Novinky Mediální výstupy

Projev před hlasováním o důvěře vládě

Chci se vyjádřit ke kapitole, která v programovém prohlášení hovoří o životním prostředí. Jako starý učitel jsem v ní našel některé chyby. Jednou z nich, pro nás Jihočechy velmi významnou, je vynechání rychlostní komunikace R3 ze seznamu priorit. Považuji to za pouhé nedopatření, protože, jak dobře víme, dálnice D3 bez tohoto napojení na naše rakouské sousedy z velké části pozbývá smyslu.

Našel jsem v ní ještě jeden takový logický rozpor a podle mne je velmi nebezpečný. V kapitole Ministerstva dopravy se objevuje jako první priorita zpracování a předložení zákona o liniových stavbách. To je velmi ušlechtilý záměr a tento nástroj může být velmi účinný. Samozřejmě může pomoci s problémy při výkupech pozemků, ale také by měl pomoci celé řadě ekologických aktivistů blokovat významné liniové stavby. Naproti tomu ale v kapitole životní prostředí nacházím jako poslední prioritu zachování úrovně legislativních práv občanských aktivit týkajících se životního prostředí. Zdá se mi, že to je dokonce v přímém rozporu.

Já bych se ale chtěl zmínit ještě o jednom velmi významném fenoménu. Pan prezident mluvil o vizích do budoucna a já bych se chtěl vyjádřit možná k něčemu, co bych nazval odpovědnost, která vyplývá z minulosti. Vláda České republiky 20. března 1991 svým nařízením vyhlásila Národní park Šumava a vetkla mu do vínku takové poslání, které si dovolím ocitovat: "Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí.“

Když se podíváme na dnešní Šumavu, na to, že po orkánu Kyrill je téměř 20 tisíc hektarů jejího území suchých, je to suchý les sežraný kůrovcem, tak vidíme, že minimálně to jedno z těch poslání, a to zachování typického vzhledu krajiny, bylo porušeno. Šumavu naši předkové vnímali jako zelenou a teď ji vidíme jako šedou. Já si myslím, že by se vláda měla ujmout této zakladatelské pravomoci a této zakladatelské funkce.

Jako představitel krajské samosprávy jsem opakovaně apeloval na vládu, aby se zabývala problematikou národního parku Šumava ve sboru, aby se k ní vyjadřoval nejenom resortní ministr životního prostředí, ale také ministři ostatní, ministr zemědělství, ministr místního rozvoje, ministr zahraničí, protože lýkožrout z národního parku Šumava zalétá k našim sousedům a dělá jim škody v lese, a tak dále. Bohužel se mi to nikdy nepodařilo, a proto si dovoluji využít této svojí pozice a apelovat na tuto vládu, aby se národním parkem Šumava zabývala. A proto mi také podobně jako paní poslankyni Konečné vadí, že není v programovém prohlášení nic nejenom o národním parku, ale i o ostatních chráněných územích uvedeno. To tam prostě chybí.

Je to možné vysvětlit tím, že to vláda považuje za problém marginální. Je to 70 tisíc hektarů, včetně CHKO 100 tisíc hektarů. Není to tak velké území. Nebo také je možné, že se vláda nechce této svojí odpovědnosti ujmout, že ji chce svěřit panu ministrovi. Tím si myslím, že porušuje svoji odpovědnost, protože ona ji zřídila kdysi dávno vládním nařízením. A nebo je také možné, že chce řešit tuto situaci novým nástrojem, a tím je předložení - zpracování zákona o národním parku. Tady je třeba říci, že z návrhů, ke kterým bylo postupně dojito, ke kterým celá ta velká skupina všech, kteří na tom pracovali, dospěli, tak ten poslední návrh má významnou podporu šumavských obcí, všech návštěvníků Šumavy, ale i vědeckých odborníků z ochrany životního prostředí a lesnictví.

Já si myslím, že pan ministr životního prostředí je v poměrně těžké situaci, protože jej jako první oslovili ekologičtí aktivisté a předložili mu své názory. Je velmi těžké jejich intenzivnímu tlaku odolat. A já si myslím, že jakkoli asi nečekáte, dámy a pánové, že pointou mého vystoupení bude vyslovení důvěry vládě, to určitě nebude, k tomu se nechystám. Tak přesto mi dovolte, abych, paní předsedající vaším prostřednictvím, panu ministrovi životního prostředí nabídl v této věci, která je tak důležitá pro nás všechny, kteří máme rádi zelenou Šumavu, kteří nesouhlasíme s tím šíleným gigantickým experimentem přeměny její valné části na divočinu, tak abych vám, pane ministře prostřednictvím paní předsedající, nabídl svoji spolupráci.