pouze s tím nesouhlasíme, to je možná ten rozdíl mezi námi. Něco pochopit je jedna věc a souhlasit s tím je druhá věc.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Smím dokončit. Je prostě podle mého názoru vstoupit do fotbalového klubu v Dobřichovicích a po nějakém čase říkat: Já tady nechci hrát fotbal, já tady chci hrát basketbal, proč tady nehrajeme basketbal, jak já jsem si to představoval? Tak nemáme vstoupit do fotbalového klubu, ať je to...

Václav MORAVEC, moderátor: 

Veřejnost vnímá řekněme, rozdílné názory hlavních aktérů české zahraniční politiky, rozumějme, prezidenta, premiéra, ministra zahraničí, jako problematické. Pohled lidí na zahraniční politiku je proto stále kritičtější. Podívejte se na data. Loni byla o správnosti a čitelnosti české zahraniční politiky alespoň podle sociologického šetření agentury STEM přesvědčena jen mírně nadpoloviční většina populace. Jde o druhý nejhorší výsledek od roku 1993, od vzniku samostatné České republiky. Loni v listopadu bylo o správnosti, čitelnosti české zahraniční politiky přesvědčeno 54 % lidí. Odlišný názor pak mělo 46 % respondentů. Jen pro úplnost, sociologické šetření agentury STEM se uskutečnilo na reprezentativním vzorku necelých 1 300 respondentů a statistická odchylka se pohybuje kolem plus minus 2 %. Radku Špicare, vy jste jako Svaz průmyslu a obchodu ještě před časem říkali: Bylo by dobré, aby Česká republika, česká politická reprezentace ukázala, jak považuje za důležitou evropskou otázku, volali jste po ustavení evropského tajemníka pro evropské záležitosti. Počítal jste s tím, že budou dva, že máme dva tajemníky?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy:

Musím říct, že jsme byli velmi překvapeni. Od té doby vládě už nic nedoporučuji, už jí o nic nežádám, protože skutečně chtěli jsme jednu hlavu, chtěli jsme jedno centrum. Tam, kde není jedna hlava, jedna odpovědnost, alespoň tak jak jsme zvykli z byznysu, ten systém příliš dobře nefunguje, dočkali jsme se dvou. Pro nás to není šťastné řešení. Musím říci, my si myslíme, že bychom měli v Evropě hovořit jedním jazykem, ale bohužel já jako bývalý státní úředník vím, že v tomto kvalita české státní správy není tradičně příliš vysoká.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Jinak řečeno, poškozuje Česku republiku, že má dva evropské tajemníky?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy:

Já si myslím, že ano. Já jsem o tom přesvědčen, omlouvám se všem přítomným, ale myslím si, že bychom měli mít jednoho, ten by měl reprezentovat jednu pozici České republiky. Není tomu tak, bohužel. Je to velký problém v mnoha jiných politikách, prostě problémy, těžké složité koordinace v mnoha jiných oblastech mezi resorty jsou velmi podobné, ale myslím si, že v této otázce je to pro nás o něco dramatičtější, protože se skutečně jedná o klíčové záležitosti, které se české ekonomiky přímo dotýkají a vzhledem k tomu, že ta situace vypadá tak, jak vypadá, tak jsme prostě mnohdy těžko odhadnutelným nečitelným partnerem.

Václav MORAVEC, moderátor: 

O čem, Pavle Kohoute, vypovídá, že Česká republika má dva evropské tajemníky? Jednoho při ministerstvu zahraničí, druhého při úřadu vlády?

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

Víte, to jste mě trošku zaskočil, protože já se o politiku ve skutečnosti moc nezajímám. Já se zajímám hlavně o ekonomiku a o čísla. Takže já vidím ta čísla, která jsou za tím a ta čísla hovoří jasně. Jestli to číslo se týká jednoho nebo dvou tajemníků...

Václav MORAVEC, moderátor: 

Není to podle vás podstatný vzkaz. Karle Schwarzenbergu, není na čase zrušit jednoho z těch dvou státních tajemníků pro Evropu?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Já bych byl pro to, aby byli oba zrušeni. Ihned a co nejrychleji, to by byl nejrozumnější přístup, který by byl, samozřejmě.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Tak začněte, moudřejší ustoupí.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Ale nejde o státní tajemníky, jde o něco jiného, že bohužel, o tom byla čas řeč, že si tady nárokují tvořit zahraniční politiku nejrůznější instituce. To je jednostranné, tomuto dle zákona přísluší, ministerstvo zahraničí, pak má zajisté slovo dle ústavy také prezident republiky, teď se vytváří v úřadu vlády takový ministerstvo zahraničí, teď do toho chtějí mluvit také ministerstvo průmyslu a obchodu a národní banka dávno do toho kecá. Takže to je ta krásná česká polyfonie, kde ovšem posluchači zahraniční jsou tím poněkud zmatení.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A nevypovídá to o tom, že nemáte dostatečnou autoritu jako ministr zahraničí, jestliže tady je česká polyfonie v Evropě?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Můžete mi to vyčítat. Problém je spíše v tom, že jsou tady opravdu základní různé vidění evropské role České republiky mezi dvěma politickými stranami nebo třemi politickými stranami, které tvoří koalici. Na jedné straně je Občanská demokratická strana spolu s veverkami, které jsou odpůrci Evropské unie nebo by jí chtěli právě omezit pouze na nějaký volný trh.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Promiňte, ale oni to v programu nemají. Oni ve svém politickém programu, kdy kandidovali do voleb v roce 2010, tak jsou víc proevropští než vy.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Jo, ale něco se tak změnilo v poslední době. Prostě se přimknuli k silnějšímu partnerovi, což také chápu. Musíme si uvědomit, že to je velmi nepříjemná situace. Mě to ponechává v klidu, my na ministerstvu zahraničí budeme dělat rozumnou evropskou politiku, kde hájíme české zájmy, ale víme také, jak je hájit.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Promiňte, vás nechává v klidu, že Česká republika zní polyfonně? To myslíte vážně? Vás nechává v klidu jako ministra zahraničí, že Česká republika zní polyfonně v Evropské unii?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Kdybych se tím nechal znervóznit, tak by to bylo špatné. Bohužel poslouchám tu různou kakofonii, ale proč se mám rozčilovat, já s ní musím pracovat a žít, využít, co je možné a podle toho pracovat.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A nestálo by zato tedy konečně tu vládu opustit, když říkáte, že se blížíte k tomuto okamžiku? Jak dlouho míníte čekat?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Uvidíme, jestli se podaří najít ještě nějaký společný pohled, i když se tomu nedaří úplně, tak asi nastane časem tento okamžik, poněvadž je opravdu klíčová otázka České republiky, jestli chceme býti členy Evropské unie, a to znamená také vzít důsledky na sebe a plně tam spolupracovat nebo chceme mít jenom výhody, ale jinak se nepodílíme na práci, jinak nechceme se podílet na projektu sjednocení Evropy. Prostě jenom býti vyžírkou, jak se říká.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Zeptám se tedy ještě jednou. Jak dlouho míníte čekat?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

To vám teď časově neřeknu. To bude záviset na vývoji věci.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Jane Zahradile, nestálo by zato to zrušit ty dva evropské tajemníky?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Já spíš přemýšlím, jak to pan ministr myslí s tím odchodem z vlády. Já tedy doufám, že nás český volič neobtíží tou prezidentskou funkcí. Takže nevím, jak přesně jste to myslel. Ale já myslím, že v tajemnících to není. Tajemník, to je úředník, to je člověk, který zpracovává odbornou agendu, připravuje podklady, ale rozhodovat musí volený politik a vláda, jak už jsem tady jednou řekl, rozhoduje jako celek.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Takže nepovažujete v rámci evropského kontextu vychýlené, že Česko má hned dva?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Já musím přiznat, že na této debatě mně vadí, že ministr zahraničí jako člen vlády se tady od samého začátku chová neloajálně k vlastní vládě, že zpochybňuje její rozhodnutí, že zpochybňuje mandát, který ta vláda většinově přijala, kterým vybavila premiéra a se kterým premiér odjel na zasedání Evropské rady a který tam dodržel. A teď ministr zahraničí tak jako poměrně dětinsky, byť tedy zralého věku, tak v tomto případě musím říct, že spíš je to dětinské, tomu premiérovi tak jako okopává kotníky a říká, že to dělat neměl a podobně. Podle mě základní předpoklad fungování jakéhokoliv člena vlády je, že i když se mu to nelíbí, tak když se přijme nějaké rozhodnutí, tak ho potom respektuje a je k němu loajální. To tady bohužel nevidíme a neslyšíme.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Promiňte, ale pane europoslanče, zároveň máme dva evropské tajemníky a když se podíváte na účast českých ministrů na evropských radách, kde se rozhoduje o penězích, tak tři největší hříšníci, ministr školství Josef Dobeš, peníze do školství a konkurenceschopnosti, druhý největší hříšník ministr dopravy Pavel Dobeš, peníze do infrastruktury a třetí největší hříšník ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Počkejte, ten třetí ministr průmyslu a obchodu, ten je ve vládě, tuším asi dva měsíce, takže tam bych ještě s tou statistikou počkal.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Delší dobu ale posílá za sebe náměstky.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

To těch ministerských rad za tu dobu byly asi tři. Takže to bych v tuhle chvíli do té statistiky nebral.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

I jeho předchůdce tam nechodil.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Není toto jasný vzkaz o tom, jak čeští ministři školství, dopravy a průmyslu a obchodu přemýšlejí.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Já bych byl raději, kdyby ministři samozřejmě na ty evropské rady, na ty ministerské rady jezdili osobně, protože nikdy to žádný náměstek nebo nějaký tajemník nemůže politicky zodpovědně zpracovat a to rozhodnutí přijmout tak jako ten ministr. To je pravda.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Neměl by toto právě na to lidově řečeno dupat premiér a jeho evropský tajemník, jestliže toto jsou tři největší absentéři.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Tak zase dupat na to samozřejmě může. Na druhou stranu neexistují nějaké donucovací nástroje k tomu, abyste toho ministra donutil, aby tam jel. Já jsem koneckonců docela rád, že jste to tady řekl. Myslím si, že je dobré, aby se to vědělo. A myslím, že každý ministr by se měl snažit dostát své zodpovědnosti. Jak vidět na  případu toho ministra životního prostředí, o kterém jste tam také hovořil, tak ten zatím Evropskou radu nevynechal ani jednou.

Václav MORAVEC, moderátor: 

To je jediný český ministr, který byl na všech evropských ministerských radách, tedy ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Já mohu říci, že takhle se vládnout prostě nedá. Země, jako Česká republika, s 10 miliony obyvatel si nemůže dovolit mít dvě politiky zahraniční, dvě koncepce, jedna seděla na ministerstvu zahraničí, druhou připravuje, ještě jsme ji neviděli, úřad vlády, dva tajemníky. Víte, jak to vypadá v realitě, že přijedete v zahraničí na ambasádu a tam vám nejmenovaní řeknou: My tady máme dvoje instrukce a ptají se nás, které platí. To je absurdita. A nejen to, totiž ve skutečnosti úkolem je, aby byla jedna politika státu, která se potom dává všem, kteří ten stát reprezentují. Ve Francii je to dokonce, a vy to dobře víte, v zahraničí je to tak, že mají dokonce každý týden vydávají texty, které dávají k dispozici všem svým lidem, nejen ve vládě, v komisi, v institucích. Mají je všechny spočítané, ví kde je mají a pracují s nimi, protože ví, co chtějí. U nás není formulován jeden společný zájem, to znamená, ta zahraniční politika vůbec nefunguje. A pro opozici, my už můžeme tak jenom plakat, s kým se máme vůbec bavit, my máme samozřejmě také témata, které bychom do toho chtěli vložit. Měli bychom se dohodnout, jakou Evropu chceme, to je téma. A s kým se o tom máme bavit? Podívejte se, včera se pan premiér řekl.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Se dvěma evropskými tajemníky a s ministrem zahraničí, prezidentem.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Ano, máme to obíhat všechno. Ale tady vůbec to není sjednoceno do nějaké jedné politiky státu. A mně připadají otázky, které pro nás jsou stěžejní, včera jsem slyšel vašeho premiéra říci, že sociální stát neexistuje, že evropský sociální model neexistuje.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Řekl, že evropský sociální model je v krizi, a to je a to vám řekne každý průměrně vzdělaný ekonom. A mimochodem i fiskální pakt je to, když už jsme u toho, je toho výrazem.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Mohl bych položit jednu otázku?

Václav MORAVEC, moderátor: 

Ne, položíte ji už ve druhé hodině na zpravodajské ČT 24. Ještě se zeptám Karla Schwarzenberga. Vy víte, pane ministře o těch absentérech na evropských ministerských radách?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Samozřejmě o nich vím.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A co s tím děláte?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

To není můj úkol, to je úkol premiéra, který si nárokuje koordinaci evropské politiky. Bohužel nekoordinuje ty ministry. On to chápe pouze, že se nám plete do práce. Nikoliv, aby koordinoval aspoň ministry své vlastní strany, to už bych byl rád.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Ministr zahraničí řekne o svém premiérovi, že se mu plete do práce. Pane ministře, fakt jako, to si pořád připadáte jako člen této vlády, nebo jak to mám chápat? Takhle se přece nedá mluvit?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Poněvadž je kompetenční zákon a podle toho se bohužel v té vládě neřídí. Premiér není nadřízený, to si musíte jednou uvědomit.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Premiér není nadřízený, ale premiér má z koaliční smlouvy jisté koordinační pravomoci, takže ministr zahraničí...

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Ale ty nevykonává právě to je ono. On je nevykonává.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Koalice se nám pohádá, vy se připravujte na volby, opozice, ano. Připomínám hlavní mé hosty Otázek zůstávají vicepremiér, ministr zahraničí, předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, místopředseda Poslanecké sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek a místopředseda frakce Evropští konzervativci a reformisté Jan Zahradil. Přepněte si na zpravodajskou ČT 24, záhy se bude ptát i publikum a naši hosté budou odpovídat na jejich otázky. Přepněte si, pokračujeme po stručných zprávách.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Připomínám, že hlavními hosty mimořádného vydání Otázek zůstávají vicepremiér, ministr zahraničí, předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Ještě jednou vítejte na zpravodajské čtyřiadvacítce. Místopředseda Poslanecké sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek. Ještě jednou vítejte. Místopředseda frakce Evropští konzervativci a reformisté v Evropském parlamentu, europoslanec ODS Jan Zahradil. Vítám ještě jednou i dva ekonomy Radka Špicara, jinak také viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy a ekonoma Pavla Kohouta. Vítejte ve druhé hodině. A všichni hosté odpovídají tváří v tvář publiku. Slovo má Jakub Losenický, další otázka.

Jakub LOSENICKÝ:

Dobrý den, děkuji. Moje otázka zní, kdy podle vašeho názoru budeme mít v České republice politika, který bude schopen v Evropě přednést projev podobného významu, vize a rozhodnosti jako projev polského ministra zahraničí Sikorského v závěru loňského roku?

Václav MORAVEC, moderátor: 

Jen pro úplnost, on obhajoval federalizaci Evropy. Proč chcete takového politika, aby měl, Jakube, jasný, zřetelný postoj, ať to bude pro Evropa nebo proti Evropě?

Jakub LOSENICKÝ:

Já si myslím, že by měla Česká republika vést čitelnou politiku, měla by vést sebevědomou politiku a jedině tak může být vnímaná v očích ostatních států jako plnohodnotný partner.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Co zatím říkáte té diskusi v té první hodině? Viděl jste takovou jasnou, čitelnou, zřetelnou politiku?

Jakub LOSENICKÝ:

Já si myslím, že to byla jedna velká hádka, že to je velmi velký neúspěch české politiky, protože česká politika měla dostatek času, aby si všechny tyto postoje a názory vyjasnila už v minulých letech a myslím si, že právě kvůli tomu teď Česká republika sklízí velikou ostudu v Evropě.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Odpověď Karla Schwarzenberga.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Tedy na otázku, tento projev, který opravdu byl veliký obrat v polské politice, co Radek Sikorski přednesl v Berlíně, velmi zajímavý, ovšem přiznejme si, že to byl pouze možné, poněvadž jeho premiér, premiér Tusk stoprocentně za politikou svého ministra zahraničí stojí. Pak můžete udělat taky převratný projev.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Takže za vámi Petr Nečas nestojí a vy proto nemůžete udělat převratný projev, pane ministře. To nám chcete říci? Je to tak, pane ministře?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Já jsem.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Jenom říkám, že za vámi premiér nestojí a tudíž nemůžete udělat převratný projev.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:
To jsem neřekl, já jsem jenom řekl, co jsou to předpoklady, aby to bylo.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Jan Zahradil.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Ale že by u nás v Čechách člověk nikdy neví, když někdo za vámi stojí, jestli tam nemá sekyrku v ruce, víte, to je ono.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

To je pravda. Tak ono možná je to způsobeno tím, pane ministře, že jak ten polský premiér, tak ten polský ministr zahraničí jsou z jedné politické strany. My tady máme tady tu, tady tu nepříjemnost té koaliční vlády, takže.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Že se vám v tom hezky žije jako ODS jako vládní straně, ano.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

No, právě. Já teda se musím přiznat, že tu všeobecnou jakoby adoraci nebo tu glorifikaci toho projevu pana Sikorského nesdílím. Tam bylo spíš překvapující, že něco podobného zaznělo od polského politika, že vlastně poprvé za 40 nebo 50 let po válce se polský politik přihlásil k federalizaci Evropy a k něčemu jako vůdčí role Německa, což v polské politice bylo velmi nezvyklé. Tak já myslím, že ten zájem veřejnosti a médii byl vyprovokován spíš tímto. Jinak pan ministr Sikorski je znám jako velký solitér, je to člověk, který umí si mediálně zjednat pozornost a to já myslím, že takové politiky v České republice máme také. A můžete s nimi souhlasit nebo nemusíte, ale myslím, že lze najít v České republice politiky, kteří jsou schopni odříkat na mezinárodní úrovni slušný projev, takový, který vzbudí pozornost a o kterém se mluví a píše.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Můžete nám zmínit jedno jméno?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Prezident republiky například.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Ano, Václav Klaus.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Já tedy možná bych se zastavil u toho, že mně možná oproti panu Zahradilo přišlo něco na tom projevu poměrně velmi podstatného, protože ta zajímavost projevu je v tom, že ono je vyjádření toho, že Polsko chápe, v jaké situaci se nachází střední Evropa a Sikorski vlastně říká Polákům - odhoďme dneska resentimenty vůči Německu, pokud Německo nesehraje tu roli v rámci Evropy, kterou dneska jediné vlastně asi může sehrát, tak bude tady možná Německo jiné, které bude prostě budovat vlastní geoekonomické vztahy, bilaterální vztahy s Čínou a dalšími zeměmi. A tohle Německo je pro nás větším rizikem než cokoli jiného.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Ano, on totiž v tom projevu, že vstoupím do vaší řeči, adresoval vlastně ten projev přímo Němcům a řekl, že jedinou zemí, jenž může zabránit dalšímu vyhrocení dluhové krize, je právě Německo, pád eura by přinesl krizi apokalyptických rozměrů a největší hrozbou pro bezpečnost Polska není terorismus, německé tanky nebo ruské rakety, ale německá nečinnost.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Ale tohle, ale tohle se týká i Česka samozřejmě. Jako tady tyhle různé scénáře a i ty negativní scénáře, ve kterých se prostě ukáže, že Německo nebude ochotno nebo schopno, prostě nebude to prostě jeho zájem sehrát tu roli v Evropě, tak to prostě bude ten jiný vývoj, ve kterém právě státy jako Česko, Maďarsko a další, Slovensko, se mohou stát ještě daleko marginálnějšími. Tady jde o osud střední Evropy, jde o naši váhu. To totiž vůbec není jisté, když jsme v roce 2004 vstoupili do Evropské unie, že máme automaticky zajištěnou důstojnou pozici. Ekonomickou i politickou. Může být vývoj takový, že naopak naše role prostě půjde, ten východ prostě se bude disociovat a nebude významný. Znovu se bude vytvářet Evropa jako byla v 90. letech, kdy my jsme vlastně neměli šanci do ní mluvit. A tohle si Sikorski uvědomuje, a to mi připadá zajímavé, je dobré, že to řekl a mrzí mě, že v Česku si někteří neuvědomují, že se to tak strašně týká i nás.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Otázka další, ano, vy jste, Pavle Kohoute, něco chtěl dodat?

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

Jenom takovou drobnost tady k panu, který není spokojen s tím, že se politici hádají. Já jsem s tím spokojen, já jsem rád, že se hádají, je to jejich povolání, tříbení názorů, jsme svobodná země ještě pořád. Takže se můžeme tady hádat, jo, dobrý.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A o tom je i tento pořad, abychom vlastně nazírali na evropskou integraci a stav Evropy i z různých úhlů pohledu. Otázka Pavla Růžičky, dalšího našeho diváka, který přijal pozvání do publika, prosím.

Pavel RŮŽIČKA:

Dobrý den. Myslíte si, že postoj pana Nečase ohledně fiskální Unie je přijatelný pro vás, anebo by měl obrátit navzdory prezidentovi, který říká, že nic nepodepíše nikdy?

Václav MORAVEC, moderátor: 

Tak a myslíte, že tu roli hraje prezident, tu zásadní, Jane Zahradile?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

My jsme se přece tady v té minulé hodině bavili o tom, že jsou tady dva základní rozdílné pohledy na evropskou integraci. A mně na tom vadí jedna věc. Mně na tom vadí, že ten pohled, řekněme, skeptický nebo rezervovaný, nebo pohled, který nevítá s nadšením to prohlubování integrace a tu německou roli ve střední Evropě, o které tady hovořil pan Zaorálek, tak se považuje automaticky za něco prostě neslušného, špatného, za něco, co by tady nemělo být, něco, co je antievropské nebo proti Evropské unii a podobně. Takhle to prostě není. Tady jsou dva legitimní pohledy. Já se budu do krve hádat s panem Zaorálkem a s panem Schwarzenbergem o ty jejich pohledy, s kterými nesouhlasím, ale nebudu je rozhodně se snažit vylučovat z té evropské debaty jako něco, co tam nepatří. Bohužel v tom opačném gardu se to prostě děje. Pro ně to prostě není pozice, se kterou by byli ochotni vůbec polemizovat nebo jí nějakým způsobem brát vážně.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Karel Schwarzenberg.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

To je podle mě strašně nebezpečné.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Karel Schwarzenberg.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Samozřejmě diskutovat jde o všem, proti tomu se nebráním. Masaryk říká demokracie, to je diskuse. Ale vraťme se k tomu projevu Sikorského. To zásadní bylo, že to byl projev, který na rozdíl od naší zahraničněpolitický diskuse nevycházel z minulosti, nýbrž se obracel k budoucnosti. Nekrmí nás tady obavami před Německem, před Ruskem a tak dále, nýbrž víc se zajímá o budoucnost celé Evropy, jejíž závažná část je Polsko. A my bychom se měli taky konečně navyknout se dívat většinou do budoucnosti a ne jako se tvrdilo o generálech, že vždycky vedou tu válku, která byla minulá, tak my tady se pereme o ohrožení z Německa, přičemž tady žádné ohrožení není. Co zase náš český export dneska, to je škodovka, poněvadž ji Volkswagen dal do richtiku. Přiznejme si jenom pravdy v těchto věcech, a ne naopak. Nebo jiný zase straší před Ruskem, což je taky dneska přehnané. Máme se soustředit, prosím, na budoucnost. To je naše role v té Evropské unii, která bude, my jsme uprostřed ní, vystoupit nelze, i kdybychom chtěli, ale jsme maličká země, tudíž jak získáme nejsilnější roli v té Evropské unii, jak tam a které české zájmy budeme v té Evropské unii prosazovat. A smiřme se s tím, to je naše budoucnost a podle toho pracovat, ale se vší silou. O to nám jde.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Ale já teda musím říct, mě sice baví debata a s kolegou Zahradilem se přeme už léta, nicméně já se obávám, že ten samotný spor, když se vede tak dlouho a nemá výsledek, tak je to taky problém. A mně vadí to, že vy jste udělali krok, který jsme ve skutečně vydebatovaný neměli, o kterém jste nás neinformovali a o kterém dokonce i Karel Schwarzenberg řekl, že nás poškozuje. Jako to znamená, vy jste rozhodli o České republice způsobem, který vůbec není výsledkem debaty a že by nějakým. A jestliže my, jestliže my v Evropě vystupujeme tak, že budeme pořád působit dojmem jenom toho debatujícího kroužku, tak je to prostě do budoucna, takhle se politika dělat nedá.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

My jsme rozhodli o České republice tak, jak to měla vláda ve své ústavní zodpovědnosti a v mandátu. A domnívám se, ještě jednou to tady zopakuji, že prostě není v tuto chvíli politická síla v České republice, která má právo rozhodnout o tom, že se připojíme k tomu fiskálnímu paktu.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Vy jste, vy jste popřeli závazek.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Odložme si to na volby, odložme si to na referendum, ale, prosím, netvařte se tady, že reprezentujete většinový názor veřejnosti nebo většinu české veřejnosti ve vašem kladném názoru na prohlubování Evropské unie. Té veřejnosti je zapotřebí se na to zeptat.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Tahle vláda na 17% podporu veřejnosti a vy jste rozhodli o tom, že popřeme závazek, který mám z roku 2004, kdy jsme se s ostatními státy, které nejsou členy, zavázali vstoupit do eura. Vy jste učinili a takhle to chápou i naši partneři.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Ne, ne, ne.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

My jsme od tohoto závazku se odklonili.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Já myslím, že ta vláda má podstatně větší podporu veřejnosti, pokud jde o její postoj konkrétně ke vstupu do eurozóny, než říkáte. To si přečtěte ty statistiky a průzkumy veřejného mínění. Ale nechme toho pro tuhle chvíli, ať dojde na nějaké další téma.

 

Václav MORAVEC, moderátor: 

2 roky života s dluhovou krizí. To jsou uplynulé 2 roky nejen eurozóny, ale i ostatních členských států Evropské unie včetně České republiky. Pokusů o řešení dluhové krize jsme už zažili několik od vzniku Evropského záchranného fondu, přes nový Pakt o rozpočtové kázni až po obří finanční injekce Evropské centrální banky. Mezi nejméně zadlužené země eurozóny patří Estonsko, Lucembursko, Slovinsko, Slovensko a Finsko. Jejich státní dluh nepřekračuje hranici 50% hrubého domácího produktu. Naopak největšími hříšníky jsou Řecko, které podle všeho už prochází řízeným bankrotem, a Itálie. Problémy s dluhy však mají i Irsko, Portugalsko. Evropská centrální banka se snaží potlačit dluhovou krizi pumpováním dalších peněz do evropské ekonomiky. Smyslem už druhé obří finanční injekce Evropské centrální banky je, aby se k firmám a domácnostem dostalo v podobě úvěru víc peněz. To má podle vedení Evropské centrální banky odvrátit negativní dopady dluhové krize. Zatím není ale vůbec jisté, zda tato snaha zabere. Důvod? Banky totiž za vypůjčené peníze buď nakupují státní dluhopisy, anebo je ukládají na účtech přímo v Evropské centrální bance.

Dušan JALOVÝ, makléř Unicredit Bank, 29. 2. 2012:

Mohou to použít na úvěry, na nákup dluhopisů jak z rizikových zemí, tak třeba i z České republiky a tím tlačí výnosy dolů. Pomáhají jak podnikům, tak samotným státům a zároveň ty banky na tom profitují.

Karol PIOVARCSY, ředitel Saxo Bank, 29. 2. 2012:

Hlavním cílem je určitě stabilizace celkového systému a nejen bankovního, ale i systém státních dluhopisů tady v Evropě, kde vlastně ukazujeme světu, že nemusíme být závislí jen na cizí pomoci.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Evropská centrální banka poskytla bankám z eurozóny masivní finanční injekci přitom už koncem loňského roku. Tehdy si 523 bank řeklo o téměř 490 miliard eur. Ve druhém kole o levný úvěr požádalo už 800 institucí, což je podle kritiků alarmující. Mezi vrcholnými představiteli Evropské centrální banky navíc kvůli nové injekci v rekordní výši 530 miliard eur, tedy asi 13 bilionů korun, narůstá napětí. Napětí by se dalo kvůli dosavadnímu řešení evropské dluhové krize, obrazně řečeno, krájet i v politice.

Karol PIOVARCSY, ředitel Saxo Bank, 29. 2. 2012:

V nejbližších vlastně 300 dní, které nás čekají, je tady víc jak 20 důležitých voleb, ať už prezidentů nebo vlád nejen v Evropě, ale i mimo Evropu. K tomu tady máme problém s ropnou potenciální krizí a ještě k tomu jsou to samozřejmě i situace, které ohledně Íránu.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Pumpování peněz do oběhu může roztočit inflační spirálu. Ta by v dobrých časech byla na škodu, jenže teď, když stojí řada zemí sedmadvacítky před nanejvýš mírným růstem, se celkové zdražení v zemích Unie může politikům hodit.

Dušan JALOVÝ, makléř Unicredit Bank, 29. 2. 2012:


Ta inflace jakoby užírá ten, to, tu nominální hodnotu dluhu a tím pádem si, řekněte, řekneme, snižujete celkový dluh.

Václav MORAVEC, moderátor:
 
Experti upozorňují, že půjčky od Evropské centrální banky ekonomiku eurozóny sami o sobě rozhodně nespasí. Vlády musejí pokračovat i v úsporných rozpočtových politikách. Česká vláda pracuje na zásadních úsporných opatřeních ve státní pokladně. Podle propočtů ministerstva financí je zapotřebí kvůli dodržení schválených schodků rozpočtu ušetřit proti současným návrhům v příštím roce víc než 42 miliard korun, v roce 2014 až 84 miliardy korun. Podle kritiků těchto plánů však Nečasův kabinet nedělá příliš mnoho pro nastartování ekonomiky. Shodl by se s takovým názorem Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, že stále ještě Nečasův kabinet krom těch škrtů neudělal příliš pro konkurenceschopnost a nastartování ekonomického růstu?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy:

Já si myslím, že se vláda snaží, ale je samozřejmě ve velmi složité situaci. My si myslíme, že vláda má v tuto chvíli v podstatě 3 možnosti. Za prvé zvýšit plánovaný schodek státního rozpočtu, což by bylo velmi nešťastné. Hraje se v tuto chvíli především o důvěryhodnost jednotlivých zemí, kdybychom ztratili důvěryhodnost našich věřitelů, investorů, tak bychom mohli skutečně dopadnout velmi nepěkně. Koneckonců některé státy už tak v rámci Evropské unie dopadly, takže toto není příliš dobrá varianta. Druhá varianta je zvyšovat daně. Tak to se nám samozřejmě coby zástupcům zaměstnanců, zaměstnavatelů také nelíbí, byť je možné, že ta debata nakonec tímto směrem půjde. A tou třetí možností jsou radikální škrty. Tak my jsme v tuto chvíli přesvědčeni o tom, že ještě existuje prostor pro škrty například v provozních výdajích ministerstev nebo v takových kapitolách jako jsou nákupy externích služeb, kde je několik miliard korun. A porovnáte-li návrh rozpočtu na tento rok s tím minulým, tak vidíte, že tam ke snížení téměř nedošlo, což je z našeho pohledu naprosto absurdní. My všichni, kteří jsme v podnicích prožili ten krizový rok 2008, 2009 víme, že toto je přesně to sádlo, do kterého je potřeba říznout a podniky do něj řízly opravdu dramaticky. Já sám si vzpomínám, že v podniku, kde jsem tenkrát pracoval, se šlo položku po položce, říkalo se, analyzovalo se, co je možné dělat takzvaně in house, tedy z vlastních zdrojů, co je lépe outsorsovat. Nezaznamenal jsem příliš velké úsilí, ať už ministerstva financí nebo vlády jako celku jít skutečně kapitolu po kapitole, položku po položce, hledat tam ty škrty. Takže tam si myslím, že je stále ještě obrovský prostor.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Ale zároveň z těch škrtů, které slýcháváte, o nichž se mluví. To znamená redukovat bezpečnost této zemi, že se sníží počet policistů o tři tisícovky nebo počet kantorů, to vám přijde jako šťastné?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy:

Já rozumím, pane redaktore, té otázce a já si myslím, že se škrty je potřeba zacházet poměrně opatrně, protože když se bude škrtat plošně, dramaticky, bez rozmyslu, tak se tím skutečně může velmi dramaticky a dlouhodobě poškodit konkurenceschopnost české ekonomiky. To znamená, když my říkáme škrtat, tak říkáme především v kapitolách, které nejsou prorůstové. A pokud byste se mě zeptal, v kterých tedy by ta střídmost v souvislosti se škrtáním měla být na prvním místě, tak je to určitě výzkum, vývoj, protože to bude rozhodovat o tom, zda budeme do budoucna konkurenceschopní nebo ne. Školství a určitě dopravní infrastruktura. V těch ostatních oblastech si dokážeme představit, že ještě existuje poměrně velký prostor pro škrty. A co se týká v těch prvních návrhů, které jsou na stole, tak my jsme se na posledním představenstvu Svazu průmyslu všichni ti, kteří tam seděli, zavázali, že nebudeme komentovat ty jednotlivé mezistavy projednávání toho dokumentu. Neradi bychom opravdu detailně komentovali jednotlivé návrhy, protože se každý týden mění. Každý den je úplně ten balíček jiný, je k nepoznání. A dohodli jsme se na tom, že řekneme pouze jedinou věc ještě předtím, než bude na stole koaličně odsouhlasený návrh, kde kterému se samozřejmě potom velmi rychle vyjádříme a tou jedinou věcí je, že budeme velmi negativně hodnotit jakékoli snahy o zvyšování ceny práce v České republice. Především v oblasti vedlejších nákladů práce. To je opravdu oblast, ve které se rozhoduje o tom, zda některý stát je konkurenceschopný nebo není a jakékoli zvyšování ceny práce nebo vedlejších nákladů práce, pokud by k němu nějak dramaticky vláda v rámci těch protikrizových opatření přistoupila, by pro českou ekonomiku měl velmi negativní dopad.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Jinak vám celkově ten balíček z toho, jak ho zatím znáte, přijde vyvážený?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy:

Já ho v tuto chvíli nebudu hodnotit, ale musím říci, že jsme byli poměrně pozitivně překvapeni těmi jednotlivostmi, které se v něm objevili. Myslíme si, že to je opravdu dobrý základ proto, aby se z něj stal všemi odsouhlasený, parlamentu, veřejnosti, nám, coby zaměstnavatelům předložitelný balíček. Ano, je tam spoustu věcí, které jdou správným směrem, ale jak také říkám, spoustu věcí, které se nám velmi nelíbí jako například zvyšování korporátních daní, anebo daně z příjmu fyzických osob.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Hodnocení Pavla Kohouta.

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

Já se velmi rád a vřele připojím ke kolegovi, protože je vidět, že je ze soukromého sektoru a ví, o čem mluví. Soukromé firmy byly nuceny škrtat a šetřit na nejrozmanitějších místech někdy docela i drasticky. To je něco, co veřejný a státní sektor teprve čeká. S tím se ještě pořádně ani nezačalo. Teď jsem nedávno slyšel další takovou historku o jedné velmi pikantní veřejné zakázce, kterou tady nebudu říkat na veřejnost, protože.

Václav MORAVEC, moderátor: 

No, to nám můžete říct, je-li to pikantní historka týkající se veřejné zakázky.

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

Ne, nebudu. Ale pointa příběhu je taková, že šlo o naprosto zbytečný výdaj, který byl přitom dosti velký a  naprosto neměl žádný smysl, šlo o, ne, nebudu to komentovat.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Tak to řekněte, už jste, už jste tolikrát naznačil, že nepůjdeme spát.

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

Ne, nebudu. Takových příběhů slýchám každou chvíli několik. Na základě tady toho jsem si udělal představu, že pokud by se zlepšila efektivita veřejných zakázek, byť i jenom o pár procent, takže by nemusel být žádný deficit vůbec v rozpočtu.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Premiér Petr Nečas v souvislosti s tím balíčkem tvrdí, že ho vláda rozhodně nemyslí jen na úspory a škrty ve státním rozpočtu a na zvyšování daní, ale také na podporu ekonomického růstu. Tady jsou pondělní slova premiéra Petra Nečase.

Petr NEČAS, premiér ČR, 27. 2. 2012 /ODS/:

Co ale považuji za klíčové, my jsme si plně vědomi toho, jaká je vazba mezi veřejnými výdaji a vlivem na ekonomický růst nebo pokles. To znamená, že vedle těchto opatření, které mají stabilizovat státní rozpočet pro letošní a následující 2 až 3 roky, chce vláda také současně přijít s balíčkem, který bude mít prorůstový charakter. To znamená, který bude vykompenzovávat možný teoretický pokles soukromé nebo vládní spotřeby způsobený těmito stabilizačními opatřeními, čili nikoli pouze konsolidace veřejných financí, ale také agenda ekonomického růstu je jedním z klíčových úkolů vlády, abychom i makroekonomicky měli tato dvě opatření vybalancována.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Vysvětlil v pondělí novinářům plány vlády premiér Petr Nečas. Podle něj jsou jedním z chystaných kroků evropské peníze, které by mohly podpořit ekonomický růst České republiky. Tady jsou Nečasova slova.

Petr NEČAS, premiér ČR, 27. 2. 2012 /ODS/:

Je to více než aktuální a za situace, o které mluvíme, to bude ještě o to důležitější. To znamená mobilizace prostředků z evropských strukturálních fondů a jejich přesměrování především tam, kde mají skutečně multiplikativní ekonomický charakter a mohou povzbudit ekonomický růst.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Dodává český premiér Petr Nečas. Kvůli problémům s čerpáním peněz evropských fondů se však loni prohloubil schodek státního rozpočtu a to z plánovaných 135 miliard korun na 143 miliardy korun, protože Brusel neproplatil některé projekty, které byly sporné. Můžou to být právě evropské peníze, Pavle Kohoute, které by opravdu mohly přispět k nastartování ekonomického růstu při znalosti toho, jak Česká republika s těmi evropskými penězi zachází?

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

Já jsem obecně k dotacím skeptický, ať už se jedná o dotace jakékoli. A v Evropě nenajdete jedinou ekonomiku, která by se prodotovala k prosperitě. Řecko dostávalo největší dotace v poměru ke svému hrubému domácímu produktu a jak dopadlo.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Ale když se to válí na zemi těch zhruba 800 miliard korun v rámci rozpočtových let 2006 až 2013?

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

Pokud by se výjimečně našla nějaká cesta, jak to efektivně utratit, tak dobře, no, ale jako pochybuju o tom silně.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Radku Špicare.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy:

Já tady budu s kolegou víceméně souhlasit. Ano, a je to ten problém, o kterém jsme už hovořili v té předchozí diskusi. My stále žehráme na to, jaké směrnice, jak šílenou regulaci nám Evropská komise nebo Evropská unie jako celek nutí a jakou musíme sledovat, ale potom, kdybyste se mě zeptal, pane redaktore, abych vyjmenoval.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Říkáte si o další otázku, ano, pochopil jsem.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy:

Tři resorty, které jsou naprosto klíčové pro konkurenceschopnost české ekonomiky, tak bych řekl, že to je ministerstvo školství, ministerstvo dopravy a ministerstvo průmyslu a obchodu. A podívejte se, to jsou právě ty resorty, které své ministry na ta klíčová jednání, kdy se právě rozhoduje o tom, co potom do České republiky přijde z Bruselu jako nová regulace, nové směrnice a tak dále, které tam prostě nejezdí a za nás v tu dobu, kdy můžeme něco ovlivnit, nic neovlivňují. Takže to je obrovský problém prostě našeho vztahu k Evropské unii, který skýtá určitou paralelu k tomu, co tady před chvíli diskutujeme. My máme k dispozici mnoho peněz z Evropské unie v rámci strukturálních fondů, ale bohužel naše schopnost je skutečně efektivně využít pro posílení vlastní konkurenceschopnosti je velmi omezená.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Že je čerpání peněz Českou republikou, čerpání evropských peněz zásadním problémem, tak to dokazují už delší dobu statistiky, podívejte se na ně. Česká republika má šanci do konce příštího roku vyčerpat z evropských fondů bezmála 800 miliard korun. Sepsané žádosti tuto částku překračují o bezmála 400 miliard. Jenže klíčové jsou certifikované peníze, tedy schválené, proplacené Bruselem. Tam se procentuální podíl balíku peněz, na který má Česká republika právo, ukazuje jako žalostný. Jde, jak ostatně sami vidíte, o necelou pětinu. Kvůli problémům s čerpáním evropských peněz z operačních programů se loni prohloubil právě ten schodek státního rozpočtu. Jane Zahradile, když tedy říkáme Evropě, že chceme Evropu liberalizovanou, konkurenceschopnou, zároveň OECD jasně říká, že Česká republika v těch věcech, které český premiér prosazuje v rámci evropské sedmadvacítky, tak sami jsme nekonkurenceschopní, pak ani nejsme schopní čerpat evropské peníze, neměli bychom si zamést před vlastním prahem?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

To máte samozřejmě pravdu a vypovídá to něco určitě o kvalitě státní správy na některých ministerstvech, protože koneckonců jsou to ministerští úředníci především a nejenom oni, jsou to i úředníci na krajských úřadech v regionech, kteří jsou zodpovědni za to, jakým způsobem se ten který projekt připraví a jestli je vůbec schvalitelný.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Jak tedy teď mobilizovat ty peníze, když premiér a předseda ODS říká - bude to stimul pro ekonomiku v těch následujících měsících?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Já myslím, že tady je zase být trochu střízlivý, to bych se připojil tady k oběma pánům s poněkud střízlivějším hodnocením. Já si nemyslím...

Václav MORAVEC, moderátor: 

Premiér nebyl střízlivý?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Určitě byl střízlivý. Ale já v tomto ohledu jsme poněkud rezervovanější.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Ještě více střízlivější, aha.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

A použijme jiného adjektiva, rezervovanější. Protože si myslím, že ty peníze, které chodí z Evropské unie nejenom do České republiky, ale do jiných členských států, jsou jakýmsi bonusem. Je to něco, co je samozřejmě příjemné, je dobré, když se to využije, ale k nastartování ekonomiky, k tomu, aby se udržela nějaká setrvalá hladina ekonomického růstu, tak potřebujete strukturální reformy a ty se prostě musí udělat doma. To, že někde v nějakém sektoru ty peníze můžete prostě použít k tomu, aby tam nastal nějaký boom, to je možné, ale určitě to není věc, na které, nebo jediná věc nebo hlavní věc, na které by to stálo. A když se vrátíme do minulosti, tak vždycky přeci hlavní problém čerpání těch peněz byl, že tady těch takzvaných operačních programů, co samo o sobě je hrozné slovo, bylo strašně moc. Bylo jich prostě místo 4 nebo 5 nebo kolika, jich tady bylo možná několik desítek a ptejte se, za kterých vlád.

Václav MORAVEC, moderátor: 

24, a všichni.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Za kterých vlád se to připravilo.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Vy, vy osobně.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:
O tom by možná něco věděl pan Zaorálek.

Václav MORAVEC, moderátor: 

No, ale zároveň, vy už tady ale zároveň vládnete, vládnete 6 let, takže jste s tím mohli něco udělat. Vy myslíte, že těch 800 miliard se podaří vyčerpat? Jasná odpověď.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Nevím, doufám, že ano, věřím tomu, ale zaručit vám to samozřejmě nikdo nemůže. Závisí to také na posuzování Evropské komise. Je dobré si uvědomit, že to není jenom záležitost vyplňování nějakých formulářů, ale taky subjektivního posuzování těch projektů nějakými úřednickými strukturami. To je stejné...

Václav MORAVEC, moderátor: 

Ano, ale když ty úřednické struktury vidí, jak se s tím tady plýtvá, viz projekty Okno a Sport na ministerstvu školství, že se vyhodí polovina peněz do médií na inzerci.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Já s tím souhlasím a určitě by se našla celá řada zejména takzvaných softprojektů, takových těch různých přeškolovacích, konferenčních, seminářů a podobných věcí, které bylo zapotřebí seškrtat a ty peníze převést někam na takové projekty, za které se opravdu něco postaví, něco, co tady prostě zůstane. To můžu souhlasit s panem Špicarem, že třeba v tomhle případě ta oblast dopravy a infrastruktury je klíčová.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Lubomíre Zaorálku.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Nezlobte se, ale mně to připadá naprosto nedůvěryhodné to, co tady premiér řekl. Jako on je přitom zodpovědný. To není tak, že to budeme dávat ministrům. On je zodpovědný jako premiér za to, jakým způsobem se ty věci čerpají. A přece kdyby on chtěl skutečně vážně mobilizovat nějaké prostředky z evropských fondů, tak by musel okamžitě z té vlády propustit nejméně 3 ministři. Vždyť my přece víme, naprosto jednoznačně víme, že nemají kompetenci potřebnou na to.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Můžete nám prozradit, které 3 ministry byste propouštěl, být premiérem?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Ale to nebudu, to je otázka premiéra, ale řekněme, tam jsou tři, čtyři.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Tak tady něco vyřknete, promiňte, něco tady vyřknete a pak řeknete, že to je otázka premiéra. Nejdřív mu radíte.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Pan Špicar mluvil o třech ministerstvech, které nejsou schopni ministři ani jezdit do Bruselu. Je možné dneska, aby ministr nebyl, nekomunikoval s Bruselem, když jsou tam miliardy prostředků, které má čerpat? To je přece naprosto absurdní.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Takže byste vyházel z vlády dva Dobeše a jednoho Kubu.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Ale země, která je členským státem Evropské unie a která má tohle jako agendu obrovskou, tak přece nemůže si dovolit ministry, to je teda luxus, který tam posílá úředníky, u kterých ani neví, jestli jsou kompetentní, protože v případě ministra školství jsem si jist, že už ani ty lidi, které tam po páté výměně natahal, už mu nejsou schopni ani vysvětlit, o co jde. Na co ještě čekáme? Jako tam je 54 miliard, my o tom ve sněmovna mluvíme horem dolem, že nám poslali téměř výhrůžné dopisy a pokračuje se. Říká se - dáme mu ještě šanci. Jako jak budeme mobilizovat zdroje, když jsou tam lidi, kteří /souzvuk hlasů/.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Vy osobně si myslíte, že tedy těch 800 miliard nebude vyčerpáno, respektive nebude proplaceno Bruselem, protože s tím má Česká republika zásadní problém, že některé…Vy kroutíte, Jane Zahradile, hlavou.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Já si naopak myslím, že vyčerpány budou, ale to nám poví až budoucnost. To se tady můžeme vzájemně přetahovat, jeden bude říkat nebude, druhý bude říkat bude, každý...

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Já si myslím, samozřejmě to nemá cenu. Ale já si myslím ještě jednu věc. Tady tak trošku páni ekonomové tak laxně říkali - ale v téhle krizi přece víte, že takovéto prostředky jsou voda živá. Ve chvíli, kdy máte recesi, ekonomická rozhodnutí této vlády učiněná v loňském roce, nebyly opřeny o kalkulace a podle mě se podílely na zpomalení růstu v této zemi. A teď ty opatření, která jsou navrhována nyní, tak ty podle mě znovu zasahují do té růstové oblasti. Jako...

Václav MORAVEC, moderátor: 

Teď, teď mluvíte o těch škrtech.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

A teď nám tady pan premiér slibuje nějaký růstový balíček, o kterém nevíme vůbec nic, který bude údajně kompenzovat ty ztráty, které tady budou v té oblasti právě růstu a koupěschopné poptávky a podobně. Tak o tom nevím opravdu vůbec nic.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Ví o ně, něco Karel Schwarzenberg o tom růstovém balíčku, pane ministře?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Také jsem nebyl ještě podrobně informován. Já jsem taky jenom o tom slyšel. Uvidíme, co z toho vyleze. Ale já vám řeknu následující, že samozřejmě, jestli tady nastartuje růst, závisí do jisté míry na penězích, který sem dostaneme, jenomže není to to rozhodující. Rozhodující je, aby podnikatelé dostali důvěru, že hospodářský vývoj. Ty peníze tomu prospějou. Ale jak bylo předtím řečeno, například prostředky, který poskytla Evropská centrální banka bankám, byly zase uloženy, páč neexistuje důvěra. Hospodářství do velké míry je mnohem víc, než si lidi myslí, je otázka taky psychologie. A tady, kdybychom měli důvěru, tak by to bylo jiné. Jináč musím bohužel zjistit, že ty evropské peníze měly jeden nežádaný efekt, ale ten byl veliký. Vedly ke kromobyčejnýmu nárůstu české korupce. Jak se ty peníze u nás vypařily, to bylo opravdu pozoruhodné.

Václav MORAVEC, moderátor: 

No, ještě jsme část toho nevyčerpali, takže tu malou část jsme ještě odpařili v korupci.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Právě. Tedy já bych řekl, že zde by měl nastat opravdu přísný dohled, opravdu koordinace.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Jak byste to řešil? Tak máme dva tajemníky, kdo by to měl koordinovat? Vemte to od svého premiéra, zase to házíte na premiéra.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Premiéra, premiér, toho se týká této práce samozřejmě, to je otázka koordinačních pravomocí premiéra.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A podle vás to nekoordinuje.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

My jsme, my jsme na to, abychom zastupovali ministerstvo zahraničí, českou politiku v zahraničí, ať je to v Bruselu, v Berlíně, v Římě nebo v Tripolisu, to docela jedno. Tam je náš úkol. Není úkol ministra zahraničí, aby koordinoval ostatní ministerstva. To je právě otázka premiéra, což se bohužel právě /souzvuk hlasů/.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Já si myslím, že tahle vláda ve skutečnosti úplně na čerpání evropských peněz rezignuje, jako proto, že to vidí tak, že my to vlastně nejsme schopni čerpat, část se rozkrade, vůbec to nezvládáme, nejsme to schopni zadministrovat a tak proto přišel návrh od této vlády a stanovisko, že chceme snížit rozpočet Evropské unie z jedné na 0,8 %.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Ne, ne, ne.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Což, ano tento návrh zazněl a tím jsme dokonce opustili země Visegrádu.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Já už jsem vám říkal už jednou. Já jsem vám říkal. Já už jsem vám to vysvětlovat na začátku, a já to zkusím ještě jednou, že Česká republika je v poněkud jiné situaci než ty vaše ostatní země Visegrádu, protože je na tom ekonomicky výrazně lépe a protože se do několika let, možná do 5, může stát čistým plátcem, a proto není v našem zájmu navyšovat obecně rozpočet Evropské unie, protože přece není v našem zájmu platit do něj z českého státního rozpočtu více. To je přece velmi jednoduché. Tady nejde o to, že neumíme nebo umíme vyčerpat nějaké peníze, tady jde o systémový přístup k tomu evropskému rozpočtu. Prostě, co z toho bude Česká republika mít, když ten evropský rozpočet v příštích 5 nebo 10 let poroste a zároveň to bude znamenat, že my do něj musíme platit víc? To mi teda řekněte, co to bude mít pro Českou republiku za výhodu.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Pojďme se, pane Zahradile, pojďme se, pojďme se jenom podívat, když se bavíme o evropském rozpočtu, v čem spočívají hlavní příjmy a výdaje do evropského rozpočtu, což je klíčové i pro sestavování rozpočtu českého. Hlavní příjmy Evropské unie tvoří členské příspěvky, to je necelé procento z hrubého domácího produktu každé země evropské sedmadvacítky včetně České republiky. Dalšími příjmy pak jsou dovozní cla na výrobky mimo země Evropské unie a část příjmu států z harmonizované daně. Největší část peněz vynakládaná evropskou sedmadvacítkou, tedy výdaje, jsou na tvorbu pracovních míst, snižování zaostalosti a rozdílu mezi jednotlivými regiony. Dále pak na zemědělskou politiku, tak nenáviděné zemědělské dotace. Dále pak dotace na rozvoj venkova a ekologických programů. Další výdaje ze společné evropské pokladny jsou pak na boj proti terorismu a nelegálnímu přistěhovalectví. Když se na to podíváme, jaká by tedy měla být pro tu budoucí rozpočtovou etapu roky 2014 až 2020? Jaká by měla být, velmi stručně, strategie České republiky? Jane Zahradile.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Já už jsem to řekl. My bychom se měli snažit, aby evropský rozpočet nerostl, protože pro nás to v tuto chvíli a zejména do budoucna nebude přinášet žádné výhody. Měli bychom se snažit, aby se změnila trochu ta struktura, kterou jste tady ukázal, kdy ty dvě největší položky, to znamená, to, co se dřív nazývalo kohezní politika, dnes se tomu tedy říká odstraňování rozdílu mezi regiony, aby se na to platilo více. Naproti tomu je asi v našem zájmu, aby pokračovala reforma společné zemědělské politiky, protože to je politika, která bohužel, naši zemědělci to neuslyší rádi, ale je to politika, která deformuje trh uvnitř celé Evropské unie a deformuje ho i v celosvětovém měřítku.

Václav MORAVEC, moderátor: 

On ten návrh rozpočtu na roky 2014 až 2020 spočívá v tom, že půjde o limit výdajů ve výši přibližně 1 % hrubého domácího produktu Evropské unie. To by byl prakticky stejný výdajový strop jako v této perspektivě pro roky 2007 až 2013. Komise ovšem navíc navrhla vytvořit mimo rozpočtovou obálku s částkou zhruba 58 miliardy eur. Z ní by měly být financovány rozvojová pomoc, projekt navigačního systému Galileo a záchranné fondy pro řešení nepředvídaných událostí. Skupina 8 zemí ale přišla s tím, že návrh je vzhledem k té současné ekonomické krizi příliš velkorysý a v té osmičce států je například Německo. Pane ministře zahraničí, nám se ten rozpočet, jak je navržen líbí, nebo se přidáme k Německu či k dalším zemím, které si mohou myslet, že...

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

No, my jsme se připojili k té skupině, která je pro větší rozpočtovou odpovědnost. Nicméně ovšem ne tak stoprocentně, že musíme všude škrtat. Obzvláště právě kohezní politika je pro nás velice důležitá. Nejenom, že bychom vypadali poněkud divně, kdybychom byli nadšeni z kohezní politiky, dokavaď jsme čerpali a v okamžiku, kdy bychom měli platit pro naše sousedy, tak najednou je to zbytečný a máme co škrtnout, neboť, řekněme, Západoevropané, Rakušané, Němci a podobně rozpoznali před 20 lety jednu věc zcela správně, že nabydou nové trhy, nový odbytiště svých produktů, když nás postaví na nohy. Tím, že evropské peníze plynuly k nám, tak se do Polska, do Maďarska a tak dále a tak dále se vytvořily nové trhy pro výrobky tedy Rakušani a Němci. Totéž platí i pro nás, proto já jsem pro podporu kohezní politiky, poněvadž my si musíme vytvořit trhy pro naše výrobky do budoucnosti. Že je možné škrtat, tady s panem poslancem Zahradilem souhlasím v jistých oblastech, ať je to společný zemědělský projekt, ať je to, řekněme, byrokraty, tedy v Bruselu samotným je dost tuku, tam by neškodilo zeštíhlení, ale proboha, zachovejte kohezní politiku, poněvadž to vytváří naše zákazníky do budoucnosti. To si můžeme už ze sobeckých důvodů nejenom říkat, že my jsme si to využili, ty ostatní už to nepotřebujou.

Václav MORAVEC, moderátor:  


Tak další otázky na, ano, velmi stručně Radku Špicare.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

To jsme se téměř shodli teď, vidíte.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Já jenom ale musím říci, že jsem jednal s komisařem pro konkurenceschopnost nedávno, který mě upozornil na to, že česká pozice, která tlačí na snížení rozsahu toho rozpočtu, nebude mít za důsledek snížení zemědělské politiky, ale naopak snížení rozsahu kohezních fondů. Proto o tom tady mluvím.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

To bude, pane kolego Zaorálku, teprve předmětem jednání, protože ta víceletá finanční perspektiva do roku 2020 ta se teprve bude dojednávat, a začne se dojednávat příští rok. Takže vám žádný komisař nic takového říct nemohl, protože to prostě není pravda. To se začne dojednávat až od příštího roku.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

To je /souzvuk hlasů/ a trvám na tom.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Radek Špicar a pak ještě dvě otázky, tři otázky z publika.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy:

Jenom stručný komentář k těm strukturálním fondům. Skutečně 24 operačních programů je, řekl bych, světový unikát. Hovořili jste o korupci, která je nezměrná, která je téměř neuvěřitelná v těchto věcech. Toto je jeden z důvodů ta implementační struktura, ta neuvěřitelná administrativní náročnost celého toho procesu. A současná vláda bude mít tu unikátní možnost toto napravit. Ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo velmi, řekl bych, sexy a efektivní strukturu, tuším, že se počet těch operačních programů pohybuje někde kolem 5, 6, tak to si myslím, že je ta správná cesta. A pokud skutečně opět nedojde k tomu, k čemu došlo před těmi mnoha lety, kdy každý resort chtěl mít svůj operační program, kraje chtěly mít vlastní operační resort a premiér, ministr financí a celá vláda to udrží prostě v určitých rozumných mezích, tak to si myslím, že celé to čerpání a ten korupční prostor může velmi omezit, což je skutečně potřeba.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Ptá se Michal Pícl, další z našich diváků.

Michal PÍCL:

Dobrý den. Já bych se rád zeptal na to, jak mají občané chápat vládu, která jim neustále bere peníze z kapes pod záštitou rozpočtové odpovědnosti. Na druhou stranu její hlavní představitel jede na jednání Evropské unie a potom tuto snahu ani nepodtrhne na té evropské úrovni? A pokud bych měl k těm evropským fondům ještě. U nás polovina operačních programů nesplňuje pravidlo N+3 a tady je reálná hrozba toho, že na konci roku 2012 budeme muset vracet tyto prostředky zpět do rozpočtu Evropské unie. A kdo o tom rozhoduje? Rozhoduje o tom Evropská komise. A samozřejmě, pokud jsme v jejich očích negativně směřováni, tak ta částka bude ohromná a kdo to zaplatí? Zaplatí to zase jenom daňoví poplatníci. Děkuju.

Václav MORAVEC, moderátor: 

To je ta hrozba navýšení deficitů českého státního rozpočtu, protože některé peníze nejsou proplaceny. Jane Zahradile, ta otázka, která se týkala Paktu rozpočtové stability. Vy jako ODS říkáte - my si to, co je v té smlouvě, zavedeme v rámci finanční ústavy. Můžete nám říci, jaký tedy bude parametr té finanční ústavy, co se týče dodržování schodků, respektive vyrovnaného státního rozpočtu?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

To vám říct v tuto chvíli nemohu, protože o té finanční ústavě se právě jedná. Mimochodem vyjednává se o ní v pracovní skupině, jejíž součástí je i sociální demokracie. A já doufám, že se sociální demokracie bude chovat rozumně a odpovědně, že se nebude chovat v duchu hesla fiskální smlouvu bychom sice podepsali, ale dodržovat jí vlastně ani moc nemusíme, protože skutečně to, že se zavážeme, ať už na základě nějakého mezinárodního tlaku, anebo spíš na základě našeho domácího rozhodnutí, že budeme snižovat schodky, tak bude znamenat další škrty ve veřejných výdajích. A to si musí uvědomit, a doufám, že si to uvědomuje i ČSSD, která se tedy verbálně k tomu hlásí. Uvidíme, jak to bude vypadat v praxi.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Rozumím tomu správně, že tak, jak se dohodnou na konkrétních kritériích jednotlivé státy evropské pětadvacítky, tak to se pak přenese do české ústavy?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Není to nutné automaticky. Není nutné, abychom to opisovali doslova, ale je nutné, abychom se zavázali k určitému snižování schodku státního rozpočtu a veřejných rozpočtů.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Můžete mi říct jasný názor, jestli by se mělo čekat pro formulaci české finanční ústavy a daní na to, na co se Michal ptá, daní do českého ústavního práva, jak se dohodne evropská pětadvacítka nebo ODS přijde, vláda přijde s vlastní představou?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

My můžeme…nemyslím si, že jenom vláda. Já myslím, že toto by měla být otázka i jednání s opozicí, protože to by mělo být přijato širokým konsensem.

Václav MORAVEC, moderátor: 

No, někdo to musí navrhnout.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Říkám znovu, je tady jakási pracovní skupina, sedí v ní i pan Mládek za sociální demokracii. Ta jednání probíhají. Já o nich detailně informován nejsem, ale určitě přinesou nějaký návrh a já věřím, že to bude takový návrh, který bude přijatelný nejenom pro vládní koalici, ale i pro demokratickou opozici.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Kdy by Česká republika, když se nepřipojila k tomu paktu, kdy by měla mít svoji finanční ústavu podle vás?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Já věřím, že během letošního roku je to zvládnutelné, aby se to projednalo a aby to prošlo parlamentními komorami.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Lubomíre Zaorálku.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Účastním se toho, jako znám ty texty, ale nechci teď předbíhat událostem, protože opravdu, jak bylo řečeno, je to předmětem jednání.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A můžete nám říci vaši představu jako sociálních demokratů, jak by měla vypadat ta kritéria, která pravděpodobně budou přímo součástí ústavního pořádku?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Tak teď bych nechtěl tady vyhlašovat nějaké své představy a pak.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Sociálnědemokratické představy.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

My jsme obecně řekli, že my s tímto principem dobrého hospodaření s prostředky souhlasíme. My jsme se hlásili k těm principům 3 %, 60 % i v minulosti a snažili jsme se to dodržet, dokonce jsme předávali republiku v roce 2006 tak, že jsme všechna tato kritéria splnili. To znamená.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Takže 60 % celkový dluh a 3 %.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Ano, tady tahle ta kritéria budou pravděpodobně detailnější, než byla ta celková. Ale říkám, že tohle je naše politika. My jsme vždycky respektovali ty kritéria, která říkaly, že se musíme chovat jako dobrý hospodáři a předávali jsme v roce 2006 republiku jako vládní strana s 30 % celkovým dlouhodobým dluhem, což si myslím, že je úžasné, když si to člověk uvědomí.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Je to stejná představa i TOP 09 a Karla Schwarzenberga?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Já bych řekl následující. Já jsem byl pro to, abychom přijali fiscal compact, tím a tyto mantinely můžeme mít také v té naší finanční ústavě. Byl bych radši, kdybychom to udělali teď, proto jsem fiscal compact, pak se můžeme podle toho řídit velmi prostě. Nemusíme si složitě komplikovat život, jak je tady na /souzvuk hlasů/.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Tak chcete tu finanční ústavu do české ústavy nebo ne?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Já bych řekl, že by stačilo, kdybychom to podepsali, když to bude v české ústavě, prosím, nemám nic proti tomu. Ale já jsem chtěl, abychom se teď zavázali, poněvadž se nám to taky bude prospěšné v Evropě. Ne /nesrozumitelné/, my to sice nepodepíšeme, ale zato si uděláme vlastní finanční ústavu. Já to považuju za trošku podivný chování.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Jenom víte, ty závazky, které...

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Já vám vysvětlím, proč to tak je.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Tyto závazky, které jsou v té fiskální dohodě, tak to je taková kuriozita, ale my jsme vlastně už se všemi souhlasili, protože byly součástí toho takzvaného Sixt packu a Two packu, jo, to znamená, to, že my jsme to nepodepsali a nepřihlásili jsme, tak jsme tím nezískali vůbec nic, protože stejně ty závazky všechny platí na základě dohod, které byly učiněny na úrovni Evropské rady. Jediné, co tam je navíc, je ten závazek, že se to musí převést do národní legislativy tady tyto závazky. To je jediné, co je ve finanční dohodě navíc.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Bohužel to tak není. Já jsem teda rád, že mi tady říkáte, že v podstatě ta dohoda nepřináší po ekonomické stránce nic nového, to je pravda, s tím já…

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Závazek, ne v oblasti těch sankcí a pravidel rozpočtových.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

S tím já souhlasím, ale přináší něco nového v oblasti politické a v oblasti rozhodovací, a to je právě to, co nám vadí, tedy vadí nám to, že se tady automaticky přenáší pro ty země, které se stanou signatáři, země eurozóny, Česká republika ještě není zemí eurozóny, takže by se to na ní stahovalo až potom, ale že se automaticky přenáší de facto fiskální zodpovědnost nebo jakási zodpovědnost, nebo jakási kontrola mimo území tohoto státu, že se to přenáší na evropské orgány, že se to přenáší, vždyť si řekněme, kdo to bude všechno platit. Platit to bude Německo, takže to bude německé ministerstvo financí, které bude kontrolovat národní rozpočty jednotlivých členských zemí Evropské unie. To je přesně to, co nám vadí. To nemá nic tak společného s ekonomikou, jako s politikou.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

A mně vadí to, že v roce 2004, když přišlo na to, že Německo, Francie překročily ty 3 %, tak se prostě Pakt stability…

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

A to mi vadí taky, samozřejmě.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

No, tak se, tak se, tak Evropská komise řekl ne, ale na mezivládní úrovni se řeklo, že se jim to odpustí. A ta finanční dohoda je v podstatě způsob, jak se zabrání tomu, aby někdo i takoví jako Němci, Francie zítra se z toho mohli vyzout. Když se.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

No, tak Španělsko už se nechalo slyšet, že to stejně nedodrží.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Ano.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

A před týdnem to podepsali, včera řekli, že to nedodrží. Takže já se obávám, že to bude mít stejný průběh jako ten Pakt stability.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

A jedná se, jedná se o jednoduchý princip. Když někomu dáváme peníze, tak není možné, aby prostě ty peníze někde rozfofroval. Tohle do příště nebude možné.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Tak já to chci, tak já to chci vidět.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

A jde o to, s tímhle souhlasit.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Chci to vidět, jak to bude probíhat.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Sváček za Koudelku. To měla být alespoň podle některých sociálních demokratů strategie prezidenta Václava Klause pro obsazení dvou volných křesel v Ústavním soudu pro letošní rok. Levicový Senát však předsedu Městského soudu v Praze Jana Sváčka jako budoucího ústavního soudce odmítl. A tak prý prezident Václav Klaus změnil taktiku. Z úvahy Sváček za Koudelku se stala strategie nová, Koudelka za Sváčka.

Václav KLAUS, prezident České republiky, 1. 3. 2012:

Pokládám ho za velmi kvalitního člověka, znalce ústavního práva a jsem přesvědčen o tom, že by pro Ústavní soud byl zřetelným přínosem.

Zdeněk KOUDELKA, kandidát na ústavního soudce, 1. 3. 2012:

Pan prezident mi nabídl nominaci na soudce Ústavního soudu a já jsem jeho nabídku přijal.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Prezident Václav Klaus teď čeká, jak se k nominaci postaví levicový Senát. Horní komora českého parlamentu přitom od roku 2003 už osmkrát dala prezidentu Klausovi najevo, že navržený kandidát na ústavního soudce se jí nelíbí.

Václav KLAUS, prezident České republiky, 1. 3. 2012:

S velkým zájmem bych sledoval argumenty senátorů, kde dominuje ČSSD, že by zamítali svého dlouholetého, dlouholetého mimořádně kvalitního poslance.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Zdeněk Koudelka byl do roku 2006 místopředsedou sněmovního ústavněprávního výboru a poslancem za sociální demokracii. Členem ČSSD je dodnes. Sociálnědemokratičtí senátoři jsou zatím s komentáři opatrní.

Jiří DIENTSBIER, senátor, 1. 3. 2012 /ČSSD/:

Budeme se ve všech případech zajímat o to, jaký osobností profil kandidát má.

Milan ŠTĚCH, předseda Senátu, 1. 3. 2012 /ČSSD/:

Tady výbory, kluby se tím budou zabývat stejně zodpovědně jako při předchozím návrhu.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Předseda sociálnědemokratických senátorů Petr Vícha tvrdí, že stranická příslušnost je z jeho pohledu spíš přitěžující okolnost. Navíc prezident Václav Klaus podle něj svým proslovem dal Zdeňku Koudelkovi, citujme: "černého Petra." Minulý měsíc neprošel hlasováním Senátu předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček. Zdeněk Koudelka říká, že se grilování senátorů rozhodně nebojí.

Zdeněk KOUDELKA, kandidát na ústavního soudce, 1. 3. 2012:

Já v právnické profesi pracuji asi 20 let, a člověk se připravuje během těch 20 let na to, že dostane určité otázky z ústavního práva.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Zdeněk Koudelka se ještě jako poslanec podílel na přípravě novely volebního zákona, kterou po volbách v roce 1998 chtěli sociální a občanští demokraté posílit roli velkých stran. Klíčové části návrhu ale tehdy odmítl právě Ústavní soud. Koudelka stál také v roce 2005 za přestěhováním justiční akademie ze Stráže pod Ralskem do Kroměříže, tedy do svého poslaneckého regionu. Podle všeho si Zdeněk Koudelka mohl svoji nominaci na ústavní soudce i vypsat. Vloni na podzim totiž vydal knihu s názvem Prezident republiky. Popisuje v ní mimo jiné konflikty Václava Klause s Ústavním soudem, a soud, kam nyní kandiduje, přitom ostře kritizuje. Předmluvu ke knize nenapsal nikdo jiný než Václav Klaus. Lubomíre Zaorálku, je to tedy tak, že jste se rozhodli s největší pravděpodobností přistoupit na tu výměnu Koudelka za Sváčka?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

To rozhodně ne, to je nesmysl. Jako když pan prezident řekne, že vidí vynikajícího sociálního demokrata, tak to vyvolává samozřejmě okamžitě opatrnost. Je to zvláštní a možná to vysvětluje ta kniha nebo série článků, ve kterých pan Koudelka vlastně vždycky psal, že prezident je neomezený monarcha, který si může podepisovat nepodepisovat, jak se mu zlíbí.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Anebo také to, že vy jako sociální demokraté jste umožnili svému poslanci přestěhovat justiční akademii. To byl také dobrý majstrštyk.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Tak to bylo rozhodnutí, já si to nepamatuju, jak kdo hlasovat s kterých politických stran, jestli to byla záležitost sociální demokracie, to si nemyslím.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Byl to návrh Zdeňka Koudelky a velmi se v něm angažoval.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:
 
Podívejte, kvůli tomu návrhu volebního zákona, o kterém tady byla řeč, jsem se já dostal do poměrně těžkého konfliktu s Milošem Zemanem. Takže já z této práce pana poslance Koudelky jsem už tehdy rozhodně nebyl nadšen, právě naopak. A stejně tak jsem pokládal za ne moc šťastné, že, pokud vím, na návrh pana Kučery, místopředsedy Nejvyššího soudu se na jeho návrh se stal zástupcem paní Vesecké. Pamatuji si, jak Koudelka v té době vlastně poměrně dost velice hájil postupy paní Vesecké v aféře kolem senátora Čunka.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Ano, ono my si můžeme poslechnout ostatně.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Takže já ovšem, já ovšem nejsem senátor, to znamená, to jsou věci, které budou zvažovat senátoři, když se ptáte.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Počkejte, je to zásadní věc přece i pro důvěryhodnost sociální demokracie. Za pár okamžiků si poslechneme tiskového mluvčí Unie státních zástupců Jana Latu právě v souvislosti s Koudelkovým působením v pozici náměstka nejvyšší státní zástupkyně, když tady kritizujete strany vládní koalice a říkáte, jak jim nejde o očistu justice. Je pro vás představitelné jako pro sociální demokraty, aby člověk, který obhajoval postup Renáty Vesecké v kauze Čunek…

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Já vám odpovídám.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Ano.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:
Já vám odpovídám přece celou dobu. Jako já nejsem senátor, já hlasovat nebudu a tohle je věc senátorů. Ale kdybyste se ptal mě, tak my jsme kritizovali justiční mafii a já jsem nikdy nesouhlasil s tím, že člověk, který byl s námi spojen stranicky, i když to samozřejmě často neovlivníte, že se vlastně stal nepřímo jejich součástí a obhajoval dokonce postupy paní Vesecké v aféře pana Čunka. Já s tím nesouhlasím a nemohl bych pro něho zvednout ruku.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Myslíte si, že si to tedy uvědomuje sociální demokracie i sociálnědemokratičtí senátoři jako takoví, že se pak bude interpretovat to, že když projde Koudelka, že prezident Václav Klaus přijde znovu s Janem Sváčkem, kterého jste mu v Senátu většinově zařízli?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Já nepochybuji o tom, všechno to, co jsem řekl i řadu dalších věcí budou senátoři zvažovat a já tady už jsem dokonce zaslechl výrok předsedy klubu Petra Víchy, že stranická příslušnost tedy je spíš na obtíž, než že by byla výhodou.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Podle tiskového mluvčího Unie státních zástupců Jana Laty neměl nový kandidát na pozici ústavního soudce bývalý náměstek nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké Zdeněk Koudelka mezi žalobci respekt.

Jan LATA, mluvčí Unie státních zástupců:

On byl jmenován státním zástupcem poté, co se ve stranických primárkách umístil na hůře volitelné místo do Poslanecké sněmovny a byl jmenován okamžitě státním zástupcem na pozici náměstka nejvyšší státní zástupkyně. Pokud mých informací žádný politik se nikdy takto státním zástupcem nestal. Jak už jsem uvedl, on trestnímu právu se nikdy nevěnoval, takže u mých kolegů, řekněme, ta autorita byla poněkud pochybná.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Podle tiskového mluvčího Unie státních zástupců o Koudelkově autoritě mezi žalobci vypovídá i přezdívka, kterou má.

Jan LATA, mluvčí Unie státních zástupců:

Tak ona trošku výmluvná už je ta přezdívka, jak se mu někdy, někdy přezdívalo Trafikant, ale to samozřejmě není asi úplně nejkorektnější. Nicméně, jak jsem řekl, bylo to, prostě byl přesazen z poslaneckých lavic do funkce náměstka Renáty Vesecké, kdy vždycky jaksi ve svých vystoupeních veřejných i neveřejných jaksi její stanoviska, její pozici obhajoval, což je logické, protože byl jejím nejbližším spolupracovníkem.

Václav MORAVEC, moderátor:
 

Dodává v rozhovoru pro Otázky tiskový mluvčí Unie státních zástupců Jan Lata. Karel Schwarzenberg byl senátorem. Vy víte, pane místopředsedo vlády, jak byste se rozhodoval v Senátu, pokud byste měl hlasovat o takové nominaci?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Já bych asi měl jisté pochyby, ale bohudíky už o tom hlasovati nebudu. A jináč tedy, když se podívám na navrhované kandidáty, tak mi napadá Shakespeare.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Která část Shakespearova díla?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Romeo a Julie - /nesrozumitelné/.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Aha. Tak toto část vás napadá. Vy, Jane Zahradile, máte evropský odstup. Kdyby vy jste byl senátorem, tak zvedl byste ruku pro Zdeňka Koudelku?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Coby kdyby. O tom nechci spekulovat. V každém případě bych se snažil odhlédnout od toho, jestli byl nebo je členem nějaké politické strany. Já si ho tedy pamatuji jako poslance v Poslanecké sněmovně, když byl poslancem, tuším, někdy za Miloše Zemana, a to tedy žádný přítel ani ODS ani pana tehdy ještě ne prezidenta, ale předsedy ODS Klause nebyl. Takže je to zajímavé, ale...

Václav MORAVEC, moderátor: 

Časy se mění, to víte, když chce někdo do Ústavního soudu.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Je spíše zajímavé, jaká najednou tady vznikla, až mám pocit, snaha mu nějak ještě dopředu namydlit schody a vykreslit ho v nějaké roli nedůstojné a že teda na to nemá nebo že by se tím ústavním soudcem neměl stát. To je zajímavé, jak se strhl okamžitě nějaký povyk. Já můžu jenom dodat z toho evropského hlediska, že já jsem tedy například rád, že pokud jde, i když to není přímo soud Evropské unie, protože to je Evropský soudní dvůr, ale tedy aspoň při Radě Evropy u Evropského soudu pro lidská práva, že byl český kandidát vybrán rychle, že byl vybrán zodpovědně a že jde o právníka, který má podle mého názoru nejlepší předpoklady a dobrou kvalifikaci. Takže jak je vidět, tak to s tím naším soudnictvím není ještě tak hrozné, jak se mnohdy povídá.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Hlavními hosty Otázek byli europoslanecJan Zahradil, místopředseda Poslanecké sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek, a ministr zahraničí, předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Děkuji i ekonomům Pavlu Kohoutovi a Radku Špicarovi. A děkuji vám, ctěnému publiku, za to, že jste se ptali. Děkuji. Dnešní Otázky končí. Uvidíme se opět příští neděli a bezesporu se i k dalším evropským debatám ještě dostaneme, protože příští týden na toto téma navážeme. Hosty Otázek budou premiér, předseda ODSPetr Nečas a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Dívejte se tedy i příští týden v neděli. Hezký zbytek neděle, pokud možno ve společnosti zpravodajské čtyřiadvacítky.

 


Ing. Jan Zahradil

Ing. Jan Zahradil

předseda poslaneckého klubu EP, expert pro zahraničí

Více o autorovi