10. května 2017

Co vlastně může a nemůže Miloš Zeman? Ústava hovoří jasně.

(Týden v Libereckém kraji) KOMENTÁŘ: Všichni se stále zabývají tím, zda je možné, aby prezident Miloš Zeman nějakým způsobem protahoval nebo dokonce neakceptoval odvolání ministra Andreje Babiše z vlády. Na základě dostupných informací si troufám říci, že to možné není, a pokud by se o to snažil, tak se jedná o naprosto bezprecedentní porušení Ústavy.

Není možné, aby dostal jediný člověk svým tvrdohlavým jednáním do patové situace celou republiku a de facto se v této pozici muže číslo jedna, rozhodoval pouze na základě svých stařeckých vrtochů. Když to nepůjde jinak, nezbude Senátu nic jiného, než na prezidenta podat žalobu k Ústavnímu soudu, a podle informací z médií už se i v Senátu touto úvahou někteří senátoři zabývají.

V naší historii tato zkušenost a precedent chybí, neboť nikdy v historii k něčemu takovému nedošlo.

Pokusím se trochu osvětlit, čeho by se musel prezident dopustit a co by následovalo.

Ústava v čl. 54 odst. 3) hovoří o tom, že: „Prezident není z výkonu své funkce odpovědný“, nicméně je potřeba nahlížet na tento odstavec s přihlédnutím k ostatním částem ústavy. Prezident není odpovědný pouze v případě, že to jiná část ústavy nestanoví jinak.

Ústava v čl. 65 odst. 2) říká: „Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.“

Je zcela jisté, že pokud bude Miloš Zeman s odvoláním ministra Babiše otálet, tak jeho chování bude v rozporu právě s tímto článkem Ústavy. Přesto, že by se Senát rozhodl, že žalobu podá, dá se očekávat, že Miloš Zeman těsně před tím než k tomu dojde, Babiše odvolá, a tím bude podání žaloby bezpředmětné.

Úloha Senátu je v této věci jedinečná. Žalobu na prezidenta totiž může podat pouze Senát, a to třípětinovou většinou přítomných senátorů. Souhlas se žalobou následně potvrzuje Poslanecká sněmovna třípětinovou většinou všech poslanců. Přičemž platí, že návrh v Senátu musí iniciovat nejméně třetina senátorů. Návrh nelze vzít zpět, nicméně schválený návrh, ale může být odvolán, čímž je výsledek prakticky stejný. V případě, že je návrh odsouhlasen i Poslaneckou sněmovnou, ještě neznamená, že bude nakonec návrh podán, jelikož finální rozhodnutí leží pouze na Senátu, zda žalobu podá nebo ne. Z tohoto důvodu nemusí ani v případě stažení žaloby žádat Poslaneckou sněmovnu o souhlas. Poslanecká sněmovna svůj souhlas může odvolat pouze do doby, než je žaloba podána.

Senátní podání žaloby však paradoxně nemá vliv na výkon pravomocí a chování prezidenta do doby rozhodnutí Ústavního soudu. To by bylo teoreticky možné pouze v případě, kdyby byl prezident společným prohlášením Senátu a Poslanecké sněmovny prohlášen neschopným pro výkon úřadu, až do finálního rozhodnutí Ústavního soudu.

Žalobou se zabývá a následně jí rozhoduje plénum Ústavního soudu a to na základě shody a souhlasu minimálně devíti soudců. Přičemž platí, že Ústavní soud se zabývá pouze skutkovým stavem popsaným v žalobě Senátu. Výrok soudu je buď zamítnutí žaloby, nebo vynesení trestu, což v tomto případě znamená zbavení prezidenta prezidentského úřadu a nemožnost tento úřad získat zpět.

Prezident v tomto případě nemůže použít milosti a sám sobě jí udělit, stejně tak nemůže řízení zastavit.

Jedinou možnost, kterou by v tomto případě prezident měl, pokud by se tomuto řízení chtěl vyhnout je jeho abdikace dříve, než je žaloba doručena k Ústavnímu soudu, protože řízení samotné je možné, pouze pokud je prezident ve funkci. Kdyby si to však prezident se svým odstoupením z funkce rozmyslel a odstoupil by až v průběhu řízení, tak řízení pokračuje až do vynesení rozhodnutí. Jediným kdo může řízení i v jeho průběhu zastavit je Senát, který by žalobu odvolal.

Dá se tedy očekávat, že kolem odvolání ministra Andreje Babiše může být ještě pěkně veselo. To, co se v příštích hodinách a dnech stane je nejvíce závislé na krocích prezidenta. Můžeme jen doufat, že se Senát pokusí alespoň Miloše Zemana, poněkud, jak se říká, přitlačit ke zdi tím, že bude o možnosti podání žaloby na něj hlasitě uvažovat.