Novinky Mediální výstupy

Hospodářský růst může být buď krátkodobý, vyhnaný dluhem, tedy finančním dopingem, anebo dlouhodobý. U krátkodobého se ale dříve nebo později dostaví abstinenční příznaky. Hodně by o tom mohlo mluvit Řecko nebo Portugalsko. Takový hospodářský růst nechceme. 

 

Ostatně když od loňského hospodářského růstu evropských zemí odečteme výši jejich vládních deficitů, tak zjistíme, že na tom Česká republika není špatně. 

 

Nejen že překonáváme státy v dluhové krizi, ale máme také lepší výsledek než například Velká Británie, Slovinsko, Francie, Nizozemsko nebo sousední Slovensko. 

 

Když se podíváme na aktuální data za třetí čtvrtletí letošního roku, tak eurozóna jako celek je v recesi. 

Nedá se tedy říci, že by recese v České republice byla něco výjimečného. Je to spíše důsledek našeho velkého obchodního propojení s eurozónou. 

 

Například sousední Polsko sice v recesi není, nicméně částečně díky tomu, že investovalo mnoho prostředků do výstavby stadionů a další infrastruktury související s letošním mistrovstvím Evropy ve fotbale. Tyto investice šly nicméně na úkor zvyšování schodku státního rozpočtu a byly navíc jednorázové. Polsko je také mnohem větší ekonomikou, na které hraje výraznější roli domácí poptávka. Česká republika je oproti tomu více propojená se světem přes zahraniční obchod. Vedle tohoto krátkodobého pohledu existuje také dlouhodobý hospodářský růst, založený na zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti, vzdělávající se společnosti, inovacích. Takový hospodářský růst chceme a podporujeme. Proto také v září vznikla na můj popud pracovní skupina NERV pro oblast prorůstových opatření. Připravila návrh 80 opatření, která již projednala tripartita, porada ekonomických ministrů a v nejbližší době se dostanou na jednání vlády. 

 

Mezi konkrétní kroky patří například nástupnický program Zelené úsporám, který podpoří od příštího roku zateplování budov celkovou částkou 28 miliard korun v letech 2013–2020. Dalšími programy jsou například podpora technického vzdělávání, snižování byrokracie v podnikání, zjednodušení stavebního zákona, snížení počtu operačních programů nebo jedno kontaktní místo pro exportéry. 

 

Jak je vidět z návrhů i konkrétních kroků, chceme nastavit podmínky pro dlouhodobý udržitelný růst, který nebude pouze dočasně podpořen finančním dopingem. Zajímají nás přitom názory českých firem. 

Hospodářský růst totiž není cílem sám o sobě. Tím je jednak zvyšování životní úrovně občanů, a také podpora zaměstnanosti. Řada zemí, které mají vyšší růst než Česká republika, má totiž výrazně vyšší nezaměstnanost a veřejný dluh. Jen na okraj, průměrná míra nezaměstnanosti v eurozóně je dnes téměř dvakrát vyšší než u nás. 

 

Vláda je schopna reagovat na vývoj v Evropě, a proto jsme veřejně deklarovali, že jsme ochotni zmírnit tempo snižování schodků rozpočtu. Nechceme škrtat za každou cenu. Chceme dělat rozumné úspory, optimalizovat chod státu, rušit zbytečné státní agendy, stejně jako úřady, které je vykonávají. Podporujeme růst hospodářství, ne růst dluhů za cenu masivních jednorázových investic.