13. ledna 2018

Nominační projev před volbou místopředsedů

Projev Martina Kupky před volbou místopředsedů ODS.

Vážené dámy, vážení pánové,
mnoho toho již bylo o uplynulých 4 letech řečeno v projevech mých předřečníků.

Dovolte mi, abych vám z tohoto místa poděkoval, že jsem mohl být jako místopředseda ODS u toho. Byla to dobrodružná plavba po rozbouřeném moři, ale cíl plavby se podařilo naplnit. Je to zásluha pana předsedy, předsednictva, poslaneckého a senátorského klubu, ale především vás všech, kteří jste nepropadli poraženecké náladě a přiložili ruku k záchraně ODS.

Nevím, zda je zde v sále někdo, kdo před 4 lety očekával, že v nedávných parlamentních volbách obsadíme druhé místo.

Nevím, zda je tu někdo, kdo si byl 100% jistý, že se staneme nejsilnější politickou stranou české pravice. Jen pro pořádek připomínám, že v roce 2013 ODS získala 7 % a TOP 09 12 %.

Přiznám se, že ačkoli jsem celoživotním optimistou, na to bych před 4 lety nevsadil.

Nic nebylo jisté ani jednoduché. Byl to docela boj.

A ve výsledku to byl boj úspěšný. A je to dobře. Je to dobře pro ODS, její členy a voliče, ale především pro celou Českou republiku, která standardní pravicovou stranu potřebuje. Bylo mi ctí být díky vaší důvěře u toho.

Dost však bylo pohledu do minulosti. Teď, v lednu 2018, je třeba směřovat do budoucnosti, je třeba jasně říci, jaké jsou naše cíle a jaká je cesta, na kterou se máme vydat.

Teď, v lednu 2018, je třeba jasně říci, že pro nás nemůže být v dalších parlamentních volbách menšího cíle než získat takovou podporu voličů, abychom sestavovali vládu a měli v našem předsedovi premiéra.

Jsem politický realista. Pokud budeme vytrvale a dobře pracovat, tak toho dosáhneme. Jsem navíc přesvědčený, že už letos na podzim budeme mít v našich řadách více starostů a více senátorů.

Náš úspěch záleží jen a jen na nás. Leží na nás všech, od poslanců až po řadové členy.

Pokud však v brzké budoucnosti chceme sestavovat vládu, nebude nám k tomu stačit současných 11–12 %.

Musíme získat nové skupiny voličů.

Pokud toho chceme dosáhnout, musíme i nadále držet slovo a neměnit názory ze dne na den. Pokud toho chceme dosáhnout, musíme i nadále umět reagovat na to, že se společnost mění.

Jakou já chci ODS a co budu prosazovat v případě, že mi dáte podporu na funkci místopředsedy?

Chci i nadále ODS, která bude ideologicky ukotvená pevně na pravé straně politického spektra, která bude schopná spojovat konzervativce, liberály, libertariány i křesťanské demokraty.

Chci i nadále ODS, která bude hledat pragmatická řešení výhodná pro naše voliče.

Chci i nadále ODS, která bude tolerantní k různorodým názorům a proudům, ale navenek bude jednotná.

Chci i nadále ODS, která nebude sektou, jejíž volební potenciál končí někde okolo 8 %.

Chci i nadále ODS, která nebude nikoho ze svých soupeřů hloupě nálepkovat, ale naopak bude dál kultivovat prostředí pro rozumnou politickou diskusi.

Chci i nadále ODS, která bude otevřeně komunikovat s veřejností a rozšiřovat svoji členskou základnu.

Chci ODS, která bude dál rozvíjet kontakty s odbornými špičkami české veřejnosti a bude je mít také ve svých řadách.

Chci ODS, která bude kreativní a otevřenou – prostě moderní a atraktivní partají.

Platí, že Modrá je dobrá, ale může a má platit Modrá je nejlepší.

Pokud chceme být úspěšní, musíme mít správná a praktická řešení pro naše podnikatele a živnostníky.

Pokud chceme být úspěšní, musíme mít správná a praktická řešení i pro zaměstnance, kteří podnikat nemohou nebo nechtějí.

Pokud chceme být úspěšní, musíme mít správná a praktická řešení i pro mladou generaci voličů a mluvit k nim jejich jazykem.

Pokud chceme být úspěšní, musíme mít správná a praktická řešení i pro obrovskou skupinu našich seniorů. Zde se trochu zastavím.

Pokud mě něco na volebních výsledcích velice příjemně překvapilo, byl to výsledek, který jsme zaznamenali mezi mladými voliči. O co více však byl dobrý výsledek mezi mladými, o to horší byl mezi voliči v seniorském věku. Podpora ODS mezi 2,5 milionem voličů, kteří pobírají starobní důchod, je bohužel v porovnání s jinými voličskými skupinami minimální. Troufám si tvrdit, že ODS stěží může pomýšlet na zisky nad 20 %, pokud bude mít mezi staršími voliči pověst asociální, nebo dokonce arogantní partaje. Tuto nálepku ze sebe musíme v následujících letech smýt. Konečně v jednom z našich základních pilířů je vepsáno Solidarita s potřebnými. Nejde o to, že bychom neměli správný program pro starší spoluobčany. Máme u nich bohužel špatnou image. A to se musí změnit.

 

Dámy a pánové,

může se zdát, že se lidé od tradičních politických stran odvracejí. Raději v posledních volbách vsadili na rádoby pragmatická řešení bez ideologické zátěže. A také bez jasné hodnotové orientace. Stačí jim, když to nějakou chvíli pěkně vypadá. Současný premiér a stále ještě současný prezident za trvalého potlesku velké části společnosti zaměňují klam za skutečnost, hrdinové jsou padouši a padouši jsou hrdinové. Někteří dokonce navržení na státní vyznamenání. Nic však netrvá věčně. Každá kaše se přejí a žádný strom neroste do nebe. Dokonce ani ten na Čapím hnízdě.

ODS v posledních 4 letech cestou laciného populismu nešla, přestože nám to mnozí radili.

Ukázalo se, že to bylo dobré rozhodnutí. Voliče jsme byli schopni zaujmout i bez hlučného mlácení do stolu, vulgarit a lží. Tím, že jsme stálí v názorech, že argumentujeme, že mluvíme o politických hodnotách. Výsledky voleb ukazují, že se nám to daří více než ostatním tradičním stranám. A konzervativní poučka říká, že když se něco daří, je třeba to rozvíjet.

ODS musí zůstat pevným obhájcem svobodných poměrů, nedotknutelného soukromí, ověřených principů liberální ekonomiky a pevného ukotvení v euroatlantických vazbách.

Před lety by to všechno znělo jako fráze. Dnes ale každý z těch pojmů ožívá, protože začínáme cítit jejich ohrožení. A cítí to navíc i naši voliči. Minulé roky přinesly omezování drobných osobních svobod a oproti tomu posilování kontroly a všudypřítomného vlivu státu. Pozorujeme v běžném životě, jak se stát více a více vlamuje do našeho soukromí. Jak by nás chtěl svými příkazy a zákazy vychovávat a učit nás, jak máme správně žít. Nenecháme si ale namluvit, že je možné zavřením obchodů vynutit například dobré prožití Dne české státnosti a lepší pochopení poselství svatého Václava.

Mnoha lidem to vadí a všímají si, že to vadí i nám. Nezbývá než vysvětlit náš postoj i těm občanům, kteří si třeba myslí, že se vlastně nic moc neděje a žádné svobody ohroženy nejsou. Je potřeba vysvětlit, že je to jako s žábou v hrnci – při pomalém vaření si ani nevšimne, že umírá. Je potřeba vysvětlovat, proč je špatně, že svobody ubývá, že je nedělitelná a jak té svobodě rozumíme.

Máme určitě udělat víc pro to, abychom hlasitěji šířili vztah k našemu vlastnímu národu, k naší historii a tradici. Na tom není nic špatného ani nahnědlého. Naopak nám to pomůže lépe prezentovat i naši realistickou zahraniční politiku.

Jsem zastáncem snahy o zásadní proměnu Evropské unie, ne o její opuštění. To by totiž ve skutečnosti byla špatná služba naší tradici i budoucnosti. Jsme doma u nás na Západě, ne tam na Východě. To je náš hodnotový svět. Jeho obrana nespočívá ani v laciném strašení ani v radikálních výlevech, ale v jasných a pevných postojích – v podpoře úspornější a méně svázané unie, v odmítnutí hlubší a hlubší integrace a všech zbytečných regulací. Na druhou stranu ale také v jasné a pevné obhajobě svobody, demokracie a západní civilizační kultury.

Zbrojíme znovu do voleb – tentokrát komunálních a senátních. To je dobrý prostor získat nejen nové voliče, ale dokonce i členy. Teď můžeme ukázat nové konkurenci, která vyrostla v Pirátech, SPD a samozřejmě na prvním místě v ANO, že jsme dostatečně silní.

Před čtyřmi lety jsem se stal místopředsedou strany jako starosta malé obce. Naší značce se u nás doma pořád daří. Proto bych rád s nastupující kampaní co nejvíce pomohl. Program pro sněmovní volby jsme tvořili v debatě s veřejností. Teď by to mělo být stejné a měli bychom se ptát všech věkových i zájmových skupin, jaké chtějí své město nebo jakou chtějí svou obec. Když se budeme dobře ptát, máme o začátek kampaně postaráno. K moderní straně taková otevřenost patří. Navíc nejlépe ukážeme, že s námi není nuda, jak jsem nedávno slyšel na jednom regionálním sněmu. Dobře položená otázka totiž vyvolává vždycky větší zaujetí než věta oznamovací nebo slibovací.

Sami máme ve svých obcích a městech spoustu osvědčených receptů, jak uspět. Je potřeba je oprášit a přizpůsobit dnešnímu očekávání voličů. Chci se postarat o to, aby lépe fungovala výměna těchto receptů a vzájemná inspirace. Při svých cestách po regionech jsem poznal, že toho umíme a máme vymyšleno hodně.

 

Vážené dámy, vážení pánové,
nejsem sólista, jsem týmový hráč, který umí pracovat na úspěchu celku. V posledních 4 letech jsem se v týmu snažil, aby se ODS vrátil její původní lesk. Snad se to i díky mé skromné pomoci začalo dařit.

Děkuji zástupcům všech regionů, kteří mě v uplynulých dnech a týdnech nominovali na místopředsedu ODS.

Chtěl bych svou řeč skončit optimisticky. To je ale při pohledu na politické dění posledních dnů dost těžká věc. Zdá se, že čelíme totálnímu rozkladu politiky. S důvěrou vládě zachází premiér i prezident jako s houskou na krámě. Zemi má vést politik obviněný z podvodu, a navíc opakovaně přistižený u toho, jak mění názory a říká pokaždé něco jiného. Lež se vydává za pravdu a pravda za lež. Člověk soudem usvědčený ze lži má být dokonce arbitrem pravdy – alespoň před Mandátovým a imunitním výborem. „Matení a motání, mámení a šalba.“ Pěkně to řekl o našich dnech Komenský už před čtyřmi sty lety.

A teď k tomu optimistickému. To, co se teď děje, pro nás nesmí být důvod k rezignaci nebo skepsi. Musí to být naopak motivace k tomu, abychom ještě usilovněji bránili hodnoty, které jsou pro nás důležité. Normální svět nenecháme umřít. Ani demokracii. Politika je boj. A my musíme bojovat. Pokud k tomu dostanu vaši důvěru, rád se v tomto boji postavím do přední linie.

Martin Kupka

místopředseda strany
poslanec PČR
expert pro veřejnou správu