Novinky Mediální výstupy

Chci bořit mýty kolem eura

Ekonomka Eva Zamrazilová, jíž minulý pátek skončil šestiletý mandát v České národní bance, se tento týden přesunula do centrály ODS. Bude za ni kandidovat v květnových volbách do Evropského parlamentu. Hodlá tak využít čas několikaměsíční karantény, kdy nesmí nastoupit do žádné finanční instituce nebo komentovat kroky ČNB. "Mým úkolem bude seznámit občany srozumitelně s tím, co by pro nás znamenalo přijetí eura, případně jeho nepřijetí. Chtěla bych zbořit některé mýty," říká v rozhovoru pro MF DNES.

Nepřemýšlela jste, že byste v ČNB zůstala během několika měsíců, kdy nemůžete pracovat pro žádnou finanční instituci? 

Mohla jsem tam zůstat ještě jeden měsíc jako běžný zaměstnanec, ale rozhodla jsem se odejít ke dni ukončení mandátu. 

Dříve jste se nemohla vyjadřovat k politice a teď jste do politického světa skočila rovnýma nohama. Jak dlouho jste své nové působení zvažovala? 

Minimálně pět měsíců bych nemohla fungovat ve finančním sektoru, což by pro mě byla přirozená cesta v kariéře. Chtěla jsem je strávit smysluplně. Je to velmi čerstvá nabídka, ale neváhala jsem nad ní, protože bych ráda vnesla do politické debaty odborné prvky. Mým úkolem bude seznámit občany srozumitelně s tím, co by pro nás znamenalo přijetí eura, případně jeho nepřijetí. Chtěla bych zbořit některé podsouvané mýty a ukázat souvislosti a důsledky. Mé kampani budou dominovat ekonomické otázky, a ne politika. 

Do ČNB vás jmenoval exprezident Klaus. Předpokládám tedy, že jste proti přijetí eura. 

S lidmi, kteří říkají, že jsme se zavázali euro přijmout v momentě vstupu do Evropské unie, nesouhlasím. Dnešní eurozóna a její institucionální fungování je kvalitativně jiné než v červnu 2003, kdy občané v referendu souhlasili se vstupem do EU. Ráda bych ty odlišnosti občanům jasně, srozumitelně a férově vysvětlila. 

Věříte tomu, že ODS má šanci v evropských volbách uspět? 

Já se budu snažit dělat svou práci co nejlépe. 

Kdybyste uspěla, který z výborů europarlamentu by vás zajímal? 

Na to ještě nebyl čas. 

Na vaše místo nyní nastoupil expremiér Jiří Rusnok. Teď ho prý čeká série školení včetně ekonomických prognóz tamních špičkových ekonomů. Naučila jste se v národní bance hodně? 

Rozhodně jsem se nedozvěděla nic zásadně nového, protože teoretické zázemí měnové politiky jsem pečlivě a detailně sledovala i jako makroekonomický analytik v Komerční bance, dokonce jsem na to měla i více času než na této pozici. Těžiště mé práce spočívalo v jiných agendách. Co mě velice obohatilo, bylo setkávání se světovými odborníky na konferencích, snadněji jsem se také dostávala ke spoustě zajímavých teoretických článků i analýz. 

Máte pocit, že letos už česká ekonomika viditelně oživne? 

Já jsem čekala, že se ekonomika začne odrážet ode dna v době, kdy skončila fiskální konsolidace, a v podstatě jsem na náznaky oživení ukazovala už loni v dubnu. 

Nebylo to brzy? 

Ten hlas byl velice ojedinělý, ale nakonec se ukázalo, že opravdu už ve druhém čtvrtletí předchozího roku se česká ekonomika ode dna začala odrážet. Stejně tak jako byla krize krizí důvěry ve fungování celého hospodářského a finančního mechanismu v globálním měřítku, tak teď i intenzita oživení bude záležet na důvěře lidí v to, že se situace obrací k lepšímu. U nás v České republice je naprosto zásadní, jak se bude vyvíjet konjunktura v Německu. Pro letošní rok očekávám, že by ekonomika měla zaznamenat růst kolem 1,5 procenta. 

Když centrální banka rozhodla v listopadu o intervenci, jako by nebrala v potaz pojmy jako důvěra, skepse, ale vycházela jen z teoretických pouček... 

K tomu se nebudu vyjadřovat. 

Myslíte, že by bance prospělo více žen ve vedení? S vaším odchodem je bankovní rada opět po letech ryze mužskou záležitostí. 

Odpovím obecněji. Ačkoliv naprosto nesouhlasím s nějakým prvkem kvót, protože to degraduje tu skupinu, na niž jsou kvóty vztaženy, myslím si, že by ženy v rozhodovacích orgánech, v top managementu, měly mít širší zastoupení. Mužský a ženský mozek je nastaven jinak. Žena je "naprogramována" na zvládání většího počtu různorodých úkolů najednou, kdežto muž je orientován na jeden cíl. Muži mají strukturované myšlení, vážím si ho, ale dobře funguje v jasných a strukturovaných situacích. V momentech a situacích nepřehledných, nestandardních si myslím, funguje lépe mozek ženský zapojením levé hemisféry, intuice. Koneckonců ta není nic jiného než koncentrovaná zkušenost. 

Jednala by na podzim centrální banka jinak, kdyby měla v radě více žen? 

To si netroufám odhadnout. Žen by však mělo být ve vedení více, jenže to znamená větší sdílení pracovních a rodinných povinností mezi partnery, větší flexibilitu pracovní doby, aby bylo možné sladit pracovní a rodinný život, ale to se nedá naordinovat shora nějakými směrnicemi, to musí začít v rodinách a ve firmách. Každý si musí postup do vyšších pozic odpracovat, ale ženy k tomu mají zatím mnohem horší podmínky. 

Jak se čelí mužskému kolektivu, když máte jiný názor? 

To je hodně zajímavá otázka, třeba vám na ni budu moci odpovědět, pokud ve volbách dopadnu dobře a získám v tomto směru zkušenosti v Evropském parlamentu. 

O tom, že z ČNB odejdete už po prvním mandátu, jste se dozvěděla z rádia. Jak vám bylo? 

Raději bych se to dozvěděla osobní cestou, a ne z médií, i když rozhodnutí naprosto chápu. Kdybych byla v situaci pana prezidenta, taky bych si vybrala někoho, komu věřím, ale bylo by mě osobní rozloučení potěšilo. 

Příští týden má premiér Sobotka namířeno do Bruselu na Evropskou radu, na které hodlá za Česko přijmout takzvaný fiskální pakt, který zavazuje vlády k vyrovnanému hospodaření s výjimkou povoleného nízkého deficitu. V EU jsme byli za minulé vlády kromě Britů jediní, kteří se odmítli zapojit, i když hájíme stejný přístup k rozpočtům. Budete už na to nějak reagovat? 

Zatím nevím. Fiskální pakt je však založen na pojmu strukturálního deficitu. Není nijak účetně měřitelný, není to ani ukazatel, který by byl odhadován jako jiné statistické ukazatele typu HDP. Je to čistě virtuální pojem a odvozuje se z odhadu dalšího virtuálního pojmu – potenciálního produktu. U něj si dělají velký otazník dnes už i ekonomové a instituce, kteří jeho vypovídací schopnost před krizí nezpochybňovali. 

Takže v praxi je nepoužitelný? 

Pojmy jako tento potenciální produkt a strukturální deficit mají své místo v makroekonomické analýze, v akademické sféře, v teorii, ale pro rozhodování o hospodářské politice by měly mít čistě pomocnou funkci, být jen vodítkem, rozhodně ne kritériem. Tento virtuální ukazatel je zatížen tak obrovskou mírou nejistoty vyplývající z komplikovanosti těch odhadů potenciálního produktu a strukturální části deficitu veřejných financí, že se s ním opět může velmi snadno manipulovat. Stačí trošičku jinak nastavit parametry odhadovaných funkcí a vyjdou vám jiná čísla. To není ani účetnictví, ani statistika, to je ekonometrie. 

(Autor: Kateřina Koubová)