Jmenuji se Bureš a není to krycí jméno
19. září 2017

Richard Bureš: Jmenuji se Bureš a není to krycí jméno

Richard Bureš je zástupce starosty Prahy 1, do jehož kompetence spadá mj. doprava. Na pražské kandidátce ODS do Poslanecké sněmovny figuruje na posledním místě. Nikterak ho to však netrápí, aktivně se zapojil do kampaně a chce občanským demokratům pomoci k co nejlepšímu výsledku.

Někdo by si mohl říci, že pozice na posledním místě kandidátky je vlastně zbytečná. Jak to vnímáte vy?
Tak tomu bylo dříve. Na volitelná místa na kandidátce byl velký přetlak, ale ostatní místa se dosazovala horko těžko stylem přemlouvání lidí, aby se tam nechali napsat. Nyní ale cítím, že ODS v Praze tvoří opravdu dobrý tým lidí, kteří mají společný cíl, jímž je dobrý volební výsledek. K němu chci přispět i já, proto jsem neváhal a kandiduji. Neřeším, na kterém místě, je mi ctí být kandidátem ODS a pomoci. A stejně to vidí i ostatní kandidáti, což je skvělé. Věříme v úspěch, a to je základ k tomu, aby se mohl podařit. Podle ohlasů, které mám, to velmi pozitivně vnímají i lidé, které se snažíme oslovit. Máme opravdu silnou kandidátku.
Chápu to tedy správně, že vaše osobní ambice jdou stranou?
Rozhodně po nocích nesním o tom, jak voliči vykroužkují Bureše z posledního místa kandidátky až do sněmovny. Zároveň ale beru kandidaturu vážně, nechci tam být jen napsaný do počtu a nic nedělat. Dohromady tvoříme partu lidí, z níž každý opravdu může něčím přispět, nabídnout zkušenosti, odbornost, oslovit občany. ODS přece nejsou jen poslanci, jsou to i starostové, radní zastupitelé, tisíce členů. Nabízíme svůj pohled na věci veřejné, na to, jak se mají spravovat. A snažíme se přesvědčit co největší počet lidí, že jim stojí za to, jej s námi sdílet a vyjádřit jej ve volbách.
Čím tomu chcete pomoci vy osobně?
Nedávno mne pobavil kamarád, který mou kandidaturu v narážce na bývalého ministra financí komentoval slovy, že každá strana potřebuje svého Bureše. Já jsem v každém případě opravdový Bureš, žádné krycí jméno jsem nikdy neměl. Zato jsem ale dlouhou dobu podnikal a řadu let se věnuji komunální politice, v poslední době na pozici radního pro dopravu. Proto vím, které věci stojí za to, přenést je ze soukromé do veřejné sféry, ale zároveň také to, že kontrolní a demokratické mechanismy jsou nezbytné. Pokud chce někdo řídit stát jako firmu, tak mu nedochází úplná podstata. Ve firmě hospodaříte s vlastními penězi, ve veřejné sféře s penězi lidí. Na prvním místě tak nesmí být zisk, ale jejich zájmy. Ty ale samozřejmě lze hájit pružněji, s menším množstvím zbytečné byrokracie, s poskytnutím větší svobody jednotlivcům. Ovšem pozor, nepleťme si svobodu s anarchií. Teď mluvím například o oblasti bezpečnosti, což je v Praze 1 velké téma. Bezpečí poctivých občanů určitě lze chránit efektivněji a lépe. Obrovsky by nám pomohlo větší zapojení moderních technologií, což úplně stejně platí třeba i pro oblast dopravy nebo pro vztahy občan vs. úřad. V modernizaci máme stále velké rezervy.
Již téměř tři roky máte na Praze 1 na starosti dopravu. Co v této oblasti pražské centrum potřebuje nejvíce?
Kromě nutnosti dobudování infrastruktury, ať už obou pražských okruhů nebo třeba podzemních parkovišť, je to především změna myšlení. Žijeme v 21. století, svět se vyvíjí nesmírně dynamicky. Dnes můžeme využívat celou řadu vymyšlených řešení, která nám usnadní život. Jde jak o levná, tak i nákladnější řešení. Jen namátkou zmíním parkovací čidla, chytré koše, inteligentní svoz odpadu nebo nejrůznější aplikace. Je to jen o spojení zdravého rozumu a politické odvahy dělat věci jinak než roky předtím. To zde stále postrádám. A musím zmínit ještě jednu věc, kterou je arogance určitých lidí, kteří mají tendenci vnucovat ostatním, jak mají žít. V oblasti dopravy v tom hrají smutný prim Zelení a různí aktivisté. S touto demagogií budu vždy bojovat.