ODS pro zvládnutí krize

Zabránili jsme chaosu

(Hospodářské noviny) Udělali jsme správné rozhodnutí, i když s námi vedení ODS nesouhlasí, říká hejtman kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS). Takový víkend si hejtmani nepředstavovali. Poté co premiér Andrej Babiš (ANO) nesehnal ve Sněmovně podporu pro prodloužení nouzového stavu, se pozornost přesunula na kraje. Hejtmani museli během sedmdesáti dvou hodin rozhodnout, zda požádají vládu o nouzový stav. Udělali to, a to navzdory stranickému vedení, které nouzový stav právě ve sněmovně prodloužit odmítlo. „Jsem sice politik, ale o to, aby tyto věci neohrozily volby, se musí postarat především naši poslanci, zákonodárci, vedení ODS. Já jsem tady proto, aby fungoval kraj," říká hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS).

Jaký jste měl víkend?

Dlouhý, pracovní, emotivní, ale to k politice patří.

Ptám se proto, že udělat takovou dohodu za víkend je poměrně šibeniční.

Bylo to velmi intenzivní, ale poměrně rychle jsme se shodli, že musíme být jednotní, a pak už to šlo snadno.

Museli jste jít proti rozhodnutí vlastní strany, celé opozice, s premiérem vlády, kterého dlouhodobě kritizujete. Bylo to pro vás složité?

Jednoduché to nebylo. Ale neřekl bych, že to byla nějaká revolta nebo revoluce. Situaci jsme s vedením ODS samozřejmě konzultovali. Ale poslanci dělají svoji práci a mají nějakou svou odpovědnost. A hejtmani jsou zase zodpovědní za kraje, mají jiné poradní orgány, třeba krizový štáb. A ještě než ta jednání začala, jsem měl jednoznačné doporučení požádat vládu o prodloužení nouzového stavu.

Říkal jste, že jste o víkendu s vedením ODS komunikovali. Byli proti žádosti?

Ano, nejsme v tom jednotní, ale vzájemně se chápeme. Rozumím tomu, že opozičním poslancům došla s vládou trpělivost. Ona jim neustále něco slibuje a sliby neplní. Vedení ODS nám jasně řeklo, že nemůže s naším rozhodnutím souhlasit, ale že nám rozumí.

Vedení ODS se několik dní snažilo přesvědčit občany této země, že nouzový stav je zbytečný, vy jste o něj nyní požádali, nemůže to vypadat nedůvěryhodně? Zejména před blížícími se volbami?

Určitě to tak může působit, uvědomuji si to a velmi těžko se to občanům vysvětluje. Veřejnost nás kritizuje za to, že jsme podpořili Andreje Babiše, nouzový stav, který bere lidem svobodu, a že se chováme protiústavně. Ani jedno z toho, co je nám vytýkáno, ale není pravda. Jednání s Babišem byla v podstatě apolitická. Čtrnáct hejtmanů z různých stran se dohodlo během velmi krátké doby na jednotném postupu, to považuji za zásadní věc. Nebylo to snadné, ale uvědomujeme si, že kdybychom se neshodli, nastal by ohromný chaos, v každém kraji by platila jiná pravidla, jiná opatření, jiný právní rámec. Snaha hejtmanů byla zachovat nějaké krizové řízení, a když nemáme pandemický zákon, nouzový stav je pro nás to nejvhodnější řešení. Jsem sice politik, ale o to, aby tyto věci neohrozily volby, se musí postarat především naši poslanci, zákonodárci, vedení ODS. Já jsem tady proto, aby fungoval kraj, a udělám pro to všechno. Hejtmani mají řídit kraje, mají se starat o to, aby vládní nařízení fungovala v kraji. Abychom testovali, očkovali.

Ale to se vám také příliš nedaří, protože vakcíny nejsou. Bylo i očkování předmětem debat?

Ano, já budu navrhovat na jednání o očkování, aby do prioritní skupiny byli zařazeni i hasiči, policisté a učitelé, kteří půjdou do školy. Dnes jsou ve skupině 1. B, ale podle mého názoru je třeba je upřednostnit. Mohou být očkováni vakcínou AstraZeneca, o kterou zase takový zájem není. Jinak je ale nedostatek vakcín samozřejmě znatelný. My jsme k dnešku dostali nějakých 23 tisíc vakcín, prioritní skupina A1 je ale hrozně velká. Je tam skoro 40 tisíc lidí. To znamená, že my nemáme naočkovanou ani půlku první skupiny. Nám naši senioři píšou a stěžují si, že je neočkujeme, když v televizi vidí, že v Praze seniory očkují jak na běžícím páse. Jenže ministerstvo od počátku vakcíny prioritně posílalo do fakultních nemocnic. Logisticky jsme připraveni, stavíme očkovací centra, ale bojím se, až vakcíny budou, že zase nebudou lidé, kteří budou očkovat. Sestry mají dost práce v nemocnicích, a až budou v Česku cisterny s vakcínami, měli bychom na to být připraveni.

Hejtmanka Středočeského kraje psala, že dostává v reakci na nouzový stav výhrůžky. S jakými reakcemi se setkáváte vy?

Myslím, že mi chodí to samé, všem hejtmanům. Jsem vystudovaný speciální pedagog a mou specializací z dob studií jsou poruchy chování a všechny tyto věci s tím spojené. Není to neadekvátní, po roce v izolaci je společnost naštvaná, unavená a logicky, když se najde něco, co lze zkritizovat, udělá to. Je to přirozená reakce na to, že nejsme v dobré psychické kondici. Pandemie ničí existenci, naše životy, toto chování je jen důsledek. Nedělám si z toho těžkou hlavu, s odstupem jednoho dne jsem přesvědčen, že jsem udělal správné rozhodnutí ve prospěch kraje a že se to potvrdí. A nedostáváme jen negativní reakce, mnozí lidé vnímají náš krok pozitivně, uvědomují si složitost celé situace.

Co se podle vás nyní zlepší?

Jednak bude konečně přijat pandemický zákon, což je základní legislativa, která pro všechny představuje bezpečný právní rámec. A také jsme se snažili vládě předat zpětnou vazbu z regionů: že jsou lidé naštvaní, že nechtějí dodržovat nelogická opatření. Ptali jsme se, zda je nutné, aby platil zákaz nočního vycházení, když jsou zavřené hospody, jestli je nutné držet děti stále doma, protože to pro pracující rodiče představuje šílenou zátěž. Podle mě by měli mít v týmu psychologa, který by jim vysvětlil, že toto není dvanáct měsíců udržitelné, i když budou stokrát opakovat, že to je nebezpečné. Chceme, aby uvolnili nějaká nesmyslná opatření, třeba že jdete supermarketem a v půlce napravo si koupíte rohlík a nalevo jsou červenou páskou obehnané ponožky. To přece nedává žádný smysl.

Systém rozvolňování, který požadujete, je podepřen masivním testováním. Ministr školství ale řekl, že testy nejsou ještě ani objednané. Upozornila vás na to vláda?

Nic takového nevím, to je odpovědnost vlády, s tím musí přece počítat. Od začátku, co se školy zavřely, se bavíme o tom, že je to problém. Pro děti deset až šestnáct let to bude mít fatální dopady, zejména pro dvě třetiny dětí, které nejsou nadprůměrně inteligentní. I pan ministr Blatný nám potvrdil harmonogram, že je potřeba poslat zpět deváťáky a maturanty a pak celý první stupeň, protože ten zatěžuje nejvíce rodiče. Testovat by se měli žáci zřejmě sami, případně s rodiči, což je určitě správná cesta.

Vy chcete po premiérovi přípravy na rozvolňování, přitom Českem se šíří britská mutace, v sousedních zemích je jihoafrická. Je to skutečně na pořadu dne?

Neuvážené rozvolňování je nebezpečné. Nejsem jeho příznivcem. Ale musíme brát v potaz i psychiku jedince, takže je třeba hledat opatření, která nemají tak silný dopad na šíření epidemie, ale jejich zrušení by výrazně pomohlo lidské psychice. Pak bych to podstoupil. Je to o vyváženosti. Ale jinak souhlasím s tím, že musíme být opatrní. Ta čísla dobře nevidím, rozhodně bych nic nepodceňoval. Ale zároveň musíme vzít v potaz i lidský faktor. Když ho potlačíme, povede to k rebelii.

Co se stane, když premiér vaše požadavky nesplní?

Pak nastane období chaosu, bude to nejhorší pro celou republiku. Andrej Babiš musí jednat s opozicí, což byla také jedna z našich podmínek. Měl by najít podporu pro schválení pandemického zákona, a pokud ji nenajde, měli by poslanci vyslovit vládě Andreje Babiše nedůvěru. To by bylo jediné řešení situace.