Novinky Mediální výstupy

Byli ve správný čas na správném místě aneb Návštěva Evropského parlamentu a předvánočního Štrasburku

Evropský parlament a Evropský soud pro lidská práva navštívila v minulých dnech skupina občanů z Královéhradeckého kraje, kterou tvořili z větší části starostové, místostarostové, zastupitelé obcí a měst.

Zařadili se tak mezi mnoho dalších lidí, kteří na pozvání místopředsedy Evropského parlamentu Oldřicha Vlasáka zavítali v uplynulých letech do Štrasburku, aby se zde seznámili s činností evropských institucí.

Tato dvoudenní pracovní návštěva Štrasburku ležícího na řekách Rýn a Ill byla spojena  i s jeho prohlídkou. Právě po řece Ill měli Královéhradečtí možnost při projížďce na výletní lodi zhlédnout malebná zákoutí historické části města s jeho kouzelnými hrázděnými stavbami i té nové, kde se nacházejí moderní prosklené stavby evropských institucí.

První zastavení naší výpravy patřilo Evropskému soudu pro lidská práva. Návštěvníci se dozvěděli řadu zajímavých informací včetně různých statistik, týkajících se rozhodnutí tohoto soudního orgánu zajištujícího plnění závazků vyplývajících z úmluvy Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod. Na tento soud se může obrátit každý občan členské země, tedy i České republiky, když se domnívá, že země nerespektuje jeho práva. Soud vznikl v roce 1959 při Radě Evropy, v roce 1998 byl pak založen nový Evropský soud pro lidská práva, jenž navazuje na činnost předchůdce. Díky své reformě by měl výrazně urychlit a zjednodušit svou činnost. Soud je nyní jednoinstanční, jedinec může žalovat zemi nebo její státní orgány (parlament, správní orgán, soud atd.), ne však jednotlivce nebo soukromé subjekty. O přijetí stížnosti občana vůči jeho státu už smějí rozhodovat pouze nezávislí soudci. Každou z členských zemí zastupuje jeden soudce zvolený poslanci Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

Na starostku Staré Paky Věru Hlostovou udělal Evropský soud pro lidská práva velký dojem. „Jsem ráda, že jsem se podívala do míst, kam bych se jinak sama nikdy nedostala. Ovšem po diskusi s přednášející, která nám osvětlila fungování, legislativní procesy a vše s tím spojené, jsem nabyla dojmu, že i když podání žalob osob i národů, které si zde stěžují, jsou průběžně vyřizovány, u samotné exekutivy vlastně neexistuje zpětná vazba. Vymahatelnost práva v mnoha případech ani neexistuje. Vše je tedy pouze na dobrovolnosti jednotlivých států, jak se k rozsudku Evropského soudu postaví," řekla nám své dojmy po návštěvě této instituce starostka Věra Hlostová.

Prohlídka Evropského parlamentu a přednáška o historii a fungování tohoto kolosu je také zaujala. Získali informace o počtech členů a politickém složení Evropského parlamentu, jednotlivých orgánech a o současném postavení tohoto shromáždění. Na obecné informace pak navázala beseda s místopředsedou EP Oldřichem Vlasákem a jeho kolegou z frakce EKR (Evropští konzervativci a reformisté) Janem Zahradilem. Kromě podrobností o principu europoslanecké práce a hlasování v Evropském parlamentu byl skupině přiblížen program právě probíhajícího Plenárního zasedání EP. Sledovat jednání a rozpravy europoslanců z tribuny byl pro mnohé z nich nevšední zážitek.

V tomto týdnu na Plenárním zasedání EP ve Štrasburku došlo konečně ke schválení rozpočtu Evropské unie. Balíček, který formálně schválil Parlament, zahrnuje rozpočet na rok 2013 ve výši 132,8 miliard EUR v platbách a 150,9 miliard EUR v závazcích. Šest miliard EUR na zaplacení účtů v roce 2012, růst a zaměstnanost jako priorita rozpočtu na příští rok a strategie pro řešení výpadků v platbách v roce 2013 - to jsou hlavní součásti tohoto rozpočtového balíčku. Na základě požadavků poslanců byly částky v oddíle "konkurenceschopnost" navýšeny o 4,8% oproti úrovni závazků pro rok 2012. Zejména byl navýšen 7. rámcový program pro vědu a výzkum (o 6,4%), transevropské sítě (nárůst o 6,3%) a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (nárůst o 9,6%). Rozpočet pro zahraniční věci je také vyšší, o 1,9% v závazcích oproti roku 2012.

V Evropském parlamentu se předávala také Sacharovova cena za svobodu myšlení, která letos patří dvěma Íráncům - právničce Nasrín Sutúde a režisérovi Džafaru Panahímu. Ani jednomu z nich ale íránský režim nepovolil převzít cenu osobně, a tak ji 12. prosince z rukou předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze převzalo pět laureáty vybraných zástupců. Podle předsedy EP je situace v Íránu kritická. Kořenem problémů, jimiž trpí tito hrdí lidé, je fanatický režim. V této zemi neexistuje žádná politická odpovědnost: každodenně jsou tu lidé zavíráni za to, že řeknou svůj názor. Zástupci evropských občanů to považují za nespravedlivé. Íránský režim by měl vědět, že tato instituce stojí na straně utlačovaných.

Udělovala se i Nobelova cena míru, kterou tentokrát získala samotná Evropská unie. Ta patří všem občanům EU, proto ji zástupci institucí EU symbolicky předali zástupcům občanů, 20 Evropanům různého věku i národností. „Důvodem toho, že máme mír, je to, že máme EU," uvedl Martin Schulz ve svém projevu během slavnostního ceremoniálu a připomněl, že bychom mír v Evropě neměli brát jako samozřejmost. Zaznělo zde také, že být Evropanem dnes znamená být součástí společného celku vybudovaného na hodnotách a zásadách a založeného na lidské důstojnosti, svobodě a spravedlnosti.

Přestože ve světě dochází každý den k bojům a lidé umírají, v naší zemi současná generace válečný konflikt nezažila. Podle slov dalšího účastníka cesty do Štrasburku Daniela Rady, zastupitele Trutnova, má Evropský parlament potažmo Evropská unie ohromný vliv na bezpečnost v celé Evropě. „Myslím si, že je docela opomíjená úloha Evropského parlamentu u nás v České republice a mnozí lidé si to vůbec neuvědomují. Většinou vidíme jen negativní vlivy činnosti Evropského parlamentu, jako například rušení žárovek a jiná opatření, ale ty globální efekty si příliš neuvědomujeme. A to třeba i ve vztahu k mezinárodnímu obchodu. Když jsem byl přítomen plenárnímu zasedání a poslouchal ze sluchátek překládacího zařízení vystoupení poslanců z jednotlivých států, uvědomil jsem si, že Evropská unie nemůže být unitárním státem. Dokud nebudou všichni hovořit jedním jazykem a my jim budeme schopni rozumět, nemáme šanci stát se jednotným státem v rámci celého Společenství. Mohli jsme pozorovat, jak poslanci - například Katalánci - zde vystupují ve své mateřštině a hájí svoji identitu a svoji nezávislost. Někteří politici, kteří bojují za rychlou federalizaci, vlastně mohou tomuto procesu i uškodit, což může vést spíše k rozpadu Evropské unie," míní student práv Daniel Rada.

Evropský parlament překvapil nejen Věru Hlostovou, ale i ostatní účastníky pracovní cesty svojí velikostí. „Pozastavila jsem se nad negativem, který zahrnuje rozdělení této instituce do dvou států – do dvou měst. Tato duplicita jistě není dobrá a v rámci šetření bych v pozici europoslance prosazovala sloučení plenárních zasedání do jednoho města a zrušení existence dvou objektů Evropského parlamentu," uvedla Věra Hlostová po besedě s místopředsedou EP Oldřichem Vlasákem.
„Boj za jediné sídlo Evropského parlamentu je doslova nekonečný. První skutečná změna nastala až v loňském roce, kdy naše skupina EKR v tajném hlasování prosadila "technické" snížení počtu stěhování. Namísto dvanácti plenárních zasedání EP se jich letos konalo jen jedenáct. Vlastně ono těch zasedání bylo ve skutečnosti také dvanáct, ale odpadlo jedno stěhování mezi Bruselem a Štrasburkem. Může to vypadat malicherně, ale je to obrovský krok kupředu, protože i takový "detail" byl desítky let zcela nepředstavitelný. Lavina odporu proti neustálému stěhování se tak dala do pohybu a v souvislosti s ekonomickou krizí a potřebou šetřit získala nový politický impuls. Zrušením všech cest do Štrasburku by se ušetřilo až 250 milionů eur ročně. Každé stěhování se totiž týká 750 poslanců, více než 3000 zaměstnanců a 25 nákladních aut materiálů. Obě města jsou od sebe vzdálena 420 km, což je pět hodin autem či dvě hodiny speciálním vlakem TGV. V době krize musí šetřit každý a omezení či úplné zrušení stěhování, které plně podporuji, by bylo pro politiky i občany tím nejméně bolestným škrtnutím zbytečně vysokých veřejných výdajů," zdůraznil v diskusi s občany Oldřich Vlasák.

Podle Věry Hlostové má Evropská unie své opodstatnění, a to zejména při prosazování požadavků a legislativy v celosvětovém rámci: „V Evropském parlamentu jsme byli přítomni například projednávání evropských patentů, což je dobrý krok. Pokud totiž Evropa bude mít proti velkým mocnostem ukotvené patenty a uzákoněné předpisy, není možné, aby nám pak třeba Čína mohla mnohé okopírovat a vzít za své, jako se to dosud děje." Starostka Staré Paky se domnívá, že musíme být v celosvětovém měřítku kvalitním soupeřem proti velkým hráčům.

Veronice Bartošové, manažerce z Častolovic, přednáška o Evropské unii a následná beseda s europoslanci Oldřichem Vlasákem a Janem Zahradilem otevřela v mnoha směrech oči. „Seznámení se samotnými institucemi, schvalovacími procesy a podobně, to vše pro mě byly zcela nové a zajímavé informace. Zaujalo mě například i současné schvalování rozpočtu EU," uvedla Veronika Bartošová k přednášce v Evropském parlamentu. Působily na ni přímo monumentálně i samotné budovy evropských institucí: „Dávám ale přednost před touto moderní architekturou spíše historickým stavbám, což jsem si vychutnala pří prohlídce historické části Štrasburku z pohledu z výletní lodi. Líbilo se mi, že obě architektury byly oddělené a jedna nerušila druhou. Zatímco středu Štrasburku dominuje historická Petit France, okrajové části a periferie města se jakoby omlazují novodobou moderní architekturou. Uchvátila mě Katedrála Notre Dame a celková vánoční atmosféra, výzdoba a osvětlení, to vše bylo přímo dokonalé.

Účastníci si z návštěvy evropských institucí, kam se jen tak „normální smrtelník" nedostane, odnesli řadu poznatků. Příjemné dojmy v nich však jistě zanechala také samotná prohlídka Štrasburku, který se v adventním čase doslova rozsvítil vánoční výzdobou. Předvánoční trhy na náměstích lákaly svojí vůní skořice, perníku, svařeného vína a dalších tradičních pochoutek. Místní obyvatelé se předháněli ve zkrášlení svých domů, obchůdků a restaurací. Za předvánoční atmosférou se do tohoto francouzského města každoročně vypraví tisíce lidí z celé Evropy, také naše skupina si to zde jaksepatří užila.

Všichni se shodli na tom, že pracovní cesty do Štrasburku pořádané místopředsedou EP Oldřichem Vlasákem jsou vynikající příležitostí k poznání problematiky, o které se jinde příliš nedozvědí. Navíc osobní účast na plenárních zasedáních a možnost být přímo u zdroje tvorby evropské legislativy je pro každého vždy silným zážitkem.