13. dubna 2015

Registrační pokladny

Není to tak dávno, kdy v jednom významném českém deníku vyšel sloupek, který ironizoval snahu zákonodárné dílny sociálně-demokraticky vyladěných politiků o „pochytání miliardářů skrývajících se v brdských lesích a jejich důkladné zdanění“. Tato iniciativa byla v té době velmi mediálně přitažlivá a poutala všeobecnou pozornost společnosti. Někteří v ní viděli záchranný pás, který měl zadluženému státnímu rozpočtu pomoci snížit poněkud rozbujelý schodek státního rozpočtu a někteří tuto aktivitu vnímali z trochu humorného pohledu a obveselovali pravidelné čtenáře periodik veselými historkami právě na téma milionářů a miliardářů, kteří zde tajně sedí na svých pokladnicích s penězi, jež je potřeba využít pro drobnou finanční injektáž státní pokladny.

Tak dnes už nejspíš většina společnosti přišla na to, že v brdských lesích se opravdu moc miliardářů před zdaněním neukrývá a snaha o zalepení děravého rozpočtu z těchto zdrojů moc velký úspěch asi nepřinese. Nicméně tato kampaň splnila svůj hlavní účel, mediální zviditelnění účastníků na všech stranách. To bylo v té době opravdu dokonalé.

 

V současné době se na mediální scéně objevila nová „zaručená“ metoda, jak zvýšit efektivitu výběru daní. Tentokrát se hon na neplatiče daní nebude konat v brdských lesích, ale v českých hospodách. Nejspíš to bude pro lovce příjemnější. Lovnou zvěří se protentokrát mají stát hospodští. Otázkou je, jaký bude pro změnu výsledek této snahy. Tak především je hospodských hodně a budou se určitě lépe chytat. Této základní úvaze je nutné přiznat určitou smysluplnost. Otázkou zůstává, jak dlouho bude trvat tento stav po zavedení registračních pokladen. Momentálně je na trhu určité množství dodavatelů pokladních systémů, které někteří restauratéři využívají a jiní se stále drží staré osvědčené metody, neustálého přepočítávání prodaného zboží a hotovosti, tedy známých zrcadel. Proč vlastně nemají pokladní systémy všichni namísto pracných inventur? Systémy obvykle něco stojí, je nutné nakoupit hardware, je nutné zaškolit obsluhu a je nutné platit pravidelné aktualizace a stejně nemá majitel podniku jistotu, že obsluha opravdu veškerou hotovost do systému zanese.  Tedy spousta nákladů navíc a efekt sporný. Smysl mají pokladní systémy pro ty, kdo mají nějaké najaté síly. Tedy pro ty větší provozovatele. Pokud hospodský pracuje pouze sám a jeho rodina, pak je to pro něj zcela zbytečný a ne úplně malý náklad. Velký provozovatel pravděpodobně tento systémový náklad možná ani nezaznamená, ale pro opravdu malé podnikatele bude tento nový systémový náklad další zatěžující břemeno. Tedy v první řadě budou systémem nejvíce zatíženi ti nejmenší provozovatelé.

 

Ve chvíli, kdy se stát rozhodne, že pokladní systém je povinný, tak pravděpodobně vznikne potřeba vydávat určitá ověření (certifikace) o tom, že se jedná o schválený software nějakou nadřízenou certifikační autoritou. S povinností tento software používat jeho cena na trhu nepochybně vzroste. S povinností používat certifikovaný software pak jeho cena vzroste na násobky původní ceny.

Tedy někteří vývojáři a někteří prodejci tohoto software si nepochybně polepší.

 

A kdo si polepší ještě?

Určitě bude asi zajímavé mít pravomoc rozhodnout o tom, který software patří mezi ty certifikované a který ne. Ten kdo bude mít v ruce příslušné kulaté razítko si možná také polepší.

A nakonec je potřeba zmínit kontrolní orgány, které budou dohlížet zda hotovost v kase odpovídá registrovaným platbám zákazníků. Tyto instituce, ať už to bude kdokoliv si také nepochybně najdou spoustu příležitostí, jak dané situace využít

 

Zkrátka a jednoduše se kromě sítě registračních pokladen vznikne  také další prostor pro korupci, kterou ovšem všichni veřejní činitelé napříč politickými stranami snaží tak úporně zničit. Jestli ono není lepší nastavit podmínky tak, aby pokud možno měla korupce ve společnosti málo prostoru na své rozbujení než jí poskytovat prostor a vyživovat podobnými rozhodnutími a pak proti ní s velkou slávou hrdinně bojovat.

 

A výsledkem celé akce by nakonec mohl být takový že počet českých hospodských se pomaloučku vyrovná počtu ukrytých miliardářů v brdských lesích.

 

A otázkou tedy také zůstává, zda si opravdu nakonec polepší státní rozpočet.

Mgr. Šárka Tesařová

členka místní rady