13. prosince 2012
Ministerstvo průmyslu a obchodu dokončilo práci na věcném záměru „velké novely horního zákona“
Ministerstvo průmyslu a obchodu dokončilo práci na věcném záměru „velké novely horního zákona“. Ten má stanovit zásady pro vytvoření novely tohoto zákona a související legislativy, které poskytnou právní rámec v oblasti vyhledávání a těžby nerostů tak, aby bylo dosaženo vyváženého postavení občanů, samospráv a báňských podnikatelů s respektováním zájmů státu a ochrany životního prostředí.
Současná právní úprava pochází z roku 1988 (s drobnými novelami) a nebyla zásadně reformována před privatizací těžebního sektoru. V řadě oblastí proto není vyvážená.
Navrhovanou právní úpravou vznikne nově institut strategických vyhrazených nerostů (uran, černé uhlí, hnědé uhlí, zlato a wolfram), pro které budou stanoveny zvláštní podmínky jejich ochrany související s posílením vlivu státu při jejich průzkumu, těžbě a nakládání s nimi.
„Stát nesmí rezignovat na přístup k nerostným surovinám a musí být schopen využít nástroj vyvlastnění. Avšak musí to být vyvlastnění ve prospěch státu a ne soukromé společnosti. Stát musí rozhodovat o tom, kam bude směřovat jeho strategické nerostné bohatství,“ uvedl k připravované novele ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.
Pro strategické nerosty bude státem iniciována systematická vyhledávací činnost podle priorit surovinové koncepce a stanovení průzkumného území a v případě pozitivních výsledků stanovení dobývacího prostoru. Následovat by měl výběr těžební společnosti a přidělení dobývacího prostoru. Pro ostatní nerosty by měla být zachována současná pravidla procesování.
Při stanovování dobývacích prostorů již tento nebude „oprávněním“ ložisko dobývat, ale definicí území k těžbě. Dojde ke zjednodušení správního řízení bez vazby na konkrétního podnikatele. Při přidělení dobývacího prostoru mohou být stanoveny podmínky, např. určení směřování části produkce na domácí odběratele.
V případě strategických vyhrazených nerostů bude státem při řešení střetů zájmů mezi těžebními organizacemi a dotčenými vlastníky pozemků a nemovitostí situovaných v dobývacích prostorech nadále preferována dohoda mezi těmito subjekty. V případě nedohody však může být přistoupeno k vyvlastnění na základě rozhodnutí vlády ve prospěch státu (možnost zabezpečení celospolečenských potřeb), doprovázeného však stanovením podmínek těžby a způsobem užití dosažené produkce. Musí však dojít k řádné kompenzaci stanovené zákonem.
Při stanovování úhrad z vydobytých nerostů dojde k významnému navýšení těchto sazeb pro jednotlivé skupiny nerostů a navýšení by mělo představovat až 150 procent. Celková částka z výběru úhrad z vydobytých nerostů se předpokládá ve výši 1,6 miliardy korun.
