6. května 2013
Projev předsedkyně Poslanecké sněmovny na pietním aktu u památníku Díky, Ameriko!
Za účasti veteránů II. světové války ze Spojených států amerických a Belgického království se předsedkyně Poslanecké sněmovny zúčastnila v Plzni pietního aktu u památníku Díky, Ameriko! Město Plzeň si každý rok připomíná 6. května 1945 osvobození americkou armádou. Několikadenní oslavy, které nesou název Slavnosti svobody, jsou věnovány všem, kteří v roce 1945 nasadili svoje životy za to, aby Plzeň osvobodili od nacistické nadvlády a pomohli tak k nabytí ztracené svobody.
Vážení vzácní hosté, vážení veteráni a pamětníci, dámy a pánové.
Na mnoha místech naší země se v květnu setkávají lidé, aby si připomněli osudy své země v minulém století v době 2. světové války.
Každá obec, každé město mají ve svých kronikách zaznamenáno, co se v jejich domově odehrálo. Kolik občanů bylo vyhnáno z domovů, kolik vězněno, odvlečeno do koncentračních táborů, popraveno. Zde, v Plzni, si na začátku roku připomínám spolu s mnohými z vás nejtemnější část války, transporty židovských spoluobčanů do vyhlazovacích táborů. Nevrátilo se ani 5 procent z nich.
Ale jsem šťastna, že dnes si mohu spolu s vámi připomínat konec zla, které mělo zničit naši civilizaci. K pádu nacistů přispěly síly domácí, ale neobešli bychom se nikdy bez pomoci, která k nám přišla s muži generála Pattona.
Historické dokumenty ukazují osvobozenou Plzeň, americké a československé prapory, opojnou radost z konce války. Přestože během totalitního komunistického režimu byl podíl Američanů na osvobození naší země zamlčován, nikdy jsme na vás nezapomněli. Je třeba připomenout i podíl belgických vojáků na našem osvobození a jsem velmi ráda, že jsou tu někteří z nich dnes s námi.
Nepřestaneme si vážit odvahy a dobrých srdcí všech mladých mužů i žen, kteří se vylodili na starém kontinentu na plážích severní Francie a přes ohromné oběti (kdo navštívil Normandii, umí si představit ta nekonečná pole bílých křížů) jste přijeli až k nám, do Československa. Do malé země, z níž v devatenáctém a dvacátém století odcházeli lidé za novou šancí právě k vám, do Ameriky, do Nového světa.
Druhá světová válka starý i nový svět opět propojila. Ukázalo se, že na obou stranách měli lidé stejný cíl: porazit nacistické barbary a vrátit život lidí do mírových vod. Za touhu po svobodě padlo obrovské množství mladých lidí a toto trauma nás provází i dnes.
Proto přicházím, abych poděkovala a vzdala čest mrtvým a připomněla nám živým, co všechno se ve válečných letech stalo. I to, jak nešťastně se vyvíjela pro osvobozené Československo poválečná situace. Tři roky po válce jsme měli totalitní režim zpět. Nacisty vystřídali komunisté. A komunistický režim trval téměř sedmkrát déle něž 2. světová válka.
Jsem si jista, že kdyby nebyla zastavena vojska generála Pattona v Plzni, kdyby mohla pokračovat a jet osvobodit hlavní město, měla by naše země šťastnější osud. Ale dějiny se ubíraly jiným směrem. Nakonec padl i totalitní komunistický režim a my se těšíme stejné svobodě, jako přátelé v USA či Belgii – veteráni, kteří každoročně a věrně na tyto oslavy přijíždějí.
Děkuji všem přítomným za pozornost i za pozvání.
