30. června 2015

Člověk si zvykne i na šibenici. Na co se ale u nás zvyknout nedá

Jak se říká, člověk si zvykne i na šibenici. V české společnosti a politice je ale i tolik absurdních a nepochopitelných věci, že si na ně zvyknout nelze. Přitom přetrvávají celá desetiletí. Potvrdilo se to i v posledních dnech a týdnech.

 
Jak si lze například zvyknout na vyhýbání se zodpovědnosti? Prezident Miloš Zeman a jeho kancléř Vratislav Mynář již téměř dva a půl roku tvrdí veřejnosti, že kauza s chybějící bezpečností prověrkou kancléře se brzy vyřeší. Že už je to na cestě. Že už se dočkáme výsledku. Čekáme. Ale vlastně na co čekáme?
 
Jak si lze zvyknout na to, že hlava státu v Poslanecké sněmovně poučuje vládu i zákonodárce a tvrdí, že majetková přiznání mají být ještě tvrdší, než je navrhováno. A o pár dní později jeho Mynář předhodil veřejnosti jakési čestné přiznání, které se má tvářit jako majetkové přiznání. Ovšem je pouze za dobu devíti a půl měsíců roku 2013. Tedy žádným přiznáním není. Směšné a urážlivé současně. Na to si máme zvykat?
 
Jak si lze zvyknout na to, že jeden z nejvyšších představitelů státu je v jednoznačném střetu zájmů a pořád mu to prochází? Ať říká Andrej Babiš cokoli, je jasné, že je jako ministr financí ve střetu zájmů. Některé jeho firmy obchodují přímo se státem a dostávají dotace. A neděje se s tím vůbec nic. Dokonce mnoha lidem to ani nevadí. Na to si máme zvykat?
 
Jak si lze zvyknout na to, že něco se jakoby řeší, ale výsledek nikde? Příklad: Důchodový účet země byl loni v minusu 43,4 miliardy korun. Rok předtím zde najdeme mínus 49,7 miliard a v roce 2012 minus 49,4 miliard. Jak může podobný systém skončit? Tím, že v budoucnosti budou penze jen nižší a nižší? Mezitím byl zrušený druhý pilíř důchodové reformy a důchody se reformují (většinou jen verbálně) již dvacet let. Konec v nedohlednu.
 
Jak si lze zvyknout na to, že stát po desítky let není schopen dokončit ani základní infrastrukturu? Pamatujete na 15 let projednávání toho, kudy povede a jak bude vypadat obchvat Plzně (bydlím tam, něco o tom vím)? Dálnice D5 přitom byla zahájena stavbou mostu v Berouně v roce 1976. A dokončena v říjnu 2006. Teď premiér Sobotka oznámí, že brzy už bude dokončena dálnice D8 vedoucí k saským hranicím. Ano, i zde se čeká desítky let. Zatímco v cizině se budují vysokorychlostní železniční tratě, u nás se průměrné stáří lokomotiv a vagónů počítá na desítky let.
 
Jak si zvyknout na to, že stát něco slíbí městům a obcím a pak to nedodrží? Za prvních šest měsíců roku nedorazilo do obcí přes rozpočtové určení daní téměř 20 procent dohodnutých finančních prostředků. Úřad (ministerstvo financí) to za problém nepovažuje, vše se prý srovná. Ale co má dělat starosta, jehož obec chce zahájit nějaký projekt a peníze prostě nejsou? Může si půjčit, ale tím se vše prodraží a v konečném důsledku přijdou o peníze občané.
 
Takže na šibenici si možná člověk skutečně zvykne, ale na dlouhodobě neřešené problémy bychom si zvykat neměli.
 
 
Ing. Lumír Aschenbrenner

senátor PČR
zastupitel statutárního města
starosta
člen regionální rady
člen oblastní rady