3. září 2014

Jak dál s územním plánem?

Na nové zastupitelstvo čeká schvalování bezesporu nejdůležitějšího rozvojového dokumentu města. Při projednávání územního plánu se určitě občanům dobře ukáže, jestli jejich volba v říjnu byla dobrá. Jak je možné zjistit z internetových diskuzí a článků k tomuto tématu, nikdy s výsledným schváleným dokumentem nebudou spokojeni všichni.

Tento článek si neklade za cíl polemizovat s řešením dílčích částí území města nebo formulacemi regulativů textové části. Spíš bych rád upozornil na obecné aspekty tvorby územního plánu a potřebu územní plán projednat a schválit. Předem je třeba si uvědomit, že v evropském kontextu máme naše územní plánování na vysoké úrovni, mezi postkomunistickými zeměmi jsme jistě na prvním místě. Dovolím si tvrdit, že ani západní země nemají vždy a všude územní plánování nastaveno správně. Málokdo si uvědomuje, že hypoteční krize zejména ve Španělsku byla do značné míry způsobena nezodpovědným územním plánováním. A jinak řečeno, veřejná správa nedokázala rozvoj území dostatečně a správně regulovat, a proto došlo k nekontrolovatelnému boomu výstavby. Mnohé západoevropské země ale mají proti nám dvě velké výhody, jednak jejich veřejná správa sídel dokáže pružněji reagovat na vývoj potřeb obyvatel, vývoj urbanismu a architektury. Za druhé v těchto zemích nebyla tak násilně přerušena kontinuita vývoje území jako u nás v době komunistické totality. V územním plánování se totiž naplno projevuje rozpor mezi „doháněním západu“ v technice a ekonomice a v myšlení lidí.  

Každý, kdo sleduje vývoj tvorby nového územního plánu Liberce, vidí, jak obtížně se prosazují řešení, která výrazněji omezují menší skupiny obyvatel ve prospěch celku. Bohužel jednoduché řešení není a budeme muset podstoupit trnitou cestu a v rámci současně platné legislativy územní plán dokončit. Je rozhodně potřebné územní plán mít, než nekonečně odkládat jeho přijetí. Pro následující územní plán v budoucnu, který přijde po tomto dosud neschváleném, osobně vidím, skoro by se dalo říci, až nutnost vypsat architektonickou soutěž na projektanta. Ne z důvodu nepřítomnosti kvalitních urbanistů v regionu, ale spíše proto, aby byla dána možnost vybrat nejvhodnějšího zpracovatele na základě jiných hodnotících kritérií, než je cena díla. Dále mi přijde jaksi zdravější, když zpracovatel územního plánu přichází odjinud a nabízí vlastní analýzy, pohledy a konfrontace se zkušenostmi z jiných míst. Další řešení problému s drhnoucím projednáváním návrhu územního plánu jsou již dlouhodobá a týkají se změny legislativy. Zjednodušeně řečeno bychom podle západních vzorů měli směřovat k jednoduššímu celkovému plánu a na dílčí části hojněji zpracovávat podrobnější plány. Měli bychom v budoucnu pořizovat plány, které pružněji reagují na potřeby v území, díky moderním informačním technologiím jsou propojené s dalšími systémy úřadů a obsahují např. 3D data. Měli bychom mít legislativu, která bude poskytovat nástroje, jak pružně pořizovat regulační plány a územní studie, ale neměli bychom zapomínat, že bez změny našeho přemýšlení o městském urbanismu to také nepůjde. Krátce řečeno, schvalme a používejme navrhovaný územní plán, rozhodně není špatný. Bez zodpovědného a rozumného přístupu každého z nás ale v život nic dobrého z něj nevzejde. Zároveň se připravujme na jeho budoucí nahrazení modernějším dokumentem, jakmile nám takovou možnost legislativa nabídne. 

Ing. Arch. Martin Hilpert

člen místní rady
člen strany