Otázky Václava Moravce: Azylová a migrační politika musí zůstat v našich rukou, tyto pravomoci nesmíme svěřovat Bruselu
(ČT 24) Hostem nedělního diskusního pořadu byl předseda ACRE a europoslanec Jan Zahradil.
Celý rozhovor s Janem Zahradilem můžete zhlédnout na ČT.
Václav MORAVEC, moderátor:
Nejméně 7 lidských životů si vyžádal nejnovější teroristický útok v Londýně. Odehrál se v noci na dnešek. Při atentátu byly zraněny desítky lidí, včetně cizinců. Jeden Australan, 4 Francouzi a 2 Novozélanďané. Všechny 3 útočníky z automobilu, který najel do lidí na londýnském mostě, policie zabila. Policie se podle šéfa protiteroristické jednotky Marka Rowleyho domnívá, že víc útočníků nebylo. Ale ještě to musí potvrdit následující vyšetřování.
Mark ROWLEY, šéf protiteroristické jednotky londýnské policie; 4. 6. 2017:
Podezřelé policie našla a zastřelila 8 minut po první telefonické výzvě. Měli na sobě oblečení, které připomínalo sebevražedné vesty, ale byly falešné. Na této operaci se podílela metropolitní, dopravní i městská policie, stejně jako záchranná služba a hasiči. V této fázi víme, bohužel, o 6 mrtvých, 3 útočníci byli zastřeleni a nejméně 20 zraněných odvezly sanitky do 6 nemocnic, ale počet postižených stále narůstá.
Václav MORAVEC, moderátor:
Šéf londýnské protiteroristické jednotky a jeho slova. Připomínám, že po aktualizaci je nejméně 7 mrtvých. Útok se odehrál na mostě přes řeku Temži a v několik metrů vzdálené čtvrti Borough Market. Na londýnském mostě nejdřív vjela bílá dodávka vysokou rychlostí na chodník a srazila několik pěších. Útočníci pak pokračovali v jízdě až k tržiště v Borough Market, které je plné restaurací a barů. Tam teroristé vystoupili a napadli lidi s noži s dlouhou čepelí.
Alex MARTINEZ, číšník; svědek útoku; 4. 6. 2017:
Viděl jsem útočníka...
nejmenovaná osoba:
S nožem?
Alex MARTINEZ, číšník; svědek útoku; 4. 6. 2017:
Ano, s nožem, ale nemůžu popsat tvář ani oblečení. Nic.
nejmenovaná osoba:
Viděl jste ho, jak zranil lidi?
Alex MARTINEZ, číšník; svědek útoku; 4. 6. 2017:
Viděl jsem, jak shodil všechny věci na podlahu. Víte, takto je stůl a on to takto shodil na podlahu nožem a utekl, to je všechno, nic víc jsem už neviděl.
Václav MORAVEC, moderátor:
Policie i britská premiérka Theresa Mayová potvrdily, že incidenty, které se odehrály 5 dní před britskými parlamentními volbami, předčasnými parlamentními volbami, byly patrně teroristickými útoky. Londýnská policie upozorňuje obyvatele i návštěvníky hlavního města Velké Británie, že lidé se mají připravit na větší počet policistů a armádních ozbrojenců v ulicích. Prvními aktuální hosty Otázek jsou eurokomisařka pro justici Věra Jourová. Vítejte, hezký dobrý den.
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Dobrý den. Děkuji za pozvání.
Václav MORAVEC, moderátor:
Milan Chovanec, český ministr vnitra. Hezké nedělní poledne, pane ministře.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Dobrý den. Děkuji za pozvání.
Václav MORAVEC, moderátor:
A europoslanec Občanské demokratické strany Jan Zahradil. Hezké nedělní poledne.
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor:
Co vám, Věro, problesklo hlavou, když jste se dozvěděla o těch teroristických útocích, které se odehrály v noci na dnešek?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Že tady máme zase nevinné oběti naprostého barbarství a zvrácenosti. Ještě jsme se nevzpamatovali z útoku v Manchesteru, který byl navíc namířen na mladé lidi, na děti. Takže co mi proběhne hlavou, že všichni, kteří jsme spoluzodpovědní za zajištění bezpečnosti v Evropě a v jednotlivých zemích, tak prostě musíme udělat maximum, aby těch teroristických útoků bylo čím dál méně. To, co říkala paní Mayová, že to zastavíme, já jsem skeptická, nevím, jestli je to možné úplně zastavit, ale samozřejmě vyvinout veškeré úsilí, a to nejenom ve společné Evropě, která má schengenský prostor, kde ti útočníci navíc mohou cestovat bez bariér ze země do země, ale i v jednotlivých zemích, kdy státy jsou primárně zodpovědné za zajištění bezpečnosti občanů.
Václav MORAVEC, moderátor:
Co problesklo hlavou českému ministru vnitra Milanu Chovancovi?
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Pro nás je to bohužel, neříkám, rutinou, ale stává se to bohužel běžným jevem. Je potřeba zjistit, kdo byli ti útočníci, jaké byly motivy, co to je za lidi, jestli to jsou britští občané nebo to jsou cizinci. Na tyto otázky budeme muset ještě chvilku čekat, na ty odpovědi, protože informace zatím nejsou ucelené. My jsme začaly od noci se pokoušet o kontakt s britskými kolegy. Ten kontakt je zatím slabý, ale postupně ty informace začínají k nám doputovávat. Samozřejmě čerpáme i z otevřených zdrojů. Vyhodnocujeme tu situaci tak jako vždy. Zatím není potřeba svolávat výbor pro zpravodajskou činnost. Čekáme ještě tedy na hlubší analýzu a na rozsáhlejší informační tok z Velké Británie.
Václav MORAVEC, moderátor:
Kdy přijde?
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Já si myslím, že v odpoledních hodinách, protože Britové jsou velmi specifičtí v tom, jak dobře komunikují. Oni po každém tom útoku byli schopni velice rychle komunikovat a velice detailně komunikovat napříč Evropou a...
Václav MORAVEC, moderátor:
Nerozmysleli si to po Manchesteru, kdy do médií unikaly informace a Britové se cítili velmi dotčeni, že například z amerických zpravodajských zdrojů ty informace unikají do médií?
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Tady je obrovský tlak médií na to, aby politici cokoliv řekli. Ke každé takové akci, která se stane, se okamžitě vytváří speciální studia a vysílá se on-line a je obrovský tlak na ty lidi, kteří jsou v tom vyšetřování, aby řekli cokoliv. A já si myslím, že to je v neprospěch věci. Že ten obrovský tlak médií na lidi, kteří vyšetřují ty věci, může v konci konců pomáhat právě teroristům. To je, co oni chtějí, vyděsit, zastrašit, být vidět a my jim to dáváme se vším všudy. To znamená, my se snažíme být informačně ne snad skoupí, ale velmi uměření a nemyslím si, že by s námi Britové měli špatnou zkušenost.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jane Zahradile, co vám problesklo hlavou, když jste se o tom teroristickém útoku nebo útocích v noci na dnešek dozvěděl?
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Mně je samozřejmě nesmírně líto, že moje oblíbená země, Velká Británie, čelí v krátké době takové vlně teroristických útoků. A navíc to samozřejmě v tom předvolebním období ještě zvyšuje politické napětí. A v situaci, kdy Británie bude brzy vyjednávat o odchodu z Evropské unie, tak to samozřejmě celou tu atmosféru ještě komplikuje. Zároveň ale si říkám, jaké poučení si z toho můžeme vzít my tady v České republice, aby tedy k něčemu podobnému nedocházelo tady, abychom se vyvarovali těch chyb, kterých se dopustila některá západní společenství ve své azylové a migrační politice nebo v nakládání s těmi diasporami přicházejícími tam ze zemí středního východu, severní Afriky nebo ze zemí jako třeba Afghánistán, Pákistán. A myslím, že ta poučení jsou celkem jasná a že je tady dokonce politický konsensus, bych si troufl říci, jak postupovat, pokud jde třeba o migrační krizi, pokud jde o ty takzvané kvóty nebo pokud jde o přístup k nějakým pokusům o sjednocení azylové a migrační politiky na evropské úrovni, že tedy bychom si my měli ponechat tu kontrolu v rukou našich národních orgánů především, abychom se nedostali časem, asi ne hned, ale třeba za několik dekád do podobné situace, jaké dnes čelí Velká Británie ale i Francie ale i Belgie, protože byly teroristické útoky v Paříži, v Bruselu a to je podle mě určitě velké poučení.
Václav MORAVEC, moderátor:
My bezesporu budeme o té migrační krizi a o kvótách ještě mluvit v té první hodině Otázek. Před několika okamžiky vystoupila britská premiérka Theresa Mayová, která oznámila, že od těch dosavadních útoků, respektive od březnových útoků, britské tajné služby bezpečnostní složky zmařily 5 dalších pokusů o teroristické činy. Připomínám, že od toho březnového útoku v londýnské čtvrti Westminster jde o třetí útok ve Spojeném království Velké Británie. Ty jednotlivé útoky, paní eurokomisařko, zrychlují přijímání nástrojů a opatření, o nichž jsme tady v Otázkách spolu po mnoha teroristických útocích už mluvili? Zrychluje se přijímání těch kroků?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Zrychlují přijímání operativních kroků a myslím, že i intenzitu komunikace mezi státy, o čem tady ostatně už mluvil pan ministr. Na můj vkus jdou velmi pomalu legislativní návrhy, které právě probíhají v Radě, kde já někdy vidím, že ty státy, kde ještě nebyl teroristický útok, tak tak úplně nechtějí přijít jaksi nebo souhlasit s návrhy, které přicházejí, aby se řešila situace v zemích, kde už teroristické útoky nastaly anebo které jsou ohroženy.
Václav MORAVEC, moderátor:
Teď mluvíte o které připravované směrnici?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Třeba mluvím teď o tom, aby orgány činné v trestním řízení mohly rychleji získávat důkazy z kybernetického prostoru. My máme vlastně policii, prokurátory, soudce uzavřené v těch národních hranicích a oni potřebují velmi rychle se dostat k důkazům o připravovaných například teroristických útocích, které jsou někde v tom kyberprostoru, kde vlastně nevíme, v které zemi to je, protože ten kyberprostor se nám, pokud jde o cloudy například, tak se nám vlastně rozkládá nad zeměmi. A tam já budu teď zase ve čtvrtek navrhovat, abychom zrychlili ten proces, aby byla pravidla k tomu, abyste se si mohli sáhnout pro důkazy přímo do toho prostoru a samozřejmě bude to i tlak na ty internetové společnosti, což tady už taky zaznělo, což zaznělo na G7, že internetové společnosti budou muset jít spolupracovat, abychom se rychleji dostávali k důkazům zejména o připravovaných teroristických útocích.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ty dosavadní teroristické útoky tedy nepřispěly k tomu, aby ty kroky, o nichž mluvíte, se naplnily a fungovaly v reálném životě?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Něco ano, něco ne. Já jsem tady vytáhla to, co na můj vkus jde pomalu, kde se bud...
Václav MORAVEC, moderátor:
Ptám se proto, že Theresa Mayová právě v reakci na ten noční teroristický útok v Londýně vyzvala k přísnější kontrole k internetu a také k přísnějšímu postoji vůči extremistům.
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Tady musím říct, že kontrola internetu zní hrozně, protože ono to zavání cenzurou a nějakým jaksi nadměrným zasahováním do internetu. Ale musím říct, že tady probíhá velmi intenzivní spolupráce, zejména s velkými firmami, jako je Google, Facebook a další, které mají povinnost hlásit, pokud zjistí, že někde probíhá takováto komunikace. Já samozřejmě nevím, kolik případů nahlašují, já nemám přístup k těmto informacím, ale na tohle my nepotřebujeme speciální legislativu. Tohle se musí dělat dnes a denně. A tohle probíhá. Je to...
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale vy mluvíte tedy o přísnější směrnici nebo o směrnici, která by umožnila orgánům činným v trestním řízení ve všech členských státech Evropské unie rychleji si sahat do kyberprostoru pro konkrétní důkazy.
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Pro konkrétní důkazy, ano.
Václav MORAVEC, moderátor:
Když se ten teroristický útok chystá.
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Ano. Ano.
Václav MORAVEC, moderátor:
Kdy byste tu směrnici chtěla mít hotovou?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Do konce roku. Protože já potřebuju, aby se státy dohodly, do jaké míry budou ochotny si vzájemně pouštět ty prokurátory a ty policisty do svého prostoru.
Václav MORAVEC, moderátor:
Zatím se zdá, že by se to nemuselo do konce roku stihnout.
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Já doufám, že ano, protože samozřejmě ty teroristické útoky na nás na všechny tlačí. Ale dovolte mi, já jsem začala tím, co na můj vkus jde pomalu. Ale my máme teď asi 10 platný evropský vyšetřovací rozkaz, kde by ta výměna informací měla probíhat rychleji, funguje nám evropský zatykač. Takže na úrovni unie, dá se říci, že ta legislativa už buďto existuje anebo snad teď bude postupovat rychleji. Ale dělá se řada dalších věcí, včetně vytváření různých systémů pro rychlejší sídlení informací mezi těmi, kteří mají zajišťovat bezpečnost. Tady se bavíme o preventivních krocích, to znamená zrychlení, zlepšení práce s informacemi, včetně toho internetu, o kterém jsme se bavili, a práce s komunitou. S komunitou, ze které se rekrutují bohužel ti islamisti, kteří vraždí nevinné lidi. A tady musím říct, že jsem taky ráda, že v České republice nemáme tenhle problém a že tohle prostě musí řešit Francie, Německo, Velká Británie, Nizozemí, Švédsko, protože tam prostě vidíme nedostatky v integraci komunity z jiné kultury a toto je problém, který se prostě bude muset řešit asi dlouhou dobu.
Václav MORAVEC, moderátor:
Podobná otázka i pro ministra vnitra. Nakolik ty jednotlivé teroristické útoky, kterých přibývá v členských státech Evropské unie, zrychlují uvádění konkrétních opatření do života?
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Když se podíváte na Velkou Británii, tak je v unikátní situaci. Je to ostrovní země, která má daleko větší šance hlídat svoji hranici, mít větší přehled o tom, kdo přichází, odchází, kdo se tam pohybuje. A přesto všechno se dneska ty útoky dějí na území Velké Británie. To je velké memento pro Evropskou unii. Pokud chceme být sebevědomou entitou, musíme chránit svoje hranice. Hranice Evropské unie.
Václav MORAVEC, moderátor:
Teď mluvíte o schengenském informačním systému jako věci, která...?
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Spíš mluvím o vojácích na hranicích, o společné pobřežní stráži, o tom, aby začali tu věc vážně. Zatím, když vidím naše policisty v Makedonii, v Maďarsku, byli v Srbsku, tak se tam potkáváme s velmi malým počtem ostatních zemí. Ta snaha o ten společný projekt je velmi slabá, velmi malá a přesto se pokoušíme přetlačovat v kvótách. Já bych radši poslal ty policisty na tu hranici a my to děláme. Dovolte jeden povzdech. V této době, kdy řešíme takto vážnou situaci, tak Evropa přichází se směrnicí o držení zbraní. Já ve středu přicházím na českou vládu a nedělá mi to radost, ale vůbec žádnou, kdy přináším návrh na žalobu směrem k Evropě. Protože ta směrnice poškozuje české občany, poškozuje vědomí Čechů vůči Evropě, zhoršuje to psychoklima v České republice vůči Evropě a je to hrozná škoda.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ve středu tedy podáte už konkrétně návrh žaloby na vládu.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Ve středu jdeme na vládu s tím, že tady je záměr podat žalobu. Žaloba je dopracována, finalizují ji ještě specialisté ministerstva zahraničí a my musíme ve lhůtě zhruba do 2 měsíců tu žalobu podat. Já tam jdu s návrhem, že ji prostě podáme. Je připravena, tak jak jsem slíbil. Mrzí mě to. To je prostě už cesta, která by tady být vůbec neměla, k tomu nemělo kdy dojít. Vy se ptáte na ty věci, které by měly pomoct v boji s terorismem.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jestli jdou rychleji po těch jednotlivých teroristických krocích, ať už ve Francii, ve Velké Británii.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Jdou bohužel rychleji tyto nesmyslné z mého pohledu a ty, které by měly fungovat, a to jsou ti vojáci na těch hranicích, to je ta společná iniciativa, bezesporu tak rychle nejdou. To, co říkala paní komisařka, to je společný zatýkací rozkaz a další, to jsou bezesporu věci správným směrem. U toho internetu. Víte, my máme obrovský problém, když, dejme tomu, ty servery jsou umístěny ve Spojených státech nebo v Rusku nebo v jiných zemích. Já jsem strašně zvědav, jak Evropě povede debata s těmito zeměmi, protože my při standardní trestné činnosti teď v této době, a kyberzločin je obrovský problém, je tam dynamický nárůst nejenom v České republice, v celé Evropě, tak si sahat pro ty data mimo Evropu, Amerika, Rusko, Kazachstán a další a další země, je nemožné. To znamená...
Václav MORAVEC, moderátor:
Jinými slovy jste skeptický k té případné směrnici.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Já jsem skeptický... Ta směrnice může fungovat na území Evropy nějakým způsobem, ale bude velmi složitě fungovat s těmi ostatními zeměmi a všichni ti zločinci tam samozřejmě přejdou. To znamená, to musí být ucelená snaha celosvětová. Jestli jí dosáhneme, nedosáhneme, nevím, ale pokusme se o ni. Ta směrnice v rámci Evropy, to je krůček, malinký krůček správným směrem, ale nic moc to neřeší za mě.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jane Zahradile?
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Když se podíváme teď na ten poslední případ ve Velké Británii, tak jasně vidíme, že ta praktická opatření, ať už v oblasti prevence nebo represe, tak jsou v rukou národních orgánů primárně. Prostě tady nejsou žádné celoevropské orgány, zpravodajské služby jsou podřízeny národním vládám, policejní složky jsou podřízeny národním vládám, síly rychlé reakce jsou podřízeny národním vládám.
Václav MORAVEC, moderátor:
Není to chyba, když se podíváte, ale když se podíváte na to, že ten...
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Ono to jinak nejde ani.
Václav MORAVEC, moderátor:
Že ten teror, který jde za Islámským státem, je globalizovaný a není možné si hrát na národních písečcích?
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Ano, ale... Ne, já myslím, že si nikdo nehraje na národním písečku. Já jsem si naprosto jist, že třeba spolupráce zpravodajských služeb a výměna informací mezi zpravodajskými službami je na vysoké úrovni v Evropě, včetně českých zpravodajských služeb, že my pomáháme, když můžeme, když máme co sdělit, tak že si to nenecháváme pro sebe, ale že to dáváme dál třeba do těch zemí, které jsou ve větším ohrožení než my. V tomto ohledu si myslím, že Evropa nebo Evropská unie nebo Evropská komise toho zase až tak příliš udělat nemůže. Co asi může udělat, a to tady zaznělo, je usnadnit výměnu informací a zrychlit tok těch informací, to zcela nepochybně ano a tohle je věc, kterou dokonce i já, jakože mám většinou výhrady k nějakým celoevropským úpravám a regulacím, tak i tohle bych přivítal, protože jak známo, tak ti novodobí teroristé, hlavně tedy džihádisté, jsou velice zběhlí v orientaci v tom virtuálním světě, v kyberprostoru, kde si dokážou vytvářet různé sítě, dokážou se tam velmi rychle dávat dohromady.
Václav MORAVEC, moderátor:
Dokonce podle těch posledních informací právě vzkazy, které přicházejí od virtuálních plánovačů, jak jsou označováni ti, kteří chystají a plánují ty jednotlivé útoky možná osamělých vlků v jednotlivých částech Evropy, tak se odehrávají i prostřednictvím počítačových her a je to velmi sofistikované.
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Všechno je to možné. Může to být zakódováno, zašifrováno, mohou tam být různé signály, které prostě my běžně nedokážeme rozpoznat. Takže proto je důležité to umět dekódovat, proto je důležitá ta rychlá výměna informací a samozřejmě ale je také důležitá zejména ta mezivládní spolupráce, výměna informací zpravodajských služeb, spolupráce policejní, spolupráce těch sil rychlé reakce a podobně. A to jsem si jist, že na té mezivládní úrovni, že to v Evropě probíhá slušně a že nikdo nic neblokuje, neschovává pro sebe a nebojkotuje.
Václav MORAVEC, moderátor:
Věra Jourová chtěla reagovat.
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Já jenom stručně zareaguju. Džihádisti zneužívají svobody, demokracie, tolerance, kterou máme v Evropě, protože my tady ctíme svobodu vyjádření a prostě toto všechno je dneska zneužito především v tom internetovém prostoru. Takže je tady i jedno nebezpečí, že v podstatě v boji proti džihádismu my se zbavíme kusu těch svobod. Tohle přece taky musíme hlídat. Souvisí to s ochranou dat, s ochranou soukromí, souvisí to s tím, co mi říkají izraelští experti, že jsou zvědaví, jestli Evropa bude ochotná zajít tak daleko jako oni. Protože oni vlastně mají pod kontrolou velmi silně celý ten internetový svět a v podstatě jednotlivé osoby a tady v Evropě zatím nejsme na té úrovni. Já po tom nevolám, jenom říkám, že tohle je jedno z velkých dilemat, pokud chystáme další utahování šroubů, bezpečnostní opatření, sledování osob, že tady je někde nějaká hranice, kde už to bude zasahovat prostě do svobod slušných, spořádaných občanů, pro které to celé se taky dělá, aby byli chráněni.
Václav MORAVEC, moderátor:
Když teď vstoupím do vaší řeči, abychom ukončili tu část, která se týká kyberprostoru, tak je to místo zločinu bezpečnostních rizik. Nejde jenom o komunikaci teroristických skupin a teroristů prostřednictvím internetu ale například i hackerské útoky. Když se podíváme na statistiku, tak hackerským útokům loni nejčastěji čelili v Německu a v Belgii. V Německu jde až o pětinu hackerských útoků, v Belgii jich zaznamenali 16 % a ve Velké Británii, Španělsku 12 %. V České republice pak šlo o 5 % evropských útoků. Data pocházejí z období od ledna do konce září roku 2016. Zatím poslední kybernetický útok se odehrál v polovině května. Byl to útok globální, postihl 200 tisíc obětí, především podniků nejméně ve 150 zemích světa. K nejvíce zasaženým patřil britský zdravotnický systém, když jsme u Velké Británie a u toho nejnovějšího teroristického útoku, ale pak také automobilka Renault, ruské ministerstvo vnitra, americká dodavatelská společnost FedEx, španělské telekomunikační firmy ale i univerzity v Řecku nebo v Itálii. Tady byla námitka pana ministra vnitra Milana Chovance, který říká, že je skeptický k té směrnici. Jak se může, pokud Evropa si nevyjedná spolupráci s Ruskem, se Spojenými státy, tak nebude to jenom směrnice pro Evropu, protože většina těch ať už kyberútoků nebo koordinace teroristických skupin se odehrává i mimo virtuální evropský prostor?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Samozřejmě, že máme omezené možnosti směrem k vnějšímu světu, ale tady jde o to, že ta směrnice a následně zákony, přičemž musím pochválit Českou republiku, že má velmi dobrý zákon o kybernetické bezpečnosti, zatímco jsem sledovala i v porovnání s jinými státy, tak tady se hlavně zaměřujeme na prevenci, aby ty kybernetické útoky nezasáhly tu infrastrukturu. To, co se stalo Británii vůči zdravotnickým institucím, no to je prostě i podfinancováním té infrastruktury a toho zabezpečení. Já jsem i vystupovala na jednání komise s tím, že by se mělo využívat momentálně evropských fondů, které jsou financovány do členských států, aby když se buduje nová informační infrastruktura pro veřejnou správu, aby se víc investovalo do těch zabezpečovacích systémů. To je všechno možné udělat hned a nemusíme čekat na legislativu.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Já se omlouvám, já se vrátím k té podstatě věci. Pro mě pořád zásadní věc ochrana před terorismem je chránit si vlastní hranici. Chránit si vlastní hranici, vědět, kdo sem přichází, kdo to je, jaké má úmysly, jestli ta identita, se kterou přichází, je pravá nebo pravá není. Pan kolega...
Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, pane ministře, ale na to jsem se vás ptal, protože to souvisí i s tím jednotným schengenským informačním systémem, který stále také ještě v praxi nefunguje.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Já tomu rozumím, ale...
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Funguje ale, ale potřebujeme ho zlepšit.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Ale někdo na té hranici musí přeci stát a fyzicky toho člověka zkontrolovat. Když vám začnou havarovat některé členské státy a přestanou platit dublinská nařízení, ať to bylo Řecko, ať je to Itálie, tak je přeci potřeba je vyztužit. To znamená, pak je otázka, jestli jít cestou nějakých sil evropských, společných, protože není přeci možné tolerovat, aby ty země nefungovaly, říkaly, nemáme kapacity. Já jsem zažil jednání...
Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, ale to mám pocit, že po poklesu té, a omlouvám se, protože jsem se chtěl té migrační...
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Když přijde jiná migrační vlna? Jsme na ni připraveni? Využili jsme ty zkušenosti, které jsme získali, abychom se vyztužili, zodolnili? To přece vůbec není pravda. Kdyby se opakovala migrační vlna stejného rozsahu, jako tady byla ve 2014, tak ta Evropa o moc dál bohužel není. Ty informace, o kterých tady mluvil pan kolega, ty se začaly sdílet před tři čtvrtě rokem. Takže v rámci Europolu, Interpolu většina zemí nesdílela plnohodnotně informace. Česká republika byla jedna z pěti nebo ze sedmi zemí, která je plnohodnotně sdílela od samého začátku. Tyto útoky alespoň umožnily, že ta Evropa začala spolu více mluvit. To je velmi dobře. Ale znovu říkám, není možné tolerovat, ale to může být i otázka Polska, když se zvedne vlna z Ukrajiny, bude to problém pro Polsko, může to být pro kohokoliv jiného. To nemusí být čistě Řecko a Itálie. Ale my jsme nevyužili ty zkušenosti, které máme, abychom zodolnili ten systém. Já se obávám, že kdyby ta krize přišla, že to má stejné dopady.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jane Zahradile.
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já myslím, že s tím kyberprostorem a s těmi hackerskými útoky, že jsme trochu smíchali jablka s hruškami. To tak úplně nesouvisí s tím džihádistickým terorismem, s těmi konkrétními teroristickými akty, o kterých jsme tady mluvili. Prostě hackerské útoky podnikají různé skupiny zlodějů dat, kteří si třeba chtějí vytáhnout data z nějakého úřadu státní správy, nějaké ideologicky...
Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, souvisí to s tím, Jane Zahradile, a to z toho prostého důvodu, že k tomu virtuálnímu prostoru přistupujeme jinak než ke skutečnému prostoru, jinak v rámci regulace. Takže to s tím souvisí.
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Ano. Je to ale trochu jiný problém než ten terorismus, o kterém jsme začali mluvit. Ty útoky hackerské dělají třeba různé takové ty ideologicky motivované skupiny, jako třeba Anonymous, kteří si zakládají na tom, že vlastně neuznávají žádné státní struktury. A technické prostředky, jak ochránit ten kyberprostor, ty samozřejmě vyvíjejí počítačoví experti. A teď chceme-li třeba chránit naše státní úřady proti hackerským útokům, no tak si prostě musíme tyhle jednotlivé štíty nebo nějakou soustavu štítů koupit. To už je záležitost prostě toho, kolik je ten stát nebo ten úřad ochoten investovat do ochrany nějakých vlastních sítí. Ty prostředky jsou k dispozici. Samozřejmě ty útoky se stále zdokonalují, obrana proti nim se také stále zdokonaluje. Takže tady zase to není otázka nějaké evropské směrnice nebo nějaké evropské úpravy, ale je to otázka toho, kolik je ten který stát nebo to které ministerstvo v tom kterém státě ochotno investovat do ochrany vlastní počítačové sítě proti nějakému napadení.
Václav MORAVEC, moderátor:
Věra Jourová.
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Proto jsem taky zmiňovala, že i Evropa přes evropské fondy může podpořit právě vyztužení toho systému. Co se týče toho posledního hackerského útoku, to je docela zajímavá věc, že nikdo moc nechápe ten byznysmodel, protože on to byl vlastně vydírací útok. Ale že by na tom vydělali nějaké velké peníze, o tom nejsou informace. Tady je nebezpečí v tom, že ty útoky mohou přijít odkudkoli s velmi různorodými motivy. A na to je jediná možná cesta skutečně ty systémy technologicky zabezpečit tak, aby byly odolné vůči těm systémům. To bude otázka priorit a peněz.
Václav MORAVEC, moderátor:
A vy ještě v souvislosti s tím chystáte novou směrnici o ochraně osobních údajů v rámci kyberprostoru, když se budeme bavit o regulaci kyberprostoru jako takového. Ta nová směrnice dopadne na každého, kdo při svém podnikání využívá osobní údaje. Lidé budou mít možnost bránit se proti zpracování osobních údajů. K údajům by měl mít každý přístup a měl by mít i právo požadovat vymazání svých osobních dat. Osobním údajem je nově i e-mailová adresa nebo IP adresa. Platit bude i oznamovací povinnost v případě narušení bezpečnosti. Směrnice navíc zřizuje novou profesi, cituji: pověřenec pro ochranu osobních údajů. Na nové směrnici si evropské státy dohodly loni v prosinci, Evropský parlament pak nařízení schválil 14. dubna, v platnost má vstoupit v květnu roku 2018. Ta databáze osobních údajů, jak bude zabezpečená?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Tady nejde o jednu databázi. Tady jde spíš, abychom si to ujasnili, o komerční sféru a o veřejnou správu, kdy ten digitální světa rozvoj digitálních technologií přináší nová ohrožení pro jednotlivce, pro lidi, kteří žijí v Evropě, a proto jsme přišli s nařízením, nebylo to teda nařízení, které bych já navrhovala, to už byla starší věc. Ale máte pravdu, že se to schválilo nedávno a má ochránit soukromí lidí i před zneužitím, před šikanou, před zveřejňováním intimních informací. Ty firmy to prostě musí zajistit, že se tohle lidem nebude dít. Má taky zabránit komerčnímu zneužívání toho, že vy dáváte svá osobní data firmám, které s tím potom obchodují. A já vždycky, říkám, když vám někdo na internetu nabídne, že vám něco dává zadarmo, tak vězte, že chce prodat vás osobně, protože vy tam dáváte data, která jsou vlastně jakousi měnou budoucnosti nebo je to úplně nová situace, kdy my musíme chránit toho jednotlivého občana v Evropě, aby...
Václav MORAVEC, moderátor:
A to, že se to nestihne v těch jednotlivých členských státech, včetně České republiky, protože tady hrozí, že Česko nestihne implementovat do té lhůty stanovené...
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Já se ani nebojím toho, že by se něco nestihlo. Já se bojím vylepšování, protože...
Václav MORAVEC, moderátor:
V rámci národních členských států.
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Samozřejmě, protože to je nařízení, to je rovnou platné, to není směrnice, kterou musíte zapracovávat. Nicméně vidíme, že v členských státech se zhusta vylepšuje. Některé státy přijímají legislativu ve vazbě tady na to nařízení, které, jak už jsem tady před chvilkou říkala, přitahují šrouby, které dávají další povinnosti, které ty firmy neúměrně zatěžují. A já jsem proti tomu a myslím si, že tohle musíme uhlídat, aby se nám to jednak taky nerozjelo do zase různých 27 režimů, protože účelem toho nařízení je sjednotit ochranu dat v Evropě, tak aby i ty firmy, pokud obchodují ve více členských státech a potřebují k tomu procestovat data, aby nemusely nastudovat, jaká pravidla jsou platná v různých zemích. Takže je kolem toho možná zbytečně moc hysterie i v mediálním prostoru. Já to můžu posoudit Česká republika versus další státy, tady se o tom hodně mluví, jaká armáda lidí se bude muset přijímat a myslím si, že to trošku taky tlačí různé poradenské a advokátní společnosti, že prostě chtějí pomáhat těm firmám připravit se na tady to nařízení. Já musím říct, že by bylo velmi dobře, kdyby se firmy ale i veřejný sektor podívaly na možnost mít toho pověřence, kterého vy jste říkal, jak na tu otázku zabezpečení proti kybernetickým hrozbám ale i spojit to s tou ochranou osobních údajů. To může dělat člověk se stejnou kvalifikací a možná, že taková optimalizace je klidně schůdná.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Ještě dovolte, já se zase vrátím možná k podstatě věci...
Václav MORAVEC, moderátor:
Já se jenom omlouvám. Dokončíme kyberprostor a pak půjdeme k té migrační vlně.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Ale to je pořád, to je o kyberprostoru, ono to spolu souvisí. Evropa je dneska unikátní projekt, je velmi ekonomicky silná. Měla by začít být i, dejme tomu, ofenzivní v rámci nejenom legislativy ale i navenek, to znamená komunikace s tím vnějším světem. My máme problém navracet migranty, a teď mi zase neskákejte do řeči, odbíhám od tématu, navracet migranty, protože nejsme schopni domluvit s těmi zeměmi, jestli je vezmou. Vedle toho Evropa není schopná se v rámci internetu dohodnout na tom, aby celý svět ctil jedna pravidla. Pokud to nebude fungovat, tak my tu budeme vytvářet jakousi unifikaci v rámci Evropy, ale my pro vlastní trestní řízení, pro trestné činy, ať je to v rámci snahy vydělat, obohatit se, ukrást něco nebo teroristických činů nebo vydírání, Česká republika čelila několikrát vydírání prostřednictvím internetových nástrojů, tak vždycky skončíme na tom, vždycky, za pomoci amerických expertů, izraelských expertů, a česká policie je na tom velmi dobře při komunikaci s těmito partnery, že nejsme schopni dohledat ten zdroj. To znamená, vytvářejme jakékoliv tady nástroje, ale pokud to nebude fungovat celosvětově, tak ta účinnost bude velmi ale velmi nízká. Já to jenom říkám naplacato, jak to je. A nechci tady hrát těšínská jablíčka.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jan Zahradil.
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já se vrátím k té ochraně dat. Já tomu rozumím tak, že jde o zlepšení ochrany osobních údajů spotřebitelů, a to je to, o čem už tady paní komisařka mluvila předtím. Čili pokud je to skutečně tak, že spotřebitel získá právo vymáhat třeba náhradu škody, když mu někdo ta data ukradne nebo když s nimi někdo neoprávněně nakládá, pokud získá právo dožadovat se vymazání těch dat a to dokonce napříč různými databázemi, tak to myslím, že je v pořádku, protože to samozřejmě to jeho soukromí a tu ochranu těch osobních údajů posouvá na vyšší úroveň. Takže proti tomu já v zásadě nic nemám. Na druhou stranu si myslím, že zase těm komerčním společnostem nemůžeme nějakým nařízením utáhnout ten kyslík natolik, aby to úplně vedlo k tomu, že třeba z internetu zmizí reklama, že už se jim nevyplatí tam poskytovat nějaké své produkty, protože vlastně jim tahle regulace, tohle nařízení tu existenci komerční ztíží natolik, že z toho kyberprostoru budou muset odejít. Takže je zapotřebí najít nějaký vyvážený kompromis. Doufám, že se to povede a my samozřejmě jako europoslanci, jsme po tlakem různých lobbistických a zájmových skupin, které za námi chodí a říkají, že tohle se jim nelíbí a támhleto se jim nelíbí. Já tomu na jednu stranu rozumím, pro ně je to předmět podnikání, takže logicky kopou sami za sebe. Ale zase oni musí chápat, že prostě tady musí být nějaký standard ochrany osobních údajů. Takže doufám, že kompromis, který bude pro obě strany přijatelný, jak pro toho spotřebitele, tak pro toho provozovatele, že se najde.
Václav MORAVEC, moderátor:
Probrali jsme sdílení informací v souvislosti s teroristickými útoky, hrozby v kyberprostoru, včetně regulace kyberprostoru jako takového a ochrany dat. A pak je tady ta zmíněná směrnice, kterou kritizoval pan ministr Chovanec, abychom na to nezapomněli, a Česká republika, která podá žalobu na tu směrnici, kdy jsme slyšeli názor českého ministra vnitra, který říká, že bohužel část těch opatření komise ve zhoršené bezpečnostní situaci jde proti té situaci, ve které...
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já se teda k názoru pana ministra připojuju, protože my jsme pro tu směrnici nehlasovali v Evropském parlamentu.
Václav MORAVEC, moderátor:
Je tedy dobře, že ve středu vláda rozhodne o podání žaloby?
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já bych do toho šel, ano.
Václav MORAVEC, moderátor:
A myslíte si, že má šanci Česká republika?
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
To nevíme, ale to není důvod do toho nejít. To bude otázkou toho rozhodnutí konečného. Ale dát najevo nespokojenost, dát najevo to, že se nám tahle úprava nelíbí a že ji považujeme za nefunkční, tak je podle mě v pořádku.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jaký je ten hlavní právní argument, pane ministře, který...
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Hlavní právní argument je ten, že vlastně v prvopočátku vzniku té směrnice je v důvodové zprávě, že to je hlavní nástroj boje proti terorismu. A my si myslíme, že Evropská komise tady zasahuje do práva, které je vyhrazené členskému státu. Ta žaloba se připravuje opravdu tři čtyři měsíce od té doby, kdy spatřil světlo světa ten vlastní nástroj, se kterým Evropa přišla.
Václav MORAVEC, moderátor:
Kolik spojenců jste vyjednal, to znamená, bude to žaloba České republiky, ke které se nikdo nepřipojí nebo...?
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Bude to žaloba České republiky. My o tom komunikujeme napříč, dejme tomu, státy V4. A toto bude žaloba za nás. To je naše žaloba za nás.
Václav MORAVEC, moderátor:
Kdo se k ní připojí?
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
K té žalobě jako takové? Netuším, kdo se k ní připojí.
Václav MORAVEC, moderátor:
Máte spojence pro...
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Pro žalobu vlastní nemá smysl...
Václav MORAVEC, moderátor:
Ne. Teď mi jde o to, protože Česká republika...
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Minimálně 2 parlamenty, tuším dánský a ještě jeden, přijaly nesouhlas s tou vlastní směrnicí v době projednávání. Měli jsme podporu některých států V4, Polska, Maďarska, Slovensko tehdy, protože bylo předsednickou zemí, tak se k té směrnici vyjadřovalo velmi opatrně, ale po diskusi se Slováky já jsem přesvědčen o tom, že jsme dnes na stejné lodi. My jsme v unikátní situaci a Evropa musí brát nebo musí vnímat tu rozdílnost těch zemí. My jsme, tady ty zbraně lidi nemohli mít za komunistů, vznikalo to nově. Češi jsou milovníci poloautomatických zbraní. My jsme prostě v jiné situaci než italští a než, dejme tomu, němečtí myslivci, byť to dopadá i na naše myslivce. To znamená, my nechceme nic nenormálního. Bohužel jsme nebyli schopni Evropu přesvědčit a dnes máme unikátní pozici. A jestli se připojí někdo nebo nepřipojí, jednáme, budeme rádi, když se připojí ale pokud ne, jdeme do toho sami.
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Já můžu jenom říct, že je to právo České republiky podat takovou žalobu, takže já to nemůžu asi víc komentovat. Každopádně ta směrnice ukazuje to, co říká pan ministr, že v některých věcech prostě jsou ta postavení členských států tak unikátní, že přijít s návrhem, u kterého si myslíme, že bude sedět všem, to prostě v některých případech není možné. Takže to narazilo u České republiky takovým způsobem, který i mě zaskočil, protože já jsem...
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy jste s tím nepočítala, se žalobou…
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Já jsem nedostala... S žalobou teď už ano, ale když to přišlo poprvé na stůl, tak jsem neměla žádné varování, že pro Českou republiku je zpřísnění zbraňové legislativy nepřijatelné nebo velmi složité k přijetí. Takže to, co se odehrálo potom, to byl boj České republiky, dá se říct v určité osamělosti, protože skutečně tady ta situace asi je unikátní a nezbývá než teď počkat na rozhodnutí soudu, protože jak jsem pochopila, vy napadáte kompetenci Evropy něco takového regulovat. Takže to je, si myslím, standardní věc.
Václav MORAVEC, moderátor:
A poslední věc, než se dostaneme ještě k těm kvótám a k migrační krizi.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Já se omlouvá, jednu větu mi dovolte. Prosím pěkně, my nemůžeme přece strkat hlavu do písku, když Evropa říká, že jeden z nástrojů boje proti terorismu je, že odzbrojíme vlastní občany. Když na území Evropy nebyl spáchán jeden jediný teroristický čin legálně drženou zbraní. Já nevím, co víc k tomu mám říkat?
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
To je asi ten hlavní argument...
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
To přeci pro Boha živého, a znovu říkám, my jsme proevropská strana a tato opatření, která Evropa dělá ve vztahu k českým občanům, prostě ty české občané od té Evropy vzdaluje. Je to strašná škoda. Takže já to vidím boj za zdravý rozum teda hlavně.
Václav MORAVEC, moderátor:
Theresa Mayová před zhruba hodinou v tom svém vystoupení po nočních teroristických útocích v Londýně mluvila o inspiraci těch jednotlivých fanatiků a teroristů, kteří kopírují ty modely útoku, my jsme je v tomto týdnu zaregistrovali. Je možné vyloučit, že to skutečně byl teroristický útok, kdy kdosi ve středních Čechách dal na koleje nebo porazil na koleje strom a napsal k tomu náboženský výkřik „Bůh je věčný“. Je to možné definitivně vyloučit, že šlo...?
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Vyloučit definitivně určitě nejde, protože to vyšetřování je v běhu a je potřeba zjistit pachatele a pokud zjistíme pachatele, tak zjistíme motivaci. To, co mě zaráží na tomto útoku, to, co oněm vím, byť tady je to živá věc, trestní věc a tady si vyhradila možnost komentovat policie čistě, tak z informací, které jsou dostupné ve veřejných zdrojích i z informací tedy, které v tom prvopočátku jsme zachytili, tak bohužel někdo o tom místě toho útoku přemýšlel. A já to vidím jako velmi zdvižený prst, že se v České republice najde někdo takový. A byl bych velice rád, aby ten člověk byl dopaden, aby se osvětlily ty jeho důvody a jestli to je blázen anebo proč to vlastně udělal, ale toto není klukovina. Toto, tak jak je to připravené, není klukovina, a musíme udělat maximum proto, aby se ten člověk našel, abychom veřejnosti řekli, co to vlastně je. Teroristický útok jako takový, ta pravděpodobnost je velmi nízká, ale nelze vyloučit.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ta inspirace souvisí podle vás i s destabilizací demokracie v evropských zemích, podíváme-li se na útoky ve Francii, které se odehrály před francouzskými prezidentskými volbami, ten poslední útok ve Spojeném království Velké Británie 5 dní před předčasnými volbami, má to souvislost, paní eurokomisařko?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Může to být plánovaná dlouhodobá strategie destabilizovat. Přesto si myslím, že u řady těch útoků prostě jde o lidi, kteří mají nějaký svůj osobní problém a kteří se chtějí stát z nuly tím hrdinou. My na to máme v angličtině ‚from zero to hero‘. A tohle vidíme v těch komunitách mezi mladými lidmi z muslimských komunit, že prostě tak jak jsou mladí lidé v Evropě frustrovaní z toho, že mají malou perspektivu, že nemají peníze, že nemají práci, prostě máme tady spoustu frustrovaných mladých lidí. Ale těmhle speciálně najednou nahraje, přijde do cesty ta vražedná ideologie, která prostě jim dá do ruky zbraň nebo je posadí do toho tiráku a vede je k tomu, že vraždí nevinné civilisty. A měkké cíle a to nejbarbarštější, co vůbec se může dít. Prostě ty lidi jdou a dělají to, protože je tam vždycky na začátku nějaká složitá osobní situace a potom tady ta rozbuška, kterou je tahle ideologie.
Václav MORAVEC, moderátor:
Cílem tedy není destabilizace Evropy podle vás?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Asi u některých těch útoků to může být řízená záležitost ze strany Islámského státu nebo některých dalších organizací. Ale já se obávám, že u těch osamělých vlků, že to prostě může být skutečně infikace přes internet. My máme statistiky, že zhruba 80, 85 % těch lidí skutečně se k tomu poprvé dostali na internetu. A pak máme případy, kdy ty lidi jaksi dostal do práce nějaký člověk ve vězení, který tam požívá tu autoritu a má skutečně velmi dobrou příležitost těm mladým lidem, kteří jsou kolem něj, vypláchnout mozky. Tohle jsou věci, proti kterým dneska ty západní státy postupují, jde to pomalu.
Václav MORAVEC, moderátor:
Teď narážíte například na Anise Amriho, který loni před Vánoci vjel kamionem v Berlíně mezi lidi a zabíjel. Á propos, jak daleko je ten váš projekt, kdy chcete vyhodnotit postupy členských zemí v boji proti radikalizaci ve vězení?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Já jsem investovala nebo uvolnila jsem peníze právě pro země, které mají zájem o to zlepšit vězeňskou službu a probační služby, tak aby byli schopni lépe odhalit, kdy ta radikalizace probíhá, u koho a jaké lidi izolovat a tak dále. A budeme to vyhodnocovat letos koncem roku, protože ty projekty dobíhají právě teď na podzim.
Václav MORAVEC, moderátor:
Budete mít tedy manuál, jak nejlépe přistupovat k té radikalizaci, respektive jak jí ve věznicích zamezit?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Ty manuály už existují. Já ho určitě nechystám ze strany komise. Tohle je skutečně na těch státních orgánech. Ale aby si nasdíleli dobré praxe a zkušenosti, to si myslím, že vůbec nezaškodí.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jane Zahradile, vedou i ty jednotlivé útoky podle vás k destabilizaci demokracie?
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já doufám a věřím, že demokracie v Evropě ještě destabilizována není a že se s tím dokáže vypořádat. Já to vidím asi následovně. Prostě v některých zemích se z určitých specifických historických důvodů vytvořily poměrně silné komunity, které jsou jaksi nekompatibilní s tou většinovou společností. Někde je to proto, že ta země má koloniální minulost, to je třeba Británie nebo Francie. Někde je to proto, že ta země si dovezla takzvané gastarbeitery, levnou pracovní sílu v 50., 60. letech. Oni tam zůstali. To je Německo, Belgie, Nizozemí například. A teď ve druhé nebo třetí generaci se vytvořila situace, kdy ta druhá nebo třetí generace nejenom že se nenaučila žít s tou většinovou společností, ale dokonce se staví proti ní. A většina těchto komunit, a to je zapotřebí si říct, přichází ze zemí, kde je dominantní ideologií, neříkám ani náboženství, ale dominantní ideologií islám. Já rozhodně neházím všechny muslimy do jednoho pytle. Předseda mojí europarlamentní frakce je britský muslim. Ale na druhou stranu nemá cenu tady být politicky korektní, je zapotřebí si říct, že v těchto komunitách je podhoubí radikálního islamismu, radikální islamismus je podhoubím pro terorismus, to, co jsme teď viděli v Británii, ve Francii, v Belgii a jinde. Česká republika naštěstí v téhle pozici není. My nejsme bývalá koloniální mocnost, my jsme sem nedováželi žádné gastarbeitery, takže bychom si tuhle, řekl bych, poziční výhodu měli uchovat, protože my těm Francouzům a Britům v tom nakládání s těmi komunitami příliš nepomůžeme. To musí zvládnout oni sami, protože sami nejlépe znají vnitřek své společnosti. To, o co bychom se měli starat my, je, abychom si tady podobné komunity nevytvořili, čímž se dostávám k tomu přerozdělování migrantů, k těm kvótám a k celé téhle problematice.
Václav MORAVEC, moderátor:
Uprchlické kvóty stále nejsou mrtvé. Naposledy 16. května Evropská komise pohrozila právními kroky těm zemím, které odmítají přijímat migranty v rámci programu přerozdělování podle kvót. Ta první fáze má být naplněna letos v září. Jak jsou na tom tedy jednotlivé státy. Podívejme se na mapu Evropy. Zpráva Evropské komise upozorňuje, že Maďarsko, Rakousko a Polsko dosud nepřijalo ani jednu osobu. Přitom Maďarsko má podle kvót přijmout zhruba 1 300 uprchlíků, Rakousko dvě tisícovky, necelé dvě tisícovky, Polsko dokonce přes 6 tisíc uprchlíků. Oproti tomu Německo a Francie relokovaly skoro 8 tisíc migrantů, Česká republika zatím přijala 12 uprchlíků z více než 2 500 a podle slov ministra vnitra Milana Chovance, který je aktuálním hostem dnešních Otázek, do voleb již žádné uprchlíka Česko nepřijme. Ke 12. květnu bylo přesunuto jen 18 418 osob. Zpráva Evropské komise uvádí, že v Řecku na relokaci čeká přibližně 12 400 lidí, v Itálii je registrováno dalších 2,5 tisíce lidí a předpokládá se, že do září přibude přibližně dalších 1 800 lidí. Pane ministře, měla by tedy komise přiznat, že ta první fáze přerozdělování se do září určitě nesplní, protože když se podíváme na ta data, která jsme viděli, vy za Českou republiku říkáte: už ani jeden migrant přijatý Českou republikou. Proč?
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Jestli dovolíte ještě jednu větu k tomu minulému tématu. Každá destabilizace, migrační krize, teroristické útoky oslabují demokracii a pokud nejsou řešeny rychle, razantně a aby ta veřejnost tomu rozuměla, tak veřejnost přestává věřit demokracii a hledá jiné systémy vlády. Takže to tak bezesporu je. My jsme jasně upozorňovali už v době migrační krize, že byli-li bychom stratégové Islámského státu, který je dneska pod silným vojenským tlakem, tak bychom využili tu migrační krizi a vysílali do té Evropy prostě lidi, kteří minimálně bojovali za ten Islámský stát. To se dělo. Podle fotek, které byly zachyceny v mobilech těch lidí, prostě ty věci, které Němci a Rakušané přiznávali s odstupem půl roku, roku, my jsme jim vždycky říkali a říkali jsme jim to s nějakou znalostí věci. Migrační kvóty prostě a jednoduše nefungují. I ty země, které přijaly v rámci kvót migranty, například Portugalsko, Lucembursko a další, tak ti lidé přišli a odešli. Oni chtějí...
Václav MORAVEC, moderátor:
Když se já podívám, mám tady já příklad Litvy, když jsem se díval na Litvu, tak Litva kvóty plní. To znamená, patří k těm zemím, které v rámci přerozdělování plánů Evropské komise plní, ale z těch splněných kvót víc než 70 % běženců, které země přijala na základě těch kvót, tak už opustili Litvu. To znamená, plní, ale migranti jsou pryč.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Jasně. Evropská komise po nás chce, abychom se zapojili do systému Kocourkov, ať se na mě zlobí nebo nezlobí. A řeknou nám tedy, Litva plní výborně, pohladíme je po hlavě. Ale přeci důvodem toho bylo, že ti lidé tam přijdou a zůstanou v té zemi. A my jim celou dobu říkáme, oni tam nikdy nezůstanou, protože tam být nechtějí. Evropa, která si zakládá a jedním pilířem Evropy je volný pohyb osob, tak ti lidé prostě budou tou Evropou proplouvat. Víte, co mě nejvíc děsilo v rámci migrační krize? Že zhruba necelých 30 % lidí, kteří prošli mezi Řeckem a dejme tomu Švédskem, tak jenom 30 % bylo někde zaregistrováno. Nám Evropou proteklo 70 % lidí, a byly to desítky a desítky tisíc, které nikdo nezastavil, nezaregistroval, nevíme, kdo to je. Když se podíváte, ti lidé avizovali, že je jim 15, 16 let, nakonec se zjistilo, že je jim 25, 30. Prostě to jsou věci, které musíme mít pod kontrolou. Proto nechceme přistupovat na tento model. Já dlouhodobě zastávám toto stanovisko. Vláda musí rozhodnout, jakou cestou se vydá, bude o tom rozhodovat v nejbližších možných dnech.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy navrhnete vládě tedy nějaké alternativní řešení.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Je to v důvěrném režimu ten materiál, v pondělí by měl být projednán. Já doufám, že potom bude tedy ten výsledek veřejný, aby se veřejnost mohla seznámit s tou... Ale já dlouhodobě zastávám tuto pozici.
Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, to znamená, že vy dáváte vládě alternativní verzi vůči kvótám.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Já dávám vládě stanovisko, které dneska existuje. Evropa po nás chce, plňte, my tam popisujeme v tom materiálu, jaký je stav. A já dlouhodobě to stanovisko, které tady říkám, zastávám. Kvóty nefungují, fungovat nemohou a nemohou fungovat, protože jsou na shnilých základech.
Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, tak vláda jenom řekne, že nenaplní ten závazek do září a nepřijme nikoho.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Vláda řekne to, co uzná za vhodné říct. Povede se tam debata. Já jsem zastáncem tohoto. Nic tím neprozrazuji, protože dlouhodobě, když se podíváte dva roky zpátky, říkám stále to samé. A je tam riziko sankce, že Evropa nás bude sankcionovat. Ale prosím zlobte se na mě nebo nezlobte, kdo rozhodne, kdo je ten arbitr, že 1 %, pokud splníte, tak jste splnil a pokud jste pod 1 %, tak neplníte. To je druhý příklad po směrnici o zbraních, kdy ta Evropa si zahrává prostě s míněním lidí v České republice ve vztahu k Evropské unii a je to strašná škoda. Ale strašná škoda.
Václav MORAVEC, moderátor:
Paní komisařko, naplní Evropa respektive Evropská komise ty výhrůžky členským státům anebo sami, když se podíváme na příběh Litvy, Portugalska a dalších zemí, které zmínil český ministr vnitra, tak se ukazuje, že to je Potěmkinovská vesnice, nebudu používat slovo Kocourkov ale sousloví Potěmkinovská vesnice, že Litva sice splní, ale 70 % těch migrantů jde dál. Takže Litva plní, ale přitom neodbřemeňuje náklady spojené právě s migrační krizí, což byl asi původní záměr Evropské komise, pokud to chápu správně.
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Vy se ptáte, jestli to Evropská komise naplní. Já neumím tady to říct za kolegu, který to má na starosti. Musíme si uvědomit, že tohle je řešení, které bylo odhlasováno Radou a kde prostě Česká republika a několik dalších zemí bylo přehlasováno. Myslím, že z toho nikdo neměl radost. Tak jako nikdo nemá radost z toho, že se projevuje, že ta kvóta je prostě nefunkční experiment, který i já jsem od začátku říkala, že fungovat nebude.
Václav MORAVEC, moderátor:
To znamená, jste si v Evropské komisi vědomi toho, že v září se to nenaplní?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Nebudu tady mluvit za kolegu, který má tuhle agendu na starosti. Já dlouhodobě říkám na to svůj názor a jsem s ním vlastně jediná.
Václav MORAVEC, moderátor:
V Evropské komisi.
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Protože já jsem taky trošku ve složité situaci v tom, že tím, co jsem vystudovala a tím, že vím, jak složitě se kultury sžívají a jaké máme problémy s integrací lidí z jiných kultur v naší monokulturní společnosti, tak prostě jsem viděla velká rizika v tom, že nejenom že Česká společnost nebude chtít pomáhat tímto způsobem. Já si myslím, že česká společnost je ochotná pomáhat lidem v nouzi jinými způsoby, a jsem za to ráda, ale možná, že by bylo dobré víc zdůrazňovat, jakým způsobem teda jiným než tou kvótou. A myslím si, že i pro ty uprchlíky samé, pokud oni jdou do Evropy s tím, že se chtějí připojit ke komunitě v Německu, ve Švédsku nebo v Rakousku, tak prostě pro ně ten transport, a omlouvám se za to slovo, ale mně to vždycky velmi vadilo, že to je takovýto experiment, ten transport do země, kde nejsou žádné možné kořeny, kterých se chytit, je problematické. A jsme zase u toho původního problému, že...
Václav MORAVEC, moderátor:
Zeptám se, je reálné, že Evropská komise uplatní ty hrozby těm státům, které ty kvóty nenaplňují a nenaplní do září?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Nehovořila jsem teď čerstvě se svým kolegou, který má tuhle věc na starost, takže neumím vám to teď říct. Každopádně v září má ta lhůta vypršet a vidíme, že to v reálu nefunguje, takže bych byla docela ráda, kdyby se to zohledňovalo.
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já myslím, že je zapotřebí si takzvaně na férovku říct, co to ty kvóty jsou. To je v podstatě nástroj, jak udělat ze střední a východní Evropy odkladiště přebytků uprchlíků, kteří přišli do německého sociálního systému nebo za německým eventuálně švédským sociálním systémem a ten už není schopen je utáhnout a neví, co s nimi, no tak potřebuje nějaký prostor, kam by je takzvaně vylifroval. To je jeden důvod, proč jsou principiálně nepřijatelné. Protože my tady skutečně nemůžeme sloužit jako odkladiště pro státy, které si svojí vlastní štědrou sociální politikou, a navíc nejsou ochotny ani schopny ji reformovat, způsobily tento problém nebo aspoň přispěly ke vzniku tohoto problému. Druhá věc...
Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, ale oni kvótami nic nevyřeší, protože to se ukazuje na příběhu Litvy a dalších států.
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Ano. Samozřejmě. Tak to je jeden důvod. Ale já mluvím o principiální nepřijatelnosti. Druhý důvod nebo druhý princip nebo druhý důvod principiální nepřijatelnosti těch kvót je, že přece stát jako organizace, taková nějaká organizační jednotka, tak má mít určitá práva a určité pravomoci a jedním ze základních atributů státu je, že si může rozhodnout, koho na své území pustí, koho tam nepustí, komu dá azyl, komu dá trvalý pobyt, komu dá občanství. Pokud to má rozhodnout někdo nad ním, třeba Evropská komise nebo někdo jiný, tak je to takový zásah do suverenity státu, že je to podle mě nepřijatelné. Česká republika měla protestovat daleko silněji. Já jsem tady až doposud s panem ministrem v podstatě souhlasil, tak teď poprvé vlastně musím silně zvednout hlas, když tady se podává žaloba kvůli zbraňové směrnici, já myslím, že do té žaloby jsme měli jít i v případě těch kvót. Tam jsem slyšel pana premiéra Sobotku...
Václav MORAVEC, moderátor:
A podpořit Slovensko.
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Ano. Podpořit Slovensko. Tam jsem slyšel pana premiéra Sobotku, že jako snad nechtěl provokovat nebo že by to zhoršilo naše vztahy s Německem nebo něco podobného. Já myslím, že občas je zapotřebí se nebát jít do konfrontace. Jak je vidět, tak u té zbraňové směrnice se nebojíme, nebo teda aspoň pan ministr se nebojí, u těch kvót se někdo lekl a podle mě to byla chyba. To, že jsme je prohráli, že tam pan Prouza jel, prostě už předem věděl, že je prohraje, tak to už je jiná věc. Pan Prouza naštěstí už teda je pryč z Úřadu vlády. Takže to teď nechme být. Ale podle mě ta vláda měla do toho jít daleko razantněji. Protože opravdu je to nepřijatelný zásah do suverenity státu a dělají z nás odkladiště, jakoby řeší tím problém svého příliš štědrého sociálního systému.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Když jsem se vrátil z jednání, kde jsme byli přehlasováni, tak kolega Prouza tehdy avizoval, že znal stanovisko Polska dopředu. Já to tak nevidím. Poláci do poslední chvíle volali do Varšavy a na poslední chvíli to Polsko hlasovalo způsobem, jakým hlasovalo. Ono by to nic nezměnilo, ani kdyby bylo s námi. To je jedna věc. Druhá věc, Česká republika striktně dodržovala evropské právo. Po celou dobu migrační krize. My jsme přes své území nenechali koridorově procházet migranty jako okolní státy. A víte proč? Protože evropské právo se má dodržovat. A zadruhé, kdybychom to udělali, tak oni přijdou do toho Německa a v těch papírech na věčné časy bude, že přišli přes české území. A Německá spolková republika se kdykoliv může rozhodnout ve lhůtě dvou tří let zpátky, že je prostě do té České republiky vrátí. Proto jsme striktně dodržovali evropské právo, abychom tohoto se nedočkali, protože samozřejmě Německo se může za rok rozhodnout, že vrátí lidi do Maďarska, že je vrátí do Rakouska, že je vrátí kamkoliv jinak.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, vy jste tady zmínil...
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
My jsme byli velmi tvrdí a čelili jsme velmi tvrdé kritice Evropy ve vztahu k našemu jednání. Já jsem se vrátil z toho přehlasování a byl jsem...
Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, podíváme-li se na, ať neodběhneme od té klíčové obžaloby, kterou jste řekl vůči Evropské komisi a vůči Evropě, že na další migrační vlnu, podíváme-li se na statistiku, ta největší se odehrála v roce 2015, kdy to byl rok nejtěžší pro Evropu, přes milion běženců přišlo do Evropy. Podle vás tedy není Evropa po této zkušenosti připravena tomu čelit, pokud by se taková zkušenost opakovala.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Já nevím, v čem by ta připravenost byla vyšší. Přijali jsme některá legislativní opatření, rozběhlo se několik málo hotspotů v Řecku a v Itálii, na migrační vlnu tohoto rozsahu prostě vybaveni nejsme. My opravdu potřebujeme společné policejní, námořní i vojenské síly, které v případě problému Řecka, Itálie nebo Polska nebo Maďarska, že budeme schopni tam velice rychle vydistribuovat ty policisty. Bez toho to prostě není možné.
Václav MORAVEC, moderátor:
Poslední otázka na Věru Jourovou, jak je to možné, že Evropa není připravena po migrační vlně v roce 2015 na takovou další vlnu?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Já nesouhlasím s tím, že Evropa není připravená, protože funguje, jakkoli je problematický, turecký deal nebo dohoda s Tureckem.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Řekové vrací lidi do Turecka, paní komisařko?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Máme tam nesmírně zásadní snížení počtu lidí, kteří se tudy dostávají do Evropy. Zintenzivnili jsme velmi aktivity...
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Já se omlouvám. Budeme spoléhat na blahosklonnost Turků, dokdy to budou držet tedy. To je ta připravenost?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Pane ministře, vy sám víte, jak to je. Tak geografické postavení Turecka prostě je pro nás strategické a mají tam dneska 2 miliony lidí, kteří, pokud by je pustili, tak je máme v Evropě. A v Jordánsku milion a půl.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Takže budeme prosit Erdogana, aby to nějak vyřešil.
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Musíme se s ním dohodnout, tak jak jsme to udělali a přineslo to zlepšení. A není to pravda, že jsme neposílili ty pohraniční kapacity. A byly to členské státy, které když Evropská komise, myslím, v listopadu 2015 přišla s vytvořením té společné stráže, které nás s tím poslaly pryč, že to není kompetence Evropy...
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Můžu k tomu ještě něco říct?
Václav MORAVEC, moderátor:
Ne. Protože se loučíme s diváky jedničky. Přepněte si na zpravodajskou čtyřiadvacítku, Otázky tam pokračují s Věrou Jourovou a Janem Zahradilem. Děkuji ministru vnitra Milanu Chovancovi. Otázky za pár okamžiků po stručných zprávách. A také diskuse ekonomů a to Ilony Švihlíkové, Tomáše Prouzy a Aleše Michla, nejen o stavu české ekonomiky.
Václav MORAVEC, moderátor:
Nejenom o tom bude řeč v následujících 55 minutách s nadhledem a v souvislostech. Ještě jednou vám všem hezké tady v hlavním městě České republiky zamračené nedělní odpoledne, vám diváků zpravodajské 24, kteří se díváte na druhou hodinu dnešních Otázek. Zbytečná debata v Bruselu. Tak ohodnotil slovenský deník SME čtvrteční diskusi europoslanců o stavu médií a svobodě médií v České republice. Podle eurokomisařky Cecilie Malmströmové má Evropská komise jen omezené pravomoci ohledně svobody a plurality médií. Přehlížet ale Evropská komise nic nehodlá.
Cecilia Malströmová, eurokomisařka pro obchod /1. 6. 2017/:
Znamená to, že Evropská komise může v této oblasti zasáhnout pouze, pokud je v sázce legislativa EU. Nezdá se, že by tento případ nastal v situaci, o které tu dnes diskutujeme.
Carlos COELHO, portugalský europoslanec /1. 6. 2017/:
Když je ohrožená svoboda tisku, je naším úkolem ji chránit. Ať je to Babiš v Česku, Erdogan, Maduro, Putin, nebo dezinformace.
Václav MORAVEC, moderátor:
Čeští europoslanci ale tvrdí, že špinavé prádlo se má prát doma a že Česká republika nemá s médii systémový problém, ale jde o konkrétní selhání jednoho politika, konkrétně Andreje Babiše. Vicepremiéra, někdejšího vicepremiéra a ministra financí. Hosty Otázek zůstávají eurokomisařka Věra Jourová a europoslanec za Občanskou demokratickou stranu Jan Zahradil. Ještě jednou vítejte ve druhé hodině Otázek na zpravodajské 24. Co máte na mysli tím vypráním špinavého prádla v České republice? Předpokládám, že nejde jenom o říjnové volby?
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Jde i o ně, samozřejmě. Jde o to, do jaké míry českému voliči vůbec vadí, že pan Babiš zasáhl do mediální sféry takovým způsobem, jakým zasáhl a že jako aktivní politik ovlivňoval média, která má ve svém vlastnictví. Což se prokázalo, to se prostě v tuhle chvíli ví. To je samozřejmě podle mě nepřijatelné. Jestli to vadí českým voličům, to se uvidí v říjnu. A druhá věc je, to už samozřejmě narážíme na to, co přijal český parlament, Poslanecká sněmovna, která vlastně zakázala aktivním politikům vlastnictví médií, tudíž tam vytvořila nějaký ten svěřenecký fond, do kterého je nutno to vlastnictví převést. Takže nějaké opatření proti zneužívání tady je. Ale já jsem tam v tom svém vystoupení v Evropském parlamentu řekl, že v tom nám nepomůže ani Evropská komise, ani Evropský parlament, že to je věc národní úpravy a že si to musíme vyřešit sami. A stejně tak jsem řekl, a na tom trvám, bez ohledu na pana Babiše, a já reprezentuji stranu, která je v opozici vůči jeho vládě, tak bez ohledu na pana Babiše, vůči němuž já můžu mít tisíc výhrad, tak ale na druhou stranu já tvrdím, že svoboda a pluralita médií v České republice je stále zajištěná, že tady máme soukromá média, máme tady veřejnoprávní média, máme tady různé nezávislé servery, které vlastně žijí z reklamy, máme mediální legislativu. Novináře tady nikdo nepronásleduje, nezavírá, každý si může psát, tisknout, povídat, co chce. Takže je tu mediální svoboda, je tu mediální pluralita a nemá podle mě vlastně význam, nebo není tady žádný silný důvod k tomu, aby to řešil Evropský parlament.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vyjdeme-li ale z předvolebních preferencí, což je ten jediný indikátor, než občané České republiky půjdou v říjnu k volebním urnám, tak se ukazuje, že lidem ty věci, které se týkají komunikace někdejšího vicepremiéra, ministra financí s novináři jím vlastněného deníku nevadí. Tady je aktuální volební model, který Otázky přinášejí právě teď. Jde o data z května. Na prvním místě se tradičně umístilo hnutí ANO. S volebními preferencemi, jak se zdá, vládní krize, i ono možné ovlivňování médií neovlivnilo právě volební preference hnutí ANO. A aktuálně hnutí ANO dosahuje zisku 31,5 %. Stejný výsledek jako při předchozím měření mají občanští demokraté. Zůstávají na 11,5 %. Na třetím místě jsou ze ziskem 10,5 % komunisté, ale sociální demokraté výrazně propadli. A to z 10 % až na 4. příčku, následuje TOP 09 s 9 % a KDU-ČSL má aktuálně 2,5 %. Do sněmovny by se ještě dostala SPD se 6 %, těsně pod 5% hranicí se aktuálně pohybují Piráti, STAN a zelené by teď volila 2 % dotázaných. Jen dodám, že po odsouhlasení společné koalice lidovců a STANu se v nové vlně Trendů Česka 2017 bude objevovat tato, toto koaliční uskupení zatím v tom květnovém šetření sociologové z Kantar TNS drželi rozdělené lidovce se STAN. To sociologické šetření se uskutečnilo mezi 9. a 29. květnem. Do volebního modelu postoupilo 813 respondentů, kteří deklarují účast u voleb. Z těch 1200, kteří jsou součástí toho vzorku. Statistická chyba se pohybuje od zhruba 1 až do 3 %, plus minus. Zdá se, že vládní krize na volební preference nejsilnějšího hnutí ANO nic nezměnila, jak jsem naznačoval, ale podle Pavla Ranochy, spoluautora Trendů Česka 2017 je to jen zdánlivé. Tady jsou jeho slova.
Pavel RANOCHA, spoluautor průzkumu Trendy Česka pro ČT; analytik Kantar TNS:
Když se podíváme na preference hnutí ANO, ty se na první pohled nezměnily, ale při bližším zkoumání zjistíme, že podobný počet lidí, kteří by tedy dřív volili ČSSD a nyní ANO se přesunul naopak od ANO k pravicovým stranám, k ODS a k TOP 09. Čili u ANO nám dochází ke změně struktury voličské báze, a ta se posouvá o něco více doleva. ČSSD ztratila oproti minulému měření další 2 % body voličských preferencí. Propadla nám až na 4. pozici pomyslného žebříčku. Mezi těmi odchozími voliči, dnes už tedy bývalými voliči ČSSD, jsou dvě velké skupiny. Jedna z nich deklaruje, že už vůbec nepůjde volit a ta druhá říká, že pravděpodobně bude volit hnutí ANO.
Václav MORAVEC, moderátor:
Dodává v rozhovoru pro dnešní Otázky spoluautor výzkumu Trendy Česka 2017 Pavel Ranocha. Vy jste zakládala hnutí ANO, paní komisařko, počítala jste s tím, že se hnutí ANO stane levicovou stranou a bude ubírat sociálním demokratům a komunistům, když se podíváte na ty aktuální preference?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Takhle jsem tu otázku nečekala. Já jsem hned chtěla říct, že nesmím ani naznačovat, protože já se jako eurokomisařka nesmím zaplétat do domácí kampaně. No, počítala? My jsme měli, pokud se dobře pamatuju, program na středu, to znamená, bylo tam takové to: pojďme otevřít šance pro ty schopné, pro ty silné a zároveň se postarejme o ty slabší. Takže jako ono to tak nebylo vyhraněné, že by to byla vyloženě pravicová záležitost. A myslím si, že ani pro mě...
Václav MORAVEC, moderátor:
A teď berete komunistům...
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Ani mně by to moc nevyhovovalo, upřímně řečeno.
Václav MORAVEC, moderátor:
A teď jste výrazně levicová strana, nebo hnutí, které jste zakládala.
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
No nevím, co se tady děje. Musím si teď přečíst programové návrhy...
Václav MORAVEC, moderátor:
Musíte zavolat Andreji Babišovi. Podíváme-li se na tu rozpravu, protože zjevně voličům ten skandál kolem možného ovlivňování médií, který probíral v týdnu Evropský parlament, nevadí. Nakolik to ale posouvá Českou republiku a i možný výsledek voleb s jedním výrazným hnutím založeným na výrazné osobnosti, nakolik to posouvá Českou republiku mezi Maďarsko a Polsko? Tedy Orbán, Babiš, Kaczynski?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
To je to, čeho jsem se bála, když jsem zjistila, že ta debata proběhne, že nás to tam opticky posune, z hlediska image České republiky, že nás to poškodí. Myslím, že to tam taky zaznívalo a...
Václav MORAVEC, moderátor:
Myslíte, když se podíváte na vaši komunikaci s kolegy v Evropské komisi, že už jsme ve stejném pytli s Maďarskem a s Polskem?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Tahle jedna debata určitě tuhle věc nevyrobila. Myslím si, že by to muselo být nějaké dlouhodobé pochybování o demokracii a svobodě slova v České republice. Tohle to byla jednorázová a doufám, že poslední věc tohoto rázu, protože já se velmi zabývám problémem Polska a Maďarska, to znamená toho vývoje v těchto zemích, kde se zdá, že se vlády zabetonovaly a že tam máme skutečně co dočinění s problémy s právním státem. Tohle to vůbec není situace v České republice a já fakt doufám, že nás tahle jedna záležitost nepoškodí.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ono otázkou je, co bude po volbách. Podle těch nejnovějších sociologických výzkumů Trendy Česka 2017 se ukazuje, že ta krize se podepsala na důvěře ve vládu. Důvěra v kabinet výrazně propadla. O kolik? Tady jsou opět slova Pavla Ranochy.
Pavel RANOCHA, spoluautor průzkumu Trendy Česka pro ČT; analytik Kantar TNS:
Velmi výrazně nám poklesl podíl občanů důvěřujících vládě, a to z dubnových 36 na nynějších 26 %. Ještě větší propad jsme zaznamenali u občanů, kteří kladně hodnotí celkovou politickou situaci a to z 29 % na pouhých 14 % a k tomu poklesu došlo v podstatě napříč všemi sociodemografickými skupinami. Takže to vypadá, že ta znechucenost politikou ve společnosti už je opravdu značná.
Václav MORAVEC, moderátor:
Tedy o 10 % během jednoho jediného měsíce pokles důvěry ve vládu. Hrozí tady podle vás ten polský či maďarský scénář po volbách, Jane Zahradile, když se podíváte na aktuální rozložení těch předvolebních sil?
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já teď přesně nevím, co myslíte polským nebo maďarským scénářem. Já teda...
Václav MORAVEC, moderátor:
Silná jedna politická strana, která může získat poměrně výrazné zastoupení kvůli...
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Ale tak je to možné. V každém případě máme poměrný systém, takže nikdo nebude mít nadpoloviční většinu. Čili nepochybně...
Václav MORAVEC, moderátor:
Kde berete ten optimismus?
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Myslím, že ještě se to nikdy nestalo v historii České republiky a i když se podívám na preference hnutí ANO, které se pohybují někde kolem 30 %, tak když si to rychle přepočítám v hlavě, tak by to určitě na nadpoloviční většinu mandátů ve sněmovně nevyšlo. Takže...
Václav MORAVEC, moderátor:
Mohou se přiblížit, když se podíváte na možný propad a uvidíme, co bude v dalším sociologickém šetření, pokud by propadly hlasy té společné koalice lidovců a STAN, tak podle D'Hondtovy metody, kde se přepočítávají mandáty....
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Rozumím tomu, ale nemyslím si, že je to pravděpodobné. Já jsem přesvědčen, že tady bude více stran, že se bude muset složit nějaká koalice, která bude minimálně dvoučlenná nebo trojčlenná. Jaká to bude koalice, samozřejmě uvidíme podle toho, jak ty volby dopadnou. A já bych se tím Maďarskem a Polskem zase až tak nestrašil. Já tady s paní komisařkou opravdu v tomhle nesouhlasím. My jsme vnímáni v řadě těch bruselských institucí a i některými členskými státy jako střední Evropa, jako jeden celek, trošku jako ti, co takzvaně zlobí, že nechceme kvóty, nechceme euro. Já si myslím, že je to naše právo, k těm kvótám už jsem se tady vyjádřil. Které považuju opravdu za systémovou chybu a je to správně, že jsme se proti nim postavili. Jestliže nechceme přijmout euro, je to také naše právo, protože podmínky pro přijetí eura se za posledních 10, 15 let výrazně změnily oproti stavu, kdy jsme vstupovali do Evropské unie. Jestli se na nás někdo v Bruselu kvůli tomu křivě dívá, tak samozřejmě sice může, ale to neznamená, že bychom si neměli stát za svým. A já jsem si všiml...
Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, ale kdybych vám namítl, že nikdo se na Českou republiku v Bruselu křivě nedívá, ale problém je to České republiky. Bude-li se Evropa výrazně reformovat po francouzských a německých volbách, dvourychlostní svým způsobem už je, protože tady je eurozóna, je tady Schengen a podobě, tak podle vás je v našem národním zájmu, aby Česká republika zůstala stranou?
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já se vůbec nebojím dvourychlostní, nebo vícerychlostní Evropy. Dokonce si myslím, že je v našem zájmu, abychom nesměřovali do toho tvrdého německo-francouzského jádra, mimo jiné z těchto důvodů je tedy, to je ve hře otázka eura, euro dneska představuje podle mě dluhovou unii a já se nedomnívám, že Česká republika by měla platit přes členství v eurozóně cizí dluhy. Pak je tady otázka té migrační krize a z ní vyplývající společné azylové a migrační politiky. Jestliže budeme v tvrdém jádru, tak jsem stoprocentně přesvědčen, že budeme ty kvóty muset přijmout, že budeme muset kývnout na nějakou společnou azylovou a migrační politiku, s tím také nemohu souhlasit. A třetí poslední důvod, proč si myslím, že máme stát stranou, je ta velice populární teď taková ta prostě chiméra té euroarmády, což považuju za konkurenční projekt k Severoatlantické alianci, a tu já tedy považuji za hlavního bezpečnostního garanta naší bezpečnosti a vůbec té atlantické vazby, kterou bychom měli urovnat. Takže z těchto tří důvodů já si myslím, že bychom neměli být v tvrdém jádru. Jestli pan Macron s paní Merkelovou chtějí sjednocovat daně, sociální systémy, zdravotní systémy, ať to klidně dělají, my jim to nebudeme zakazovat, ale ať nás nenutí, ať to děláme s nimi.
Václav MORAVEC, moderátor:
To znamená, že když oni tvrdí: budeme muset Evropu zreformovat, budeme chtít silnou Evropu. Ti, kteří se k nám nepřidají, budou na okraji, tak nemáme chtít silnou Evropu v podání...
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já si nemyslím, že budeme na okraji...
Václav MORAVEC, moderátor:
Tandemu Macron, Macron-Merkelová?
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
My neodcházíme z Evropské unie, nikdo to neplánuje. Rozhodně moje strana to neprosazuje. Ale nemyslím si, že máme být úplně u všeho a nemyslím si, že máme být u těch společných politik, které jsou pro nás nevýhodné. A pan Macron a paní Merkelová podle mě táhnou Evropu nebo potáhnou Evropu někam, z toho, co já vím o jejich plánech, kde to pro nás výhodné nebude a myslím, že u toho bychom být neměli.
Václav MORAVEC, moderátor:
Věra Jourová?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Takže nejdřív se ohradím vůči euroarmádě. Vy jste to sám říkal, že to je chiméra. To je chiméra, takže pojďme si to jasně říct, že tady nikdo nechce konkurovat NATU, že když se bavíme o obraně, tak se bavíme o nějakých případných zakázkách, vojenských technologií a o společném výzkumu a o nějakém vojenském fondu. Takže tohle bych chtěla, aby jasně zaznělo. Kam by měla Česká republika patřit? Tohle bude závažná otázka, která bude vyžadovat velkou dávku politické prozíravosti ze strany české reprezentace, ale i možná odvahy a to odvahy být u toho, když se bude rozhodovat co rychleji a co pomaleji. Protože to, co tady slyším v Česku, je takové to mnohdy počkáme a uvidíme, jak si to pan Macron s paní Merkelovou tam prostě domluví a pak se rozhodneme, jestli chceme být uvnitř nebo vně. Já se domnívám, že Češi jsou dost silný stát na to, aby byli u toho, aby byli součástí toho klubu, který rozhodne tohle rychleji a tohle pomaleji a pak, aby se rozhodli, protože samozřejmě tohle rozhodování, to není žádná romantická záležitost. To je tvrdý pragmatismus posuzování dlouhodobých pro a proti. A tady bych opravdu byla ráda, aby si Češi rozjednali, kde chtějí být už před volbami a aby už v prosinci, kdy bude summit, který se bude už víc bavit o těch několika verzích dalšího vývoje Evropy, aby tam Češi přijeli s jasným stanoviskem podle mého...
Václav MORAVEC, moderátor:
Ono to trochu bude záležet i na vašem někdejším stranickém šéfovi, tedy Andreji Babišovi. Když se podíváme na to, že a poslední data z toho bleskového sociologického šetření Trendy Česka 2017, která máme k dispozici, se týkají chování dvou aktérů té události označované za vládní krizi, tedy Miloše Zemana a Andreje Babiše a podle těch sociologických dat, která má Česká televize k dispozici, se ukazuje, že se přibližuje voličský elektorát Andreje Babiše jako muže, který může mít a může být budoucím českým premiérem a Miloše Zemana jako současného českého prezidenta. Tady je opět odpověď Pavla Ranochy.
Pavel RANOCHA, spoluautor průzkumu Trendy Česka pro ČT; analytik Kantar TNS:
Poměrně podobně z něj vycházejí Andrej Babiš a Miloš Zeman, jejichž počínání kladně hodnotí shodně 43 % dotázaných a záporně 52 % dotázaných. A nejen, že tyto dva politiky pozitivně hodnotí stejné množství lidí, ale z velké části jsou to titíž lidé, což tedy znamená, že pokud někdo hodnotí kladně Andreje Babiše, tak je velká pravděpodobnost, že bude také kladně hodnotit Miloše Zemana a obráceně.
Václav MORAVEC, moderátor:
Máte vy už s Andrejem Babišem, protože jste komisařkou, kterou vyslala Česká republika, máte vydiskutováno i uvnitř hnutí ANO, kde bude Česká republika na tom prosincovém summitu, pokud by Andrej Babiš byl premiérem? Protože Andrej Babiš v některých momentech mluví podobně jak Jan Zahradil: ne do eurozóny, ne bližší integrace v některých věcech?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
O tom, kam by měla Česká republika spadat, respektive rychleji nebo pomaleji, o tom jsme se nebavili. Já samozřejmě sleduji, když mám chvilku, i vyjádření českých politiků, včetně pana Babiše a četla jsem ten rozhovor, kde on vlastně teď shrnul svůj postoj k Evropě. Já jsem...
Václav MORAVEC, moderátor:
Souzníte s tím?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Ne zcela. Já samozřejmě musím říct, že rozhodnutí, kdy vstoupit k euru, je otázka skutečně toho pragmatického posouzení těch výhod a těch rizik. A my jsme teď vlastně zveřejnili nějaká nová pravidla nebo návrh nové cesty pro eurozónu, kde bych byla ráda, kdyby si to čeští politici, včetně pana Babiše, znovu prošli a zvážili skutečně, co bude pro Českou republiku nejlepší. Ale jinak ten pragmatický postoj pana Babiše k Evropě, já ho znám dlouhodobě, on tam vidí šanci držet krok v prosperitě a v ekonomické úspěšnosti České republiky, což je samozřejmě velký přínos Evropské unie pro Česko. Já jsem tam vždycky viděla...
Václav MORAVEC, moderátor:
I bez eura?
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Možná i bez eura, ale já jsem tam vždycky viděla ještě další věci, takové ty měkké, kterým pan Babiš někdy moc neholdoval a on se taky tím nikdy netajil, ale to byla vždycky moje role říkat: pozor, jsou tam i hodnoty typu demokracie, rovnost před zákonem a tak dále...
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy říkáte měkké věci, to pro část lidí demokracie může být velmi tvrdá věc, když od Andreje...
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já jsem rád, že jsme svědky toho, jak probíhaly vnitřní diskuse v hnutí ANO...
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Samozřejmě, že probíhaly. Pro, takhle, pro ekonomické pragmaticky, kteří propočítávají výhodnost či nevýhodnost některých věcí, tyhle ty věci můžou být soft, ale my samozřejmě víme, jak jsou důležité a já jsem i nějak komentovala nějaké zárodky programu ANO, teď do voleb, ale poslední verzi jsem neviděla.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jane Zahradile, vy se vlastně s Andrejem Babišem shodujete. Tak na to, že...
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
V tom názoru na euro určitě. Já se s panem Babišem neshodnu v tisíci věcech, ale v tom, že bychom neměli přijímat euro, ano. Respektive bych řekl, že Andrej Babiš tady tak trochu vykradl náš volební program, možná si přečetl průzkumy veřejného mínění, zjistil, že 70 % české veřejnosti je proti euru, takže to hned začal říkat. Ale v každém případě je pravda, že, a to asi má paní Jourová pravdu, že česká politika se bude lámat ve velmi blízké budoucnosti na tom postoji k tomu tvrdému jádru. Já to tady vidím celkem jednoznačně. Pan Kalousek chce euro, pan Bělobrádek chce euro, pan Sobotka, i když teda nevím, za jakou část sociální demokracie mluví, tak chce taky euro. Takže...
Václav MORAVEC, moderátor:
No za tu 10%.
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
To ještě nevíme. Já myslím, že ani za tu ne. Takže ti stojí jakoby na jedné straně v té otázce eura. Znovu říkám, jedině v tom já můžu s panem Babišem souhlasit. V jeho metodách a ovlivňování médií a v jeho vztahu k demokracii, jak jsme tady právě slyšeli, jak se to probíralo uvnitř ANO, tak v tom bych se s ním určitě neshodl. A uvidíme, jak nám to ty volby namíchají. Já na vás...
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Jestli můžu, já se musím ohradit...
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já na vás neřeknu, že jste to tady, že jste to tady...
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Já se musím ohradit. Já jsem mluvila o tom, že pan Babiš se na Evropu dívá tím pohledem ekonomického pragmatika a že tyhle ty další věci, které ekonomika přináší, to byly věci, které jsme vždycky zmiňovali, nebo ostatní, protože to všechno dohromady dává celý ten obraz...
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Dobře, já myslím, že pan Babiš to poslouchá, že jste to teď vysvětlila, že jako jste to tak nemyslela. Já to na vás neřeknu, že jste, v komisi to na vás taky neřeknu, že jste tady hodnotila českou politickou scénu, abyste měla...
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
To byste se díval, jak...
Václav MORAVEC, moderátor:
Tak a my...
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Nepříjemnostem...
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Jaksi probíhá monitoring...
Václav MORAVEC, moderátor:
Přejdeme k té ekonomické části. Já děkuji Janu Zahradilovi a Věře Jourové, že byli hosty dnešních Otázek. Děkuji za vaši diskusi a těším se na další.
Věra JOUROVÁ, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví /ANO/:
Děkuji vám. Na shledanou.
Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Taky děkujeme.
předseda ACRE
europoslanec
expert pro zahraničí
