Vadí, nevadí
Hostem diskusního pořadu Rádia Dobrý den byl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.
Moderátor:
Jsme v pořadu Vadí, nevadí. Od mikrofonu vás další půlhodinou bude provázet Iveta Chmielová Dalajková a stejně tak, jako minulý týden, je mým dnešním hostem ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Pane ministře, vítejte u nás.
Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí (ODS):
Dobrý den.
Moderátor:
Pane ministře, začnu profesí. Hodně se mluví o vaší pomoci do Moravskoslezského kraje. Moravskoslezský kraj patří k našim nejvíce znečištěným krajům. Jakým způsobem pomáháte právě v Moravskoslezském kraji?
Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí (ODS):
No, ta situace je bohužel taková, že také jak je více zdrojů toho znečištění, tak neexistuje jedno jednoduché řešení, jak to vyřešit. Máme problémy v dopravě, řešíme otázku jak na jednu stranu urychlit, a nejsou peníze, zároveň jak urychlit dostavbu okruhu kolem měst, kolem Třince, kolem Bohumína. Zkrátka bez toho ta města si problém zdrojů z dopravy nevyřeší. Schválili jsme nový zákon, který umožňuje takzvané nízkoemisní zóny. Taky v některých městech to jde a pomůže to, ale není to tak, že to jde všude. Nejde to naroubovat na všechna města v České republice. A i ty individuální podmínky jsou o tom, jakým způsobem si je nastaví to jednotlivé město. Snažíme se podpořit i ten průmysl na druhý straně, protože jedna věc je, že mu řeknete, že má nový limit, že musí se chovat více, řekněme, ekologičtěji, přísněji. Když se podíváte, a ten průmysl je dneska provázaný, všechno je provázáno se vším, na jedné straně tu máte továrnu, hutě, které jsou stejné v Čechách i v Polsku a dělí je státní hranice. Dneska v podstatě jenom čára na zemi. A ta hranice má, a oni mají limit v Polsku sto a v Čechách dneska budou mít dvacet. Takže jak na jednu stranu udržet v Čechách tu továrnu, aby to nezavřela, když se musí chovat pětkrát, řekněme, ekologičtěji, čistěji než v tom Polsku, kde se na to moc nehledí. Je jedno z těch témat, jak na jednu stranu znovu nevytvořit fronty před úřady práce a na druhou stranu umožnit, aby se vzduch, který v tom regionu ostravském je fakt znečištěn. Víte, já slyším z celé řady míst v republice, kteří říkají, no to není jenom Ostrava, taky u nás. Já každému říkám, takže se tam přijeďte podívat. Znám situaci lidí, dlouhá léta jsem dělal jednoho z pražských starostů, jaký to je, když bydlí lidi na magistrále v Legerově ulici a cítí tu situaci z dopravy, ale stále to ještě není to, co zažívají lidé zejména v době smogových situací v Moravskoslezském kraji.
Moderátor:
Něco konkrétního, co teďko v poslední době jste učinil pro to, aby bylo čistší ovzduší v Moravskoslezském kraji? Co jste podpořil?
Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí (ODS):
Teď máme za sebou pilotní projekt na podporu výměny kotlů v domácnostech. V Moravskoslezském kraji je největší podíl domácností, které topí pevnými palivy. Spustili jsme kampaň, která má pomoci vysvětlit, že to není jenom průmysl, že jsme to často my sami, kteří si špiní ten vzduch a pak není proč nadávat. Máme za sebou první část výzvy na podporu těch velkých průmyslových podniků proto, aby i s podporou evropských fondů, a nám se podařilo v Bruselu prosadit, že se zvýší ta maximální míra podpory právě jenom pro vyjmenované okresy Moravskoslezského kraje, protože i v Bruselu vědí, že to je bezkonkurenčně jeden z nejvíce zatížených regionů, ne jenom v České republice. Až na 90%, což je úplně nevídané číslo v Evropě, natož v České republice. No a je tu snaha taky podpořit ten průmysl v těch inovacích.
Moderátor:
Pane ministře Chalupo, minulý díl jsme se bavili o tom, že jste přicházel na resort, kde jste se potýkal vlastně s problematikou Zelená úsporám, kterou vám tam zanechali vaši předchůdci. Nedávno jsme se dozvěděli z médií, že připravujete jakýsi program Zelená úsporám 2. Můžete nám ho víc přiblížit? Koho se to bude týkat, kdo můžou být žadateli?
Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí (ODS):
No tak já se trochu vyhýbám to nazývat Zelená úsporám, protože to množství rozdílů proti té Zelené úsporám, kterou jsme teď zažili a prožíváme, bude poměrně velké. Zaprvé musím říct, že to, jestli vůbec ten program bude spuštěn, záleží na tom, jestli se podaří našemu resortu získat prostředky, které poplynou státu z prodeje takzvaných emisních povolenek.
My bychom rádi a navrhujeme, aby z toho objemu, a bavíme se o miliardách korun v objemu let 2013 až 2020, tak aby půlka šla na opatření řekněme v životním prostředí a půlka do státního rozpočtu. A záleží na tom, jestli se nám to podaří prosadit nebo ne. Pokud ano, tak potom máme stanovené takové tři základní skupiny a prioritou číslo jedna jsou energetické úspory. Má to více důvodů. Jednak proto, že pravděpodobně ani v příštím období se nám nepodaří získat evropské fondy na soukromé energetické projekty. To znamená na zateplování domácností. Nám se možná podaří získat prostředky, tak jako letos, v omezeném rozsahu na třeba veřejné budovy, školy, školky, knihovny, univerzity, ale pravděpodobně ne na soukromé domy, paneláky a tak dále. Ta změna nepochybně bude v tom, že nebude tolik peněz na tak velkou podporu. Ta stávající Zelená úsporám má průměrnou výši podpory 67% celkových nákladů. To je číslo obrovské a nevídané nejenom, řekl bych, v tom našem bezprostředním sousedství, ale v celé Evropě. Průměrně programy tohoto typu, a nehrajeme si na to, že jsme jediní. Funguje to opravdu v řadě zemí Evropy a nejenom Evropy tedy, ta podpora bývá vysoká tak nějakých 30 nebo 35%. To znamená, že určitě tady bude změna. Určitě to bude o tom, že bude na jedné straně nějaká forma návratné, byť třeba lépe úročené půjčky. A na druhé straně nějaké motivace, nenávratného bonusu. To je jedna část. Druhá záležitost je, že jestli dnes nebo bylo možné získat dotaci ze Zelené úsporám pouze na existující budovy, tak my teď budeme muset podpořit i budovy nové. A to zejména nové veřejné. Protože do České republiky vstoupí v platnost směrnice z roku 2010, která například znamená, že od roku 2018 nebude možné v celé České republice a celé Evropské unii vystavět žádnou budovu, která nemá ten, řekněme, neutrální energetický standard. To by znamenalo, že žádná obec nepostaví po roce 2018 v podstatě žádnou školku ani knihovnu bez nákladů. A ty náklady vstupní jsou o mnoho desítek procent vyšší, než když budete stavět, řekněme, standardní budovu. To, že potom platíte méně na energiích a že to má nějakou formu úspor a teď někteří, zejména třeba ekologové, říkají, že ty úspory jsou opravdu výrazné a rychlé, já musím říct, že já jsem byl jeden z prvních starostů, který postavil v České republice školku, která měla tento standard. Také jsme byli v představě, jak rychle se nám to vrátí. A ono to zase tak ekonomicky ideální není. Pravda je, že to je šetrné k životnímu prostředí.
Moderátor:
Má ministr životního prostředí Tomáš Chalupa zateplený svůj dům?
Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí (ODS):
Tak zaprvé já nemám svůj dům, ale bydlím v domku, který je pronajatý a který je novostavbou, takže zateplený je.
Moderátor:
Pane ministře Chalupo, já bych se vrátila trochu do vaší předchozí činnosti. Už jsme se dotkli v minulém dílu, že jste pracoval na Úřadu vlády jako tiskový mluvčí, ale mě zaujala ve vašem životopisu vaše činnost předsedy zahraničního výboru zastupitelstva hlavního města Prahy. Jak nyní využíváte vašich zkušeností právě ze zahraničního výboru zastupitelstva hlavního města Prahy, kdy jste si určitě vytvářel určité kontakty se zahraničím, v současné době pro váš Operační program životní prostředí?
Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí (ODS):
Ano. Tak určitě každá zkušenost to, že toho člověka už jste někdy někde viděl a Praha byla jeden z prvních krajů v České republice, který si otevřel i to stále zastoupení v Bruselu a pode mě jako předsedu zahraničního výboru do jisté míry ta budova spadala nebo ten provoz a režim, tak pomáhá. Stejným způsobem člověk navazuje na spoustu kontaktů, které já jsem získal jako asi dva roky člen výboru regionů. Řekl bych, že ten problém operačních programů není tolik o zahraniční politice. Problém operačních programů je v tom, jakým způsobem u nich postupovat racionálně, jednoduše a snažit se postupovat způsobem, který je, řekněme, na jedné straně klientsky co nejvíce vstřícný a na druhé straně neumožňuje zneužívání těch prostředků. Myslím si, že se taky ukazuje, že v některých ohledech je tam alokováno docela dost peněz na věci, o kterých se ukazuje, že třeba nejsou tolik potřeba. A na druhou stranu se nedostává v některých jiných programech, ve kterých se ukazuje, že ta poptávka i potřeba je mnohem větší. I to je debata, kterou vedeme. Někdy je to o schopnosti být pružný u nás doma a někdy je to o tom, jak schopní a pružní jsou i v Bruselu. Musím říct, a já nechci teď kritizovat Brusel zrovna v tomhle případě, to ho kritizuju jinde, ale v tomhle případě nemám důvod, ale pravda je, že když se snažíme mnoho měsíců vyjednat, jestli by bylo možné například podpořit městské dopravní podniky měst v České republice v tom, že by mohly využívat alternativní pohony třeba pro autobusy namísto klasických dieselových motorů zkrátka a teď nechat na nich, jestli jim přijde lepší jezdit na stlačený zemní plyn nebo na elektřinu, každý s tím má zkušenost, funguje v některých městech to, v jiných existuje něco jiného. Ale zkrátka pokusit se něco projednat, taky někdy je to opravdu o schopnosti a pružnosti na něco reagovat. Někdy si myslím, že to bohužel trvá déle, než by normální člověk si vůbec dovedl představit.
Moderátor:
Pane ministře Chalupo, několikrát jste se už dotkl toho, že jste v minulosti pracoval jako velmi úspěšný starosta městské části Praha 6. Jen upřesním, že od roku 2002. Pane ministře, čerpáte z této profese starosty i v resortu Ministerstva životního prostředí?
Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí (ODS):
Dennodenně. Dokonce musím říct, že moji spolupracovníci už mají za otravné, že neustále připomínám, jak na radnici bych to udělal jinak. A myslím, že je už chápu docela. Ale to spíš z legrace. Víte, já bych řekl, že společně možná s Ministerstvem pro místní rozvoj, možná ještě s Ministerstvem zemědělství to naše ministerstvo je to, které je vlastně nejvíc ve spolupráci nebo ve spojení s obcemi a městy v České republice. Logicky. Protože zkrátka když vezmete agendu od agendy, kterou spravujeme, tak má ten přímý dopad na to území a většinou tím spojujícím, zprostředkujícím, komunikujícím článkem je ta místní radnice.
Moderátor:
Pane ministře Chalupo, mně se s vámi moc hezky povídá, ale čas bohužel pokročil a musíme se vrhnout do práce, do finále mého pořadu. A to na otázku: Vadí – nevadí. Pane ministře Chalupo, vadí nebo nevadí?
Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí (ODS):
Nevadí. A uvidíme.
Moderátor:
Děkuju. Vy už máte zkušenost z předchozího dílu. Pane ministře, vy jste kandidoval v roce 2010 do Poslanecké sněmovny na místě, řeknu, osmé deváté místo na kandidátní listině, na pražské kandidátní listině občanských demokratů. Hodně se používal trend kroužkování v těchto volbách a spoustu vašich kolegů, spolustraníků z této kandidátky bylo přeskákáno. Někteří více, někteří méně. Jak byste vy hodnotil tento úspěch vy, že jste si vlastně udržel místo a dokonce bych řekla, že jste ještě poposkočil. Co bylo příčinou?
Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí (ODS):
To je, myslím, velmi složitá otázka. Já si myslím, že vždycky je to o míře. Ten trend toho kroužkování a přeskakování v těch volbách byl opravdu velký. A teď si říkám, kdy to bylo tak, že ti lidé vykroužkovali někoho, protože ho znali. Protože o něm něco věděli, protože si o něm něco přečetli nebo někdy s ním mluvili nebo tušili, co dělal nebo ho znali jako svého kolegu, souseda, starostu, to je jedno. A kdy to udělali jako módní trend.
Kdy si naopak řekli, tak budu volit každého sudého nebo posledního a přitom ho v životě neviděli. Řekl bych, že to první je to, co k volbám patří. A je součástí zodpovědné a racionální volby každého voliče. A já jsem vždycky říkal, že a proto taky nepatřím k těm politikům u nás, kteří říkají, že to novináři ovlivňují, já říkám, ty lidi nejsou hlupáci. Já jsem zažil doby, kdy v roce 1998 Václav Klaus - byly novinové titulky, že je na kolenou, že to je politická mrtvola, že už by měl radši odejít někam ven, aby tady nebyl. Tehdy měla ODS preference 9% a Unie svobody skoro 30 v únoru roku1998. Akde je dneska Unie svobody, co se stalo s těmi všemi hvězdami politické scény konce devadesátých let, jak se chytli, jakou mají důvěru? Po většině z nich si dnes nikdo ani nevzpomene. Nepřeceňuju tuhle záležitost.
Na druhou stranu ukazuje, že ti voliči jsou rozumní. To, že se rozhodnou tímhle způsobem postupovat, mi přijde racionální. Přiznám se, že když se rozhodnou hlasovat způsobem, že vyberou někoho, o kterém vůbec nic neví a ten jediný atribut, který o něm znají, je, že má nejvyšší číslo, tak je skoro tak málo racionální, jako když se rozhodnou volit jenom někoho proto, že je to žena nebo muž. To je tak jako považuju a teď asi urazím většinu představitelů Evropské unie, kteří to berou jako něco důležitého, tak jako považuju za absolutní blbost, s prominutím, vytvořit systém, kdy musí být na kandidátce povinně tolik a tolik žen a tolik a tolik mužů a to já jsem a mám dodneška spoustu kolegyň političek, který jsou skvělý a jsou mnohem lepší než ti chlapi, tak na druhou stranu si myslím, že to hlavně uráží je teda. To potom budeme mít poměr, kdy se řekne, že tam musí být tolik a tolik třicátníků, tolik padesátníků a tolik seniorů. Pak tam bude povinná účast lékaře, pravděpodobně psychiatra, člena hasičského sboru, taky by bylo dobrý, aby tam byl kněz a policista a lékárník.
Teď přeháním, ale to nikam nepovede. A nakonec budeme opravdu řešit, jestli tam musí být blonďáci a ti, co jsou plešatý, jestli tam ještě patří nebo nepatří. Přeháním, ale je to na hlavu postavený. Takže ano i ne. Vadí i nevadí.
Moderátor:
Pane ministře, já bych vám v tuto chvíli chtěla poděkovat za naše milé povídání a budu se zase někdy těšit, třeba právě na našich vlnách rádia Dobrý den.
Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí (ODS):
Děkuju pěkně. Dobrý den.
