Novinky Mediální výstupy

Martin Novotný:

Martin Novotný: Věřím, že osvědčíme dospělost a rozumnost, a tentokrát zvolíme správné řešení Připravili jsme pro Vás rozhovor s primátorem města Olomouce Martinem Novotným. Vyzpovídali jsme jej nejen o vedení města, ale také o podpoře podnikání, pravicové politice, ale i jeho lásce k rokové muzice.

• V roce 2006 se z vás stal ve věku 34 let historicky nejmladší primátor města Olomouce. Byl jste na takovou funkci připraven?

Samozřejmě zdaleka nebyl, ale nemyslím, že by to souviselo primárně s věkem, že lépe připraven je někdo starší.  Věk může znamenat více zkušeností, zároveň ale zkostnatělost a stereotypy. Jeden můj známý říká, že „zkušenost je nesdělitelná“, což dobře vystihuje fakt, že komplexnost pohledu na problematiku města člověk získá teprve tehdy, když má možnost město skutečně řídit. Neexistuje žádná přípravka na primátorování. Zkušenost ekonomického náměstka mi určitě pomohla, důležitý je také všeobecný přehled. Platí však, že nejvíce člověk ví na konci cesty, je to podobně, jako v životě. Po cestě je potřeba přemýšlet, reflektovat zkušenost.

• Můžete nám prozradit, jak se podaří dosáhnout takového úspěchu v tak relativně mladém věku?

Olomoucká ODS byla před dvanácti lety na radnici v opozici, ve volbách zvítězila a já patřil k mladým viditelným členům a dostal vedle starších matadorů šanci poprat se s funkcí ekonomického náměstka. Patrně jsem v ní byl viditelný, mladý člověk dostává šanci, když si o ni říká a starší na to slyší.  Přesvědčivá je, myslím, kombinace vize a vybudované autority, a pak je potřeba i trocha štěstí.

• Co pro Vás bylo na začátku výkonu primátorského postu nejtěžší?

Musím říct, že jako primátorovi se mi pracuje lépe, než když jsem byl na radnici náměstkem, vyhovuje mi určovat směr, rozhodovat, nemám problém nést zodpovědnost a vydržet stresové situace. V tom se cítím lépe než jako kolečko v soukolí, kterému udává směr někdo jiný. Navíc ani netrpím trémou, když mám mluvit třeba i k mnoha stovkám lidí. Politická práce mě baví a vybral jsem si ji dobrovolně. Co však hodně nemám rád, jsou strojené oficiality, společenská formální konverzace, rauty, plesy apod. Tam trpím „jako zvíře“, v tomto směru jsem introvert, ale beru to jako nutnou daň za vedoucí funkci v samosprávě. Takže nejtěžší pro mě nejsou pracovní porady o postupu výstavby tramvajové trati, nýbrž zimní plesová sezona. 

• Kdybyste měl vyjmenovat tři věci, které se Vám ve funkci podařily v Olomouci prosadit a na které jste nejvíce hrdý, které by to byly? 

Na tuto otázku odpovídám často a vždy se snažím zdůraznit, že celkovou změnu atmosféry ve městě považuji za důležitější, než jednotlivé projekty. Hanáci mají tendenci lamentovat, proč něco nejde, mě i delší pobyt v anglosaském prostředí v Austrálii naučil poměřovat realitu nikoliv množstvím hospodských řečí, nýbrž výsledkem. Oživení atmosféry ve městě, množství soukromých i veřejných projektů, obohacení kulturní sezóny, to jsou pro mě symboly úspěchu a dynamiky. Mám-li přesto jmenovat, zmínil bych třeba novou tramvajovou trať, rekonstrukci městských parků a kvalitu systému odpadového hospodářství.

• Co Vás naopak nejvíce trápí a vnímáte jako věc, která se Vám třeba nepodařila dle představ zrealizovat, dotáhnout do konce?

Zmíním dvě témata: muzejní projekt Středoevropského fóra s kvalitou a dosahem mezinárodním. Zde nás podrazila jedna z minulých reprezentací Ministerstva kultury, zhatila práci lidí, kteří svým formátem přesahují dávno zapomenutou figuru ministra. Na druhém místě je rekonstrukce zimního stadionu, máme připravený špičkový a zároveň úsporný projekt, nedaří se však najít konsensus v zastupitelstvu. Možná se to ještě zlomí.

 

• Jste známý svým zájmem o kulturní život a zejména rockovou muziku. Je také veřejným tajemstvím, že právě díky Vám se v Olomouci uskutečnilo množství zajímavých koncertů hvězd světového formátu. Na které z nich nejraději vzpomínáte?

 

Pokud jde o rockové koncerty, nemám nějakého favorita. Všechny měly společný jeden aspekt: rozdíl v komunikaci s manažery kapely na jedné straně, kteří vyvolali dojem, že zpovykané hvězdy jsou schopny konzumovat třeba jen jeden druh ryby, vylovené v exotickém moři a samotnými hvězdami, jejich normálností a skromností, které nakonec na rautu nejraději sáhly po vlašském salátu. Vzpomínám třeba na rozhovor se světovou kytarovou extratřídou Stevem Morsem z Deep Purple. O muzice jsme se dlouze bavili jako dva letití kamarádi. Skutečně velkým splněným snem ale pro mě bylo setkání s hudebníkem z jiného žánru, flamencovým kytaristou Pacem de Lucíou. Mistrovskou kytaru, kterou mi se svým podpisem věnoval, budu střežit do smrti jako relikvii ze setkání s jedním největších muzikantů planety.

• Pojďme ale zpět k vážnějším tématům. Jako primátor jste musel být v kontaktu také s regionálními podnikateli. Vnímáte jejich rozhořčení s výsledky celostátního vládnutí „pravicové koalice“ v čele s ODS?

Vnímám a sdílím. Je těžké obnovit důvěru, když politická strana svými kroky opakovaně popře základní principy, se kterými některou voličskou skupinu oslovuje. K takovým chybám patřila řada kroků, stupňujících "buzeraci" podnikatelů kontrolními složkami státu, chybná a nepřehledná daňová politika. A v neposlední řadě arogance některých z nás, kteří si soukromé podnikáni spletli s podnikáním s veřejnými prostředky. Patřím k těm politikům ODS, kteří považují pokoru a přiznání chyb za nutný předpoklad obnovy důvěry.

• Asi se shodneme na tom, že silnou voličskou skupinu pravice tvoří právě drobní živnostníci a podnikatelé. Jaké problémy této skupiny vnímáte nejsilněji a jak byste je chtěl řešit? 

Pro přehlednost zdůrazním jediný obecný princip: stabilitu a předvídatelnost vnějšího prostředí. Permanentní reformy vyvolaly situaci, v níž jednoduchost a dlouhodobost legislativního prostředí, daňové soustavy a dalších regulací je vysokou prioritou.

• Považujete se za pravicově smýšlejícího člověka. Jaké tři hodnoty jsou pro vás nejdůležitější?

Svoboda, řád v podobě fungujících institucí státu, lidská tvořivost, invence a ambice dosahovat nových cílů.

• Jaké téma je Vám odborně / politicky nejbližší?

Překvapím Vás, že nebudu oslňovat znalostmi, získanými třeba v komunální politice, přestože bych o tematických okruzích typu reforma veřejné správy, rozpočtové určení daní, ekologická legislativa, stavební zákon apod. byl schopen napsat docela hluboké pojednání. Chci se podílet na systémovém řešení, vedoucím k nalezení obnovené rovnováhy ústavních i ostatních institucí našeho státu, která je povážlivě narušena. Bylo by možné vyjmenovat řadu konkrétních detailů, které takovému řešení vyžaduje, na prvním místě je ale schopnost vysvětlit lidem, že bez zkvalitnění systému žádná výměna jednotlivců nepomůže. Druhým velkým úkolem je zformulování dnešní odpovědi na otázku, kam se ubírá český stát, jak chápeme sami sebe a kam kráčíme.

• Nyní máte možnost vzkázat něco našim čtenářům …

Naše země se s periodou vždy zhruba dvacetiletou ocitá na křižovatce, kdy si klademe otázku dalšího směřování. Řada z minulých podobných křižovatek dopadla špatně, ať už našimi vlastními chybami, nebo nepřízní vnějších okolností.  Vnější situace je nám v tuto chvíli stále spíše příznivá, proto je rozhodování primárně na nás. Věřím, že osvědčíme dospělost a rozumnost, a tentokrát zvolíme správné řešení, tj. postupné a pracné zdokonalování nedokonalého systému parlamentní demokracie, nikoliv utopickou variant jeho nahrazování něčím lepším, které vždy končí…systémem nekonečně horším.