Tisk: Mladá fronta Dnes | Vloženo: 21.03.2009 | nahoru
Ostrava - Přiznává, že jej ještě stále lidé oslovují pane hejtmane. Evžen Tošenovský ale tvrdí, že už žije úplně jiný život. Když jsem vám telefonoval, abychom se domluvili na rozhovoru, pořád jsem měl na jazyku oslovení: pane hejtmane. Stává se to často? Pořád. Stává se, že mi říkají primátore, to mě zarazí, ale to oslovení hejtmane hodně lidí používá. Jde třeba o lidi z úřadu, kteří se mnou byli na kraji, mají někdy problém, jak mě oslovovat. Jak se teď máte, když už nejste v úřadu? Po šestnácti letech se mi zcela změnil životní systém, učím se mnoho nových věcí a donutil jsem se přísně se odříznout od historie. Už po čtrnácti dnech jsem neprožíval, že nejsem v úřadu, snad mi to jen občas připomenul někdo, kdo mě oslovil jako hejtmana. Změna je to zásadní, ale na druhé straně, já vždycky žil tak trochu schizofrenně, udržoval jsem si i své jiné aktivity - přednášel jsem na vysoké škole, věnoval se informatice. Takže vždycky jsem měl tu svoji veřejnou a neveřejnou část života. To mi také pomohlo překonat ten okamžik, kdy po tak dlouhé době něco končí a něco nového začíná. Dobře vím, a viděl jsem to u několika odcházejících primátorů nebo hejtmanů, že člověk, který se s funkcí hodně spojí, může mít hodně velký problém - někteří to řešili dokonce alkoholem. Pokračování na str. B3 SOBOTNÍ ROZHOVOR "Chci pracovat pro podporu průmyslu České republiky, pro místní vědu a výzkum," říká bývalý hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský o své kandidatuře do Evropského parlamentu Pokračování ze str. B1 * Takže odchod nebyl těžký? Nutil jsem se k tomu, a není to jednoduché, to neříkám, abych se uměl odstřihnout od toho starého a začal jinde. Teď jsem v průmyslu, pracuji ve Vítkovicích, je hrozně příjemné přijít mezi lidi, které jsem znal před dvaceti lety a oslovují mě Evžene. Přijetí bylo velmi krásné. * Nicméně asi jste se musel i vy po těch šestnácti letech ve funkcích primátora Ostravy a hejtmana Moravskoslezského kraje učit žít jinak. Šestnáct let jsem věděl na tři měsíce dopředu, co budu dělat v každé další minutě. Teď to nevím třeba na týden - to je změna. Můj čas řídil a hlídal sekretariát, já věděl, že když na něco zapomenu, tak mi to připomenou. Ta pravidelnost byla absolutní, jel jsem v tom vlaku a jen přehazoval témata. Teď je to jiné, nevím, co budu dělat v pondělí za čtrnáct dní - ne, že bych se nudil, jen prostě nic není tak jasně dopředu dané. Život po půlhodinách už nežiju. Zpočátku jsem měl pocit, že mám neuvěřitelné množství volného času, přišel jsem domů třeba ve čtyři odpoledne a to mě překvapilo. * Bylo pro vás obtížné se vyrovnat i s tím, že už nemáte ten servis, sekretariát, řidiče, všechno, co usnadňuje práci člověku ve vysoké funkci? Už dříve, jak jen to bylo možné, jsem se například snažil řídit si služební vůz sám, vedl jsem si svůj vlastní život. Tenhle servis mi vůbec nechybí, je to spíše osvobozující. Spíše mě pronásleduje obava, jestli jsem na něco nezapomněl, už není, kdo by mi to připomenul. * Co konkrétně ve Vítkovicích děláte, název funkce poradce ředitele Světlíka toho moc o vaší práci neříká. Je to dohoda s panem generálním o tom, že jsem přímo v kontaktu s ním, podílím se na specifických projektech, kde mohu uplatnit svoje zkušenosti s čerpáním peněz z fondů nebo kontakt se zahraničními institucemi a firmami. On se mnou projekty konzultuje, zajímá ho můj názor na věc. Účastním se ale také jednání, kterých se neúčastní generální ředitel, pomáhám mu hledat možnosti financování projektů. * Nehlodal ve vás ani stín pochybnosti, jestli vás ve Vítkovicích náhodou nechtějí ani tak pro vaše odborné znalosti z průmyslu, ale spíše jako známé seriózní jméno, které může projektům firmy pomoci? Vůbec ne, já vím velmi dobře, jaká je dohoda s panem Světlíkem, cením si toho vztahu, vím, jak mě vnímá. Bavím se s ním i o jiných věcech, než by možná mnozí očekávali, vazba na politiku je skoro nulová. To, že se bavíme i o vědě a výzkumu, evropských fondech, takže jednám i na ministerstvech, to je druhá věc. Nebo řešení Dolní oblasti Vítkovic - to je výzva, kterou jsem se zabýval šestnáct let a v tomto jistě kontinuita toho, co jsem dělal dříve a čím se zabývám nyní, je. * A nevadily vám výhrady k tomu, že jako bývalý hejtman vstupujete do firmy, se kterou byl i váš úřad jistým způsobem propojen? Je výhoda, že provázanost kraje s Vítkovicemi byla skoro nulová. Jedině snad Dolní oblast Vítkovic měla s krajem provázanost v nějakém plánu urbanistického řešení toho prostoru. A když jsem byl primátorem Ostravy, tak pan Světlík ještě nebyl generálním ředitelem Vítkovic, takže myslím, že o nějaký střet zájmů v mém případě rozhodně nejde. * V jednom z našich dřívějších rozhovorů jste na otázku, co budete dělat, pokud už vás nezvolí hejtmanem, řekl, že nevylučujete ani působení v Bruselu, ale cituji: Nerad bych se tam nechal na pět let uložit. Přesto nyní kandidujete do Evropského parlamentu... Mě k tomu vedly ty tři měsíce práce ve Vítkovicích a v průmyslu vůbec. Poznal jsem, že tento kraj v Bruselu velmi potřebuje člověka, který místní průmysl dobře zná. Unie přece vznikla před desítkami let na základě průšvihu železa a uhlí. No a teď je tady podobný průšvih, to je přece výzva. * Kampaň je ještě daleko, ale řekněte, jaký bude váš volební slogan, co chcete v Bruselu prosadit? Chci pracovat pro podporu průmyslu České republiky, pro místní vědu a výzkum. Tím zásadním nejen pro Evropu, ale i promístní podniky, jsou inovační cykly, abychom byli konkurenceschopní s Asií. Tam je inovační cyklus jednou za tři roky, tady za čtyři až šest let, spíše těch šest. Půjde o to, abychom se nevrátili do časů, kdy někdo určoval, kolik se kde například bude vyrábět oceli a podobně. Chci pomáhat kraji a jeho průmyslu, aby obstál. * Když jste v minulosti váhal, zda kandidovat na předsedu ODS, zdálo se, že máte podporu řadových straníků, ale neměl jste důvěru vedení ODS. Proto jste také od kandidatury upustil. S kandidaturou na evropského poslance je tomu naopak - vedení vás podpořilo, jste na druhém místě republikové kandidátky, ale část řadových spolustraníků vás na kandidátce takhle vysoko nechtěla. To už vám nevadí? Kandidátka do Evropského parlamentu je jediná, která se sestavuje hned pro celou republiku, všechny ostatní jsou vždy po regionech. To přináší řevnivost regionů, každý tam chce mít co nejvíce zástupců. Bylo to všechno dost rychlé - kandidátka vznikla v tempu, někteří kolegové, například ze Středočeského kraje, byli zvyklí na větší počet svých kandidátů, my jsme tam dříve neměli nikoho. Já ale nejsem členem výkonné rady ODS, kdyby si to Středočeši vyhádali tam, tak bych proti tomu těžko mohl něco udělat. Když se to vedení takhle rozhodovalo, zjistilo, že největší kraj, skoro celáMorava, tam neměla svého zástupce. Žádnou výraznou osobnost, o tom se mi těžko mluví, ale na druhou stranu jsem jako dlouholetý hejtman přece jenom byl dosti vidět a lidé mě znají. * Takže jste z toho nebyl nervózní? Já už toho v ODS zažil tolik, že z takové věci nervózní nejsem. Je mi to trošku nepříjemné, protože se jedná o mě, ale to je tak všechno. * Co říkáte na to, jak vaší nástupci ve vedení kraje ruší regulační poplatky ve zdravotnictví a hledají způsoby, jak je lidem proplácet? Regulační poplatky se staly politickou visačkou sociálních demokratů, my to lidem před volbami nedokázali vysvětlit, to je prostě fakt. Ale velmi těžce se teď lidem bude vracet důvěra v politiky, lidé jsou zmatení, vzniká chaos. Jestli má něco veřejná scéna mít, pak je to buď určitá dlouhodobá perspektiva, nebo naopak razantní a jasná reforma, která má promyšlené následky. Ale ne, že se vyrobí takový chaos a zmatek - nikdo neví, jak dlouho to bude všechno trvat. Někde se platí, jinde ne, pokaždé jinak, to by si politika dovolovat neměla. Nové vedení kraje si sáhlo na horká kamna. * Drtivé vítězství sociálních demokratů v krajských volbách podle vás umožnila rétorika o rušení poplatků. Lidé šli a volili budoucnost bez poplatků. Ale ukazuje se, že je velké množství těch, kteří i nadále poplatky platí a kompenzaci kraje odmítají. Tak měly poplatky opravdu takový význam v těch volbách? To je právě ta důvěra v zákon. Možná je to v nás už od RakouskaUherska, že v té většině dodržujeme pravidla jakéhosi administrativního chování. Ale chceme, aby ta pravidla byla jasná a přehledná. Řeklo se, že se mají platit poplatky, lidé je přijali a ve velké míře si uvědomili, že mají smysl. Teď se ukazuje, že sociální demokraté neměli a nemají jasno, jak poplatky řešit, v každém kraji je to jinak - to se lidem nelíbí a my před tím varovali. * Podle některých politologů, a potvrzují to i průzkumy veřejného mínění, je sociálnědemokratická politika negace všeho vládního, ať je to cokoli, už voličům nepříjemná. Ale zároveň je vláda stále slabší. Ať kvůli kauze Wolf, nevypárovaným poslancům nebo dalším potížím. To je pořád ta samá písnička vlády s jedním poslancem, který je jazýčkem na vahách. Já už po Paroubkově otřesném povolebním projevu o únoru 1948 říkal: Pojďme vyhlásit nové volby, i s tím rizikem, že se říká, že kdo je vyhlásí, ten je prohraje. Teď jsme v situaci, kdy vznikají poslanci na hraně, kteří zvažují, koho podpoří, nějak si přitom vylepšují svou pozici ve straně a podobně. Kdyby byl volební výsledek jasnější, už nemá jediný poslanec zdaleka takovou šanci zvrátit důležitá rozhodnutí vlády. V takové situaci má pak každá maličkost sílu, například jednání pana Dalíka s reportérem, o kterém je známo, že točí investigativní kauzy, to je pak vysloveně blbost, která má dalekosáhlé rozměry. * Ale on jednal na přání Topolánka. Nevím, s čím jej Topolánek za reportéry poslal, ale pokud prostě chtěl, aby pomohl vylepšit Wolfův mediální obraz, pak za tím nevidím nic tak špatného, kdyby ale nezvolil pan Dalík tak hloupou metodu. Je to nešťastné ve chvíli, kdy se i díky ekonomické krizi ukazuje, že Topolánek je vynikající manažer a získává tím body i pro ODS, tak přijde taková nešťastná zbytečnost. * Neuvažoval jste v té souvislosti v posledních týdnech, že vstoupíte do některé nové pravicové strany? Jednu z nich podporuje také prezident Václav Klaus, ke kterému máte poměrně blízko. Nebo nejste jeho myšlenkovým spojencem, jak se říká? Já o ničem takovém neuvažoval a ani mi to nikdo nenabídl, asi dobře věděli, že bych nikdy nic takového neudělal. No a nad tím myšlenkovým spojencem se musím smát. Pamatuji si dobu, kdy Václav Klaus odcházel z místa předsedy a já byl nazýván jeho nepřítelem. Já s ním přitom takto vyhrocený vztah nikdy neměl, ani na jednu ani na druhou stranu. S prezidentem se bavím pořád, někdy víc a někdy méně. * Jak vidíte dnes, po určitém čase od chvíle, kdy kraj převzal letiště v Mošnově, jeho současnost i budoucnost? A to i vzhledem k tomu, že některé linky už byly zrušeny. Jedna věc je rozlétání linek, druhá věc rozvoj letiště po technické stránce. To, že nové vedení kraje řeklo, že nebude rozlítávat nové linky dosavadním způsobem, to je jeho rozhodnutí. Já jen doufám, že rozlítají ty linky nějak jinak. Ale jsem rád, že se rozjela opravárenská hala, to je velmi důležitý signál. Je potřeba, aby se letiště dále dovybavilo. Sice nebudeme konkurencí Prahy, ale abychom na ni alespoň navazovali. Letiště v Mošnově potřebuje dvě až tři miliardy z vnějšího kapitálového vstupu. Buď je zajistí ze soukromých zdrojů, nebo z jiných. * Ale nečekali jste přece jenom rychlejší rozvoj letiště včetně nových linek a počtu cestujících? Přiznám se, že i díky mnoha jednáním s velkými dopravci jsem rychlý proces nečekal. I proto jsem vždy prosazoval proces výběrového řízení, které ukázalo, jak velký je třeba o linky zájem. Výhledově bude letiště někdy za pět let stát před rozvahou, jak by mělo kapitálově růst, to už nebude řešit ani město ani kraj, bude se hledat silný partner. * Dlouho platilo, že Tošenovský rovná se prosazování co nejrychlejšího postavení dálnice. Co říkáte tomu, jak je daleko a že se uvažuje o zpomalení kvůli nedostatku peněz? Ta snaha mě stála mnoho nervů. Důležité je, aby byla dálnice zprovozněná směrem na jih, tedy aby se dále pokračovalo v navazování na českou dálniční síť. Jestli se opozdí přístup na polskou stranu, která to stejně pořád opožďuje, tak bych to neviděl jako smrtelný problém.Tisk: Právo | Vloženo: 03.03.2009 | nahoru
Moravskoslezský kraj v době, kdy jej vedla koalice ODS a KDU-ČSL, podporoval cestovní ruch v rámci marketingu kraje přes Agenturu pro regionální rozvoj (ARR) a také dotacemi pro Destinační management moravskoslezský (DMM). DMM pod vedením v článku citovaného pana Vladimíra Vavrečky (Právo, 25. 2. 2009) byl organizací, která si pravidelně připisovala růstová čísla v cestovním ruchu a se stejnou samozřejmostí komunikovala, že jakýkoli pokles je mimo její šance cokoli ovlivnit. Nyní se pan Vavrečka pro změnu snaží vyvolat dojem, že kraj v cestovním ruchu něco zanedbal. Vedení DMM přitom za celou dobu existence neprojednávalo své kroky s vedením kraje a k završení všeho zmeškalo termín vyhlášení výzev pro čerpání financí z Evropských fondů. Zjevná nekompetentnost proto vedla kraj ke zrušení DMM. Moravskoslezský kraj a ARR samy uskutečnily projekty financované z tzv. společného regionálního operačního programu. Další dva projekty, které jsou hrazeny z Evropských fondů, připravily (Kraj mnoha barev a příležitostí II a Využití marketingové strategie v oblasti cestovního ruchu). V rámci těchto projektů byly zhotoveny nové webové stránky kraje, vydány mapy, DVD a tematické brožury (např. pro rodiny s dětmi či pro vyznavače golfu), které byly distribuovány do všech informačních center v kraji. Vznikly nové klipy pro cílové skupiny a také virtuální prohlídky muzeí. Pro oba projekty je k dispozici částka 90 miliónů korun.Tisk: Právo | Vloženo: 21.02.2009 | nahoru
Stavba podjezdu nazvaná Via Lyžbice v Třinci je ohrožena. Vedení Moravskoslezského kraje totiž zkoumá, zda je účelné vynaložit na zhruba 300 metrů komunikace 300 miliónů korun. Podle krajské opozice ale sociální demokracie nesystémově rozhazuje krajské prostředky, a na projekt Via Lyžbice tak nejsou zřejmě peníze. "Jsou si vědomi toho, že jim chybějí peníze. Máme informace o tom, že na různé instituce chodí e-mailové dotazy podepsané politickými představiteli kraje. Například na Ředitelství silnic a dálnic se kraj dotazoval, zda je možné, aby od schválených projektů, kde jsou podepsané smlouvy, mohl Moravskoslezský kraj odstoupit," prohlásil v průběhu středečního jednání krajských zastupitelů Pavel Drobil (ODS). Hejtman Jaroslav Palas (ČSSD) odmítl, že by kraji chyběly peníze. Přiznal, že akce, o které Drobil mluvil, je projekt Via Lyžbice. "Zkoumáme, zda je tato akce účelná a přínosná, nebo zda není jen účelová. Pokud zjistíme, že tato akce není v pořádku, tak se nebude realizovat. Není to v žádném případě o penězích," dodal Palas. Ačkoli Drobil i Palas mluvili o tom, že se kraj obrátil na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) s dotazem o pozastavení projektu, Lubomír Hýbl, ředitel ostravské správy ŘSD, o ničem nevěděl. Nic nepřišlo ani do rukou ředitele Správy silnic Moravskoslezského kraje Tomáše Böhma. Lepší informace nemá ani třinecká starostka Věra Palkovská (nezávislá). "Žádný oficiální signál nemáme, pokračujeme v přípravě," sdělila. Podle ní by byla pro město katastrofa, kdyby k realizaci projektu nedošlo. "Jde o důležitou stavbu zvláště kvůli bezpečnosti obyvatel, neboť umožní rychlejší zásah záchranných složek," popsala.Tisk: ČRo - Ostrava | Vloženo: 20.02.2009 | nahoru
Napjatá atmosféra mezi zastupiteli Moravskoslezského kraje už má první konkrétní následky. Současná vládní levicová koalice chce přehodnotit některé dříve schválené investice. Příkladem je podjezd pod železnicí v průmyslovém Třinci za zhruba 300 milionů korun. Podrobnosti má Martin Knitl. Redaktor (Martin KNITL): Je to příliš mnoho peněz na jeden podjezd, myslí si moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas. Host (Jaroslav PALAS; hejtman Moravskoslezského kraje /ČSSD/): My samozřejmě zkoumáme, jestli tato akce je účelná, je přínosná a není pouze účelová. Pokud zjistíme, že tato akce, investiční akce není v pořádku, tak se nebude realizovat. Není to v žádném případě o penězích. Redaktor (Martin KNITL): "Ať tak nebo tak, přípravu teď nezastavíme," říká třinecká starostka Věra Palkovská. Zejména proto, že Třinec, kterému dominují železárny právě takovou spojnici potřebuje. Host (Věra PALKOVSKÁ; starostka Třince): Je to důležité jednak z pohledu bezpečnosti obyvatelstva, to znamená, z pohledu rychlého zásahu složek integrovaného záchranného systému a samozřejmě je to o dostupnosti významné části města, protože trať vlastně dělí město na dvě části. Redaktor (Martin KNITL): Mezi pravicovou opozicí a levicovou koalicí zuří na krajské půdě v Ostravě skutečný boj. A nejde jen o čistou politiku. Dodává za klub ODS Zbyněk Stanjura. Host (Zbyněk STANJURA; klub ODS): Dalším příkladem je zbytečný náměstek, tedy jak si nebude stát minimálně 2 miliony korun ročně, nemá žádnou agendu, pobírá peníze jako náměstek hejtmana, aniž by tady nějaké výsledky jeho práce byly vidět. Redaktor (Martin KNITL): Takže lze říci, že moravskoslezská krajská půda začíná být pořádně horká. Což se zdaleka netýká jen třineckého podjezdu.Tisk: Aktuálně.cz - domácí | Vloženo: 20.02.2009 | nahoru
Vítkov - V únoru před čtyřiceti lety dobrovolně vzplanul na Václavském náměstí, aby pomohl vyburcovat společnost z letargie po sovětské okupaci. Student Jan Zajíc se po Janu Palachovi stal pochodní číslo dvě. Oba chtěli probudit národ, který se už smiřoval s násilnou přítomností cizích vojsk v Československu a s postupně kolaboroval s okupanty. Jan Zajíc z Vítkova na Opavsku zemřel 25. února 1969 a dnes by se asi divil, kdo že se to do rodného města přijede poklonit jeho památce. Sejde se tu totiž prezident Václav Klaus a bývalý komunista - hejtman Jaroslav Palas z ČSSD. Hlava státu nejdříve v Ostravě poobědvá s prvním mužem kraje, který do funkcí na hejtmanství přivedl vysoké komunistické funkcionáře z doby totality a poté se znovu sejdou ve Vítkově. Samotný Palas byl členem komunistické strany až do roku 1994 a svými sympatiemi ke komunistům se nijak netají. On sám a část jeho spolupracovníků v krajské radě, patří k těm, kteří na sytému nastoleném sovětskou okupací postavili své tehdejší kariéry. „To, že přijede do Vítkova prezident, je jistě velmi dobře. Divím se však panu prezidentovi, že připustí, aby jeho návštěva byla spojena s osobou Jaroslava Palase. Ten tam nemá co dělat," tvrdí Jaroslava Wenigerová z ODS, bývalá náměstkyně hejtmana Tošenovského. „Palas přivedl do krajské vlády komunisty, i když nemusel. Ti teď chtějí dokonce diktovat, jak učit ve školách dějiny. Pořád se z toho nemůžu vzpamatovat," tvrdí Wenigerová. V demokracii si pan prezident nevybírá „Máme demokracii a pan prezident si nevybírá hejtmany, primátory ani starosty. Ti všichni jsou ve volbách voleni občany," odpověděl Martin Erva z prezidentovy kanceláře na otázku, proč Klaus spojuje návštěvu hrobu Jana Zajíce se setkáním s Palasem. „Je to absurdní, nevhodné, i když procedurálně asi v pořádku. Pan Palas by ale na pietním aktu alespoň neměl mluvit," říká člen ODS, opavský primátor a krajský zastupitel Zbyněk Stanjura. Památku Jana Zajíce uctilo za posledních čtyřicet let mnoho lidí. Poprvé se však u jeho hrobu setkají lidé, kteří s komunistickým režimem bojovali s těmi, kteří ho dělali a měli z něj výhody. Asistovat jim u toho bude prezident Klaus. „Je to směšné, absurdní," říká historik a gymnaziální učitel z Ostravy Petr Šimíček, který se mnoho let snaží učit pravdivě o komunistické minulosti, i když v českých školách se to dosud moc neděje. Mluvčí kraje Dagmar Pacutová potvrdila, že hejtman do Vítkova jede. Více se však hejtmanství nevyjádřilo. Samotný Jaroslav Palas už dříve redakci Aktuálně.cz vzkázal, že na její otázky nebude odpovídat. „Ať moje pochodeň svítí k svobodnému a šťastnému Československu…" vzkázal lidem osmnáctiletý student šumperské železniční průmyslovky Jan Zajíc. Umřel na Václavském náměstí poté, co vypil kyselinu, polil se benzinovým čističem a zapálil. Bude taky proslov Asi o deset let později vstoupil čestný host dnešní pietní vzpomínky na jeho oběť Jaroslav Palas do KSČ. Doplnil si vzdělání o marxismus-leninismus a zahájil kariéru. „Pan Palas dnes bude mít i krátký proslov," potvrdil starosta Vítkova Pavel Smolka zvolený za SNK. O Palasovu minulost a názory se starosta nestará. „Zveme hosty podle funkcí, nikoho nelustrujeme. Jaroslav Palas byl do své funkce demokraticky zvolen jako každý jiný. Kdyby byl jako hejtman člen KSČM, taky bychom ho pozvali," říká Smolka. Vítkov si přesto odkazu Jana Zajíce vážil a váží. I když se komunisté snažili jeho čin tutlat. Nechtěli dopustit další masové protesty, které provázely sebeupálení Jana Palacha. Zajíc byl pohřben mnohem nenápadněji v rodném Vítkově. Hrob i pozůstalé roky navštěvovali členové Charty 77 a další odpůrci režimu, také zahraniční novináři. V únoru 1989 je ještě státní bezpečnost rozehnala. Ve Vítkově dosud žije Zajícův bratr Jaroslav. Odkazu o tři roky mladšího bratra si váží. Komunisty, kteří ho poté málem vyloučili z vysoké školy pod směšnou záminkou, že nosil tašku s anglickou vlajku, stále nemá rád. „Samozřejmě se mi nelíbí, že komunisté jsou zase u moci. Věřím však, že dnes už nemají šanci získat absolutní moc," říká dvaašedesátiletý muž. Uklidňuje ho mimo jiné to, že Česko je v NATO. "Kvůli panu Palasovi nebudu dělat žádné výtržnosti," dodává. Rodina to po Janově smrti neměla jednoduché. „Museli jsme se především vyrovnat s tím, že jsme o něho přišli. K tomu se od nás lidé odvraceli. Otce vyhodili ze strany, nenechali ho, aby odešel sám. Mne a sestru nechtěli nechat vystudovat," vzpomíná Jaroslav Zajíc.Tisk: Lidové noviny | Vloženo: 19.02.2009 | nahoru
OSTRAVA Občanští demokraté se na včerejším zasedání zastupitelstva Moravskoslezského kraje pokusili odvolat hejtmanova náměstka pro oblast zdravotnictví Karla Konečného (KSČM). Jejich návrh však zablokovala koalice tvořená komunisty a sociálními demokraty. Občanští demokraté se však o odvolání chtějí pokusit znovu. "Hlavní důvod, který nás k tomu vedl, nebylo to, že podle našeho názoru pan Konečný nezvládá svou funkci, ale jeho názory na výuku moderních dějin na našich středních školách, jeho názory na to, že političtí vězni a disidenti jsou lidé, kteří na těch středních školách nemají co dělat," uvedl Předseda klubu zastupitelů ODS Zbyněk Stanjura. Vyjádření Konečného, před rokem 1989 okresního tajemníka KSČ pro zemědělství v Novém Jičíně, v pondělí zveřejnil časopis Týden. Konečný uvedl, že ho iniciativa opozice překvapila. "Na základě nějakých souvislostí, které dá dohromady redaktor, se přece neodvolávají lidé," řekl. Připustil však, že dějiny by se na školách neměly vykládat jednostranně. "Domnívám se, že vykládat historii mají historici. Pokud jde o návštěvy ve školách, tak si myslím, že i tam je třeba zachovat jakousi objektivitu v tom, že když se pozve jedna strana, měla by se pozvat i druhá strana, aby došlo i k jakési konfrontaci a vzájemné diskusi," uvedl Konečný. Podle něj by nebylo na škodu, kdyby do škol spolu s disidenty chodili i komunisté.Tisk: Mladá fronta Dnes | Vloženo: 19.02.2009 | nahoru
Ostrava - Opozice z řad občanských demokratů se včera pokusila odvolat náměstka hejtmana Karla Konečného (KSČM). Marně. Koalice složená z ČSSD a KSČM nedopustila, aby se návrh dostal do programu jednání krajského zastupitelstva. ODS to chce zkusit znovu. Konečný má na starosti zdravotnictví a ODS ho kritizuje za to, že kraj formou darů hradí regulační poplatky za některé pacienty. "Peníze budou kraji chybět jinde, navíc jde o obcházení platných zákonů," řekl bývalý náměstek hejtmana pro zdravotnictví Jiří Veverka (ODS). Podle hejtmana Jaroslava Palase (ČSSD) jsou ale regulační poplatky ostudné a ODS by se měla místo kritiky zasadit o jejich plošné zrušení. Pravicoví zastupitelé však tentokrát nekritizovali Konečného za poplatky. Pro odvolání levicového náměstka měli zcela jiný důvod: jeho názory na výuku moderních dějin. "Jsou nepřijatelné," tvrdí předseda klubu zastupitelů ODS Zbyněk Stanjura. "Konečný v tisku prohlásil, že ve školách nemají co dělat političtí vězni a disidenti, kteří studentům předávají své zkušenosti s totalitním režimem," vysvětlil problém. Konečný, který byl před rokem 1989 okresním tajemníkem KSČ pro zemědělství v Novém Jičíně, řekl časopisu Týden, že komunisté "bojují se silným antikomunismem a mylným výkladem dějin před rokem 1989, který je do mladé generace na školách aktivně vtloukán". Překvapilo ho, že by měl být odvolán kvůli několika větám vybraným ze čtvrthodinového rozhovoru. Trvá ale na tom, že historii mají vykládat historici a studentům by neměli o dobách socialismu vyprávět jen političtí vězni a disidenti. "V zájmu objektivity by měla být současně přizývána i druhá strana," míní. To striktně odmítá historik a učitel dějepisu na Gymnáziu Olgy Havlové v Ostravě Petr Šimíček. "Komunisté nemají morální právo sedět u stolu s lidmi, kterým jejich strana ničila život. Je to, jako by spolu seděli vězeň se svým kápem z lágru." Šimíček s dalšími odborníky organizuje akce pro studenty i učitele, kde je seznamuje s dějinami země po únoru 1948. Zastupitelka Jaroslava Wenigerová (ODS) včera žádala kraj, aby finančně podpořil dva takové projekty věnované letošnímu dvacátému výročí pádu komunismu. Neuspěla. "Schválili jsme jen předem projednané akce. Kdyby s návrhem přišli dřív, dalo by se o něm diskutovat," řekl poté Konečný, který se hlasování zdržel. *** "Komunisté nemají morální právo sedět u stolu s lidmi, kterým jejich strana ničila život." historik a učitel dějepisu Petr ŠimíčekTisk: Moravskoslezský deník | Vloženo: 19.02.2009 | nahoru
Ostrava/Krajští zastupitelé za ODS obvinili vládnoucí krajskou koalici, tvořenou sociálními demokraty a komunisty, z toho, že začala nebývale plýtvat veřejnými prostředky. "V krátkém čase nastavili pravidla, která budou mít zničující dopad na krajský rozpočet. Vedle nešťastného systému vyplácení poplatků v krajských lékárnách a ambulancích chce kraj ještě hradit padesát tisíc na administrativu zdravotnických zařízení spojenou s řešením poplatků. Jen u nemocnic je to 400 tisíc korun měsíčně neproduktivních výdajů, které ani nepřispějí k vybavení nemocnic, ani nepomohou ke zlepšení zdravotní péče," uvedl šéf klubu krajských zastupitelů za ODS Zbyněk Stanjura. Vedle toho podle Stanjury vydalo vedení kraje jasné signály o nárůstu výdajů za zakázky k propagaci kraje. Bývalý náměstek hejtmana za ODS Pavel Drobil kritizuje své nástupce také za to, že chtějí zrušit odbor veřejných zakázek. "Chtějí vyhlásit výběrové řízení na firmu, která vybere firmu, jež bude rozdělovat veřejné zakázky," zlobil se Drobil. Mrhání penězy? Obává se také, že socialisté s komunisty "rozvfrcají" půldruhé miliardy korun, které bývalé vedení kraje vyčlenilo na kofinancování projektů Evropské unie. "Až je budeme potřebovat na realizaci těch projektů, tak nebudou, jsem zvědav, jak to pak budou řešit. Už teď nejspíš někde lítá 300 milionů korun," tvrdí Drobil s tím, že ODS má indicie o tom, že ve třech případech reprezentace kraje zjišťuje, zda je možné od některých již podepsaných smluv odstoupit. "Hejtman Palas si také nechal schválit proplácení svých soukromých cest z bydliště v Krnově do Ostravy do úřadu. Kvůli tomu musel být přijat další řidič," prohlásil Stanjura. Za mrhání penězi považuje i nově vzniklou funkci náměstka hejtmana, kterou nyní zastává sociální demokrat Jiří Vzientek. "Do dnešního dne nepředložil pan Vzientek zastupitelstvu jediný materiál. Jeho funkce je spojena s minimální agendou, na druhé straně je ale sběratelem funkcí v představenstvech a dozorčích radách krajských společností," prohlásil bývalý hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský. Vedení kraje nařčení ODS z plýtvání odmítá. "Prostředky určené na kofinancování projektů použijeme na kofinancování projektů. Ujišťuji vás, že programy a projekty, které se chystají a budou schváleny, budou samozřejmě profinancovány. Pokud jde o projekt Via Lyžbice, což je investiční akce v Třinci, jde o tři sta metrů cesty za 300 milionů korun, zkoumáme, jestli je účelná a přínosná, ne pouze účelová. Pokud zjistíme, že tato akce není v pořádku, tak se nebude realizovat. Pokud zjistíme, že je velmi potřebná, tak se realizovat bude," prohlásil hejtman Jaroslav Palas (ČSSD). Zdůraznil, že krajský úřad nepřijal kvůli jeho soukromým cestám žádného nového řidiče. "Cesty náměstků a hejtmana se řídí určitými pravidly, a ta já splňuji. Část dopravy, kterou využívám, si hradím ze svých prostředků. Pan bývalý náměstek Veverka, který je také z Krnova, postupoval stejně," konstatoval Palas. Potvrdil, že chce udělat určitou změnu v oblasti výběru veřejných zakázek. "A to proto, že právě v této oblasti probíhá na krajském úřadu šetření policie, které začalo už před příchodem sociální demokracie do krajské vlády. Systém zadávání zakázek bude řídit někdo jiný, nikoliv úředníci tohoto úřadu," slíbil hejtman. Popřel, že by vedení kraje slíbilo nemocnicím peníze na administrativu. "Žádné peníze na administrativu nemocnicím nedáváme. To si ODS vymyslela," tvrdí hejtman.Tisk: Právo | Vloženo: 19.02.2009 | nahoru
Neúspěchem pro ODS skončil včerejší pokus o odvolání náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje pro zdravotnictví Karla Konečného (KSČM). Návrh občanských demokratů totiž většina moravskoslezských zastupitelů z řad ČSSD a KSČM odmítla vůbec zařadit do programu jednání. ODS vyprovokovala k návrhu na odvolání slova Konečného, která přetiskl v pondělí časopis Týden. V textu nazvaném Do krajů se plíží normalizace totiž otec současné komunistické poslankyně Kateřiny Konečné komentoval nápad historika Petra Šimíčka zorganizovat na ostravském Gymnáziu Olgy Havlové v březnu konferenci o normalizaci. Na ni mají dorazit i komunistickým režimem věznění členové kapely Plastic People a další disidenti. Na což Konečný měl říct, že takoví lidé nemají do škol vůbec přicházet: "Podávají pouze jednostrannou interpretaci dějin. A mladí lidé jí podléhají," myslí si Konečný, stojí v článku. "Považujeme to za naprosto nepřístojné. Právě naopak. Disidenti a lidé utlačovaní komunistickým režimem by měli mladé generaci říkat, jak to tehdy bylo," prohlásil včera Zbyněk Stanjura (ODS). Uvedl, že občanští demokraté věřili, že i ostatní strany v zastupitelstvu se k názorům Konečného postaví stejně. Jenže se tak nestalo. Pro zařazení odvolání náměstka hejtmana do programu jednání hlasovalo pouze 17 členů ODS a 5 zástupců KDU-ČSL. Většina komunistů až na Svatomíra Recmana a Jitku Hanusovou byla proti. Stejně hlasovalo 19 z 25 zastupitelů zvolených za ČSSD. Konečného návrh opozice zaskočil. "Domnívám se, že na základě souvislostí, které si dá dohromady redaktor, se přece neodvolávají lidé. To je smutné a špatné, pokud takto chceme řešit problémy," řekl. Dodal, že jeho slova jsou v časopisu Týden podána zkresleně. "Vykládat historii mají historici, a pokud se jedná o takový výklad na školách, tak když se pozve jedna strana, tak se musí pozvat i druhá," míní Konečný. Upozornil ale na to, že pokud v minulosti došlo ze strany KSČ k excesům, tak je třeba to odsoudit. "Nehlásím se k tomu, co bylo negativní." Jak dlouho bude mít náměstek hejtmana klid, není jasné, ODS se totiž chce v budoucnu opět o jeho odvolání pokusit.Tisk: Právo | Vloženo: 19.02.2009 | nahoru
Z plýtvání finančními prostředky včera opoziční ODS obvinila vedení Moravskoslezského kraje. Občanští demokraté vytýkají ČSSD a komunistům nehospodárné využívání prostředků z rozpočtu kraje i necitelné "ukrajování" ze stamiliónových rezerv, které nastřádala bývalá krajská vládnoucí garnitura vedená právě ODS. Opozice vidí plýtvání nejen v hrazení třicetikorunových regulačních poplatků za pacienty v krajských zdravotnických zařízeních. "Vedení kraje navíc slíbilo padesát tisíc měsíčně každé své nemocnici na administrativu. Za rok je to ale pět miliónů, přitom ty peníze mohly být alokovány mnohem lépe," upozornil předseda moravskoslezské ODS Zbyněk Stanjura. To, že kraj je připraven nemocnicím finančně pomoci při hrazení zvýšené administrativy, potvrdil před časem i náměstek hejtmana pro zdravotnictví Karel Konečný (KSČM). Hejtman Jaroslav Palas (ČSSD) ale včera hovořil jinak. "Nemocnice na tuto administrativu najdou své zdroje, protože se jim do jisté míry zvýšil i obrat. Na administrativu v žádném případě nic nedáváme." ODS se nelíbí ani využití finanční rezervy, která na účtech kraje zbyla po jejím odchodu do opozice. "Nechali jsme na nich přes dvě miliardy korun. Už v této chvíli je ale v rozpočtu zapojena skoro miliarda. To, co my jsme naspořili za osm let, jsou oni schopni utratit za rok," řekl na adresu vládnoucí koalice Pavel Drobil. Na finance upozornil i bývalý hejtman Evžen Tošenovský, který uvedl, že kraj nastřádal miliardu a půl na kofinancování evropských prostředků. "Tyto peníze mohou pak chybět." Palas ale rozhazování těchto peněz odmítl. "Tato obava ODS je naprosto lichá, protože finanční prostředky, které jsou určeny na kofinancování, použijeme na kofinancování," ujistil. Za další plýtvání krajského vedení považuje ODS například zrušení krajských novin a namísto nich vydávání Hejtmanských listů. Trnem v oku je jí také výběr firmy, která bude realizovat expozice kraje na veletrzích, i když její nabídka byla o 44 procent dražší než dalšího zájemce, rozdělení postu jednoho náměstka na dvě místa či hejtmanovo bezplatné používání služebního automobilu na cestách z domu do práce a zpět a najmutí dalšího řidiče. "Žádného řidiče navíc jsme nepřijali a cesty náměstků a hejtmana se řídí určitými pravidly a ta já splňuji," poznamenal Palas s tím, že cesty domů si ve služebním autě platí ze svého. Foto popis| Vedení moravskoslezské ODS včera obvinilo krajskou koalici z plýtvání veřejnými prostředky.
Zobrazit starší články >>>