17. prosince 2014

Vláda slibuje věci, které nedodržuje a lže lidem do očí

Rozhovor s předsedou Občanské demokratické strany Petrem Fialou.

 
 
V roce 2014 se konaly celkem troje volby. Jak s odstupem hodnotíte účinkování ODS? Jste spokojen s jejich výsledky?
 
S výsledky spokojen jsem i nejsem. Žádné z nich jsme nevyhráli a ve všech jsme zaznamenali významné ztráty. V evropských volbách, krátce po mém zvolení do čela ODS, jsme opravdu nebyli v dobré kondici. Podařilo se nám ale tematizovat otázku přistoupení k euru a myslím, že jsme dobře argumentovali, jakým směrem chceme, aby se rozvíjela Evropská unie. V té době ale ODS na sobě nesla hodně z předcházející krize. Ve volbách jsme získali pouze dva mandáty a s tím rozhodně spokojeni nejsme.
 
V komunálních volbách jsme dosáhli lepšího výsledku, než skoro všichni čekali. Já si pamatuji komentáře o tom, jak je ODS mrtvá strana a na pravici už je nahrazena jinými. Ukázalo se, že to tak není a že jsme na komunální úrovni stále silná strana. Nakonec tyto volby znamenaly určitý zlom v pohledu na ODS, protože teď už nám nikdo nepředvídá, že bychom zanikli. Máme na komunální úrovni 2560 mandátů, což je víc než má TOP 09 nebo ANO. Před volbami jsme měli 290 starostů a nyní po koaličních jednáních jich máme 260. Je pro nás bolestivé, že jsme ztratili velká města.
 
V senátních volbách jsme ze tří mandátů dva obhájili. Navzdory všem možným předpovědím 7 našich kandidátů postoupilo do druhého kola. Ukázalo se, že lidé, kteří kandidují za ODS, jsou pro občany volitelní. Když bych to měl celkově zhodnotit, tak ty volby ukázaly, že se vracíme zpět a budeme zase významnou politickou stranou.
 
Nebojíte se vytěsnění ODS mimo Parlament? V uplynulém roce se zveřejňovaly různé průzkumy, ve kterých se ODS pohybovala na pětiprocentní hranici…
 
V době, kdy jsem byl volen do čela strany, tak se volební preference pohybovaly kolem čtyř procent. Ta doba je pryč, my jsme udělali řadu kroků, abychom veřejnost přesvědčili, že jsme politickou stranou v dobré kondici. Máme dobrý program a máme co společnosti nabídnout. Myslím, že všichni vidí, jak intenzivně pracujeme v parlamentu a jak se zasazujeme za zájmy lidí, živnostníků a podnikatelů. Zřetelné to bude více, až trošku opadne kouzlo nových hnutí a aktivní lidé si uvědomí, že ten, kdo opravdu hájí jejich zájmy je ODS. Je před námi ale ještě hodně práce. Nechci, aby ODS byla stranou, která se pohybuje jen někde kolem deseti procent. My chceme znovu určovat politiku v této zemi, ale k tomu ještě potřebujeme nějaký čas.
 
 
ODS je mnohými, včetně Václava Klause, kritizována, že rezignovala na svůj program. Vrací se tedy už ODS ke svým původním idejím?
 
Za mého předsednictví se od pravicového programu určitě neodklonila, protože já jsem byl zvolen s tím, že se musíme vrátit k hodnotám a principům, které jsou pravicové. Nynější politika ODS taková je. Ve sněmovně při předkládání různých návrhů dokazujeme, že se nebojíme navrhovat snížení daní, že se nebojíme vystupovat s věcmi, které usnadňují život lidem. Ano, možná jsme něco jiného dělali ve vládě, která byla koaliční a byly úplně jiné ekonomické a další podmínky. Nemůže nám to ale bránit v tom, abychom dělali politiku, která je správná teď.
 
 
Neměly by české pravicové strany více spolupracovat, či se dokonce integrovat, aby posílily své postavení? Není česká pravice až příliš fragmentovaná?
 
Česká pravice je fragmentovaná a spolupráce je skoro nutná. Už ale probíhá. Řadě věcí bychom nedokázali zabránit, kdybychom na úrovni parlamentu nespolupracovali s TOP 09. Podle jednacího řádu na mnoho různých procedurálních záležitostí jsou potřeba dva kluby, aby mohly vetovat zrychlené projednávání zákonů, což je přesně to, co tato levicová vláda dělá. Myslím si ale, že integrace zatím není na místě. Máme s TOP 09 rozdílné pozice v některých věcech. Jsme pravicová strana, TOP 09 to o sobě neříká. Máme rozdílný postoj k hloubce evropské integrace, což se ukazuje i v Bruselu. Bojujeme za to, aby lidé nebyli tolik kontrolování, aby se zmenšila byrokracie a ubyla nedůvěra ke každému, kdo dělá něco aktivně. V těchto případech TOP 09 velmi často nestojí na naší straně. Spolupráci se ale nebráním a budeme uvažovat o tom, jak se co nejlépe připravit na další senátní volby.
 
 
Došlo k nějakému vývoji směrem ke Straně svobodných občanů? 
 
Sám jsem byl velkým příznivcem úzké spolupráce se Svobodnými a v tomto smyslu bych si dokonce dovedl představit i integraci. Narazil jsem ale na naprostý nezájem z jejich strany. Pokud Svobodní nemají zájem se s námi integrovat nebo spolupracovat, tak říkám naprosto otevřeně, že pro nás zbývá jediná cesta. Vytlačit je z politického spektra a získat jejich voliče.
 
 
Jak v tuto chvíli, po více než roce fungování a prvním schváleném rozpočtu hodnotíte práci české vlády?
 
Slibuje věci, které absolutně nedodržuje, lže lidem do očí a všechno ji zatím prochází. Když jsme schvalovali zákon o veřejných zakázkách, vládní koalice se rozhodla, že zvýší limit pro dodatečné práce z 20 procent na 50. Kdybychom toto udělali my, tak nás všichni obviní, že podporujeme korupci. Nyní to všichni vezmou – když něco takového udělá levice, tak je to dnes pro všechny v pořádku…
 
Za činností vlády během posledního roku uvidíte velký zmatek v daních. Je polovina prosince a podnikatelé jako plátci DPH neví, jestli budou měsíčně nebo čtvrtletně něco vykazovat a koho se to přesně bude týkat. Rozpočet, o kterém vláda říká, že je prorůstový a investiční, má větší deficit, než kterého jsme dosáhli v posledních dvou letech. Přitom, růst ekonomiky má být ve srovnání s předchozími lety neobvykle vysoký. V rozpočtu se však počítá s investicemi, které jsou nižší, než byly v roce 2013, kdy jsme byli stále ve složité ekonomické situaci.
 
A přesto Andrej Babiš a Bohuslav Sobotka hájí svůj rozpočet jako „proinvestiční“. V době, kdy jde ekonomika nahoru, tak počítají s tím, že budou mít vyšší příjmy z daní, ale ne kvůli tomu, že by je lépe vybírali. V tu chvíli navýší deficit a peníze, které získají, investují do provozních financí ministerstev a do navyšování počtu úředníků.
 
Nejvíc mě překvapuje, že protitlak proti tomu ze strany občanů a médií není větší. Navíc při schvalování rozpočtu, jakožto nejdůležitějšího zákona, pan premiér za celou dobu neřekl ve sněmovně ani slovo. Ministr Babiš nedokázal odpovědět na jedinou konkrétní otázku, kterou jsme mu pokládali.
 
 
A co říkáte na zahraniční politiku České republiky?
 
Především je nutno říci, že se podstatně změnil mezinárodní řád. Na Blízkém východě čelíme nové hrozbě. To, co představuje Islámský stát, tak tu ještě nebylo, protože ten má v úmyslu působit v Evropě a zaútočit na ni. Probíhá konflikt na východě Ukrajiny s jednáním Ruska, které porušilo mezinárodní řád, sebralo si část Ukrajiny proti dohodám, které samo podepsalo. Odborníci a diplomaté mluví o malé studené válce. Přední světoví politici se vyjadřují v tom smyslu, že Rusko není strategickým partnerem EU, ale že je naopak strategickým problémem EU. V této situaci česká zahraniční politika buďto vůbec neexistuje nebo je zcela nečitelná a znejasňuje naše partnerství se spojenci. Slyšíme výroky prezidenta Zemana, který začal obdivovat autoritativní režimy. To vše je nebezpečné z hlediska zájmů České republiky.
 
 
Podporujete ekonomické sankce proti Rusku?
 
Nejsem velký stoupenec sankcí, protože většinou nejsou účinné.  Ale sankce proti Rusku účinné jsou. Upřímně řečeno, příliš mnoho jiných nástrojů západní státy k tomu, aby reagovaly na anektování Krymu Ruskem, ani neměly… Sankce, o kterých naši politici tvrdili, že nebudou fungovat, tak prokazatelně fungují. Rusko má ekonomické potíže. Stačí se podívat na čísla nebo si přečíst výroky jejich představitelů. Musíme si ale klást otázku, co je cílem sankcí. Musejí být totiž doprovázeny jasnými postoji a současně vyjednáváním, aby Rusko nemohlo opakovat to, co udělalo na Krymu a přestalo realizovat svoji velmocenskou politiku.
 
Když se podíváme na český export a průmyslovou výrobu, tak zjistíme, že tyto indikátory dál rostou. To znamená, že poškození celé ekonomiky, nebo průmyslu není doložitelné. Pokud to poškozuje některé firmy, což je možné, pak je potřeba ztráty vyčíslit. Vláda má možnost tyto ztráty kompenzovat a tam, kde dojde ke konkrétnímu vyčíslení, to může být i na místě.
 
 
Jaká je podle vás politika Miloše Zemana? Co si myslíte o jeho kontroverzních výrocích a protestech organizovaných v Česku proti jeho osobě? Dočkáme se našeho vlastního Majdanu?
 
Já jsem jako politolog opakovaně varoval před přímou volbou prezidenta. Říkal jsem, že jsme parlamentní demokracie, kam přímá volba prezidenta nepatří. Jakýkoliv zvolený prezident má zvláštní legitimitu, kterou může používat. Když byl zvolen prezident Zeman, tak jsem si myslel, že si jako zkušený politik bude ve svém jednání klást zvláštní limity. Ukazuje se, že ne. Nejprve se pokusil změnit parlamentní demokracii na poloprezidentský systém. Jmenoval vládu, kterou jmenovat neměl.
 
Prezident Zeman pokračuje v posouvání limitů parlamentní demokracie a mezí zahraniční politiky a takováto politika je nebezpečná. Výroky prezidenta Zemana o tom, že se budeme učit stabilizaci společnosti v Číně, jeho způsob jakým komunikuje v médiích, včetně toho, co se stalo v Českém rozhlase, jak mluví o Rusku, to není možné říkat jen tak. Je to hlava státu a jeho slova jsou i jinými zeměmi vnímána jako slova někoho, kdo reprezentuje Českou republiku. To je především to, co provokuje lidi. Protesty občanů jsou spontánní reakcí společnosti na to, že prezident svým jednáním překračuje roli, kterou by jako hlava státu měl hrát.
 
(Autor: Kamil Beneš)