ODS vstala z mrtvých především díky Petru Fialovi
S místopředsedou a zakládajícím členem ODS jsme si povídali nejen o tom, jak se strana v uplynulých 25 letech proměnila, ale zamyslel se i nad její budoucností.
Jak navrátit ODS její ztracenou důvěru a přízeň voličů? Sám se bude pokoušet na podzim obhájit nejen mandát zastupitele, nýbrž i senátora. Co mu ale nyní dělá největší vrásky? A kudy vede cesta ke zlepšení sociálního systému či zefektivnění veřejné správy v Česku? I na to se ptala naše redakce.
Někteří politologové říkají, že skutečnou stranou se dá nazvat pouze taková strana, která přežije svého zakladatele a vůdce, což se ODS podařilo. Na druhou stranu kdysi nejsilnější politická strana má dnes podporu ani ne deseti procent voličů. Věříte, že ODS má budoucnost, že se odrazila od toho pomyslného dna a že se jí ztracená důvěra voličů skutečně vrátí?
Osud ODS bych v nadsázce přirovnal ke dlouhodobě úspěšnému sportovnímu týmu, který překonal poměrně vážnou personální krizi a nepříjemné infekční onemocnění a který se nyní s vervou a odhodláním pustil opět do intenzivního tréninku a dalších zápasů. Nyní postupně získává ztracenou sebedůvěru a snad i přízeň diváků. Občas se mi zdá, že se první výsledky již začínají dostavovat, snadné to ale rozhodně není.
Přesto nebo možná lépe proto jsem přesvědčen, že ODS má šanci se opět stát silnou stranou. Již dnes jsme opět na pravici nejsilnější. Bude k tomu potřeba ale ještě hodně pokory, práce a trpělivosti.
Co musí nyní strana udělat, aby se opět stala relevantní politickou stranou?
Podle mého názoru relevantní politickou stranou jsme až na krátkodobé zakolísání vždy byli a jsme, neboť si nemyslím, že relevanci je správné posuzovat pouze výší preferencí. Samozřejmě ale platí, že úspěch u voličů je pro další fungování strany rozhodující. Osobně si myslím, že nutnou podmínkou návratu důvěry voličů v ODS je, abychom fungovali bez průšvihů a měli jasný program a slušné a zároveň výrazné představitele. Záležet bude ale i na našich politických soupeřích a jejich chování a schopnostech.
Lidé kolem zakladatele ODS a exprezidenta Václava Klause, například Ladislav Jakl, tvrdí, že současná nízká podpora ODS je způsobená neobratností současného vedení, vyprázdněním ideového étosu a částečně i proto, že není poptávka po pravicové politice. I vy sám jste v ODS aktivně činný od jejího založení a nyní působíte jako její místpředseda. Souhlasíte, nebo kde vidíte příčinu vy?
Můj názor je jiný. Osobně jsem přesvědčen, že naší největší chybou bylo, že někteří naši členové zapomněli, že politika je především služba, a ne nástroj pro uspokojení vlastních potřeb. Rovněž si myslím, že jedním z významných důvodů poklesu preferencí a důvěry v ODS je ztráta důvěry voličů v její bývalé vrcholné představitele.
Jak informuje MF Dnes, přestože je Klaus mladší členem strany teprve tři měsíce, někteří lidé z ODS věří, že bude jednou novým lídrem. Co vy na to? Má vaši podporu?
Člověkem, který se v dobách nejtěžších – před více než dvěma roky – dokázal postavit do čela ODS a má největší zásluhy na jejím takřka z mrtvýchvstání je pro mě Petr Fiala. Nesouhlasím s názory, že Petr Fiala je nevýrazný nebo málo zajímavý. Naopak. Bohužel slušnost a kultivovanost se dnes příliš nenosí.
Prozradíte nám, kterého z předsedů ODS si vážíte nejvíce a proč?
Nejvíce si vážím těch, kteří přišli (vstoupili) pomoci ODS v nejtěžších chvílích a sami přitom riskovali ztrátu svého kreditu, obětovali slibnou akademickou kariéru apod. Snad jsem odpověděl dostatečně jasně.
V jaké kondici se podle vás nachází strana půl roku před volbami? A především, budete se vy sám znovu ucházet o přízeň voličů?
O naší kondici jsem již mluvil v rámci odpovědi na první otázku. Mám pocit, že se zlepšuje a že postupně nabíráme sílu a energii.
Mým hlavním osobním cílem je obstát v senátních volbách. Na podzim budu obhajovat svůj mandát v senátním obvodu 52 na Jihlavsku, Třešťsku, Telčsku, Dačicku a Slavonicku.
Z osmého místa jsem se rozhodl podpořit i krajskou kandidátku, neboť moje téměř šestiletá zkušenost ukazuje, že při práci senátora je velmi důležité neztratit kontakt s komunální a krajskou politikou. Pozice řadového zastupitele mi toto velmi dobře umožňovala.
Když jsme spolu hovořili naposledy, prozradil jste mi, že se společně se senátorem Jaroslavem Zemanem hlouběji věnujete zákonům, které spadají do sociální oblasti. „Není možné, aby dnes sociální dávky a různé výhody čerpali často přednostně ti, kterým se pracovat nechce.“ Předložili jste již nějaký konkrétní návrh, který by problematiku pomohl vyřešit? A jaký zákon či opatření podle vás Česko v tomto směru postrádá?
Naše novela zákona o hmotné nouzi, která zavádí veřejnou službu zhruba v tom režimu, jak tomu bylo před koncem roku 2012, je v Poslanecké sněmovně projednávána již více než dva roky. Jsem z toho docela znechucen. Na jedné straně všichni deklarují, jak je potřeba se postarat o to, aby dlouhodobě nezaměstnaní neztráceli pracovní návyky a měli možnost si přivydělat, a na druhé straně, když předložíte konkrétní návrh, máte pocit, že skoro všichni spíše vymýšlejí, jak to udělat, aby to nešlo. Ale s Jaroslavem Zemanem to nevzdáváme, zákon jsme protlačili do druhého čtení a věřím, že nakonec uspějeme.
Jak byste hodnotil výsledky práce ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové Tominové?
Přiznávám, že úplně podrobně se činností paní ministryně nezabývám. Osobně jsem přesvědčen, že by našemu sociálnímu systému slušelo méně regulace, více motivace a podpory pro ty, kteří chtějí pracovat, a více důvěry obcím, jež často vědí mnohem lépe než stát, jak pomoci potřebným, a naopak nepodporovat různé „vykuky“, kteří na našem někdy příliš štědrém sociálním systému vydělávají. Viz například příspěvek na bydlení a jeho osud. Potřeba souhlasu s přidělením příspěvku na bydlení od samospráv byla nakonec nepochopitelně mocí úřední zrušena.
Již delší dobu voláte po reformě veřejné správy. To, co dnes funguje, je vlastně jakýsi „kočkopes“. Prozradíte nám, jaká je podle vašeho mínění ta správná cesta k zefektivnění a hlavně urychlení fungování veřejné správy? Co konkrétně je třeba prioritně změnit či zlepšit?
Odpověď na tuto vaši otázku by sama zabrala několik stránek. Proto jen velmi stručně. Je třeba nejdříve najít odvahu k dokončení reformy ústřední státní správy a propustit stovky úředníků z ministerstev. Zároveň je nutné přestat zpochybňovat spojený model veřejné správy. Jednou jsme se pro spojený model rozhodli, pohybovat se pořád ode zdi ke zdi k ničemu nevede a je to navíc nesmírně drahé. Správní obvody úřadů a institucí je potom nutné vymezit s využitím správních obvodů obcí s rozšířenou působností a říci, do jaké úrovně bude výkon státní správy stát plnohodnotně zajišťovat. Další zajištění potom nechat na obcích s jasnou garancí státního příspěvku.
Jak jste se také nechal slyšet, pořád jste se nesmířil s tím, že v rámci poslední úpravy zákona o rozpočtovém určení daní nakonec nedošlo společně s navýšením příjmů krajů i k navýšení příjmů obcí. Považujete za nezbytné téma navýšení příjmů obcí znovu otevřít, a tlačit tedy na rovnoprávný přístup k obcím i krajům. Poslední novela zákona o rozpočtovém určení daní začne platit od 1. ledna 2017. Věříte, že se vám do té doby podaří v otázce navýšení příjmů daní pro obce něco změnit?
Všichni odborníci uznávají, že veřejné peníze umějí nejefektivněji využívat obce a města. Je tedy logické se snažit o to, aby obce a města měly na úkor státu k dispozici větší část prostředků z veřejných rozpočtů. Proto se budu snažit společně s kolegy navýšení příjmů měst a obcí prosadit. Věřím, že se to nakonec podaří, byť se to některým ústředním orgánům státní správy asi úplně líbit nebude.
Slíbil jste pomoc dotčeným obcím v jejich boji na znovuobnovení těžby uranu v Brzkově a okolí. Jak se kauza vyvíjí? A jste optimista?
Způsob projednávání možností obnovení těžby uranu v Brzkově a okolí, respektive dnes spíše jde o možnosti rozšíření chráněného ložiskového území, považuji ze strany státních institucí a státních podniků za nesprávný, nepovedený, možná až arogantní. Se zástupci obcí Brzkov, Věžnice, Přibyslav a Polná jsem v kontaktu a společně se domlouváme například na návštěvě ministra životního prostředí v dotčené lokalitě, aby se s problémem mohl osobně seznámit. Potom uvidíme, jak se bude situace dál vyvíjet.
Autor: Kateřina Synková, Parlamentní listy, 7. 5. 2016 9:47
