1. června 2015

Změny pravomocí prezidenta

Koalice dokončila práce na změnách Ústavy ČR, týká se i úprav pravomocí prezidenta. Nově třeba jasně definuje, že zahraniční politiku určuje vláda. Při jmenování klíčových pozic v České národní bance zase bude hlava státu potřebovat souhlas Senátu. Hrad změny pravomocí odmítá a proti se postavila i opozice. O jaké pravomoci má hlava státu přijít? Co dalšího se má změnit? A co v návrhu naopak chybí a jaké jsou výtky opozice? O tématu diskutoval v Událostech, komentářích poslanec Marek Benda.

Celý rozhovor s poslancem Markem Bendou můžete zhlédnout na ČT24.

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Se mnou ve studiu už sedí tři poslanci z ústavně-právního výboru. Tím prvním je místopředseda Stanislav Grospič. Hezký večer. 

 


Stanislav GROSPIČ, místopředseda ústavně-právního výboru PS PČR /KSČM/:


Hezký večer. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Proti němu sedí Marek Benda. Dobrý večer. 




Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:


Dobrý večer vám i divákům. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


A ve spojení s námi, pardon, je také Radek Vondráček. Dobrý večer i vám. 

 



Radek VONDRÁČEK, místopředseda ústavně-právního výboru PS PČR /ANO/:


Dobrý večer. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Já možná začnu aktuálně tím, co tady zaznělo ve studiu a začnu u vás, pane Vondráčku. Ministr zahraničí řekl, že jedna z těch změn, ke kterým vláda směřuje nebo, o kterých uvažuje, je, že z ústavy by mohl vypadnout ten jeden zmiňovaný článek, to znamená, že prezident republiky zastupuje republiku navenek. Jak se k tomu staví vaše hnutí a je to věc, která by mohla pomoct podle vás? 

 



Radek VONDRÁČEK, místopředseda ústavně-právního výboru PS PČR /ANO/:


Jak to říkáte ten text, tak to asi úplně neodpovídá tomu materiálu, který bude předložen vládě. Tam se pouze text sjednává a ratifikuje veřejné smlouvy, tak vlastně se ruší to slovíčko "sjednává", už je tam pouze ratifikuje, protože se jaksi...bere se to jako potenciální riziko, jestliže by prezident měl vykonávat všechny úkony spojené s uzavřením smlouvy od počátku, včetně ratifikace, tak ačkoli to v praxi do dneška, pokud vím,  žádný problém nepřineslo ani na ministerstvu zahraničí, tak přece jenom, jestliže se uvažuje o změně ústavy, tak tato precizace je na stole a myslím si, že v podstatě kopíruje stávající stav zvyklosti. Není to nic převratného, není to tak, že by hlava státu nemohla zastupovat navenek. To v žádném případě. 

 


Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Dobrá, ale tady to zaznělo poměrně dost jasně ve studiu od ministra zahraničních věcí, který řekl, že tento článek by mohl vypadnout, aby bylo v zásadě jaksi naprosto jasno, jak ten stav je dneska. To znamená, že vláda je ta, kdo určuje zahraniční politiku. A proto se ptám, kdyby ten článek vypadl, nebo ten odstavec vypadl z toho článku, souhlasili byste s tím? 

 



Radek VONDRÁČEK, místopředseda ústavně-právního výboru PS PČR /ANO/:

 
To je ještě zase trochu jinak, protože se bavíme o článku, tuším 67, který je v podstatě v tuto chvíli nastaven tak, že vláda je nejvyšším orgánem výkonné moci a v tuto chvíli je tam přidaná věta, že určuje domácí i zahraniční politiku, tečka. Což fakticky už nyní činí. Zase je to nějaké preciznější zpřesnění toho textu a my se potom dál v parlamentu určitě budeme dál bavit, jestli je vhodnější slovíčko "odpovídá", "určuje", nebo "odpovídá" a "provádí" nebo "určuje" a "provádí". Je to věc, která určitě tu parlamentní debatu zaslouží a která nás určitě čeká. 

 


Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


A ta moje otázka zněla, jestli je v tom článku, kde se jasně říká, že prezident zastupuje republiku navenek, jestli ten by tam měl zůstat?

 



Radek VONDRÁČEK, místopředseda ústavně-právního výboru PS PČR /ANO/:


Tam se neplánují žádné změny. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Vám by se tahle ta změna líbila, nebo dovedete si ji představit?

 

 

Stanislav GROSPIČ, místopředseda ústavně-právního výboru PS PČR /KSČM/:


My si asi dovedeme představit, nebo dovedu si představit jakoukoli změnu. Ale nemyslím si, že takováto změna je namístě, a už vůbec nepovažuju za šťastné, že by se mělo jít cestou takových kazuistických úprav, to znamená, takzvaně zpřesňování textu ústavy, protože síla té ústavy spočívá v tom, že v sobě bude ztělesňovat určitou dávku abstrakce a variabilnost situací, a pokud začneme najednou řešit nějaké dílčí problémy, které dnes třeba můžou vznikat mezi vládní koalicí na jedné straně a prezidentem na druhé straně, tak to nepovažuju za šťastné, zvlášť když si uvědomíme, že by ta ústava měla pak působit dlouhodobě. To znamená, nepíše se pro rok, pro toto volební období. Měla by se ptát pro výrazně dlouhodobé období, aby dávala potom i rámec těm běžným třeba zákonům a tomu činění. A toto nepovažuji prostě za šťastné. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Rozumím. Vy chápete ministra zahraničních věcí, proč o tom mluví? 

 



Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:


Chápu. Ale nesouhlasím, abych tak řekl. Všechny vlády měly vždycky problémy s prezidentem. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


O tom jsme se také bavili tady ve studiu, že to není jenom tato vláda. 

 



Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:


Vždycky si prezident chce dělat trošku něco jiného, vláda má pocit, že ona je vrcholným orgánem výkonné moci, a vždycky hledá nějakou míru průniku a kompromisu. A já tady souhlasím s všemi předřečníky, kteří řekli: Nesahejme do ústavy zbytečně. Toto je... 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Dobrá a nemůže být tento moment právě matoucí? To znamená, že na jedné straně je tam jasně definováno, že zahraniční politiku, že ji vytváří a odpovídá za ni vláda, ale ta věta o tom, že prezident zastupuje republiku navenek, tam prostě je a tohle to může být v určitých momentech matoucí. 

 



Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:


Prezident zastupuje republiku navenek. Všichni ve světě to takhle vnímají. Prezident zastupuje republiku navenek a představa toho, že řekneme, že nezastupuje republiku navenek, navíc teda ta věta, kterou tam dopisuje vláda, že vláda určuje vnitřní a zahraniční politiku státu, tak ta je podle mě ne zpřesňující, ta je chybná. To přece není vláda. Ve skutečnosti, jestli někdo má určovat vnitřní a zahraniční politiku státu, tak jsou to sněmovny. Ty dávají konečný souhlas k ratifikacím těch smluv, ty schvalují ty zákony. Ta vláda je jenom tím, kdo provádí, vykonává v té výkonné moci a případně připravuje ty podklady, ale určitě ona není vrcholným orgánem státu. To jako, buď žijeme v parlamentní demokracii, nebo v prezidentské demokracii. Tady nám vláda nabízí nějaké nové neotřelé řešení, že budeme žít ve vládní demokracii. To opravdu jsme ještě téměř v žádném teoretickém systému nikde na světě nezažili. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Pojďme od debaty tedy o prezidentských pravomocích nebo respektive o tomto jednom zpřesňujícím momentu ústavy k debatě k jinému tématu, který souvisí právě s tou změnou ústavy, a to je klouzavý mandát, což tam zaznělo. Vy jste v minulosti, pokud já se nemýlím, tak vy jste souhlasil s klouzavým mandátem, nebo nebyl jste odpůrce klouzavého mandátu, dobře. Je tedy toto moment, který, řekněme, podpoříte v rámci vládní koalice? 

 



Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:


Ten klouzavý mandát v tom návrhu, který jde do vlády ve středu, zatím není. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Má tam být ve středu, tak to bylo jasně řečeno. 

 



Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:


Možná, že tam bude dodán, ale já mám materiál, který jde ve středu na vládu a tam klouzavý mandát zaveden není. Já si dokážu klouzavý mandát představit, i když si myslím, že to je spíše trochu výmluva ministrů, kterým se nechce chodit do Poslanecké sněmovny. Ale zase jako obvykle, ďábel je skryt v detailu. To není jenom problematika toho, jestli mi někdo, kdo se stane ministrem, přestává být členem Poslanecké sněmovny, aby nehlasoval o své důvěře, ale co bude zejména s těmi lidmi, kteří místo něj nastupují? To si myslím, že je ten podstatnější problém, který je třeba vyřešit. Při dnešním střídání, střídání ministrů, kde, dobře, někteří z nich nejsou poslanci, ale někteří byli poslanci, po pár měsících. Dokážete si představit toho chudáka, který přijde do té sněmovny na čtyři měsíce, ještě se tam ani nerozkouká, netrefí ani do kantýny, ani na toalety a už zase ministr odchází z vlády a chudák se vrací zpátky. Jsou to věci, které jsou neřešené a které, myslím, že se musí vyřešit. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Radek Vondráček ve středu by toto, tak to aspoň zaznělo, a vypadá to, že to opravdu ve středu vláda navrhne, mělo se do toho návrhu vpašovat nebo nějakým způsobem vmontovat. Proč to tam chcete a opravdu to není, a teď to nemyslím nijak pejorativně, ale jak se říká, že někteří vaši ministři říkají, že sněmovna je žvanírna, a proto tam prostě nechtějí být? To je ten důvod, proč se zavádí klouzavý mandát? 

 


Radek VONDRÁČEK, místopředseda ústavně-právního výboru PS PČR /ANO/:


Nejdřív k té první polovině. Jako materiál se to ve vládě opravdu objeví. Je to výsledek práce expertní pracovní skupiny koaliční. Je to už druhá verze, kde jsme se přiklonili jaksi k variantě, kdy bychom hovořili o střetu dvou funkcí a neslučitelnosti funkce poslance s členem vlády. Kdyby ten výkon mandátu příslušel náhradníkovi. Myslím si, že těch argumentů pro klouzavý mandát je mnohem víc. Za prvé je to sice v našem právu nový institut, ale můžeme se rozhlédnout po parlamentních demokraciích okolních: Slovensko, Rakousko. Můžeme se podívat do Skandinávie. Je to institut, který funguje. Samozřejmě primární motivací je, aby ten ministr měl prostor pro výkon své funkce, pro svůj úřad, aby se věnoval moci výkonné. Je to důslednější oddělení moci výkonné a moci zákonné. Já vám dám třeba příklad, jak nás jaksi opozice poučuje často ve sněmovně, sněmovna má i svoji roli kontrolní, nejenom zákonodárnou a v té roli v podstatě ten poslanec a ministr v jedné osobě by měl kontrolovat sám sebe. To je jenom takový příklad. Dalším plusem klouzavého mandátu může být, že když nám teda část ministrů odejde do vlády, tak vlastně ubyde poslancům, kteří mohou mít funkce ve sněmovně, kteří tam mohou pracovat, což by třeba u menších stran mohlo mít pozitivní dopad a koneckonců, a koneckonců... 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

 

Dobrá, já se omlouvám, já vám skočím do řeči, na druhou stranu... 

 



Radek VONDRÁČEK, místopředseda ústavně-právního výboru PS PČR /ANO/:


Koneckonců pan Benda byl svědek těch těsných koalicí 101, kdy v podstatě ministři nemohli vycestovat, protože... 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Já se omlouvám, ale na druhou stranu dnes je ten systém postaven tak, že lidé volí nejenom politické strany, ale i konkrétní lidi. A není to trochu nefér, pokud to tak řeknu, když potom ten člověk, který je zvolen a v zásadě byl třeba lídrem té, té kandidátky, že nakonec prostě se ze sněmovny propustí nebo přepustí to svoje místo někomu, kdo tam, řekněme, třeba zvolen nebyl, kdo skončil pod čarou? 

 



Radek VONDRÁČEK, místopředseda ústavně-právního výboru PS PČR /ANO/:


Ale ty volby samozřejmě se budou konat za platného právního stavu. Máme zde poměrný systém a v okamžiku, kdy ten volič půjde k volbám, tak všechny tyto informace bude mít a ten náhradník bude nastupovat naprosto demokratickou cestou, prostě bude to ten, který bude v tom daném zvoleném pořadí. To je naprosto demokratické. Tenhle argument bych asi nepřijal. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Pan poslanec Grospič. Vy s klouzavým mandátem souhlasíte a vy v tom nevidíte žádná rizika? 

 



Stanislav GROSPIČ, místopředseda ústavně-právního výboru PS PČR /KSČM/:


My s klouzavým mandátem nesouhlasíme. Já osobně ho nevidím vůbec jako samospásný. Je to samozřejmě jeden z návrhů vládní koalice. Je předložen, nechť je diskutován. Musím říct, že v této souvislosti se o něm poměrně dost diskutovalo i na příslušném podvýboru ústavně právního výboru. Neměl podporu, tak jsem to vnímal, většinovou podporu. Byla problematická podpora i ze strany stran vládní koalice. Myslím si, že to je takový úkrok trošku do neznáma, který nevyřeší tu situaci a znovu bych tady připomněl jeden moment. My jsme parlamentní republika, od ní se odvíjí i ta odpovědnost moci výkonné, tedy vlády, a myslím si, že ta provázanost, jestli někdo souběžně je poslancem a členem vlády, tak je potom samozřejmě na té vládní straně, aby si vedla toho příslušného člena vláda, který je zároveň teda i poslancem, k odpovědnosti, ale má to asi svou pointu, že to negeneruje výkonnou moc jako úplně nezávislou na parlamentu, že to naopak podmiňuje tu odpovědnost ve stavu k parlamentu. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


To je ale argument pro to, aby se to schválilo. 

 



Stanislav GROSPIČ, místopředseda ústavně-právního výboru PS PČR /KSČM/:


A v tento moment si právě myslím, že to je naopak právě argument pro to, aby se to neoddělovalo, aby ten, kdo prostě je zvolen, je poslancem, tak samozřejmě to takto může vnímat, ale zásadně to nevyřeší ten problém. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Dobře, rozumím. Já dám ještě prostor vám, a to s jinou otázkou, která by mě také zajímala, a to je aktuální situace kolem pana ministra Chládka. Ta situace spočívá v tom, že prezident republiky otálí, pokud to tak mohu říct. Říká, že se s ním chce nejdřív setkat. Je toto moment, kdy vstupují, nebo mají vstoupit v úvahu takové ty různé možnosti vpašovávání slovíček třeba neprodleně do ústavy, aby prezident republiky nemohl otálet? 

 



Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:


Já si myslím, že snaha, a teď nezávisí na tom, kdo na tom Hradě sedí, že je to Miloš Zeman a že jsem ho nevolil, to je úplně jiná otázka. Snaha pořád se pokoušet z ústavy dělat kuchařku, precizovat: musí do dvou hodin odvolat ministra, do čtrnácti dnů jmenovat vládu, když podá demisi premiér, podávají všichni ministři, věci, o kterých nikdy nikdo nepochyboval a současně mnohý prezident za těch 25 let si tady hru na různé, řekněme, zdržování, pokus se sejít s ministrem a vysvětlovat si s ním, přece taky zahrál. Zažili jsme to i s Havlem, i s Klausem. Tak mně připadá nerozumné psát do ústavy minutovníky, co musí prezident dělat. Upřímně řečeno, odvolání pana ministra Chládka přišlo trošku jako blesk z čistého nebe. Já netvrdím, že na tom resortu nebyly problémy, ale objeví se jeden článek v Mladé frontě, navíc vlastněné Andrejem Babišem a vzápětí vystoupí premiér a řekne: "Odvolávám Chládka... 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Takže to chápete v zásadě, že prezident se v tuto chvíli zachoval tak, jak se zachoval? 

 



Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:


Já být prezidentem, tak při všem nesouhlasu s prezidentem Zemanem, tak asi bych taky říkal: No, zdá se mi to trochu zvláštní, že na základě jednoho článku v Mladé frontě odvoláváte ministra. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Já dám ještě prostor panu poslanci Vondráčkovi a zajímal by mě nejenom tento případ, ale zajímal by mě také  ten systém, nebo to, jak to, koneckonců ta změna ústavy se mimo jiné dělala i proto, protože se mluvilo o tom, že prezident používal ty svoje pravomoce velmi variabilně. Nebyla tohle to věc, kdy jste si uvažovali nad tím, že byste právě tu ústavu nějakým způsobem zpřesnili? Aby nedocházelo k takovýmto prolongacím? 

 



Radek VONDRÁČEK, místopředseda ústavně-právního výboru PS PČR /ANO/:


Ještě bych se trošku vrátil vůbec k těm motivům, že by se do ústavy nemělo sáhnout jenom proto, že se může. Ale vemte si, že tady máme přímou volbu prezidenta. Ta ústava s ní nepočítala před 22 lety. A spíš bych doufal při další diskusi, že kolega ocení, že tady dochází k určité aretaci a vyrovnání těch pravomocí. Co se týče té neprodlenosti těch úkonů, tak tady ta odborná diskuse zafungovala a ty úvahy, které tam na začátku byly v těch vstupních materiálech, tak tyto už jsou pryč. Takže já si myslím, že v tuto chvilku to funguje, jak to fungovat má... 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Takže já vás poprosím k té mé otázce, stručně vás poprosím o odpověď.

 

 

Radek VONDRÁČEK, místopředseda ústavně-právního výboru PS PČR /ANO/:


...a je plně v kompetencích i a v pravomocích pana prezidenta, že se chce seznámit se situací... 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Takže tam není potřeba nějakým způsobem zpřesňovat, dokdy například se má rozhodnout, nebo jakým způsobem má učinit ten který krok? 

 



Radek VONDRÁČEK, místopředseda ústavně-právního výboru PS PČR /ANO/:


Já jako právník si to neumím moc představit, jak bychom to napsali. Já si myslím, že tady je potřeba postupovat opravdu opatrně a jak říkal kolega Grospič ne kazuisticky, ale opravdu v určité obecné rovině. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Pánové, já vám díky za vaši návštěvu a za odpovědi. Těšilo mě. Hezký večer. 

 


Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/:


Hezký večer. 

 



Stanislav GROSPIČ, místopředseda ústavně-právního výboru PS PČR /KSČM/:


Hezký večer. 

 


Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Já na tu debatu ještě navážu. Navážu svým dalším hostem, protože prezident Miloš Zeman se chce ještě sejít s koaličním nebo s končícím ministrem školství Marcelem Chládkem, jak jsme koneckonců tady ve studiu řekli, až potom řekne, kdy Chládka odvolá z funkce. 

Marek Benda

místopředseda poslaneckého klubu PČR
předseda oblastního sdružení