Novinky Mediální výstupy

Snažíme se starat co nejlépe o to, co patří nám všem.

(Čtrnáctka) „Vesrovnání s dřívějším stavem šetří Správa majetku Prahy 14 více než milion korun každý rok. A to přesto, že dělá více práce.Její potenciál se snažíme maximálně využívat,“ říká v rozhovoru pro časopis Čtrnáctka místostarosta Jiří Zajac.

„Vesrovnání s dřívějším stavem šetří Správa majetku Prahy 14 více než milion korun každý rok. A to přesto, že dělá více práce.Její potenciál se snažíme maximálně využívat,“ říká v rozhovoru pro časopis Čtrnáctka místostarosta Jiří Zajac.

Od posledních komunálních voleb uplynulo dva a půl roku, tedy dost dlouhá doba na to, aby se již dalo hodnotit. Jako místostarosta máte na starosti bytovou politiku a majetek městské části. Co se v této oblasti změnilo? Na co jste pyšný?
Dobrý pocit mám z celé řady věcí. Podařilo zefektivnit a zlevnit fungování naší akciovky – Správy majetku Prahy 14, vylepšili jsme služby na Poliklinice Parník na Černém Mostě, úspěšně probíhá slibovaná privatizace části bytů, nově nabízíme lidem cenově velmi výhodné parkování v garážích městské části a tak dále. Zkrátka, o majetek, který patří nám všem – obyvatelům Prahy 14 – se snažíme starat co nejlépe.
Vezmeme to postupně. Jakými změnami prošla Správa majetku Prahy 14 jako taková?
Jako akciovka plně vlastněná městskou částí spravuje většinu majetku Prahy 14. Změnilo se v ní nejen personální obsazení. Přemýšleli jsme, jak činnost organizace zefektivnit tak, aby se maximálně využil její potenciál a navíc se i ušetřilo. Povedlo se obojí. Ve srovnání s dřívějším stavem šetříme více než milion korun ročně a přitom děláme více práce – více oprav, servisů, pracovník technického servisu aktivně vyhledává případné závady... Správa majetku má také nové a uživatelsky příjemnější webové stránky.
Můžete připomenout, o co všechno se „Správa“ stará?
O téměř 1100 bytů, bezmála 150 nebytových, respektive komerčních prostor, více než 1080 garáží, zhruba 170 parkovacích stání ve vnitroblocích a samozřejmě o již zmiňovanou Polikliniku Parník.
Chvíli teď zůstaneme u „Parníku“. Co nového poliklinika nabízí?
Primárně bylo na Parníku potřeba vylepšit informovanost o tom, co kde je. Zaprvé jsme se tedy vrhli na úpravu nedostačujícíhoorientačního systému, zadruhé zřídili recepci. Ta dříve na Parníku nebyla, pouze ostraha. A ta – ostatně z logiky věci, protože má jiné povinnosti, než sloužit jako infocentrum – nedokázala vždy klienty dostatečně nasměrovat, poskytnout jim odpovídající informace.Podařilo se nám také zvýšit obsazenost polikliniky. Vzhledem k tomu, že jsou nyní nájemníci, alespoň jak věřím, spokojenější, podařilo se omezit jejich fluktuaci. A pak tu jsou ti sokoli.
Sokoli?
Většina nejen pražských budov je znečišťována holubím trusem. Ani Parník nebyl výjimkou. Vymýšleli jsme možné i nemožné, jak to vyřešit, až jsme narazili na inspiraci v Německu. Podobným způsobem jako na polích ptáky plaší strašáci, na naší poliklinice je odrazují čtyři makety sokolů. Holubi se jich bojí, takže to bezvadně funguje. I pořizovací náklady byly mnohonásobně nižší, než kdybychom na budovu nechali instalovat třeba ty jinde využívané „bodliny“. Nehledě na to, že tento způsob není ani moc funkční, protože ptáci si zpravidla najdou cestu, jak je od sebe bodliny roztáhnout a ve vzniklých mezerách pak posedávají.
Dočkal se „Parník“ i nějakých stavebních či jiných na první pohled viditelných úprav?
Byla opravena vjezdová komunikace, dokončeny opravy a barevné úpravy společných vnitřních prostor objektu a výměny, či opravy mobiliáře.
Hlavním tématem posledního velkého rozhovoru s Vámi byla privatizace. Můžete připomenout, proč se do ní v loňském roce Praha 14 pustila a v jaké fázi je odprodej bytů aktuálně?
K privatizace jsme se zavázali v koaliční smlouvě a rada jí má rovněž ve svém programovém prohlášení. Mojí osobní motivací byla snaha narovnat přístup k občanům. Proto, aby mohla městská část investovat, potřebuje doplňovat své příjmy z prodeje. Dříve však privatizace probíhala pouze po částech – vybral se jeden dům, jehož byty byly nabídnuty k odkupu. Při poslední privatizaci dostali šanci byt koupit všichni, kteří bydleli v domech, na nichž nevázly žádné závazky z dotačních titulů.
A co se tedy v této oblasti odehrává nyní?
Doposud se prodalo sto bytů za zhruba 100 milionů korun. Část bytů již byla převedena na nové vlastníky, u zbývajících se to stane v nejbližší době. Na období před letními prázdninami jsou naplánovány ustavující schůze Společenství vlastníků jednotek. Výtěžek z privatizace je možné využít na nejrůznější investice městské části – například na výstavbu centra Hloubětínská 55, plánovaný biotop v Kyjích nebo třeba na rekonstrukce škol a školek.
Horkou novinkou, kterou Správa majetku Praha 14 i inzeruje ve Čtrnáctce, je zvýhodněná nabídka garáží pro obyvatele Prahy 14. Co vás k tomu přivedlo?
Nově umožňujeme snížit měsíční nájem až takřka na polovinu původní ceny. Hlavní důvody pro nastavení nového systému cen byly dva. Zaprvé: každý ví, že v Praze 14 je chronický nedostatek parkovacích míst a garáže představujízpůsob, jak alespoň v některých místech lidem odlehčit. Zadruhé: řada obyvatel se na nás obracela, že by i o garáže zájem měla, ale že jsou moc drahé. Snížení cen za parkování vnímáme jako zlepšení služeb občanům.
V čem tedy zvýhodnění spočívá? A co mají lidé dělat, pokud mají o garáž zájem?
Při smlouvě na dobu delší než jeden rok poskytujeme každoročně slevu pět procent, což znamená, že částka je rok od roku nižší. Další cenové zvýhodnění – 200 korun měsíčné, je poskytováno při úhradě minimálně ročního nájemného předem či při zprostředkování uzavření nové smlouvy s dalším podnájemcem nejméně na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Podrobnosti lidé mohou vyčíst jak ze zveřejněné inzerce, tak na stránkách www.smp14.cz. Na tomto webu zájemci zároveň naleznou všechny potřebné kontakty, na kterých je rovněž možné se informovat.
Co když se navzdory výhodným cenám nepodaří garáže, jak se říká, „udat“? Máte pro takovou situaci vymyšlený scénář?
Současná obsazenost je zhruba šedesát procent, což znamená, že máme volné stovky parkovacích míst. Ta, která nevyužijí občané městské části, chceme nabídnout lidem, jež dojíždějí do Prahy. Zdaleka ne všichni se vejdou na P + R parkoviště a pak stojí v ulicích, kde zpravidla blokují místa využívaná rezidenty. Hlavní cíl je jasný: dostat auta z ulic a nabídnout lidem finančně přijatelnou alternativu – navíc v zabezpečených garážích.
Čím dalším se v rámci své gesce v současnosti zabýváte?
Důležitou a nutno dodat, že i časově hodně náročnou, součástí mé práce je také oblast správy pozemků jako takových, případně získávání pozemků do správy. To je třeba případ tzv. Centrálního parku kousek od stanice metra Rajská zahrada, který má být revitalizován a který bylo nutné nejprve získat do správy od hlavního města Prahy. Za zmínku pak stojí také zahrádky, které městská část pronajímá občanům. V souhrnu jejich plocha zabírá více než 65 hektarů a váže se na ně bezmála stovka nájemních smluv.