Události, komentáře
Hostem komentovaných událostí ČT24 byl místopředseda ODS Martin Novotný.
Celý rozhovor můžete zhlédnout na ČT24.
David BOREK, moderátor:
Rostoucí konfrontace mezi Západem a Ruskem, téma příštích minut. Ve studiu vítám Alexandra Černého, poslance a místopředsedu sněmovního výboru pro obranu z KSČM. Hezký večer.
Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
Dobrý večer.
David BOREK, moderátor:
Přišel také místopředseda ODS a poslanec této strany Martin Novotný.
Martin NOVOTNÝ, místopředseda strany a poslanec /ODS/:
Pěkný večer.
David BOREK, moderátor:
Pánové, ovšem až za chvíli, pár minut ještě budu věnovat teď dalšímu hostu, který přišel, a tím je Václav Lídl z Asociace pro mezinárodní otázky. Hezký večer.
Václav LÍDL, Asociace pro mezinárodní otázky:
Dobrý večer.
David BOREK, moderátor:
Co to vlastně je za žánr vojenská doktrína? Co si pod tím představit? Jak závazný tento dokument je? Zkuste tedy možná ospravedlnit, že se mu média po celém světě, té ruské vojenské doktríně tak věnují v těchto hodinách?
Václav LÍDL, Asociace pro mezinárodní otázky:
Vojenská doktrína samozřejmě a to, jakým způsobem je významná, záleží především na tom, jaké jsou potřeby státu, potřeby armády. V tom případě, co se stalo dnes, tak došlo k tomu, že náměstek ministra zahraniční Ruské federace Michail Popov prohlásil, že dojde k aktualizaci současné vojenské doktríny Ruské federace z roku 2012 a zejména, že bude akcentována právě hrozba ze strany NATO proti Rusku.
David BOREK, moderátor:
Ostatně my si teď můžeme představit některé body té stávající vojenské doktríny Ruské federace. Tady jsou. Ona už i v té stávající podobě označuje za jednu z hlavních hrozeb rozšiřování NATO k hranicím Ruska, včetně třeba budování protiraketové obrany v Evropě, což je tedy ten nyní už patrně zaniklý definitivně projekt amerického radaru v České republice. Kromě toho také tato doktrína podporuje vojenskou spolupráci v zemích v postsovětském prostoru, a počítá i s možností úderu jadernými zbraněmi, jinými slovy nevylučuje, že Rusko by jako první použilo jaderné zbraně. Pane Lídle, ale co když jsme teď slyšeli tu stávající vojenskou doktrínu, co se na tom vlastně ještě dá změnit, protože i v té stávající ruské vojenské doktríně přece už je Severoatlantická aliance definována jako rival?
Václav LÍDL, Asociace pro mezinárodní otázky:
Přesně tak, to jsem chtěl zmínit. Jde o to, že až na velmi krátké období po roce 91, tedy po rozpadu Sovětského svazu, kdy byli v převaze v Kremlu liberálové a západníky, tak ve všech následujících vojenských doktrínách Ruské federace bylo NATO považováno jako jedna z hlavních bezpečnostních hrozeb. Hovoří o tom už například takzvaná Primakovova doktrína, pojmenovaná podle tehdejšího ministra zahraničí z roku 95. Důležitý je tam také u toho vlastně ten aspekt snahy Ruska zabezpečit si svoji sféru vlivu v těch zemích takzvaného blízkého zahraničí, ale to už je skutečně stará záležitost. Takže v podstatě...
David BOREK, moderátor:
Takže očekávat vůbec něco nového od ruské vojenské doktríny?
Václav LÍDL, Asociace pro mezinárodní otázky:
Já si myslím, že v podstatě nedojde k tomu, že by se objevila nějaká nová vojenská doktrína, že my jsme dnes vlastně svědky naplňování té reálné vojenské doktríny, kterou v podstatě připravil generální štáb Valerije Gerasimova, současného šéfa generálního štábu, který v podstatě dává důraz především na to vedení té takzvané hybridní války, které jsme svědky vlastně dnes na východní Ukrajině například.
David BOREK, moderátor:
Pane Černý, jak byste definoval Rusko, kdybyste měl být autorem české vojenské doktríny? Jak byste definoval vztah Česka vůči Ruské federaci?
Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
To by se definovalo pravděpodobně dost složitě, protože Česká republika versus Rusko, to je něco jako, já nevím, Doněcko versus Rusko, takže tudy asi cesta nevede, to nemá valného smyslu pravděpodobně. Ale ve vztahu k Alianci je to úplně něco jiného pochopitelně.
David BOREK, moderátor:
Tak to zkuste definovat. Možná region, tento region Evropy, ve kterém žijeme, versus Rusko. Jak byste definoval? A zdůrazněme, v této chvíli našeho rozhovoru se neptám, jak by to mělo být, určitě se budete lišit, pánové, ptám se, jak to je?
Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
V tuto chvíli je to docela zajímavě, protože to, co už tady zaznělo, ta situace se pochopitelně vyvíjí. V 90. letech to opravdu vypadalo úplně jinak než dnes. Já připomenu spíš ten aspekt, to vládl Jelcin, Rusko bylo v rozvalu, prakticky nerostné bohatství téměř vyplundrováno, ztráty se odhadovaly ve stovkách miliard dolarů a v takové atmosféře jedna jediná supervelmoc, Spojené státy a Severoatlantická aliance, když to máme dát do korelace, ty si v podstatě mohly dělat, co chtěly a mohly si stanovovat pravidla hry podle svého vlastního uvážení. A pravděpodobně tahle nová situace, na kterou nebyly ani zřejmě vnitřně připraveny, nás dovedla nakonec k tomu, kde jsme dnes. Takže ve chvíli, kdy se ta situace v Rusku zásadně změnila, kdy se Rusko začalo vracet do té pozice, na jakou bylo zvyklé, že se s ním snad mělo zacházet jako s velmocí, tak dnes najednou vidíme, že někde něco chybí. Prostě mluvit s Ruskem jako z pozice vítěze studené války, což si Američané bezesporu dlouhá léta mysleli a myslí pravděpodobně dodnes, to je zřejmě zásadně špatně a to je příčinou toho, že dnes jsme svědky tak obrovské konfrontace.
David BOREK, moderátor:
Vy, pane místopředsedo, vy byste definoval Rusko jak? Opět, jako fiktivní autor české vojenské doktríny.
Martin NOVOTNÝ, místopředseda strany a poslanec /ODS/:
Já musím říct, že v tuto chvíli je to aktuální otázka. My jsme zažili na jedné straně období 90. let a té poslední dekády, kdy Česká republika deklarovala svoji příslušnost k Severoatlantické alianci, kdy jsme se takto civilizačně zařazovali a zároveň jsme spíše verbálně deklarovali ten realistický postoj, to jest vnímání Ruska jako státu, který je předmětem naší potenciální spolupráce. Na druhé straně ale bychom si měli být vědomi toho, že to je přece jenom jiný civilizační okruh se vším, co k tomu patří, s dlouhodobými tradicemi, setrvačnostmi těchto tradic. Na druhé straně přes tyhle verbální deklarace ta 90. léta ta poslední dekáda byla velmi klidná. Nejenom politici, ale hlavně občané si zvykli na jakousi samozřejmost mírového života, ty společnosti jsou velmi pohodlné, společnosti blahobytu, nejsou příliš připraveny se vůbec zabývat bezpečnostními otázkami, řešit tato témata, a toto se nám teď potenciálně může vymstít...
David BOREK, moderátor:
A současnost, vy jste definoval 90. léta nebo posledních 15 let. Jestli vás mohu parafrázovat, cosi jako Rusko potenciální spolupracující velmoc, zároveň velmoc, před kterou je nutno být trochu ostražitý.
Martin NOVOTNÝ, místopředseda strany a poslanec /ODS/:
Ano.
David BOREK, moderátor:
Ta definice je teď jiná. Použil byste jiná přídavná, ostřejší přídavná jména?
Martin NOVOTNÝ, místopředseda strany a poslanec /ODS/:
Já musím říct, že jsem přesvědčen, že západní Evropa i my jsme na druhé straně kromě těch deklarací dlužni řadu kroků, které jsme měli udělat už v minulosti, kterými se v tuto chvíli, jejich přípravou třeba zabývá nadcházející summit NATO. Udržovali jsme koncepci, kde přece jenom jakási zásadní rozdílnost mezi starými členskými zeměmi a novými členskými zeměmi z hlediska vojenské přítomnosti Aliance na celém území a podobně, je dodnes v situaci, která je bezpečnostně daleko výbušnější, velmi výrazná. A v tom smyslu tu realistickou doktrínu musíme proměnit v realistické politické činy. To si myslím, že je v tuto chvíli strašně důležité. Je to debata o výši, o podílu našeho obranného rozpočtu na HDP, je to debata o vůbec rozvoji české armády, o mezinárodní spolupráci, o aktuálních krocích NATO. To jsou důležité věci, které souvisejí s naší doktrínou.
David BOREK, moderátor:
Pánové, zdůrazňuji tedy, že nechci, aby to sklouzlo do debaty KSČM versus ODS, beru to opravdu, že bych to rád směřoval k tomu, jak to je a ne k tomu, jak to mám být ve vašich ideálních představách, ale trochu se vidí, že se tady shodneme na tom, že končí období jakéhosi amerického míru, pakt amerikána, který možná po 15 let, po 10 let byl charakterizován výraznou dominancí jedné supervelmoci. Pokud tento mír končí, pokud na východě začíná sílit, když ne supervelmoc, tak výrazná globální velmoc jménem Ruská federace, co to znamená pro českou armádu? Co to znamená pro věci, o kterých tady už trochu mluvil pan místopředseda? Vůbec organizace a financování české armády. Pane Černý.
Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
Já se stále chci bránit tomu, abychom sklouzli do polohy, do které nás teď se snaží vmanipulovat, troufám si tvrdit i summit Aliance, který se připravuje ve Walesu, protože tam jedním z klíčových momentů bezesporu bude posílení rozpočtů na obranu. Přitom se dostáváme do situace, kdy se vracíme o víc než 25 let zpátky, kdy v dobách, kdy dlouhou, poměrně dlouhou dobu ovlivňoval mezinárodní vztahy princip vzájemného zaručeného zničení, kdy obě dvě, nebo tehdy dvě naprosto dominantní vojenské velmoci, Spojené státy a Rusko, se jaksi respektovaly jenom proto, že věděly, že si nemohou nic jiného dovolit. A teď se máme vrátit do stejné situace jako před 25 lety? To je naprostý nedostatek.
David BOREK, moderátor:
Ale možná to trochu vyhrocujete zbytečně. Opravdu neexistuje žádné mezistádium, neexistuje žádných 50 odstínů šedi mezi studenou válkou 80. let na straně jedné a mezi jakýmsi idylickým americkým mírem, dejme tomu, z roku 91, 92?
Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
Já mám pocit, že ten vývoj směřuje opět k tomu, nebo alespoň někteří politici a obávám se, že především ve Spojených státech neví opravdu, co s tou novou rolí dělat. Oni evidentně pociťují, že dřív nebo později ztratí onu dominanci světového hegemona. Zatím jsou ekonomicky a vojensky nejsilnější. To ale nemusí trvat na věky.
David BOREK, moderátor:
Aby to nebyla debata tedy taková odtažitě akademická. KSČ, abych to vrátil tedy na tu politickou roli, jste politici, KSČM by nepodpořila v příštích letech nebo v dohledné době jakékoli zvyšování rozpočtu české armády.
Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
To zdaleka tak není. Víte, že teď pracuje zatím na sněmovní úrovni pracovní skupina, která připravuje jakýsi podklad pro deklaraci o tom, jak by měla být zajišťována obrana a my se toho pochopitelně aktivně účastníme. A jsme přesvědčeni o tom, že česká armáda je v takovém stavu, že si vyloženě nutně vyžaduje, aby byla resuscitována, protože vnitřní zadluženost 100 miliard a rozpočet na úrovni 1 % HDP je naprosto nedostatečný, to všechno víme. Ale nám jde o to, aby se ty prostředky investovaly do opravdu obrany, nikoli do toho, co se dnes děje ve světě. Stačí se podívat na mapu. Já si vzpomínám, když Gorbačov mluvil o dvojdomku v Evropě a o sjednocení Německa a o tom, že se Aliance nebude rozšiřovat, podívejte se dnes na mapu. Já když slyším, jak, jak Rusko je hrozba, tak si vždycky představím, proboha koho ohrožují dnes Rusové, když vidím, jak se Aliance neustále rozrůstá, jak od Turecka obklopuje prakticky celou západní stranu té euroasijské části...
David BOREK, moderátor:
Je Česko hrozbou pro Rusko? My jsme členská země NATO, je Česko hrozbou pro Rusko?
Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
Nemyslím si, že Rusové vnímají Česko jako ohrožení...
David BOREK, moderátor:
Ale tak proč by vnímali, proč by vnímali jako ohrožení Estonsko, Litvu, Lotyšsko, popřípadě jiné státy jižního křídla?
Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
Víte, to je, jako každý vojenský stratég má rád, když má nějaké bezpečnostní vakuum, když je nějaký sanitární koridor kolem jeho hranic. Ne, když se mu Aliance přilepí na západní hranici. Navíc teď slyšíte každou chvíli a ve Walesu se o tom bude určitě mluvit taky, že se musí posílit infrastruktura, která by umožnila rozšířit okamžitě bojové jednotky směrem dopředu, tedy na východ směrem k ruské hranici. To všechno jsou prostě věci, které musí každého znepokojovat. Navíc Aliance podle údajů, které jsou běžně dostupné, vydává ze světového balíku na zbrojení 60 %, Rusko 5. Hrubý domácí produkt Spojených států nebo Evropy je, já nevím, osmkrát větší než Ruska. Tak kdo tady koho ohrožuje? Kdo má mít z koho obavy? Já se pak nedivím prostě ruským generálům, že jsou nervozní a že si nedovedou dost dobře představit, jak v těchto podmínkách budou deklarovat, že, že zaručí prostě bezpečnost celého svého území.
David BOREK, moderátor:
Pane místopředsedo, jak jinak by měla vypadat česká armáda tedy? To je, zdůrazněme, trochu plochá konstatace, že by tedy měla mít větší rozpočet, což vaše strana říká. Jak jinak by tedy měla být definována i ve světle toho, co se odehrává na pomezí Ukrajiny a Ruska?
Martin NOVOTNÝ, místopředseda strany a poslanec /ODS/:
Já přece jenom ale pár slovy musím trošku zareagovat na ten mezinárodní kontext. ODS necítí potřebu jakkoli měnit svoje základní priority z hlediska euroatlantické vazby, z hlediska naší návaznosti na NATO. To neznamená, že nevedeme vnitřní debatu o tom, jestli některé aspekty bezpečnostní politiky, třeba i Spojených států amerických v minulých letech se ukázaly jako efektivní a správné. Nejnebezpečnější pro českou společnost je, i z případných chyb takové politiky, ne zcela úspěšných případů takové politiky vyvozovat, a já chápu, že to komunistické straně vyhovuje, ale nám teda v žádném případě ne, oslabování tohoto vztahu ke Spojeným státům. My upínáme jakési naděje třeba k příštím prezidentským volbám ve Spojených státech. Možnosti...
David BOREK, moderátor:
A teď k té české armádě, protože zdůrazněme, prezidentské volby ODS neovlivní, myslím v USA.
Martin NOVOTNÝ, místopředseda strany a poslanec /ODS/:
To je samozřejmé.
David BOREK, moderátor:
Zatímco armádní rozpočet nebo armádní strukturu...
Martin NOVOTNÝ, místopředseda strany a poslanec /ODS/:
Nás teď čeká v téhle věci důležitý podzim, protože ve sněmovně bude několik zákonů, které můžou zásadním způsobem ovlivnit budoucnost české armády. Ať už se týká i řekněme profesionální jistoty té její dnešní profesionální podoby, to znamená stabilizace armády, mzdových nákladů, které tam jsou a podobných věcí. Pak budeme řešit obecně branný zákon i v té souvislosti schopnosti armády rychleji reagovat na situace bezpečnostních rizik, třeba možnosti jakéhosi urychlenějšího procesu v situacích, kdy je potřeba reagovat na tu mezinárodní situaci a skutečně teď ne zmobilizovat v tom klasickém slova smyslu, ale přeskupit síly a zmnožit síly.
David BOREK, moderátor:
Mobilnější tedy česká armáda.
Martin NOVOTNÝ, místopředseda strany a poslanec /ODS/:
My musíme podporovat i ideu dnes se rozmáhající jako jakési spíše minoritních hnutí ve společnosti, ale třeba aktivních záloh lidí, kteří přestože tuto povinnost nemají, tak cítí ke své zemi, ke své vlasti jakousi povinnost a tam bychom chtěli podpořit třeba pomoc zaměstnavatelům lidí, které je obtížné uvolňovat tady k takové činnosti. Čili je teď velkou zodpovědností politických stran najít konsenzus na postupném plánu navýšení rozpočtu pro armádu a z hlediska konkrétní stabilizačních kroků jak personálních, tak i z hlediska těch věcí, o kterých jsem mluvil.
David BOREK, moderátor:
Pane Lídle, teď jsme tady slyšeli politický rozměr debaty. Co to vlastně znamená pro Českou republiku, že skutečně opět doufám snad, že to není příliš komentativní, že onen americký mír, ona absolutní dominance Západu skutečně v posledních 5, 10 letech je erodována a že Česko se nachází opět za humny s východní velmocí.
Václav LÍDL, Asociace pro mezinárodní otázky:
Já bych si v tomto případě skutečně počkal na výsledky čtvrtečního, pátečního summitu ve Walesu, protože zase na druhou stranu existují určité signály o tom, že je možné, že v podstatě právě Rusko svým jednáním na Ukrajině podnítí reformu Aliance. V podstatě největším problémem Severoatlantické aliance od pádu Sovětského svazu bylo to, že nemohla, že tápala vlastně v jakémsi hledání svého dalšího cíle existování. Vytvořily se postupně tři takové základní skupiny států. Na jedné straně byly středoevropské státy, které stále viděly jako největší hrozbu Rusko a byly pro zachování vlastně co nejvíce článku číslo 5, tedy pomoc napadenému státu. Potom vlastně západní Evropa akcentovala mnohem více ty takzvané nové hrozby, ať už se jedná o terorismus, migraci, obchod s narkotiky a další. A pak v podstatě Spojené státy se pokoušely s NATO vytvořit jakýsi globální expediční sbor, který by právě podporoval jejich unipolaritu. A zdá se, že právě na summitu ve Walesu bude v podstatě toto tápání ukončeno, protože jako hlavní hrozba bude opět vlastně postaveno Rusko. A tak se dostáváme vlastně do situace, kdy jak Rusko, tak NATO budou vlastně vnímat jeden druhého jako hlavní bezpečnostní hrozbu.
David BOREK, moderátor:
Václav Lídl, Alexander Černý, Martin Novotný. Tématem bylo NATO a Rusko, nebo obecněji Západ versus Rusko a opět možná jako v případě služebního zákona věřím a jsem přesvědčen tedy, že to nebyla poslední debata na toto téma. Všem děkujeme, na shledanou, hezký večer.
Alexander ČERNÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KSČM/:
Na shledanou.
Václav LÍDL, Asociace pro mezinárodní otázky:
Taky hezký večer.
Martin NOVOTNÝ, místopředseda strany a poslanec /ODS/:
Na shledanou.
místopředseda strany
poslanec PČR
neuvolněný radní statutárního města
místopředseda regionálního sdružení
předseda oblastního sdružení
