Starost o předky, vizitka zastupitelstva i obyvatel
Bystrcká farnost s kostelem sv. Janů měla původně, jak bývalo zvykem, i místní bystrcký hřbitov. Od roku 1373 byl původně u kostela a poté byl v roce 1835 přeložen do míst, které stále ještě ohraničuje původní hřbitovní zeď na ulici Živného.
Tento hřbitov byl využíván celou okolní farností, tedy i Kníničkami, Jinačovicemi a Rozdrojovicemi. V roce 1982 Národní výbor města Brna vedený „moudrou stranou“ rozhodl v rámci výstavby, že je pro obyvatele nejlepší centrální pohřebiště města, a tak byly místní hřbitovy postupně rušeny. Krátce po roce 1989 jsme chtěli bystrcký hřbitov obnovit, ale díky většinové nevůli tehdejších zastupitelů a nezájmu MMB-správy hřbitovů, jsme vhodný okamžik promeškali.
Požadavek na obnovení hřbitova se promítl později i v petici občanů Bystrce, ale ipřes určitý posun bylo zastupitelstvo stále vlažné. „Líbivý“ návrh lesního hřbitova, skončil u formulace návrhu. Odpor k obnovení místního hřbitova ze strany magistrátu postupně klesal úměrně se zaplňováním volného prostoru na centrálním hřbitově a plným stavem na místních nezrušených hřbitovech Žebětín a Komín (který se podařilo místním obnovit).
Návrhy UHA na umístění místa posledního odpočinku v katastru Bystrce již byly představeny, ale to je asi tak vše, co z těchto jednání vzešlo. Přitom původní bystrcký hřbitov je stále majetkem církve aobvodová zeď je navíc památkově chráněná a mnozí předkové zůstali v místech svých hrobů i z důvodů zániku původních rodin. Výměra této původní plochy je oproti nabízeným návrhům UHA asi tak dvojnásobná. Myslím si, že zastupitelstvo v Bystrci má ke svým předkům velký dluh. A tak se o pietní místo „starají“ nejvíce narkomani a místní pejskaři. A nám Bystrckým to nevadí?
