Milan Knížák: Přál bych si pravicovou vládu
16. září 2017

Milan Knížák: Přál bych si pravicovou vládu

Prof. Milan Knížák je český výtvarník, hudebník a performer. V letech 1990 - 1997 byl rektorem Akade-mie výtvarných umění v Praze. Později, od roku 1999 do května 2011, byl ředitelem Národní galerie v Praze. Má jasné a vyhraněné názory, které se nebojí říkat nahlas.

Byl jste dvanáct let ředitelem Národní galerie. Jak ji vidíte dnes? Čím se dnes zabýváte?
Vždy jsem si představoval, že NG by měla být důstojnou institucí, která se zajímá především o českou scénu. Ze zákona vyplývá, že má sbírat, ošetřovat a prezentovat umělecká díla. Po téměř půlstoletí totality zůstaly ve sbírkách NG velké mezery způsobené zpolitizováním umění. Dělal jsem všechno pro to, abych tyto mezery zacelil a zachytil nápor nových děl vznikajících po listopadu 1989. Také proto jsem založil sbírku tzv. Nejmladších. Bohužel Náš stát příliš peněz na koupi děl neposkytoval, a tak jsem většinu akvizit zajišťoval jen sponzorsky. Dnes je to s NG zcela jinak. Sbírky téměř nerostou a vystavování povrchních politických agitek, jako jsou např. díla čínského pseudodisidenta Aj Wej-weje dělají z NG nesvébytnou provinční instituci. Dostávají se ke mně neustále zprávy o tom, jak děsivé je současné hospodaření, jak se ředitel Fajt zbavil většiny odborníků a nabubřele zvětšil propagační oddělení. Odpovědný za tento stav je ministr kultury Daniel Herman, který dělá jen to, co ho zviditelňuje. Kultuře nerozumí, je mu lhostejná, touží jen po politické kariéře. Nechápu, jak je možné, že plat generálního ředitele NG nápadně vzrostl, podle Hermanem přiznaných údajů činily Fajtovy odměny za jediný rok téměř milión korun. K tomu přidávám, že jsem za 12 let dostal na odměnách necelých 150 000 Kč a ostatní polistopadoví ředitelé na tom byli podobně. Ptáte se mě, co dělám, tak tedy ještě trochu učím, především doktorandy, a samozřejmě pracuji na výtvarných i hudebních projektech. Vytvořil jsem velkou soupravu pro firmu Moser a příští rok mě čeká 6 samostatných výstav.
Zachytil jste plán pražské primátorky Krnáčové, která chce vytvořit komisi posuzující kvalitu umění ve veřejném prostoru? A tzv. nevyhovující odstranit do prostoru pro tzv. špatné umění?
Co tomu říkáte? Není to určitý symbol nastupujících změn české politiky?
Slovenští umělci mně „strouhali mrkvičku“, že jsme si Krnáčovou vzali do Prahy. Její plány nás vracejí zpátky do totality, která se bez komisí neobešla. Nedovedu si představit, co znamená prostor pro špatné umění. To bychom mohli vytvořit např. prostor pro zločince, místo, kde se může krást, místo, kde by bylo možné někoho zapíchnout či znásilnit. Za paní Krnáčovou můžeme poděkovat spoluobčanům, kteří volí ANO a jeho vůdce Babiše, kterého pokládám za velké nebezpečí pro naši společnost, svobodu i demokracii.
Co říkáte na názor Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, který tvrdí, že v ulicích Prahy je umělecký „mišmaš“?
Souhlasím s tím, že v ulicích Prahy je umělecký „mišmaš“. Např. sochy jakési paní Chromy na Senovážném náměstí a před Stavovským divadlem jsou neumětelské kýče. Podobně na mě působí i ozlacené sochy Olbrama Zoubka. Na druhé straně mě mišmaš neděsí, poněvadž skoro všechna města světa jsou zaplevelena průměrnými a podprůměrnými díly. Praha, která má neuvěřitelnou architekturu, by si samozřejmě zasloužila kvalitní sochy, ale nevím, jak to zařídit. Praha 1 nepotřebuje, podle mne, žádné nové plastiky. Ty by se měly stavět v okrajových čtvrtích, které stále ještě působí odcizeně a nudně.
Co podle Vás přinesou nadcházející volby? Kde vidíte největší šance a naopak rizika?
Určitou šanci vidím v přílivu nových stran, které mají příležitost dostat se do Sněmovny a zúčastnit se tak tažení proti ANO a Babišovi. Prohlášení ČSSD o tom, že by event. šla do koalice s ANO bez Babiše, považuji za licoměrnost a touhu udržet se u moci. Přál bych si pravicovou vládu, ale zdá se, že se pravice neumí domluvit a tříští se do segmentů, které nemají šanci Sněmovnu ovládnout. Moc bych si přál, aby ODS získala alespoň část své někdejší síly. Stálým rizikem je pro mě KDU-ČSL, která se chce vždy podílet na vládě, a tak v případě, že zvítězí ANO a Babiš nabídne lidovcům chutnou koblihu, bezproblémově opustí své dosavadní postoje.
Jaká jsou podle Vás klíčová politická témata v Praze?
Nevidím pro Prahu nějaká speciální témata. Zatím nás trápí stejné problémy jako dříve – taxíky, nekoordinovanost oprav, nesmyslnost odvozu odpadků, atp. Vadí mi MÁLO HRDOSTI na naše hlavní město. Všude vidím, jak prvotním aspektem, který hraje roli, je bezuzdné vydělávání. Jsou místa v Praze, kde přestávají bydlet lidé. Jsou tam jen pasti na turisty, ale turisty zajímá především normální život, a tak ti inteligentnější utíkají ze středu. Řekl bych, že pražské téma je UDĚLAT Z PRAHY MĚSTO PRO SVÉ OBYVATELE!
Na závěr tradiční otázka Jedničky. Co pro Vás znamená Praha 1?
Ze všeho uvedeného vyplývá, že jednička je ve středu těchto problémů a měla by být vlajkovou lodí pro celou Prahu. To se, bohužel, zatím neděje.