4. března 2012

Jan Zahradil: Otázky Václava Moravce

Hostem nedělního diskusního pořadu ČT byl 1. místopředseda skupiny Evropských konzervativců a reformistů v Evropském parlamentu a předseda europoslaneckého klubu ODS Jan Zahradil.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Už je to bezmála osm let, co je Česká republika členským státem Evropské unie. O vstup do někdejšího elitního klubu usilovala od začátku let 90., podívejme se na aktuální data v současnosti však výhrady politiků, ale i veřejnosti k někdejšímu elitnímu klubu narůstají. Stačila jedna ekonomická krize, respektive krize dluhová. Přepočítáno na peníze, vstup České republiky do Evropské unie vynesl státní pokladně zatím bezmála 180 miliard korun. Taková je bilance příjmů a výdajů České republiky do evropské pokladny od roku 2004, kdy se Česko stalo členským státem Evropské unie, do loňského roku tedy. Je však až příliš jednoduché přepočítávat život na peníze. Pokusíme se jít ještě dál. Vítejte u sledování mimořádného vydání Otázek, tváří v tvář publiku přišli dnes diskutovat ministr zahraničí České republiky Karel Schwarzenberg, místopředseda Poslanecké sněmovny, místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek, místopředseda frakce Evropští konzervativci a reformisté v Evropském parlamentu, europoslanec ODS Jan Zahradil. Vítám i ekonomy Radka Špicara a Pavla Kohouta. Vítejte pánové i vy. Už za pár okamžiků se budou ptát i diváci z publika, kteří jsou přáteli Otázek na Facebooku. Děkuji, že jste přišli, ještě jednou, vítejte. Začněme u vás, pane ministře, vy jste před časem prohlásil, že byste nebyl ve vládě, která cituji: "By dovedla Českou republiku na okraj evropské periferie.“ konec citátu. Pane ministře, kde je Česká republika v Evropské unii po pátečním summitu?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

No, já bych řekl, ještě jsme se neocitli na konečném místě. Je to všechno ve vývoji, toho času se spíše směrujeme právě na ten okraj, proti čemuž protestuji. Ještě jsme tam nedospěli, ale máme zdravou ctižádost se tam dostat.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Zatím nejsme na periferii?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Ještě ne.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A tlučeme na dveře nějakého skladu, kterému se říká periferie?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Myslím, že neklepeme, my tam hlasitě voláme, aby nás tam pustili.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Blíží se tedy chvíle, kdy opustíte vládu?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Ta se blíží na každý pád. Ta se blíží na každý pád, otázka je jenom, kdy to bude.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A bude to právě kvůli tomu, že se blížíme k periférii evropské sedmadvacítky?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Uvidíme, jakou politiku bude vláda sledovat v příštích měsících. To je rozhodující otázka. Samozřejmě to odmítnutí podpisu je závažný krok, který považuji za chybný. Nicméně tím ještě není všechno rozhodnuto. Doufám, že právě jak jsem už jednou řekl, že duch svatý naši vládu a premiéra osvítí a vypozorujeme, že si pozlobit instituci, o které jste právě teď mluvil, že jsme odtud dostali 180 miliard korun v posledních letech a my to bereme, jako by to byla samozřejmost, jako bychom na to měli nárok, přitom jsou to peníze, které předtím, promiňte, museli ze svých daní zaplatit všichni občané Německa, Belgie, Francie, Holandska, a tak dále, celé Evropské unie. My jsme to dostali darem a teď ještě vyvádíme, jako kdybychom byli Evropskou unií utiskováni. To je, co mě na celém chování poněkud diví.

Václav MORAVEC, moderátor: 

O tom ještě bude řeč. Sociální demokraté jako nejsilnější opoziční strana kritizují vládu kvůli ne jednoznačným postojům ve vztahu k Evropské unii, pane místopředsedo, sociální demokratický europoslanec Richard Falbr však poděkoval premiéru Petru Nečasovi za to, že nepřipojil svůj podpis pod onen pakt o rozpočtové stabilitě. Neměli byste si, než začnete kritizovat vládu za nejednoznačný postoj, zamést před vlastním prahem?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Poslyšte kdybych tady měl ten článek a ukážu vám ho, tak ta první věta tam je, že pan premiér je v Evropě za hlupáka. A ten text je samozřejmě ironický. Zeptejte se na to Richard Falbra. On tím myslí to, kdyby pan premiér chtěl, tak by mohl nyní říci, že se dovolává toho levicového postoje Evropské konfederace odborových svazů, která má kritické výhrady vůči této podobě fiskální dohody, takže teď s pomocí toho levicového mohl říci "ne" a to samozřejmě není ironicky, my mu můžeme poděkovat, protože jeho výhrady jsou v této chvíli naše výhrady.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Richard Falbr ale podle toho, jak jsem ten článek, byť je ironický, četl, tak by nepodepsal, protože jasně říká, že evropské odbory mají k tomu paktu takové výhrady.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Ujišťuji vás, že kdyby tady seděl, tak byste zjistil, že na to má stejný názor jako já.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Podepsal by tedy nebo nepodepsal?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Samozřejmě, že by se k tomu přihlásil s těmi výhradami, s tím, že podepisuje i to, říká Evropská konfederace, nicméně je si vědom toho, jak zásadní věc to dneska pro Českou republiku je říci: Tady se možná vytváří dvourychlostní Evropa a my dobrovolně jdeme prostě za dveře a stavíme se do toho proudu, který bude bokem. Ale já si myslím, že toto je detail.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Není do detail, je podstatné, jestli vy sami jste jednotní a máte jasnou představu o tom, jaká má být pozice České republiky v Unii?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:
 
S Richardem Falbrem problém určitě není. Jako to co říkám, já jsem se o tom bavil. Ale jiná věc je, že tady nejde o jednotu sociální demokracie. Tady jde o stav ve vládní koalici, jako v této chvíli si dovolit to, že Česká republika a to není jenom věc posledních dnů, to je přece vývoj po roce 2004. My jsme byli strana, která pomáhala tomu, že jsme vstoupili po roce 2007 do Evropské unie a já dneska mohu konstatovat, že my jsme to nikdy nezačali chápat v této zemi jako příležitost. Současná vládní koalice nedokázala vytvořit žádnou intelektuální kapacitu, místo, ze kterého bychom se učili aktivně ovlivňovat dění v Evropě.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A vy si myslíte, že byste takovou kapacitu intelektuální jako ČSSD zde vytvořili?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Poslyšte, to se musí dělat, to se nemůže tady vyhlašovat. Ale jde o to, jaký ten stav dneska je.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Tak jak to děláte, tak mi ukažte kroky vaší intelektuální kapacity, z nichž by se měla poučit neschopná vládní koalice?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

My dáme dohromady během týdne, předložíme 15 stránkový text, ve kterém řekneme, co si myslíme o současném vývoji a zároveň předložíme pozitivní představu toho, jak by se Česká republika měla v Evropě chovat.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Tak děláte ty kroky nebo je teprve máte na papíře?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

My bychom rádi pracovali. Například v parlamentu i jako opozice máme tu možnost, ale součást té nekoordinace, která tady dneska je, že není odpovídajícím způsobem do rozhodování zapojen parlament, ani Senát ani sněmovna. Senát dokonce přijal usnesení, kterým protestuje proti rozhodnutí premiéra, který bez jakéhokoliv mandátu, chápete, bez jakéhokoliv mandátu komor, dokonce bez mandátu vlády rozhodl na jednání rady na tom předminulém, že prostě řekl ne fiskální dohodě, kterou podepsalo 25 členských států. Mě by zajímalo, v čem tedy bylo těch 25 členských států tak slepých, jako jak to, že neprokoukly ty ztráty, které vidí pan Nečas, pan Zahradil a zřejmě Václav Klaus. Rozumíte, mě by zajímalo, pan Nečas měl v rozhovoru, který měl teď v sobotu, mluví o lidech jako tupcích, které mají jiné názory. V čem byli takto tupí všichni ti, těch 25 členských států, které podepsaly tuto dohodu, jako gesto vůle, kterým dává Evropa najevo jednotu, protože ví, že před světem musí dnes udělat něco pro to, aby dala najevo, že je schopna zvládnout tu dlouhou krizi, která v eurozóně zavládla. Na eurozónu se dnes soustřeďuje veškerá pozornost.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Jestli chcete odpověď, pane místopředsedo, nebo jestli chcete pokračovat?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Tak v čem jsme byli tak tupí všichni a v čem Belgičané, Dánové, Norové, Rakušané, všichni nám podobné státy, v čem byli tak tupé, že oni nevidí v tomhle ty rizika, které jste odhalili vy?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Já bych tu debatu trochu zklidnil a využil bych svojí intelektuální kapacitu k tomu, abych vám odpověděl. Ocituji jednu větu z usnesení vlády: „Vláda se zavázala k tomu, že smlouvu nelze za Českou republiku podepsat bez předchozí jasné politické shody na konání referenda, které by se vztahovalo k otázce přijetí eura.“ Tady bych si jenom dovolil panu ministrovi připomenout, že podle ústavy vláda rozhoduje ve sboru a ministři vlády zpravidla se cítí být vázáni většinovým rozhodnutím vlády. Já doufám, že to platí stále ještě i pro vás, i když jste nám oznámil, že v té vládě už dlouho nebudete. To nevím, jak jste myslel. Pokud jde o to, kdo je tady hloupý nebo není hloupý. Já si skutečně netroufnu hodnotit analýzu belgické nebo holandské nebo jakékoliv jiné vlády. Já jsem český politik, Petr Nečas také a my vycházíme z vlastních analýz. Ta smlouva o fiskální unii, tedy zkráceně řečeno, má v sobě spoustu jak právních, tak politických kliček. Já bych se především přidržel toho jejího politického apelu, který je jasným směrem k dalšímu prohlubování, politickému prohlubování Evropské unie a k dalšímu přenášení pravomocí z národní úrovně na úroveň evropskou.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Pane poslanče, promiň, vy totiž to říkáte v rozhovorech, to říkáte i v přednáškách.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Ano, ale to je pravda.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Nenastal tedy čas, tento klub opustit?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

To určitě ne. Nastal čas, podle mého názoru, se zeptat občanů této země, zda si tento vývoj, tedy další přenášení pravomocí z úrovně národní na úroveň evropskou přejí nebo nepřejí.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Jinak řečeno, vy si myslíte, že nastal čas na referendum?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Na referendum minimálně o tom, zda chceme nebo nechceme vstoupit do eurozóny. A já jsem přesvědčen, že na rozhodnutí k připojení smlouvy o fiskální unii dnes žádná politická strana v České republice, žádná parlamentní politická strana v České republice nemá prostě mandát, protože něco takového...

Václav MORAVEC, moderátor: 

Kdy by to mělo být to referendum, když premiér Petr Nečas říká: Vstup České republiky do eurozóny není aktuální věc? Kdy vy byste dělal referendum?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Já myslím, že v tuto chvíli opravdu není aktuální a myslím, že to referendum může několik let počkat. Ale důležité je dohodnout se na tom, že v konečné fázi, až o tom budeme rozhodovat, tak to bude předmětem referenda, nebude to jen předmětem nějakých politických handlů někde za zavřenými dveřmi. Takže ten závazek, který tady zaznívá v tom usnesení vlády, je podle mého názoru správný. Je to v podstatě podmínka k tomu, abychom se vůbec tou fiskální smlouvou zabývali. A já doufám, že strany, které jsou součástí vládní koalice včetně strany pana ministra Schwarzenberga, se k tomu přihlásí.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Tu fiskální smlouvu budeme probírat nebo Smlouvu o rozpočtové odpovědnosti záhy, když říkáte, že nenastal čas úvah o vystoupení České republiky z Evropské unie.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

To vůbec ne, o tom snad nikdo ani neuvažuje?

Václav MORAVEC, moderátor: 

Počkejte, ale vy o Unii a o Evropě mluvíte tak, že by bylo lepší být vně.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

To jsem nikdy neřekl.

Václav MORAVEC, moderátor: 

To jste neřekl, ale budu vám citovat některá vaše slova, 8. únor ve Washingtonu: "Od Evropy můžeme nyní očekávat nejspíš období nejistoty, nepředvídatelnosti, mizivého hospodářského růstu, slabého politického vedení. Toto období potrvá tak dlouho, dokud nevznikne a neupevní se nová rovnováha." Nebo výrok z Hospodářských novin, 3. únor: "Evropské politické elity do značné míry ztratily kontakt s názory svého obyvatelstva. Totéž se dělo v Rakousku-Uhersku. Také nyní se vytvořila vrstva nadnárodní politické byrokracie, která produkuje legislativu Evropské unie a snaží se do zákonů kodifikovat úplně všechno. Panuje tu přebyrokratizovanost, přeregulovanost. Některé paralely s rakouskou monarchií prostě sedí." Vždyť my jsme opouštěli monarchii, proč neopustit tuto podobu monarchie.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

To všechno je pravda a na tom trvám. Předpokládám, že pánové se mnou souhlasit nebudou. Ale neznamená to, že bychom měli vystoupit z Evropské unie. Znamená to naopak, že bychom se měli pokusit ty poměry zevnitř změnit, zlepšit a ne vystupovat z Evropské unie. A součástí toho také je, jestli se připojíme nebo nepřipojíme k tomu takzvanému tvrdému jádru, k tomu co tady pánové označují Evropa první rychlosti nebo jak bychom to nazvali, a já jsem přesvědčen, že to musí být součástí debaty, že tady nemůže panovat žádný automatismus, že když se v Bruselu něco vymyslí, tak my to podepíšeme. A mně ty příměry pana Zaorálka, abychom se dívali na to, jak to dělají jinde, připadají velmi zcestné. To je, jako kdybyste řekl, že když se všichni rozhodnou vyskočit z okna, tak my vyskočíme také. To prostě tak není. Já myslím, že každý má právo analyzovat si tu situaci po svém. Česká vláda ji zanalyzovala tímto způsobem.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A není to tak, že vy jako občanští demokraté spíš nemáte odvahu udělat ten krok, říci ta negativa členství, českého členství nad pozitivy převažují, a proto vystupme.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Není to tak. Nikdy nikdo z nás neřekl, že negativa převažují nad pozitivy, ani já si to nemyslím, a nikdy nikdo z nás neřekl.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Takže pozitiva českého členství v Unii i po osmi letech převažují nad negativy?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Ano, to bychom ani neměli důvod tam být a proto také nikdo nikdy z nás neřekl, že bychom měli z Evropské unie vystoupit.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Lubomír Zaorálek.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Pane poslanče, v lednu tohoto roku, byl v Evropském parlamentu dopis rozšířen, vy jste ho také podle všeho dostal, od polského europoslance, ve kterém Poláci žádali i vás a české poslance, aby podpořili jejich požadavek, aby i nečlenské státy eurozóny se mohly účastnit jednání zemí eurozóny, právě v souvislosti s fiskální dohodou. Já, pokud mám přesné informace, vím, že vy jste na to odpověděl tak, na tento dopis, že my nemáme zájem se těchto jednání účastnit, jednání eurozóny, protože my stejně budeme požadovat opt out z eura, jako ho mají zřejmě Britové nebo Dánové a my tudíž. To znamená, vy tady neříkáte úplně pravdu, vaše záměry jsou jiné, vy jste mohl předpokládat, jak bude jednat premiér v budoucnosti, protože to je vaše dlouhodobá strategie. Vy tuto zem plíživě vyvádíte z Evropské unie. Ale opravdu, to bylo bez mandátu učiněno. Ve chvíli, kdy premiér řekl, že se nepřidá k fiskální dohodě a byl dotázán na té Evropské radě, jestli to znamená, že není třeba ani dělat český překlad. Vy dobře víte, on řekl: Ne. To znamená, když to potom šlo do sněmovny na debatu, tak jsme si my v Lidovém domě sami vyrobili překlad, protože nebyl ani už oficiálně dán. Ve chvíli, kdy nejste účastni smlouvy, říkáte, a to jste rozhodli, aniž byste o tom cokoliv řekli v parlamentu. Na jednání evropského výboru premiérem nebylo ani naznačeno, že dojde k takovémuto kroku. Senát se později dokonce postavil proti tomu. A v této chvíli, když toto premiér rozhodl, neměl na to žádné rozhodnutí vlády. To znamená, vy jste rozhodli o zásadním kroku pro Českou republiku, aniž byste to demokraticky s kýmkoliv projednali a kohokoliv na to upozornili.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Karle Schwarzenbergu, je to rozhodnutí vlády bez mandátu, jak naznačuje Lubomír Zaorálek?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

My musíme… která rozhodnutí. První bylo, že jsme na vládě nenašli společné stanovisko, což se odrazilo dřív v první cestě pana premiéra, kde řekněme jeho výrazivo předtím bylo takové, že většina předpokládala, že bude sice bojovat o vylepšení podmínek a podobně a že koneckonců to podepíše a pak jsme v noci se rozhodli, že to nepodepíše. Ale ten mandát byl otevřený, nepřikazoval mu to nepodepsat, ani podepsat. Byl otevřený. Tak to bylo.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A teď se s tím udělá co tedy?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Teď jsme se sami tady vyřadili, jak známo, a teď musíme o tom přemýšlet, jak toho dosáhneme, abychom nebyli vyřazeni z dalších jednání Evropské unie, aby se nerozhodovalo o nás bez nás. Což jediný výsledek této politiky.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Podpis už připojovat zpětně nebudeme?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Já doufám přece, že ano. Doufám, říkám, že pan premiér je přece jen dospěje k názoru, že tady udělal z vnitropolitických důvodů chybu a že to nepodepíše. Poněvadž to celé nebylo ze zahraničně politických důvodů, každý ví, že také nedošlo ke změně primárního práva, nedošlo k závažným přenosům pravomocí. To všechno jsou pohádky. Došlo k tomu, poněvadž ve velké části ODS je všeobecný odpor proti Evropské unii, a také pan prezident se, jak známo, velice jednoznačně vyjadřuje. Těmto směrům chtěl pan premiér vyhovět a tudíž nepodepsal. Ale to nejsou zahraničně politické důvody, tady právem už Svaz průmyslu a jiní proti tomu protestuje, poněvadž víme, že na to doplácíme. To bylo čistě z vnitropolitických důvodů, aby si zachoval pozici v své straně, což celkem chápu a nepřišel o milost Hradu, což také chápu. Ale to není politika v zájmu České republiky.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Můžete mi, pane ministře, protože nemám asi takovou představivost, ukázat okamžik, kdy by se Česká republika mohla dodatečně k tomu podpisu připojit?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Kdykoliv teď může kdykoliv to prohlásit, teď už to nestihneme na ten březnový termín, ale můžeme to kdykoliv během příštího roku nebo tohoto roku udělat.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Zmiňoval jsem na začátku, že přepočítáno na peníze, jen Česká republika od vstupu do Evropské unie do roku 2004 inkasovala bezmála 180 miliard, respektive to je plus. Tuto částku získala nad rámec toho, co odvedla do Evropské pokladny. České platby do Evropské pokladny však postupem let rostou a naopak začínají klesat příjmy z evropské pokladny, což vidíte na svých obrazovkách. Nemusí to trvat dlouho a Česká republika se stane čistým plátcem do evropské pokladny. Například loni Česko odvedlo podle statistik ministerstva financí do evropské kasičky bezmála 42 miliard korun a získala Česká republika víc než 72 miliard korun. První otázka publika, ptá se Vít Jedlička, alias Jirka Bok, prosím.

Vít JEDLIČKA, alias Jirka Bok:

Já bych rád položil otázku, kterou si myslím, že si pokládá čím dál víc občanů České republiky, a to je proč neříkáte pravdu o skutečné ceně členství České republiky v Evropské unii. Za minulý rok jsme prý z Evropské unie získali 30 miliard korun. Ale pokud by se správně započítaly všechny náklady, jako jsou solární elektrárny, biopaliva, ušlá cla, nové byrokraty a záruky pro Irsko a Portugalsko a další věci, tak bychom zjistili, že vlastně ve skutečnosti nás to stojí asi 130 miliard korun ročně.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Jiří Bok propočítal 130 miliard korun, spíš náklady, pane ministře.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Já bych řekl, že můžeme se potom posadit, čísla, samozřejmě ve skutečnosti jsme z toho získali. Že jisté náklady byly, že také ještě dáváme záruky, ale prozatím se nevyplatily. A že když se dostáváme do pozice čistého plátce, to je právě nesmírný úspěch členství v Evropské unii, že se nám hospodářsky tak daří.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Kdy se Česká republika, pane ministře, stane čistým plátcem?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

To ještě nevím. To vypadá, závisí na hospodářském vývoji. A jak víme, ten se poněkud zpomalil v poslední době. Nevíme úplně, jak kdy tahle hospodářská krize končí. Já mám spíše dojem, že snad pozvolna se může situace vylepšovat, ale samozřejmě ty pozitivní předpoklady, které jsme měli ještě před dvěma lety, se te´d nesplní. Se vším ať je to čistí plátci, to všechno se teď posunuje o několik let. To nám musí být jasné, a to je prostě výsledek té hospodářské krize. Ale právě že vůbec se dostáváme do podezření, že budeme čistí plátci, to znamená, že jsme kromobyčejně úspěšná země právě kvůli členství v Evropské unii. To si musíme /nesrozumitelné/.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Dovede Jan Zahradil odhadnout, kdy bude Česká republika čistým plátcem?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Mně se líbí, jak se pan ministr raduje nad tím, že jednou budeme do Evropské unie více platit než z ní dostávat. To voliči určitě rádi slyší. Ale já rozumím, jak to myslí. Já myslím, že ten čas není příliš vzdálen. My jsme z těch nečlenských zemí eurozóny v podstatě nejbohatší v uvozovkách řečeno. My jsme zhruba na nějakých 75 nebo 80 % vůči evropskému průměru. Ty ostatní země, které jsou za námi, jako je Polsko nebo Maďarsko, ty jsou někde na 65. Takže ano, je možné, že do několika let se staneme čistým plátcem. Mimo jiné by nás to mělo vést také k tomu, že budeme velmi uvažovat o tom, jak budou vypadat příští evropské rozpočty. Mimo jiné by nás to mělo také vést k tomu, abychom nebyli příliš velkými příznivci navyšování evropského rozpočtu, protože čím bude evropský rozpočet větší, tím do něj Česká republika v budoucnu bude více platit, a to mimochodem je také jeden z důvodů, proč třeba tolik vzývaná visegrádská spolupráce, když mi tady pan Zaorálek napadl, že jsem nepodepsal jakýsi dopis polského kolegy, proč ta visegrádská spolupráce v těchto věcech do budoucna asi příliš fungovat nebude, protože Maďarsko a Polsko se ocitnou v jiné pozici než my. Oni budou ještě dlouho v pozici čistých příjemců. My se ocitneme zřejmě daleko dříve než oni v pozici čistých plátců.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Je to tak do pěti let podle vás? Že Česká republika do pěti let bude čistým plátcem?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Já bych řekl, že je to klidně možné, že to tak bude. Ano, já neříkám, že bude, ale je to možné. Nedá se to vyloučit. A i v tom případě je dobré se podívat na tu finanční perspektivu. Pokud jde o ten dotaz. Myslím, že není úplně od věci. Na druhou stranu ty neměřitelné přínosy našeho členství v Evropské unii do něj nebyly zahrnuty. Je jasné, že tím, že Česká republika je v Evropské unii, tak je řekněme důvěryhodnější zemí z hlediska zahraničních investic, z hlediska zahraničního obchodu, z hlediska toho, zda sem někdo umístí nebo neumístí nějakou filiálku a to jsou přínosy, které se asi úplně exaktně změřit nedají, ale o kterých já se domnívám, že převyšují ty náklady našeho členství v Evropské unii.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Stručně Lubomír Zaorálek.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Stručně, to by bylo nadlouho. ale já zkusím stručně stále na ten první dotaz. Nebyl to jenom Svaz průmyslu, který se vyslovil pro to, abychom podepsali finanční dohodu a byli prostě u toho rozhodování hlavního v Evropě. Byly to například i odbory a proč to udělaly odbory stejně jako zaměstnavatelé? No přece proto, že my jsme obrovským množstvím pracovních míst dneska vázáni na obchod a ekonomiku evropských států. 70 %, jak dobře víte, 70 % vývozu, 60 % dovozu jde ze států eurozóny.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Ale ta nám nikdo nekrade, tady přece nás nikdo…

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Ve chvíli, pane kolego, ve chvíli, kdy tedy to bude tak, že země eurozóny budou rozhodovat samy a samozřejmě ten formát se změní, když to bude 25 a 2, tak už to nebylo jako zasedání nečlenských států se zeměmi eurozóny. Tohle se stane jen přívěskem, víte dobře, že o čem se bude jednat, jsou otázky, které se týkají konkurenceschopnosti, které se týkají také strukturálních kohezních fondů a finanční perspektivy po roce 2014 a u toho my nebudeme.

Václav MORAVEC, moderátor: 

To je právě klíčová věc, na kterou se chce zeptat další divák, Martin Hunka, právě jak to tedy bude po tom nepodpisu. Martine, prosím.

Martin HUNKA:

Moje otázka se týká reálných dopadů nepodepsání této fiskální dohody pro Česko republiku. Premiér Nečas jako jeden z důvodů pro nepodepsání uvedl, že vlastně negarantuje České republice místo na těch jednáních, ale mně z logiky věci vyplývá, že tím že jsme nepodepsali tuto smlouvu, tak jsme se sami připravili o možnost se podílet na budoucích rozhodnutích. Takže moje otázka vlastně je, ztrácíme tímto nepodpisem této dohody možnost účastnit se zasedání Evropské unie? Ztrácíme třeba možnost hlasovat a může to do budoucna ohrozit náš vstup do eurozóny?

Václav MORAVEC, moderátor: 

Pane ministře, začněme u vás, protože vy byste měl mít asi, ve vší úctě, pane místopředsedo, vy byste měl mít informace z první ruky.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Já klidně přenechám tady pánům slovo.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Mě by to zajímalo, vy jako ministr zahraničí, kdo jiný by měl být autorita, než ministr zahraničí, který odpoví Martinu Hunkovi?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Samozřejmě je to tak, že bezprostředně nebudeme se podílet samozřejmě v té míře na poradách eurozóny, jako kdybychom tady byli členové. A samozřejmě tím, že jsme nepodepsali ani tuto smlouvu, tak řekněme, nebudeme bráni v potaz těmi 25. Prostě Británie a Česká republika se ocitá někde jinde.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Přispěla tím Česká republika, že se nepřipojila k tomu paktu, rozšířila počet rychlostí v Evropě? Je dneska Evropa 25členná plus 2?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Je, samozřejmě.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Proč ne, Jane Zahradile, kroutíte hlavou?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Evropa není jenom dvourychlostní, pětadvacetičlenná plus dva. Evropa má těch rychlostí daleko více. Máte tam členy eurozóny. Máte tam nečleny eurozóny. Máte nečleny eurozóny, kteří to podepsali, kteří to nepodepsali. Máte v Evropské unii členy NATO, máte tam nečleny NATO. Takže těch rychlostí, těch řezů toho, do jaké míry se lze integrovat nebo spolupracovat, tak je prostě spousta. Ale já se vrátím k té otázce. Nestane se samozřejmě nic. Nikdo nezavře hranice, Němci s námi nepřestanou obchodovat. V žádném případě neskončí příliv zahraničích investic do České republiky.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Opravdu jste schopen garantovat nulový vliv toho nepodpisu?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Možná se na nás bude mračit paní Merkelová a pan Sarkozy, to já nemohu vyloučit. Ale reálný dopad na českou ekonomiku podle mého názoru nebude žádný. A ještě jedna věc. Ta smlouva, jak všichni vědí a věřím, že pan ministr to ví také, pro nečleny eurozóny začne být platná až ve chvíli, kdy do té eurozóny případně vstoupí. Takže i když to Maďarsko nebo Polsko nebo nějaký jiný nečlen eurozóny podepsal, tak to neznamená, že ta smlouva pro něj tuto chvíli platí. Ten podpis má spíše symbolickou hodnotu. Ten znamená, jestli se ta země hlásí nebo nehlásí k tomu dalšímu prohlubování evropské integrace a k dalšímu přenosu pravomocí na evropskou úroveň. Já se k tomu nehlásím, já jsem zásadním odpůrcem toho. Pan ministr se k tomu hlásí, tomu se to zase líbí a my se musíme zeptat občanů, jestli se jim to líbí nebo nelíbí také. A proto já říkám že žádná česká politická strana v tuhle chvíli nemá mandát rozhodnout o tom, jestli se k tomu přidáme nebo nepřidáme.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Zároveň nám říkáte, že teď byste to referendum nedělal. To znamená, nebude tady nejednota, respektive roztříštěnost českých představ o tom, jakou politiku v té vícerychlostní Evropě prosazovat? Nemělo by to referendum být čím dříve tím lépe?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Především za dva roky, alespoň já doufám, budou řádné volby a předpokládám, že ta otázka se stane jedním z předmětů těch voleb.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Pro vás to není pozdě na to, jak roztříštěná je česká pozice k Evropské unii?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Česká pozice není roztříštěná. Já znovu říkám, že je tam mandát…

Václav MORAVEC, moderátor: 

V rozhovoru pro Hospodářské noviny říkáte: "Nedokázali jsme si za posledních 15 vydiskutovat, jakou podobu Evropské unie chceme prosazovat."

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Ano, to jsme právě teď mimo jiné vydiskutovávali.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Tak promiňte, co platí? Že není roztříštěná, nebo že jsme si nedokázal za posledních 15 let vydiskutovat, jakou podobu chceme prosazovat?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Vláda se shodla, jak už jsem tady jednou řekl, na tom, a znovu říkám, že i pan ministr, jakkoliv se mu to nelíbí, tak to bude respektovat, protože stále ještě je členem této vlády. „Vláda se rozhodla k tomu, že smlouvu nelze za Českou republiku podepsat," to je doslovný citát vládního mandátu, "bez předchozí jasné politické shody na konání referenda." Já věřím, že všichni ministři této vlády tento mandát, který vláda většinově odsouhlasila. Budou respektovat. Tady je přece ta pozice jasná.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Odpověď Martinu Hunkovi, Lubomíre Zaorálku.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Já dokonce věřím, že pan kolega Zahradil se mnou bude muset souhlasit, když mu řeknu toto: Nemáte pravdu v tom, že tady jsou dneska různé úrovně a všelijaké typy, víte proč? Protože dneska je jeden základní problém v Evropě, a to nemůžete popřít. Že totiž základní problém je osud eurozóny. Tento kolos, který má 330 milionů obyvatel, který je největší světový vývozce, dovozce zboží, 22 % světové celkové výroby, tady o ten se jedná. Tenhle kolos, dneska se jedná o jeho osud díky dluhové situaci, ve které se ocitl a vlastně na něho se soustředí dneska veškerá pozornost a veškeré to úsilí. I finanční dohoda se týká osudu eurozóny. To znamená, pro ty nečlenské země dosud partnerství s tou eurozónou, o kterou jednala, to byla základní debatní skupina, ve které se rozhodovalo o tom, jak se půjde dál, ale ve chvíli, kdy se to promění a už to nebudou ty nečlenské země v tom původním počtu a plus 17 eurozóny a bude jenom to 2 a 25, tak vy nemůžete popřít, že to je zásadní změna situace.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Takže Česká republika, jasná odpověď na otázku Martina Hunky? Ztrácí Česká republika možnost ovlivňovat?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

My nevíme, jak to dopadne, my nevíme. Samozřejmě, tohle je jiný formát, ve kterém jednoznačně se ocitáme bokem.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

S tím nesouhlasím. Samozřejmě že s tím nesouhlasím. Praktické dopady na českou ekonomiku podle mého názoru nebudou žádné, nebudou negativní. My jsme členy Evropské unie, jsme členy volného trhu, dále máme nárok na čerpání těch fondů, o kterých jste hovořil, takže z praktického hlediska tady dopad není žádný.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Jsou tady dva ekonomové, Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a Pavel Kohout. Kdyby vy jste měli odpovědět Martinu Hunkovi na tu jeho otázku otázku, Radku Špicare, jak by otázka zněla?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy:

Náš postoj, naše pozice, to znamená pozice Svazu průmyslu a dopravy se za těch posledních pár týdnů nezměnila. Je stále stejná. My si myslíme, že by se Česká republika měla přidat k těm ostatním 25 státům Evropské unie a podepsat dohodu o fiskální unii. Myslíme si, že by to měla udělat minimálně ze dvou důvodů. Za prvé proto, že v České republice vládne takzvaná vláda rozpočtové odpovědnosti, díkybohu za to, to je přesně to, co ekonomika potřebuje, nevidíme tady důvod, proč by se k něčemu podobnému neměla přihlásit na té evropské úrovni, tím, že to neděláme zbytečně, vzbuzujeme pochybnosti o tom, jak to doma skutečně myslíme, zda to myslíme vážně.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A budou nějaké dopady?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy:

Ano, máme myslím si že oprávněné obavy o to, abychom se nedostali mimo ten hlavní proud. Stačí si nastudovat článek 12 odstavec 3 té smlouvy, která říká, popisuje ty mechanismy konzultací v rámci států eurozóny, kteří fiskální unii podepsaly, ale zároveň konzultace se státy, kteří zůstávají mimo eurozónu, ale podepíší a tam je zcela zřejmé, že budeme mimo. Budou se organizovat summity eurozóny, které se budou týkat konkurenceschopnosti, což je ten hlavní problém, tak jak se shodujeme naprosto s panem premiérem, který to také říká. My budeme prostě mimo. Je pravda, že s námi potom předseda Evropské rady bude konzultovat, my se dostaneme k informacím, ale u toho stolu nebudeme sedět.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Takže myslíte, že to ekonomicky poškodí Českou republiku?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy:

Já si myslím, že to když nesedíte u stolu, kde se bude rozhodovat o klíčových záležitostech v budoucnosti eurozóny a konkurenceschopnosti Evropské unie jako takové, vás může poškodit, protože v Evropské unii je potřeba tvrdě bojovat za své národní zájmy, dělá to každý stát a my bychom se měli hlouběji do toho procesu integrovat, abychom to byli schopni dělat. Když budeme mimo, budeme v tom samozřejmě velmi omezení a to pro Českou ekonomiku není dobré.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Pohled Pavla Kohouta je alternativní v Lidových novinách, 19. ledna napsal, cituji: "Je zřejmé, že nejlepší volbou pro Českou republiku bude stát se druhým Švýcarskem, vlastně jinou dobrou možnosti ani nemáme. Hlavní evropský proud teče do kanálu." To jsou vaše slova. Nepostihne to tedy českou ekonomiku to, že se nepřipojila k tomu paktu o rozpočtové kázni?

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

Ještě tady vůbec nepadlo ani slovo o tom, jaká je vlastně podstata té krize v eurozóně nebo v Evropě vůbec. Dokonce jsou tři typy krizí, které dneska probíhají v rámci Evropy. Jednak je to ta často publikovaná a diskutovaná krize veřejných financí, do které jsou namočeny skoro všechny státy, více nebo méně, včetně toho Německa, které si tak jako hraje na rozpočtově zodpovědnou zemi a přitom má tuny másla na hlavě. Francie samozřejmě také je země, která je v těžké finanční krizi a také si hraje na ty vzorné primuse, kteří poučují ostatní. A potom samozřejmě konče Řeckem, to je bez debat. Další dva typy krizí, o kterých se tolik nemluví, je krize bankovní. Protože evropské banky v důsledku na chybnou monetární politiku evropské centrální banky začaly půjčovat příliš velké objemy úvěrů během posledních zhruba 10 až 12 let, a to vedlo k bankovním krizím, i v těch zemích, které doposud krizemi netrpěly, jako bylo Irsko nebo Španělsko a v podstatě se dá těžko najít jakákoliv západoevropská země, která by byla zdravá. Zdánlivě zdravé Holandsko například má největší podíl hypoték k příjmu obyvatelstva, asi 2,5násobek, takže je na hraně krize, není ještě v krizi, ale je na hraně. Potom je tady třetí typ krize, o kterém se skoro vůbec nepíše a nemluví, a to je krize obchodních bilancí. Málokdo třeba ví, že Francie trpí velmi těžkým schodkem obchodu zboží a služeb vůči Německu. To znamená, že i ten samotný takzvaný integrační pilíř má hlubokou vnitřní trhlinu. A tohle to nikdo neví pořádně, jak to řešit. A ta smlouva, o které se tady tolik dlouho bavíme, ta řeší jen jeden z těch tří problémů, a sice ten problém veřejných financí a ještě ke všemu špatně. To je smlouva, která je v principu koncepčně chybná, protože k čemu by vedla, kdyby se opravdu začala důsledně dodržovat, o čemž jsou také pochyby. Vedla by k tomu, že by najednou začaly daňové závody. Začalo by se závodit ve zvyšování daní a jak reaguje ekonomika na zvyšování daní na fiskální restrikci? No, pochopitelně špatně. To jsme viděli už na několika příkladech.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Když popisujete tyto tři krize, a ještě navrhujete, aby Česká republika se stala druhým Švýcarskem, tak podle vás přichází, když to hodně zjednoduším, chvíle na uvažování, zda by Česká republika neměla vystoupit z Evropské unie?

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

Ne, takhle daleko bych až nešel. To s tím druhým Švýcarskem je trošku literární licence, to musíte chápat v tomto kontextu. Byl to novinový článek.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Ale měl by mít racionální základ.

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

Samozřejmě, že se tady nikdo nechce vzdávat volného pohybu zboží, svobodného obchodu v rámci EU a dalších věcí, nicméně nemusíme automaticky souhlasit na každou hloupost, kterou nám předloží k podpisu. Mně připadá, že tahle ta technika donucování je něco, jako když pochybná firma pozve důchodce na party zdarma, pak jim tam nutí, aby koupili vysavač za 50 tisíc.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A to že Česká republika se nebude účastnit, nebude u těch klíčových rozhodování, jak byste oponoval Radku Špicarovi, když Svaz průmyslu a dopravy jasně říká: „Bylo by lepší z pragmatických důvodů z hlediska toho, aby se Česká republika dostala k těm rozhodovacím věcem o strategii konkurenceschopnosti být u toho než být za dveřmi?“

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

A jakou cenu má být u něčeho, kde máme povinnost pouze souhlasit?

Václav MORAVEC, moderátor: 

Počkejte, pak se ptám, jestli má být Česká republika členským státem Evropské unie, když to tak chodí a když byť s licencí evropský hlavní proud podle vás teče do kanálu?

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

Tak to řeknu ještě jinak. Když je v místnosti bomba a máme tam 25 amatérských pyrotechniků, kteří se v něm rýpají šroubovákem, tak je možná lepší vystoupit za dveře.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Takže na přichází ta chvíle? Jak to popisujete i s tou licencí, já bych nechtěl být v okruhu několika kilometrů, kde je bomba v místnosti a ještě 25 lidí se šroubovákem?

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

Vy se mi tady pořád pokoušíte podsunout myšlenku, že chci vystoupit z EU. Ne, nechci.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Ne, nepodsouvám, jen je otázka, kam teče hlavní evropský proud a jaká by měla být pozice České republiky.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy:

My jsme tak blízko a budeme tak blízko za těmi dveřmi, že nás ten výbuch smete tak jako tak, to za prvé. A já si prostě stále myslím, že je lepší, minimálně přispět radou, jak bychom si vymysleli, že tu bombu můžeme odstranit, možná to bude ta rada, která nás nakonec zachrání nežli trpělivě čekat za dveřmi, až oni to neopraví a ten výbuch nás semele. Tak to si myslím, že by byla lepší politika.


Václav MORAVEC, moderátor: 

Analytik pražského institutu Glopolis Jiří Čáslavka vysvětluje v rozhovoru pro dnešní Otázky, že poslední spory kolem podpisu, nepodpisu, nové dohody o rozpočtové kázni jednoznačně ukazují na neschopnost politiků nalézt základní shodu na postoji k Evropské unii a také k její budoucnosti.

Jiří ČÁSLAVKA, analytik Institutu Glopolis:

Já si myslím, že po roce 1989 tady byl docela široký konsensus na tom, že Česká republika se vrací do Evropy na Západ, což se také zdařilo tím, jak jsme v roce 1999 vstoupili do Severoatlantické aliance, a potom v roce 2004 do Evropské unie. Ale od té doby se mi zdá, že se nepodařilo najít shodu, kam dál, jakým způsobem, jako země v rámci mezinárodního společenství a Evropské unie chceme směřovat. A já si myslím, že tenhle ten poslední krok české vlády je jakýmsi vyvrcholením neschopnosti zaujmout v rámci Evropské unie jakoukoliv konstruktivní pozici a je to prostě něco, co je podle mého názoru proti zahraničněpolitickým zájmům této země.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Argumentuje v rozhovoru pro Otázky analytik pražského institutu Glopolis Jiří Čáslavka. A další otázka opět z publika. Ptá se náš divák Petr Dostálek, Petře, prosím.

Petr DOSTÁLEK:

V současné době, kdy se jasně ukazuje, že reálnou moc v rámci Evropské unie drží stále politici a nikoliv bezejmenní úředníci v Bruselu, nemyslíte, že je tedy nutné definovat naši politiku v rámci Evropské unie tak, aby byla čitelná, konsistentní, racionální a poskytovala pozitivní vizi budoucího vývoje? Pokud ano, jak byste ji tedy definovali a prosazovali vy?

Václav MORAVEC, moderátor: 

Pokud byste měli stručně definovat, odpovíte-li na tu první otázku Petrovu slovem ano, tak jak byste jí definovali. Začneme u Jana Zahradila.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Definoval bych ji zhruba takto: nepřipojovat se k onomu hlavnímu nebo jak se nazve proudu evropské integrace, tedy francouzsko-německému tvrdému jádru, protože se domnívám, že fiskální unifikace, kterou s sebou toto tvrdé jádro přináší, povede časem k unifikaci daňové, povede to k ještě většímu zvyšování daňové zátěže v České republice a tudíž k podvázání ekonomiky. Takže bych si zachoval co největší fiskální a daňovou autonomii v rámci České republiky. Zároveň bych byl velmi pro to, abychom jako Česká republika propagovali dokončení jednotného trhu, což je ostatně také předmětem toho dopisu, který český premiér spolu s 12 dalšími premiéry poslal předsedovi Evropské komise, to je možná odpověď na výtku pana Zaorálka, že nemáme žádnou koncepci a že nic neděláme. Takže jsme tady se stali součástí koalice 13 států, která se staví za dokončení jednotného trhu, digitálního trhu, jednotného energetického trhu, za prohlubování volného obchodu. A já bych skutečně ty přínosy evropské integrace, vždycky jsem je viděl, vidím a budu vidět, v té ekonomické oblasti, v oblasti volného trhu. Já jsem velmi skeptický k politické integraci. Já jsem velmi skeptický k tomu, že se máme stát součástí nějakého celku, který je de facto koučován německo-francouzským tandemem. A pokud jde o ty politické aspekty integrace a bohužel ta fiskální smlouva je obsahuje v míře nemalé, tak bych byl velmi zdrženlivý a držel bych se raději stranou. Ekonomicky je to jasné, tam buďme co nejvíce uvnitř, politicky si držme určitou distanci.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Jasná odpověď Lubomíra Zaorálka.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Ten dopis, to je ten dopis, kde se musel bouřit pan Cameron, že ho nechce nikdo brát na vědomí? Je to pěkné, že píšeme Unii dopisy, ale my jsme byli členy, my jsme seděli u toho hlavního stolu, ze kterého nebylo třeba psát dopisy, stačilo sedět a vyjednávat i finanční dohodu. Oproti Británii jsme měli daleko lepší pozici. Byli jsme přímý účastníkem.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A teď otázka Petra Dostálka, jestli je nutné definovat a jak byste ji definoval vy?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD:

Já bych si pro začátek přál, abychom se dohodli, že nebudeme dělat naivní snivé utopie. Jako budování aliance s Velkou Británií, která je v úplně jiné situaci než my, která má commonwealth a finanční city. Jako to je úplně jiný příběh. Kdybychom se drželi toho, co jsme se snažili vytvořit jako základ naší politiky, jednak máme tady sousedy, neměli bychom se trhat od Poláků, Slováků, Němců, Rakušanů, to je náš tradiční soused a on dneska se chová jinak než my. Je vidět, že Evropu chápe jinak, to je tragédie a vycházet z toho, že Evropa je náš tradiční prostor, se kterým máme dneska základ vazeb a dokonce živobytí naše je s ní spojeno. Kdybychom dneska izolovali se od Evropy, tak to znamená o desítky procent dolů snížení životní úrovně. Kdybychom toto vzali pro začátek na vědomí debaty, tak by to bylo dost.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Já myslím, že to každý ví.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Odpověď Karla Schwarzenberga na otázku Petra Dostálka.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Musíme si uvědomit, že Evropská unie, já ji sleduji už 50 let, od té doby, co byla založena, vždy a to se tady některým lidem nelíbilo, byla vždy politický projekt, hospodářské výsledky nesla velmi pozitivní, velmi kladné, to je pravda, ale nebylo to podle zásady hospodářský projekt. Byl to od začátku politický projekt té doby. Jean Monnet to vymyslel, Adenauer, de Gasperi a ostatní Spaak, na tom pracovali. To si musíme uvědomit, že se tedy evropské státy asymptoticky přibližujeme, nikdy nebudeme něco jako Spojené státy americké, ale že se budeme více a více sjednocovat, to musí být každému jasné. Vidíte stanovisko. My jsme vstoupili s předpokladem, že to bude jen volný trh a tak dále. To je zhruba jako nějaký snoubenec, který říká: Já jsem se zasnoubil s tou holkou, když jí bylo 21, byla štíhlá a teď je jí 35, ta už se mi nelíbí, tudíž si najdu jinou. To je sice pochopitelný stanovisko, ale je prostým neslučuje se s představou manželství a ta druhá představa s představou Evropské unie. Evropská unie se bude asymptoticky víc a víc přibližovat, samozřejmě pozvolně také různé pravomoce přijdou, že teď co nějaký přešli, to je jen byl takový bubák, který se tady vytvořil. Ve skutečnosti žádné závažné změny nebyly, nebyla změna primárního práva, to všechno nebylo, ale vytvořil se tady bubák. Musíme si uvědomit, buď jsme členy Evropské unie, tak musíme vzít také zásadu této unie na vědomí, že to je politický projekt a jde o spojení Evropy. O to jde. Nejde pouze o volný trh.

Václav MORAVEC, moderátor: 

To je to, co podle vás nechápou, pane ministře, občanští demokraté?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Nikdy to nepochopili. Bohužel ano.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda Evropských konzervativců a reformistů v EP a předseda europoslaneckého klubu ODS:

Pane ministře, pochopili pouze s tím nesouhlasíme, to je možná ten rozdíl mezi námi. Něco pochopit je jedna věc a souhlasit s tím je druhá věc.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Smím dokončit. Je prostě podle mého názoru vstoupit do fotbalového klubu v Dobřichovicích a po nějakém čase říkat: Já tady nechci hrát fotbal, já tady chci hrát basketbal, proč tady nehrajeme basketbal, jak já jsem si to představoval? Tak nemáme vstoupit do fotbalového klubu, ať je to...

Václav MORAVEC, moderátor: 

Veřejnost vnímá řekněme, rozdílné názory hlavních aktérů české zahraniční politiky, rozumějme, prezidenta, premiéra, ministra zahraničí, jako problematické. Pohled lidí na zahraniční politiku je proto stále kritičtější. Podívejte se na data. Loni byla o správnosti a čitelnosti české zahraniční politiky alespoň podle sociologického šetření agentury STEM přesvědčena jen mírně nadpoloviční většina populace. Jde o druhý nejhorší výsledek od roku 1993, od vzniku samostatné České republiky. Loni v listopadu bylo o správnosti, čitelnosti české zahraniční politiky přesvědčeno 54 % lidí. Odlišný názor pak mělo 46 % respondentů. Jen pro úplnost, sociologické šetření agentury STEM se uskutečnilo na reprezentativním vzorku necelých 1 300 respondentů a statistická odchylka se pohybuje kolem plus minus 2 %. Radku Špicare, vy jste jako Svaz průmyslu a obchodu ještě před časem říkali: Bylo by dobré, aby Česká republika, česká politická reprezentace ukázala, jak považuje za důležitou evropskou otázku, volali jste po ustavení evropského tajemníka pro evropské záležitosti. Počítal jste s tím, že budou dva, že máme dva tajemníky?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy:

Musím říct, že jsme byli velmi překvapeni. Od té doby vládě už nic nedoporučuji, už jí o nic nežádám, protože skutečně chtěli jsme jednu hlavu, chtěli jsme jedno centrum. Tam, kde není jedna hlava, jedna odpovědnost, alespoň tak jak jsme zvykli z byznysu, ten systém příliš dobře nefunguje, dočkali jsme se dvou. Pro nás to není šťastné řešení. Musím říci, my si myslíme, že bychom měli v Evropě hovořit jedním jazykem, ale bohužel já jako bývalý státní úředník vím, že v tomto kvalita české státní správy není tradičně příliš vysoká.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Jinak řečeno, poškozuje Česku republiku, že má dva evropské tajemníky?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy:

Já si myslím, že ano. Já jsem o tom přesvědčen, omlouvám se všem přítomným, ale myslím si, že bychom měli mít jednoho, ten by měl reprezentovat jednu pozici České republiky. Není tomu tak, bohužel. Je to velký problém v mnoha jiných politikách, prostě problémy, těžké složité koordinace v mnoha jiných oblastech mezi resorty jsou velmi podobné, ale myslím si, že v této otázce je to pro nás o něco dramatičtější, protože se skutečně jedná o klíčové záležitosti, které se české ekonomiky přímo dotýkají a vzhledem k tomu, že ta situace vypadá tak, jak vypadá, tak jsme prostě mnohdy těžko odhadnutelným nečitelným partnerem.

Václav MORAVEC, moderátor: 

O čem, Pavle Kohoute, vypovídá, že Česká republika má dva evropské tajemníky? Jednoho při ministerstvu zahraničí, druhého při úřadu vlády?

Pavel KOHOUT, ekonom a člen NERV:

Víte, to jste mě trošku zaskočil, protože já se o politiku ve skutečnosti moc nezajímám. Já se zajímám hlavně o ekonomiku a o čísla. Takže já vidím ta čísla, která jsou za tím a ta čísla hovoří jasně. Jestli to číslo se týká jednoho nebo dvou tajemníků...

Václav MORAVEC, moderátor: 

Není to podle vás podstatný vzkaz. Karle Schwarzenbergu, není na čase zrušit jednoho z těch dvou státních tajemníků pro Evropu?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Já bych byl pro to, aby byli oba zrušeni. Ihned a co nejrychleji, to by byl nejrozumnější přístup, který by byl, samozřejmě.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Tak začněte, moudřejší ustoupí.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Ale nejde o státní tajemníky, jde o něco jiného, že bohužel, o tom byla čas řeč, že si tady nárokují tvořit zahraniční politiku nejrůznější instituce. To je jednostranné, tomuto dle zákona přísluší, ministerstvo zahraničí, pak má zajisté slovo dle ústavy také prezident republiky, teď se vytváří v úřadu vlády takový ministerstvo zahraničí, teď do toho chtějí mluvit také ministerstvo průmyslu a obchodu a národní banka dávno do toho kecá. Takže to je ta krásná česká polyfonie, kde ovšem posluchači zahraniční jsou tím poněkud zmatení.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A nevypovídá to o tom, že nemáte dostatečnou autoritu jako ministr zahraničí, jestliže tady je česká polyfonie v Evropě?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Můžete mi to vyčítat. Problém je spíše v tom, že jsou tady opravdu základní různé vidění evropské role České republiky mezi dvěma politickými stranami nebo třemi politickými stranami, které tvoří koalici. Na jedné straně je Občanská demokratická strana spolu s veverkami, které jsou odpůrci Evropské unie nebo by jí chtěli právě omezit pouze na nějaký volný trh.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Promiňte, ale oni to v programu nemají. Oni ve svém politickém programu, kdy kandidovali do voleb v roce 2010, tak jsou víc proevropští než vy.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Jo, ale něco se tak změnilo v poslední době. Prostě se přimknuli k silnějšímu partnerovi, což také chápu. Musíme si uvědomit, že to je velmi nepříjemná situace. Mě to ponechává v klidu, my na ministerstvu zahraničí budeme dělat rozumnou evropskou politiku, kde hájíme české zájmy, ale víme také, jak je hájit.

Václav MORAVEC, moderátor: 

Promiňte, vás nechává v klidu, že Česká republika zní polyfonně? To myslíte vážně? Vás nechává v klidu jako ministra zahraničí, že Česká republika zní polyfonně v Evropské unii?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí a předseda TOP 09:

Kdybych se tím nechal znervóznit, tak by to bylo špatné. Bohužel poslouchám tu různou kakofonii, ale proč se mám rozčilovat, já s ní musím pracovat a žít, využít, co je možné a podle toho pracovat.

Václav MORAVEC, moderátor: 

A nestá

Ing. Jan Zahradil

Ing. Jan Zahradil

předseda poslaneckého klubu EP
místopředseda skupiny Evropských konzervativců a reformistů v EP

Více o autorovi