20. ledna 2016

Pocta Janu Palachovi, 19.1.2016, Mělník

Památku Jana Palacha dnes uctil Martin Kupka a Veronika Vrecionová. "Čin Jana Palacha je krajním výrazem bolesti nás všech. Musíme ho přijmout tak a jedině tak, jak byl myšlen. Jako výzvu k aktivitě, ke skutečně důslednému boji za vše, co upřímně považujeme za správné. Jako apel, který nás varuje před lhostejností, skepsí, beznaději."

Palach neváhal položit vlastní život na oltář svobody a demokracie. Jeho čin vnímala společnost jako symbol hrdého vzdoru namířeného proti  komunistickému režimu. Palacha ovšem následovali další – Evžen Plocek, Jan Zajíc a další. Drastickým způsobem - sebeupalováním - upozorňovali na to, že ve východním bloku dochází k hrozivému pošlapávání lidských práv, naprostému pohrdání lidskou bytostí, popírání historie a tradic.
 
Mladý muž věřil, že jeho čin je schopen změnit chod dějin, že je schopen zvrátit situaci, že může donutit vládu, aby učinila opatření, která jsou v zájmu budoucnosti země a jejich obyvatel. Chtěl probrat lidi z letargie, a to se mu v první fázi určitě podařilo. Ve své opravdovosti nemohl  tušit, že po vypjatých citech přijde obvykle vlna apatie a revoluční odhodlání se na čas jakoby ztratí v zapomnění.
 
Skutečnost, že čin Jana Palacha roźhodně nebyl nesmyslnou obětí se ukázalo až o dvacet let později, v lednu  1989, kdy  se na počest tohoto studenta konaly demonstrace v rámci tzv. Palachova týdne, které  byly sice  komunistickou policií brutálně potlačeny, přesto ale  byly počátkem konce komunistické nadvlády.