Jedinou šancí pro klid na Šumavě je platný zákon
Odvolaný ředitel Správy NP a CHKO Šumava Jiří Mánek skončil ve své funkci k 30. dubnu 2014. Ministr životního prostředí Richard Brabec zdůvodnil jeho odvolání tím, že jejich názory na směřování a strategii národního parku se lišily. Jiří Mánek po svém odvolání uvedl, že proběhlo sice nečekaně, ale korektně. Jiří Mánek svým přístupem a následnými kroky významně přispěl k zastavení, resp. zmírnění následků rozsáhlé kůrovcové kalamity.
Jaké nejzásadnější změny v péči o lesní ekosystémy se udály za vašeho vedení parku?
Ještě za ředitele J. Stráského jsme stanovili jasnou hranici, za kterou kůrovce nepustíme.Tím jsme o něco zmenšili před tím 3 roky držené bezzásahové území – „množírny kůrovce“. V roce 2011 byla bezzásahovost asi na 13 000 ha a posléze jsme ji zvětšili na 15 100 ha (pro úplnost – v letech 2007 2010 byla skutečná bezzásahovost držena na 15 700 ha). Náš postup jsme také transparentně dohodli s obcemi, Radou NP Šumava, oběma kraji a také s MŽP. To znamená, že okolo péče o les se v regionu situace uklidnila. Díky dodržení stanoveného postupu jsme zkrátili dobu trvání kůrovcové
kalamity odhadem o dva roky a ušetřili tak desítky tisíc stromů a šumavskou přírodu před zbytečným kácením. Tím vznikl časový prostor pro to, co je pro les nejdůležitější. Totiž začali jsme se intenzivně věnovat mladším porostům v 6. a 7. LVS, které se vyznačují nepřirozeně vysokým zastoupením smrku, a to cílenou aktivní podporou druhové skladby. Zejména uvolňováním dřevin přirozené druhové skladby (zpravidla jedle, buku,jilmu, klenu, tisu) zavedením jednotlivých a na řadě míst až skupinovitých účelových výběrů. Ve starších porostech jsme zahájili přechod k metodě tzv. cílových stromů a nastartovali tak reálný přechod k trvalému přírodě blízkému lesnímu hospodaření.Dále jsme upustili od zalesňování smrkem (protože je ho v přirozené obnově dostatek),a protože to již nebylo potřeba, přestali jsme používat proti kůrovci biocidy.Tyto nejzásadnější věci se také promítlydo nového plánu péče.
Jak hodnotíte nový plán péče proroky 2014–2017?
Pracovalo se na něm dlouho. Až příliš dlouho na to, aby se nakonec tolik změnil.Opět se připravoval v široké shodě s MŽP,regionem, kraji, vědci, odborníky. Podle zákona o ochraně přírody jej v roce 2013
odsouhlasila Rada NP a zejména zástupci obcí, kteří jsou do Rady NP delegováni.Následně proběhla jeho oponentura, na základě které se v roce 2014 v některých ohledech změnil. To považuji za legitimní. Co ale za legitimní nepovažuji, je to, že seza poslední týden před schválením změnil cíl pro lesní ekosystémy. Původně bylo definováno, že se 30 % plochy lesa převede do bezzásahového režimu, nyní je v němnapsáno, že je cílem převést většinu lesa do bezzásahového režimu. S tím se neumím a nechci ztotožnit. Navíc ani já, jako ředitel, který jel společně s MŽP tento plán péče prezentovat na tiskovou konferenci, jsem ani v době tiskové konference nevěděl, že tam taková změna je. Ale to užpro mě asi nebylo důležité, protože po prezentaci plánu péče bylo na tiskové konferenci panem ministrem oznámeno ukončení naší spolupráce. O tom jsme se dohodli půl hodiny před konferencí, do té doby jsem to nevěděl.
Jak lze podle platného plánu péče podle vás bránit vzniku další rozsáhlejší kůrovcové kalamitě (v důsledkusilnější vichřice)?
Plán péče podle tzv. dílčích ploch rozšířil bezzásahovost o 1 % z výměry NP Šumava. To 1 % odpovídá přibližně 650 hektarům. To znamená, že na určité ploše rozhodně dojde k namnožení kůrovce ještě letos a příští rok se bude opět kácet v zásahových zónách. V bezzásahových zónách, tj. asi na 22 % plochy parku, již kůrovec dokonal své dílo, většina dospělých smrků tam již neexistuje, takže se tam dále množit nebude. To znamená, že i kdyby padla vichřice a dodržela se stanovená územní strategie (v zásahových oblastech by se kalamita zpracovala), tak by zásadní problém nenastal. Problém by však nastal, kdyby někdo neuváženě bezzásahové plochy zvětšil. Smrkového dospělého lesa je v NP Šumava ještě dost...
Kudy podle vás vede cesta k lepšímu dialogu mezi zájmy lesníků a ochránců přírody na Šumavě?
Lesníci a ochránci přírody si rozumí velmi dobře. To je jedno společenstvo s jedním zájmem. Tato skupina kultivovaných lidí si nerozumí s aktivisty, kteří místo ochrany přírody vyznávají určité ideologie, které se snaží podpírat z kontextu vytrhávanými výsledky vědeckého výzkumu. Šumavě už nepomůže žádný dialog. Na Šumavě není žádný odborný spor. Dialogy probíhaly roky a vědecké a odborné argumenty už zazněly také všechny. Šumavě pomůže jenom to, když nějaký ministr jasně bouchne do stolu a řekne: „Tak a tak to bude.“ Bez ohledu na to, co si o tom kdo myslí. A nesmí mu to bouchnutí do stolu změnit jiný ministr (ti se v Praze střídají ještě častěji než ředitelé na Šumavě). Toto dnes už může vyřešit jenom zákon, který přinesou politici. Když se jasně stanoví hranice, budou pravidla všem jasná, i když s nimi nebudou možná všichni souhlasit.
Co považujete za svůj hlavní úspěch a neúspěch? Udělal byste něco jinak?
Rozhodně uklidnění situace okolo NP Šumava. Za dobu mé odpovědnosti panoval v regionu naprostý klid a jednota. Podařilo se z negativního obrazu o NP Šumava, který byl spojen s kůrovcem, kácením
dřeva, chemií a aktivistickými blokádami, vytvořit místo, které veřejnost vnímala jako místo odpočinku, turistiky a zábavy. Za poslední 3 roky vyšlo o NP Šumava na 13 000 mediálních zpráv. Na konci roku 2013 se prakticky nepsalo o kůrovci a psalo se jen o turistických atraktivitách, tak by to mělo být. Považuji za úspěchrealizaci mnoha prvků turistické infrastruktury, jako jsou cyklostezky, mosty přes
řeky, nové přístřešky po parku, opravu interiéru Březnické hájenky, revitalizaci rašelinišť a říčky Hučiny. Za úspěch považuji i přípravu desítek projektů pro příští roky a zajištění mnoha dotací na jejich
realizaci. Samozřejmě mě těší, že se podařilo stabilizovat ekonomickou situaci organizace a její zajištění do dalších let. Za neúspěch považuji neotevření hraničního přechodu Modrý Sloup. Bylo to
na vlásku, ale nepovedlo se. Zda bych něco udělal jinak? V koncepční rovině určitě ne, ve strategii dosahování a prezentování výsledků určitě ano.
Jaký je váš názor na důvody a průběh vzniku zákona o NP Šumava?
Důvody jsou jasné. Šumava potřebuje naprosto jasná a srozumitelná pravidla. Stávající pravidla umožňují mnohé výklady a paradoxy. Jednou ČIŽP za nezpracování kůrovce ve 2. zónách uděluje pokuty, podruhé ve 2. zónách kůrovec bez zpracování usmrtí 1,5 milionů stromů a nic se neděje,
žádné pokuty se neudílejí, až potřetí se za zpracování kůrovce ve druhých zónách udělí pokuta. Na jaře je úsek lesa zásahový, na podzim bezzásahový a na dalšíjaro zase bezzásahový. Jednou se NATURA
2000 použije jako důvod pro zasahování proti kůrovci i v 1. zóně a podruhé se ta samá NATURA 2000 použije jako důvod pro nezasahování proti kůrovci i ve 2. zóně. Nejsou jasně stanoveny bližší ochranné podmínky, a tak je ve všem „guláš“, kterého pak zneužívají aktivistické skupiny k nabourávání všeho. Když ČIŽP pak nevydává pokutu, nebo když jí legitimní rozhodování trvá déle, pošlou na ni protikorupční policii. K průběhu vzniku zákona nemá smysl se vyjadřovat, důležité je, aby nakonec byl a byl naprosto konkrétní, protože nic obecného problémy na Šumavě nevyřeší. Za stávajících legislativních podmínek se tak může stát, že se během doby platnosti jediného plánu péče na Šumavě vystřídá 6 ředitelů.
Jak hodnotíte své působení z hlediska obchodování dřívím a financování parku obecně?
Pokud jde o dřevo, je faktem, že jsme těžili o 2/3 dřeva méně než v předchozích obdobích, a jako příspěvková organizace jsme dostávali od zřizovatele ročně o 50 % méně peněz než v předchozích
obdobích. Když jsem nastoupil do funkce ředitele, bylo na účtech Správy jenom 11 miliónů, což je jeden měsíční plat pro zaměstnance, a situace byla kritická. Správu jsem po necelých dvou letech předával se 180 miliony na účtech a s mnoha vyřízenými dotacemi za stamilióny. Dřevo se nám dařilo vyrábět i prodávat dobře.
Kam povede Vaše další profesní cesta?
Pokud bude vyhlášeno výběrové řízení na ředitele NP Šumava a bude se alespoň trochu tvářit jako legitimní, nejspíšse do něho přihlásím. Jinak mám nějaké nabídky mimo obor s uplatněním manažerských a řídících dovedností. Mám i chuť oprášit svoji genetickou laboratoř a dodělat některé věci na Šumavě. Zatím musím ještě relaxovat. Navíc mě ODS nominovala do podzimních senátních voleb, takže se nyní budu věnovat senátní kampani v obvodu Strakonicko, Písecko a Vimpersko.
( Článek je převzat z časopisu Lesnická práce 07/ 2014 )
