Novinky Mediální výstupy

Chce to obměnu generací a také změnu smýšlení

„Aby lidé politice opět uvěřili, chce to obměnu generací a změnu smýšlení v naší společnosti!“ S tímto přesvědčením vstupuje do volebního klání šestadvacetiletý politolog Petr Mach

Petr Mach – mladá tvář ODS na Kolínsku

 „Aby lidé politice opět uvěřili, chce to obměnu generací a změnu smýšlení v naší společnosti!“  S tímto přesvědčením vstupuje do volebního klání šestadvacetiletý politolog Petr Mach, který první zkušenosti s politikou na komunální úrovni nabyl v rodných Chotuticích. Již na základní škole vynikal nad ostatními spolužáky svým zájmem o společenské dění a jako jeho tehdejší třídní učitelka jsem jeho tatínkovi říkala, že si ho dokážu představit jednou jako politika. Netušila jsem, jak daleko, či spíše blízko budu od pravdy.

Petře, pokud vím, byl to tvůj otec, kdo měl vliv na tvé vykročení cestou politiky?

Má na tom jistě velký podíl. Byl mi vzorem svou aktivní účastí v revolučních časech. Záhy se stal starostou naší obce. Odmala jsem díky němu vyrůstal v duchu pravicového smýšlení. A toto směřování má své kořeny ještě hlouběji v minulosti naší rodiny. Jeden z mých dědečků pocházel ze selské rodiny, která byla připravena komunisty o generace budovaný majetek a byla vyhnána ze svého statku na Jičínsku. Naše rodina vždy byla a je velmi soudržná. Byl jsem vychováván v duchu křesťanských hodnot. To vše tedy jistě hrálo roli v mém nasměrování.

Kdy se u tebe poprvé objevil zájem o politiku?

Pokud se o tom dá takhle mluvit, již od mala jsem se aktivně zajímal o veřejné dění, ale také o dějiny našeho národa a jeho politický vývoj. Bavilo mě přemýšlet nad historickými mocenskými zvraty a hledat jejich souvislosti. V patnácti jsem nastoupil na gymnázium do Poděbrad a zde jsem k zájmu o historii přidal společenskovědní oblast, odkud byl již jen krůček ke studiu politologie, kterou jsem v roce 2011 absolvoval na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

A co bylo pak?

Ruku v ruce s mým studiem šla i aktivní účast na politickém dění. Je pravdou, že politologie je věda, která politiku zkoumá a analyzuje, tedy že politolog nerovná se politik, nicméně ta hranice je poměrně tenká. Když jsem tedy již během studií hledal určité uplatnění, naskytla se příležitost stáže v Hlavní kanceláři ODS. Později se z toho vyvinul stálý pracovní poměr a nakonec jsem zde strávil pět let. Pracoval jsem v tiskovém oddělení strany, později v oddělení analytickém a nakonec v oblasti vnitřního fungování ODS. Celé toto období vnímám jako obrovskou zkušenost, neboť jsem měl možnost poznat poměrně zblízka zákulisí politiky. Poté přišla nabídka z Ministerstva obrany. Zde pracuji od listopadu minulého roku jako parlamentní zpravodaj. Mám na starosti agendu ministerstva ve Sněmovně a v Senátu, průchod zákonů legislativním procesem, přípravu podkladů a podobně. Ale jak jsem řekl, v posledních letech se politice věnuji i aktivně, a to nejen jako člen ODS, ale i jako zastupitel v Chotuticích.

V jaké šíři se dnes věnuješ ODS a s jakými ideami jdeš do Zastupitelstva Středočeského kraje?

Zjednodušeně řečeno je práce pro ODS spíše volnočasovou aktivitou. I když pokud je člověk již voleným zástupcem, politikem, není to typická práce, kde by trávil pouze 8 hodin denně. Jde spíše o určitou společenskou roli.

A s čím jdu do krajských voleb? Tak rozhodně nechci přinést nic světoborného. Plně si uvědomuji, že kraj má omezené pravomoci a že není místem, kde by člověk jako mávnutím proutku mohl napravit současné rozpaky a znechucení z politiky. Ale přesto se domnívám, že pokud chci pomoci napravit tvář naší současné politiky, je právě Středočeský kraj tím nejvhodnějším místem. Myslím, že čtyři uplynulé roky vedení kraje v podání Davida Ratha a jeho věrných jsou přímo synonymem pro pokleslou politickou kulturu. A nejen to. Přinesly nám zároveň velké zadlužení a destrukci systému, který zde dvě předchozí volební období úspěšně fungoval. Takže je co napravovat.

Chci zároveň říci, že když to nevyjde a nebudu zvolen, nezhroutím se z toho. Jdu do toho především proto, že jsem člověk aktivní a dělný.  Věřím, že pokud člověk má určité představy o světě a o svém životě, musí pro jejich uskutečnění něco učinit. Pro mě je cestou k jejich uskutečnění politika.

Proč by měli lidé věřit právě ODS?

Je to především strana, která se výrazným dílem zasadila o úspěšný přechod naší země z posttotalitní éry k demokracii. ODS má velký podíl na celém polistopadovém vývoji naší země, a ten je i přes zdánlivé neúspěchy a věčné naříkání si jednoznačně pozitivní. Máme zde demokratický režim, žijeme si ve srovnání s většinou obyvatel naší planety dobře, což není samo sebou. ODS zároveň představuje určitou tradici a čitelný pravicový program, což je mi například ve srovnání s TOP 09 sympatické.

Nikdy jsi o ODS nezapochyboval?

Takhle to nelze říci. Nezapochyboval jsem jistě o svém přesvědčení nebo o hodnotovém zaměření, které se shoduje s programem této strany. Samozřejmě si uvědomuji různá zklamání či poklesky, kterými si tato strana nebo někteří její představitelé prošli. Na druhou stranu když se rozhlédnu po našem politickém spektru, nevidím v tomto ohledu příliš rozdílů, a to ani u stran, které o sobě prohlašovaly, že jsou jiné, nové a správné. Člověk zkrátka nemůže ručit za všechny, s nimiž stranu sdílí. Pro mě je však nejdůležitější, abych se mohl vždy podívat do zrcadla především sám na sebe.  

Jak pohlížíš na dnešní ODS a politiku jako takovou?

Nemám rád paušalizování a láteření nad tím, jak je všechno špatně. Jistěže to chce změnu, nicméně na druhou stranu si dovolím tvrdit, že všeobecná spokojenost tu nebude nikdy. Zdá se, že po více než dvaceti letech od revoluce odchází určitá generace politiků a já se domnívám, že tato obměna generací je třeba. Tím nechci říct, že aby došlo k obratu, musíme provést další revoluci. Ten vývoj musí být zkrátka plynulý – stavět na těch dobrých věcech a zkušenostech našich předchůdců. Tak tomu musí být jak v ODS, tak v politice jako takové.

K určité proměně ale zároveň musí dojít také ve společnosti. Ta je bohužel stále poznamenána heslem minulého režimu „Kdo neokrádá stát, okrádá svoji rodinu“. A politika ta je odrazem společnosti, tedy neplatí, že „tam nahoře“ jsou jen špatní a „tady dole“ naopak dobří. Proto musíme začít každý sám u sebe, aby se věci začaly hýbat. I k tomu bych rád přispěl.