29. září 2015

Zastupitelka Marie Pojerová k problematice používání roundupu na komunikacích a vydlážděných prostranstvích v Praze 6

Bývalo zvykem, že radnice pečuje o chodníky, přestože nejsou jejím majetkem. Praha 6 byla i proto pěkná a upravená. I díky prostředku roundup (RP) na likvidaci nežádoucího plevele. Pak radní pro životní prostředí Antonín Nechvátal oznámil, že WHO označila RP jako karcinogen a úřad jej přestal používat.

Zastyděla jsem se, protože na odolné lopuchy na zahradě používám tento přípravek i já. Potom jsem ale začala pátrat, hovořila jsem o této problematice se známými, lidmi z VŠCHT i z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a ukázalo se, že, jak už to bývá, není nic černobílé.

Označení nebezpečnosti látky světovou zdravotnickou organizací není zdaleka směrodatné. Tato organizace nemá vlastní výzkumná pracoviště a využívá informace různých agentur, např. IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny), která se o možnosti karcinogenních účinků zmiňuje. Ale existují i jiné organizace, např. americká vládní agentura FDA (úřad pro kontrolu potravin a léčiv), která považuje herbicidy za nadále bezpečné.

Problém je ale složitější. Každá látka může být jedem, záleží na použitém množství. I některé vitamíny ve velkých dávkách mohou mít karcinogenní účinky (např. vitamín A a β karoten). Jde tedy spíše o to, aby se při používání nejrůznějších látek používal i rozum a dodržovalo se dávkování, jak to ukládají zákony.  Vždyť stále platí zákon 326/2004 o rostlinolékařské péči, který je v souladu se zákony EU. Přestaly se tam snad používat přípravky, které obsahují glyfosáty?

Roundup se u nás nadále používá v zemědělství, v komunální sféře i v soukromí. Má tedy opodstatnění nepoužívat ho na komunikacích v Praze 6?

Docent Jan Mikulka, CSc., vedoucí týmu Plevelné rostliny a vegetace agroekosystémů ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze si myslí, že riziko používání RP je minimální, podobně je tomu u jiných látek, a je pro jejich správné používání ve smyslu dávkování.

U otázky tažení proti RP se můžeme ptát, komu ve skutečnosti slouží? Není za tím sám výrobce, který už možná vyvinul novou účinnou látku? Jako v případě kampaně samotného výrobce proti „karcinogennímu“ DDT, které bylo nahrazeno organofosfáty, které byly nakonec škodlivé více?

Nebuďme „papežštější než papež“ a udržujme naše chodníky, naše investice, v dobrém stavu. Sečení ve spárách problém neřeší, kořínky nakonec dlažbu vytlačí. Zamysleme se nad kontrolou dodržování používání herbicidů, ale třeba i hnojiv a používejme je se zdravým rozumem.

Ing. Marie Pojerová

členka místní rady
zastupitelka