Novinky Mediální výstupy

Pořád se ještě necítím jako figurka

Dnes má pražský dopravní podnik valnou hromadu, první po odvolání ředitele Vladimíra Liche. Ten těsně předtím podal několik trestních oznámení pro defraudaci. V jakém rozpoložení je primátor Prahy Bohuslav Svoboda?

Je už dnes jasné, kdo byl hlavním spouštěčem odvolání Vladimíra Liche? Váš stranický kolega David Vodrážka, nebo Josef Nouza z TOP 09? 

Já myslím, že pan Nouza, už proto, že on je předseda dozorčí rady podniku. Mohl v kterékoliv fázi ten proces přerušit, říci: "Probereme to s valnou hromadou, s topkou, s ódéeskou…" Nouza byl podle mého názoru na začátku, když ta úvaha vznikala, protože to samozřejmě nevzniklo až na jedné schůzi, ale bylo připravované dopředu. 

Jaká byla role TOP 09? Nouza je z topky, ale většina novin píše, jako kdyby u celé akce topka jen asistovala. Je to správný popis? 

Svým způsobem. To nebyla záležitost koalice jako takové, ale jednotlivců z naší koaliční strany. Můj první náměstek pan Hudeček z TOP 09 mě ujišťoval, že o tom předem nevěděl. A velmi si vážím názoru Zdeňka Tůmy, který na schůzi klubu topky hájil názor, že Lich byl správný manažer a podnik vedl správným směrem. Tůma má celoživotní zkušenost s top managementem velkých podniků, s velkými financemi, jeho názor na Liche je pro mě zásadní. 

Není to od Tůmy málo? I když je jen zastupitel, nenese odpovědnost volebního lídra nejúspěšnější strany? 

Stejnou odpovědnost mimochodem nesu i já. Já myslím, že když šest a půl hodiny setrval na svém názoru, přesto, že ostatní podporovatelé Liche odpadali, a on zůstal na svém, tak že takový člověk velmi silně hájí názory, s nimiž do komunální politiky šel. 

U vás a u Tůmy ještě markantněji se naskýtá otázka, jestli se lidem zvenku dosazeným do čela kandidátky nevymstí ochota tuto roli přijmout. 

Za Tůmu mluvit nemůžu. Já jsem do toho nevstupoval jako vybraná figurka, která neví, co se bude dít, já jsem od začátku vážně jednal s Petrem Nečasem a byl jsem podle okolností připraven nabídku na roli lídra odmítnout, nicméně to, jak Petr Nečas formuloval, co je třeba dělat, a že mu vůbec nevadí, že jsem v té době nebyl ani v ODS, protože znal mé pravicové názory, to mě definitivně přesvědčilo o tom, že ODS, strana s nějakou historií, která tuto zemi posunula dál, má budoucnost. Že kurz, který nastolila po zvolení Petra Nečase na sněmu před dvěma lety, má pro naši zemi obrovský význam. A má obrovský význam i pro mě, který jsem celý dosavadní život prožil v jiném světě. 

Neukázalo se teď ale, že na politicky protřelé spolustraníky jste krátký? 

Pravda je, že jsem v politice nebyl odmala a že služebně jsem vlastně mladý politik, ale ke svému politickému mládí mám zázemí celoživotní zkušenosti. Rozdíl mezi mnou a ostatními, kdo byli vytaženi a mihli se v politice jenom jako atraktivní doplňky volebních programů, je ten, že já politiku skutečně od rána do večera dělám. Nejdřív jsem byl bezpartijním lídrem kandidátky, pak jsem se stal prvním místopředsedou pražské organizace, dnes jsem předsedou pražské organizace, a tím i členem grémia celostátní ODS – to je přece naprosto jasný vývoj. 

Nevrací se vám teď, že jste se loni k přepřáhnutí od ČSSD k TOP 09 spojil s lidmi, jejichž zájmy se ocitly v ohrožení? 

Kolem sebe máte na magistrátu jenom lidi, kteří byli zvoleni. V New Yorku je starosta jediný volený, všechny lidi si k sobě vybírá, a tím pádem je i všechny může odvolávat. Já jsem se v klubu ODS od stavu, kdy jsem byl mírně pod polovinou a z 20 hlasů jsem měl devět, dlouhodobě dostal na deset. Postupem času se mi podařilo oslovit další skupinu. Samozřejmě vím, že zůstává skupinka čtyř pěti lidí, kteří mají jiné názory trvale. Ale jsem přesvědčen, že ve chvíli, kdy půjde o principiální věci, hlasy v klubu ODS mám. 

Jenže v tak důležité věci, jako je hospodaření dopravního podniku, jste se ve vlastním klubu minulý týden ocitl v menšině 5:13. 

To bylo jedno hlasování, navíc hlasování ve vypjaté atmosféře, o věci, která vlastně ani není politika, ale spíš se v ní ukazují osobní zájmy a problémy některých lidí. Fakt je, že těmto lidem se podařilo v nějaké fázi získat většinu hlasů, a samozřejmě že to nahrává těm, kteří byli odsunuti od možností politiku zezadu řídit, jak byli zvyklí. 

Máte v politice hranici, za níž víte, že byste ztratil tvář? 

Dnes jsem fakt přesvědčený, že ODS v Praze i celostátně naplňuje, co si předsevzala, totiž že se bude snažit vyrovnat se s hospodářskými a společenskými problémy a přitom se chovat transparentně. Kdyby ODS zítra prohlásila "od této chvíle bereme jenom úplatky a jdeme do koalice s komunisty", tak to by moje hranice byla překročena. 

Tak jinak: kolikrát byste byl ještě ochoten překousnout zážitek, kdy se v důležité věci znovu ocitnete v oslabení jedna ku třem? 

Ta věta je hezká, ale já mám za sebou minulost vrcholového šermíře a člověka, který musel bojovat o existenci. Mě komunisti po osmašedesátém vytlačili do laboratoře, nesměl jsem operovat, nesměl jsem nic, ačkoliv jsem byl spoluautorem prací vnímaných jako světové. Prožil jsem řadu let v podivném světě, ve sklepě v laboratoři. Boj můžete chvílemi prohrávat, ale musíte dělat všechno proto, abyste příště vyhrával, naučit se to lépe. Nejde prohrát o pár hlasů a říct "kašlu na to". Já už přece dneska nejsem jen symbol, ale někdo, kdo ten svět začal měnit a změnil ho. Já a moji lidé tu nejsme proto, že bychom byli komisař Moulin a jeho parta, popravčí nebo soudce. Jsme tu od toho, abychom zprůhlednili poměry, aby například náklady na hromadnou dopravu nebyly nejvyšší ze všech velkých měst v Evropě a České republice. A platí, že když se dostaneme k důkazům o špatném hospodaření, je to padni komu padni. Z materiálů, které mám dnes k dispozici, ale jasně vyplývá, že ta pochybení má za sebou management dopravního podniku. Nevyplývají z toho žádné vazby na politiky. 

Stal se z vás za ty dva roky v politice stranický typ? 

Neříkám, že když jsem do politiky šel, činil jsem ten krok s lehkým srdcem, ale když jsem se rozhodl, že tento svět to už fakt potřebuje, že všechno, o co jsem se snažil, vždycky někdo smáznul, a když jsem si uvědomil, že když do toho nepůjdou slušní lidé, zásadní změna se nemůže odehrát, že ani Nečas pak nebude mít nikoho, komu by řekl "pojďme, budeme to dělat líp", tak jsem do politiky vstoupil při plném vědomí. A nebudu už nikam přebíhat, natož utíkat. To mi je naprosto cizí. 

Kde se vzala úvaha vašeho stranického rivala Borise Šťastného, že se chystáte do topky? 

Buď je Boris Štastný skutečně hloupý a neví, co se tady děje, nebo má za cíl mě poškodit a vytlačit z ODS. Ale je to absolutní lež. Moje sportovní minulost garantuje, že takovým věcem já neustupuji. 

Jak poznáme na vývoji v dopravním podniku, že vámi slibovaná změna k lepšímu se děje? 

Jednoduše: pokud bude pokračovat renegociace nevýhodných smluv, pokud bude pokračovat analýza případů, kterou už jsme s Lichem nestačili dotáhnout, pokud se znovu rozběhne forenzní audit, který nové vedení dopravního podniku zastavilo, pokud budou moci řádně konat orgány činné v trestním řízení, pak budu vědět, že jsem v dopravním podniku vyhrál. Teď se samozřejmě bojím, aby se naše úspory nezastavily, protože spousta rozjetých věcí už nedoběhla, nedoběhlo jednání o nákupu tramvají na příští rok, o tom, jak se budou dál řešit jízdenky, to všechno je ve fázi, kdy to špatné vedení může zastavit. Pokud to všechno bude zastaveno, pak jsem prohrál a se mnou i daňoví poplatníci v Praze. Pokud ale nastartovaný proces bude pokračovat dál, tak se prohrála bitvička personifikovaná na pana Liche. 

Za jak dlouho se to ukáže? 

Říkat dnes časovou lhůtu je hrozně ošidné. Ale pozor – udělali jsme také kroky, které už stejně nejdou vrátit zpátky. Některé praktiky jsme pojmenovali, a kdyby se k nim někdo chtěl vrátit, už to nepůjde. Za Liche například dopravní podnik začal zveřejňovat zakázky, a když to bude dělat dál, tak už prostě nedokáže uzavřít dodatek ke smlouvě, který citelně zvyšuje cenu, aniž by k tomu byl jakýkoliv důvod. Stejně jako už na magistrátě dneska nejde zastavit elektronické aukce a vypsat tendr cíleně na jednoho uchazeče. To jsou zásadní vítězství. 

Co by pro ODS znamenalo, kdyby se vám nepovedlo dotáhnout změnu do konce? 

Jsem přesvědčen, že nic podobného nenastane. 

A hypoteticky? V roce 1998 měla ODS v hlavním městě přes 40, předloni už jen 25 procent. Kdyby lidé získali pocit, že se pořádky nezmění, spadne ještě víc a ODS má problém celostátně. 

Já ten pocit nemám, naopak v současné době se postavení ODS v Praze zlepšuje. 

Díky vám? 

Určitě v tom hraje roli to, že ODS dokázala nastoupit nový kurz, a prosím, tam si můžu říkat, že v tom možná nějakou roli mám, ale nepřeceňujme úlohu osobnosti v dějinách. Ta strana jako celek nastoupila jiný kurz. A můžu vám říct, že podpora členské základny je obrovská, já už dneska skoro nemůžu jít na zasedání jednotlivých sdružení ODS v Praze, protože mě lidi ani nenechají odejít. Je to podobné, jako jsem dřív nerad jezdil městskou dopravou, protože se mnou lidé konzultovali své zdraví a já je musel léčit v tramvaji. 

Překlopí se tahle nálada do zastupitelského klubu ODS? 

Určitě, nejpozději v dalších volbách. V tu chvíli totiž členská základna dostane zásadní možnost říkat, co chce. 

(Autor: Daniel Kaiser)