Novinky Mediální výstupy

Změna má zefektivnit odbornou přípravu a zvýšit kvalitu absolventů odborných škol. Má tak pomoci jako jeden z nástrojů k odvrácení zásadního nedostatku kvalifikovaných pracovních sil pro průmysl a zabránit negativnímu dopadu na konkurenceschopnost ČR. Materiál nyní putuje do dolní komory ve formě poslaneckého návrhu, prioritou ministra Kuby je, aby nový systém podpory technického vzdělávání vstoupil v platnost od 1. září.

 

Poslanecký návrh ODS by měl zajistit ekonomicky a logisticky efektivní přípravu absolventů odborných škol. Největší dopad se očekává v technických oborech. Tento návrh vychází z potřeb firem v Česku, které se potýkají s nedostatkem technicky vzdělaných pracovníků. V současné době navíc dochází ke generační obměně, kdy kvalifikovaní zaměstnanci odcházejí do penze. Systémovým řešením je proto rozvoj kvality počátečního odborného vzdělávání. „Opatření vycházejí z výsledků jednání, která jsme vedli se zástupci zaměstnavatelů a vysokých škol během roku 2012. Firmy upozorňují na ohrožení konkurenceschopnosti právě nedostatkem odborně připravených lidí z důvodu nízké kvality a neaktuálnosti odborné přípravy studentů. V rámci posílení konkurenceschopnosti ČR je proto třeba, aby zaměstnavatelé hráli ve vzdělávání větší roli a stát jim k tomu připravil podmínky,“ uvedl šéf resortu průmyslu a obchodu.

 

Cílem návrhu novely je vtáhnout další zaměstnavatele do systému odborné přípravy prostřednictvím výuky v reálném pracovním prostředí, tedy na současných technologiích, a podpořit firmy, které se již ve spolupráci se školami angažují. Změny by měly přispět k nižší míře přerozdělování a úspornějšímu modelu financování odborného školství v budoucnu.

 

Předkládající poslanci navrhují v novele zákona o daních z příjmů tři doplňující se nástroje. „Výuka na pracovišti s sebou nese administrativní, technické i personální náklady. Je proto nutné zaměstnavatele co nejvíce vtáhnout do odborné přípravy. V tomto ohledu zavádí novela možnost odečtu nákladů na jednoho žáka konajícího praxi ve firmě od základu daně paušální částkou ve výši 80 tisíc korun. V případě délky praxe 200 - 400 hodin / rok bude možné aplikovat odpočet 40 tisíc korun,“ konstatoval Pavel Staněk (ODS).

 

„Pokud nebudeme mít tolik odvahy, tak se může velmi dobře stát, že i když budou mít firmy skvělé nápady pro výrobu, nebude dostatek lidí k jejich realizaci,“ uvedl další z předkladatelů Jan Bureš (ODS).

 

Novela také zvyšuje již existující limity u daňově uznatelných výdajů stipendií na pět tisíc korun u středoškoláků a deset tisíc korun u vysokoškoláků, což by v důsledku mělo pomoci v orientaci rodičů a studentů při volbě oboru vzdělání a budoucího povolání.

 

Poslední úpravou, která je úzce provázaná s efektivním financováním, je podpora firemních investic do vybavení určeného pro vzdělávání, tedy umožnění odečtu 110 procent (v případě nižšího využití odečtu 50 procent) hodnoty investice pro účely vzdělávání od základu daně v roce uvedení do užívání při zachování běžného odepisování tohoto majetku. Nezbytnou podmínkou je použití na odborné vzdělávání přinejmenším po dobu tří let. Například firma, která se zapojí do odborného vzdělávání a nakoupí nové stroje, které bude využívat zcela pro výuku nebo je alespoň sdílet pro výuku a výrobu, je bude moci odepsat z daní rychleji a ve větší míře, což by mělo podpořit výuku žáků a studentů na moderních technologiích a připravenost absolventů okamžitě se uplatnit na trhu práce.

 

Navrhované změny přinesou v krátkodobém horizontu zvýšení nákladů na státní rozpočet. Již v střednědobém výhledu však napomohou jednak zvýšení efektivity práce, a s tím zvýšení výnosů firem spojených s odvodem vyšších daní, a současně snížení nákladů na technické vybavení škol, neboť tímto opatřením podnikatelé na sebe přenesou část nákladů odborné přípravy. Rovněž se dá očekávat snížení nákladů státu souvisejících s nezaměstnaností absolventů.