Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře

(ČT 24) Další teroristický útok, tentokrát ve španělské Barceloně. Dodávka tam v centru najela do lidí. Bílý vůz vjel v části města, která je oblíbená turisty, na chodník a ujížděl dál. Cestou srazil desítky chodců, zastavil až zhruba po pěti stech metrech. Úřady hlásí mrtvé, jejich počet přesný počet není znám. Sněmovna a Senát budou nově spolupracovat na ústavních a volebních zákonech. Senátoři totiž schválili takzvaný stykový zákon, který upravuje vzájemné vztahy obou komor parlamentu. Někteří ale měli výhrady. Předloha totiž vznikala právě v Senátu a poslanci ze zákona část změn vypustili. Témata čtvrtečních Událostí, komentářů ČT24 pro místopředsedu poslaneckého klubu ODS Marka Bendu.

Celý rozhovor s Markem Bendou můžete zhlédnout na ČT24.

David BOREK, moderátor:
Evropa si zvyká na novou podivnou konstantu, útoky proti civilistům za použití automobilů, Francie, Německo, Británie, teď přišla na řadu Barcelona ve Španělsku. Do davu lidí na rušné turistické třídě tam najel automobil. Proč zrovna Španělsko a dá se proti tomuto způsobu terorismu účinně bojovat nebo jsme odsouzeni k čekání na to, kde se to stane příště? Probereme i trochu klidnější téma. Po čtvrt století debat bude mít Poslanecká sněmovna a Senát normu, která stanoví, jak se vlastně mají obě parlamentní komory k sobě chovat, budeme mít lepší zákony, zeptáme se. A nakonec nová fakta o srpnu 1968, respektive přesnější čísla o počtu obětí tehdejší okupace, i o tom dnes bude řeč, dobrý večer. Tak a nejprve Barcelona a nejprve fakta, i když v této velice včasné fázi po odehrání se tohoto teroristického útoku se o úplně tvrdých faktech mluvit nedá, ale přece jenom vypadá to na 12 mrtvých, vypadá to na zhruba 50 zraněných, vypadá to, že podvečer nebo pozdní odpoledne na rušné turistické třídě v Barceloně bylo fatálně narušeno. Dodávka najela do davu lidí, pachateli pravděpodobně 2 muži. K akci se přihlásil, a to je velice čerstvá informace, Islámský stát.

David BOREK, moderátor:
Téma nekončí. Naším hostem je teď také senátorka, nestranička za Stranu zelených Eliška Wagnerová. Vítejte.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka a členka ústavně-právního výboru Senátu PČR /nestr. za SZ/:
Dobrý večer.

David BOREK, moderátor:
S námi tady také sedí místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Vítejte.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Dobrý večer vám i všem divákům.

David BOREK, moderátor:
Co mohou dělat politici, pane Bendo, kromě toho, že nabízejí slova účasti a rozhořčení, je to něco, a teď opravdu nedělejme tady žádné vějičky nebo těšínská jablíčka, reálně, co můžou evropští politici včetně těch českých s tímto dělat?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Čeští politici tady žádný úplně zásadní problém nemají. Evropští politici, já jako jsem trochu dalek toho, abych radil tomu, co mají dělat Španělé, co mají dělat Francouzi. Je evidentní, že jsme ve válce s Islámským státem. Myslím si, že se to má říct. A evidentní je, že se začínají využívat všechny zbraně, které jsme nikdy za zbraně nepokládali. Takže nemá jako nejmenší smysl odzbrojovat obyvatelstvo zjednodušeně řečeno, ale naopak by se mělo jít mnohem spíše cestou státu Izrael, kdy každý je připraven nějakým způsobem hájit a když vidí šílence, který jede s autem, tak holt se pokusí zasáhnout, protože představa toho, že dokážeme takové radikály s automobily na ulicích jako zastavit policejními silami, já ji moc nevidím.

David BOREK, moderátor:
Paní Wagnerová, stejná otázka a zdůrazňuji nijak nesnižuji projevy účasti a kondolencí, které slyšíme od evropských politiků, ale ptám se skutečně na to možné reálné řešení, co je v silách politiků s tím dělat?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka a členka ústavně-právního výboru Senátu PČR /nestr. za SZ/:
Já samozřejmě žádné řešení jako takové nabídnout nemohu, nejsem odborník v této oblasti. Takže teda to není otázka prioritně na mě. Ale tak nějak si pocitově myslím, že je potřeba jaksi, aby zintenzivnily práci zpravodajské služby a aby opravdu ti lidé, kteří jsou v hledáčku těch služeb a zejména ti, kteří mají obecně právě sklony k násilí, tak aby byli opravdu pod drobnohledem, aby se vědělo tedy o tom, co případně plánují, to si myslím, že tedy to je základ.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Určitě zpravodajské služby a myslím si, že míra spolupráce zpravodajských služeb po Evropě se výrazně prohloubila v posledních letech. Ty informace běží. Ale současně si nemysleme, že jsou schopné, jako pokud nebudeme mít za každým občanem nebo potenciálně občanem jednoho agenta, tak to stejně zpravodajské služby jako nejsou schopné obsáhnout, nebo dostávali bychom se znovu do totalitních států. Já si opravdu myslím, že bohužel ta cesta je ta, že se budou muset jednotliví občané v Evropě mnohem více zajímat o své okolí a o své bezpečí.

David BOREK, moderátor:
Já vám prozradím trochu zákulisí našeho pořadu, naší dramaturgie. My jsme se pokusili po tom několikahodinovém speciálním vysílání České televize nabídnout v Událostech, komentářích trochu netradiční hosty, ať už to byl pan Pilip, který nebývá častým hostem k těmto tématům, ale má tam jasnou konexi. Vy dva, tedy vy, pane Bendo i paní Wagnerová, sice nejste rozhodně odborníky na radikální islám, ani na španělský svět, ale oba se vyjadřujete k ústavně-právním otázkám, což myslím, že je ideální chvíle, abych položil následující otázku, paní Wagnerová, bude nutné nějak anebo bylo by záhodno nějak měnit občanská práva a práva represivních složek ve světle rostoucích útoků teroristů na evropské civilisty?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka a členka ústavně-právního výboru Senátu PČR /nestr. za SZ/:
Na to vám zase neodpovím tedy komplexně, protože to je velmi těžká otázka. Pravda je, že samozřejmě ten svět se mění a bohužel ne k lepšímu. Nicméně ta základní práva, jakmile jednou se začnou omezovat a příliš, tak potom ten návrh je velmi, velmi obtížný, a to říkáme my tady nebo já říkám tady, ale říkají to lidé tedy i po světě, ústavní právníci, a nejenom oni, ale prostě ti, co se těmto tématům věnují. Takže já bych s tím byla teda velmi opatrná. A jenom, abych ještě doplnila, abych se vrátila k tomu, co tady bylo řečeno, co říkal pan Benda. Já si nemyslím, že by ty zpravodajské služby měly špehovat každého z nás, aby tady byl nový totalitní stát, to vůbec ne. To já bych byla poslední, která by si toto přála, ale myslím si, že skutečně to vytipování, a tady jsme slyšeli, že ten člověk byl prostě v hledáčku těch služeb, protože ty násilnické sklony měl, marná sláva, tito lidé prostě sledovaní být musí. A to je prostě moje odpověď a požadovala bych to tedy po těchto složkách, aby zintenzivnily svou práci.

David BOREK, moderátor:
Mimochodem vidíme živé záběry z Barcelony a vlastně tematicky to mohu propojit snad nepříliš neústrojným oslím můstkem, že bezpečnostní složky v Barceloně jsou v tuto chvíli v plném nasazení, to je centrum katalánské metropole. Pane Bendo, stejná otázka, jaké záhodné, popřípadě zda vůbec nějaké změny nastavení občanských práv a práv represivních složek by byly teď na místě?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
My jsme v České republice, tady se nic nestalo zatím, zaplaťpánbůh za ty dary. A nevím, jestli jsme my v situaci, kdy máme něco měnit. Já souhlasím s paní senátorkou Wagnerovou, že bych byl velmi opatrný na to, abychom omezovali práva občanům, abychom jakýmkoliv způsobem se tvářili, že jsme v nějaké... Otázka samozřejmě zní, jakým způsobem se chovat k oné v podstatě nekontrolované migraci, k otázkám jako jsou právě slučování rodin a další a další, kde jsme nastavili nějaký neuvěřitelně velkorysý systém před lety a trochu se zdá, že minimálně v některých částech tento systém je zásadně zneužíván právě k tomu, aby do Evropy byli infiltrováni bojovníci Islámského státu.

David BOREK, moderátor:
Vy jste řekl v té první odpovědi, že jsme ve válce. Ve válce některá občanská práva neplatí. Zajatci na Guantánamu nemají stejná práva si najmout advokáta a prezentovat se s ním po amerických televizích, jako mají američtí občané. Něco podobného tedy z toho, z té vaší teze, že jsme ve válce vyplývá? Zbavit některé lidi některých práv, například v rámci soudního přelíčení, když je to válka?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Jestli tady Islámský stát opakovaně se přihlašuje k tomu, že na nás útočí, že posílá své bojovníky, tak je přece třeba říct tak trochu, jako řekl George Bush po útoku na dvě věže, prostě jsme ve válce a budeme je lovit a chytat, dokud je nepochytáme.

David BOREK, moderátor:
I když to jsou občané evropských zemí s plnými zatím občanskými právy?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Zatím jsou s plnými občanskými právy, ale pokud se hlásí k zemi, nebo k státu, ten stát se prohlašuje za stát, který je rozhodnut mě zničit a který to říká otevřeně a říká: jsem připraven zabíjet v každou chvíli na ulicích evropských měst auty? No, tak je potřeba si přiznat, že s tímto státem jsme ve válce a že holt prostě proti jeho občanům, pokud pokládáme ty lidi za jeho občany, se dá nakládat také jako v situaci války, to znamená, intervenovat, zavřít a držet je, dokud tu válku nevyhrajeme.

David BOREK, moderátor:
Paní Wagnerová, toto dilema, tedy lidé, kteří jsou ideologicky ovlivnění džihádistickou ideologií, podle některých jsou ve válce s naším světem, s naší civilizací, ale zároveň disponují plnými občanskými právy, protože mají často občanství evropských zemí, je to jenom umělé dilema?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka a členka ústavně-právního výboru Senátu PČR /nestr. za SZ/:
Asi umělé úplně nebude, to jistě, že ne. Nicméně podívejte se, za druhé světové války v Americe internovali Japonce, jinde zas internovali jiné a tak dál. Když bylo po válce, tak se ty vlády omlouvaly a prostě se už ví, že toto tedy není ta cesta. Pokud jste hovořil o tom Guantánamu, tak dobře, to je prostě americká situace, ale víte, kupříkladu právě Španělé mají takový institut, když je něco tedy ve vazbě právě z těch závažných trestných činů, asi tam bude i ten terorismus, já už si to nepamatuju, ale prostě tak mu mohou omezit práva poměrně značně, třeba nemůže komunikovat první, já nevím, jak dlouho, a bylo to poměrně hodně dlouho s advokátem a tak dál, a tak dál. Na to jsem narazila, když jsme posuzovali evropský zatýkací rozkaz a jestli tedy ty podmínky po Evropě jsou kompatibilní nebo nejsou. A právě zrovna Španělsko bylo v tomto směru velmi přísné, takže to jsou všechno možností. Ale tady bych byla teda opatrná, s tou internací, s tou bych asi tedy, s tou bych asi nesouhlasila. To si myslím, že není cesta. Ano, samozřejmě vzít do vazby lidi, kteří jsou podezřelí z něčeho, kde tedy to podezření jakési je. Víte, ještě, já se k tomu ještě přesto pořád musím vracet, ono totiž jak ve Francii, tak i tady ti lidé, co páchali tyto činy, tak byli v hledáčcích policie. No, tak jak to, že to nakonec mohli spáchat? Tak asi teda ty hledáčky nebyly dostatečně zaostřeny. To je jediná moje odpověď, tak tady se musí zintenzivnit prostě.

David BOREK, moderátor:
Ještě na závěr, pane Bendo, a vlastně navazuji na paní Wagnerovou. ODS razí dlouhodobě politiku vyšších výdajů na obranu, ale to jsou věci tedy vně hranic České republiky, jste i ve světle těchto útoků, jako je v Barceloně, pro to výrazněji, daleko výrazněji zvyšovat výdaje v resortu vnitra? Tady pořád máme jakousi mantru jménem dvouprocentní limit pro obranné výdaje, tak se ptám, jestli třeba budete mít nějakou novou mantru, nějaký limit pro výdaje na vnitro?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Já se netvářím, že jsem hlavní mluvčí ODS a obzvláště...

David BOREK, moderátor:
Obzvláště půvabné právě od lidí, kteří to nemají ve své plné gesci, se dozvědět názor, který ale je fundovaný, protože nejsme úplně parlamentním a stranickým nováčkem.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
To asi nejsem opravdu. Ne, myslím si, že nemá příliš velkého smyslu dramaticky posilovat výdaje na vnitřní bezpečnost a jestli jsme něco říkali, že dává smysl, tak jednak říci občanům, že oni se o tu bezpečnost musí zajímat, to je ono problematická možná, ale ústavní novela o držení zbraní a současně eventuálně posilovat právě zpravodajské služby. Myslím si, že policistů na počet obyvatelstva máme dostatek a že v tom opravdu klíč není.

David BOREK, moderátor:
Marek Benda a Eliška Wagnerová, neloučíme se. Za chvíli přecházíme k jinému tématu. Jenom upozorňuji, že k Barceloně se ještě v průběhu tohoto pořadu dostaneme.

 

Čtvrt století se čekalo na zákon, který by stanovil, jak spolu vlastně mají mluvit dvě komory českého parlamentu. Takzvaný stykový zákon teď prošel Senátem. Část senátorů měla výhrady a vlastně příznačně to byly i výtky, že sněmovna a Senát si moc nerozumí. Předloha totiž vznikala právě v Senátu a členové dolní komory z návrhu část změn vypustili, třeba tu, podle které měli senátoři dostávat celá znění zákonů, včetně pozměňovacích návrhů.

Jaroslav KUBERA, místopředseda Senátu /ODS/:
Tam není možné sněmovnu nijak přehlasovat a sněmovna nemá zájem posilovat funkci Senátu.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka a členka ústavně-právního výboru Senátu PČR /nestr. za SZ/:
Bylo by vlastně až bych řekla úsměvné, kdyby to tady kolegové a kolegyně odmítli s poukazem, že nemáme teda tu možnost získávat ta úplná znění, že o tom přece stykový zákon není.

Milan ŠTĚCH, předseda Senátu /ČSSD/:
Jsou tam věci, které za těch 20 let praxe potvrdila, že fungují mezi oběma komorami, ale ústava říká, že to má být zakotveno v zákoně, to se dneska stalo.

David BOREK, moderátor:
Proč, pane Bendo, měla ODS v Senátu s tím zákonem problém, protože já jsem pořád a ta reportáž, tedy dodejme, nebyla nijak extra obsáhlá, ale zatím jsem nepochopil, co to je nad rámec vlastně technikálie, nebo to není technikálie?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Celý stykový zákon?

David BOREK, moderátor:
Ano, celý stykový zákon.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Celý stykový zákon určitě technikálie není. Tam je zakotvena řada věcí, které historicky už se nějak vyvinuly vlastně na zvykovém právu, ale pak se tam dostává onen základní prvek toho takzvaného člunku mezi oběma komorami ve věci ústavních zákonů, kde je možné si je vzájemně posílat, který určitě technikálií není a určitě by mohl v podstatě jakoby zlepšit možnost nebo zjednodušit možnost změnu ústavy.

David BOREK, moderátor:
A ty vaše výtky byly výtky technického charakteru nebo zásadního charakteru?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
To se ptejte našich senátorů. Upřímně řečeno, já jsem vždycky byl příznivcem stykového zákona, v tomto případě návrh ze Senátu jsem byl sněmovním zpravodajem, doporučil jsem, aby ten návrh byl přijat, jenom jsem měl dojem, že právě ta technická část, na kterou poukazovali někteří senátoři, je tak trochu jejich lenost, že se jim úplně nechce číst to, co se odehrálo ve sněmovně a chtějí to mít všechno pěkně na zlatém podnose, ale to zase znamená značné prodloužení legislativního procesu.

David BOREK, moderátor:
Pokud si mohu dovolit malý přípodotek, je trochu příznačné, že místo toho, a já jsem za to rád, abyste mluvil v ryze stranických intencích, tak tady vlastně z těch vašich slov mírně prozařuje zase rivalita mezi horní a dolní komorou?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Rivalita. Prostě jsme představiteli každý jiné komory a stejně jako vláda se bude vždycky koukat trochu jinak na parlament a tak dál…Každý má nějakou roli, kterou ve společnosti hraje a komory mají trochu odlišnou.

David BOREK, moderátor:
Paní Wagnerová, vy jste s tím návrhem měla problém, nebo alespoň zčásti nějaké pochyby?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka a členka ústavně-právního výboru Senátu PČR /nestr. za SZ/:
Samozřejmě, že mě trošku mrzelo, že tedy ty určité věci z něho vypadly, včetně tedy právě toho původního paragrafu 6, což jsou právě ta úplná znění se zapracovanými novelami schválenými ve sněmovně. Víte, ten stykový zákon se připravoval hrozně dlouho právě v Senátu v té komisi pro ústavu, která nyní také byla vlastně tím navrhovatelem tedy toho zákona. A tento článek, ten článek 6 původní, tam nebyl historicky, ten se tam objevil až nyní a musím říct, že jsem vlastně jako pro to plédovala já, protože jsem slyšela ty stesky kolegů kolem a říkala jsem si: no, tak jistě, bylo by to určitě dobré, usnadnilo by to práci. Ale z druhé strany znovu zopakuju, prostě na tomto přece ten stykový zákon nestojí. Mně tedy zásadně šlo právě o ten takzvaný člunek, protože to je opravdu to nejpodstatnější, co ten zákon přináší...

David BOREK, moderátor:
Vysvětlete, prosím, co to znamená a v čem tedy opravdu toto bude i pro, teď mám skoro říct, chuť říct takovým manažerským slovníkem uživatele české legislativy tedy pro občany České republiky, v čem bude poznat, že stykový zákon vstupuje v platnost?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka a členka ústavně-právního výboru Senátu PČR /nestr. za SZ/:
Já doufám, že tedy ten člunek zafunguje v tom smyslu, že budou ty komory hledat konsensus, ale opravdu konsensus na tom nejlepším možném znění, protože dříve prostě to nešlo. Tam se to prostě buď vrátilo, sněmovna to akceptovala, když to neakceptovala, tak bylo všechno, tak bylo všechno pryč, no. A teď tedy se to bude moci vracet sem, tam, a tedy jsou prostě věci, jsou tedy ústavní zákony, ale koneckonců právě i ty takzvané organické, správně orgánní zákony podle toho článku 40 Ústavy, to jsou důležité zákony, volební zákony kupříkladu. Tak to jsou věci, o kterých by měl panovat široký konsensus, protože ten konsensus je taky výrazem názorů obyvatelstva. Protože parlament je jakýmsi zrcadlem názorové skladby obyvatelstva. Takže to si od toho slibuji, že se to víc do toho promítne tato názorová skladba a tudíž, že by to mělo vyhovovat tedy i uživatelům, mezi které se ostatně také počítám.

David BOREK, moderátor:
Pane Bendo, v praxi to tedy bude vypadat tak, že nebude nic, bavíme se o návrzích ústavních změn, že nebude nic jako senátní návrh a sněmovní návrh, ale bude vlastně několik meziverzí, které budou pendlovat mezi oběma komorami.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Ne, že bude několik meziverzí, ale že Senát může vrátit i s pozměňujícími návrhy ústavní změnu, sněmovna buď schválí senátní verzi nebo mu to znovu pošle. Dokud nedojde ke konsensu. Ale řekněme si to na konkrétním příkladu: přímá volba prezidenta. Víte, že já jsem nikdy nebyl žádným zvláštním fanouškem, ale to je úplně jiná věc. Senát v okamžiku, kdy ji dostal, tak už věděl, že buď ji schválí nebo ji neschválí, už neměl možnost tam například dodat myšlenku, která opakovaně zaznívala: ještě dejme bankovní radu do kontrasignovaných pravomocí. A poslat to zpátky sněmovně: sněmovno, schval, nebo nám to znovu vrať. Myslím, že v tomhle se jako, a přece jenom ústavní změny by měly být ty změny, které jsou nejcitlivější a nejdéle diskutované a největší snahou najít konsensus mezi oběma těmi komorami.

David BOREK, moderátor:
Bude teď tedy větší potenciál pro ústavní modifikace, o které se celé volební období mluvilo a myslím volební období sněmovny a nepřikročilo se k nim?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Já jsem poměrně skeptik k ústavní modifikaci.

David BOREK, moderátor:
Ale pozor, já se neptám, co má být, já se ptám, co bude?

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Respektive si myslím, že čím méně ústavních modifikací, tím skoro lépe. Ale myslím, že ta možnost se jakoby zjednodušuje, možnost hledání konsensu mezi oběma komorami se v tomhle směru výrazně zlepšuje.

David BOREK, moderátor:
Paní Wagnerová, bude větší tah třeba i ze Senátu v té příští dvouleté periodě na modifikace ústavy?

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka a členka ústavně-právního výboru Senátu PČR /nestr. za SZ/:
Já také nejsem přítelem tedy častých změn ústavy. Čili já to určitě patrně nebudu, kdo by to navrhoval. Ale já si myslím, že ta výhoda je především v tom, že zatímco teď se ty změny dohadovaly tak jakoby v kuloárech, ve výborech případně, které nejsou pod těmi světly veřejnosti, nejsou nasvíceny, jako jsou pléna, tak si myslím, že teď to spíš půjde způsobem, který bude transparentní pro veřejnost a veřejnost to bude moci sledovat a tudíž teda to bude reflektovat nebo mělo by se reflektovat mediálně a tak dál. To si myslím, že je ten největší přínos.

David BOREK, moderátor:
Senátorka Eliška Wagnerová, děkujeme za účast v našem pořadu. Na shledanou.

Eliška WAGNEROVÁ, senátorka a členka ústavně-právního výboru Senátu PČR /nestr. za SZ/:
Na shledanou.

David BOREK, moderátor:
Byl s námi zde také poslanec nebo místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Děkujeme. Na shledanou.

Marek BENDA, místopředseda poslaneckého klubu a člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:
Děkuji za pozvání.