ČRo: Nastupující koalice chtěla ukázat sílu. Jako místopředseda Sněmovny jsem přistupoval ke všem rovně, říká Jan Skopeček

11. listopadu 2025
ČRo: Nastupující koalice chtěla ukázat sílu. Jako místopředseda sněmovny jsem přistupoval ke všem rovně, říká Jan Skopeček

(Radiožurnál) Nová Sněmovna zahájila svou druhou schůzi. Podaří se na druhý pokus zvolit do vedení sněmovny i zástupce budoucí opozice? Je namístě, aby si vláda v demisi dávala podmínky, za kterých pošle do Sněmovny návrh rozpočtu na příští rok? A naznačují první dny jednání po volbách, že by nová Sněmovna mohla být konstruktivnější a funkčnější než ta minulá? Tomáš Pancíř se ptal poslance ODS Jana Skopečka, kandidáta budoucí opozice na místopředsedu Sněmovny.

Ve 14 hodin odpoledne dnes začala druhá schůze Sněmovny v tomto volebním období. V pátek by v rámci schůze měla přijít také druhá volba místopředsedů dolní komory. Připomenu, že v té první minulou středu byli zvoleni jen Patrik Nacher z hnutí ANO a Jiří Barták z Motoristů sobě. Vy, jako kandidát ODS, jste neuspěl, a to i přesto, že nová koalice sama navrhla, že by ODS měla obsadit jedno místopředsednické místo. S odstupem šesti dnů, jak to vnímáte? Jaký vzkaz od nové koalice v tom čtete?

Já myslím, že vzkazy byly dva. Jeden vzkaz byl, že nově nastupující vládní koalice chtěla ukázat v Poslanecké sněmovně svoji většinu, svoji sílu. Že po dohodě hlasovala jenom pro své kandidáty, aby si jednak potvrdila, že skutečně většina v rámci koalice existuje, že bezpečně zvolí své nominanty do vedení sněmovny. Byla to tedy ukázka nové většiny, že většinu skutečně mají. To je podle mého názoru jedna rovina pátečního výsledku.

Druhá rovina, a to neříkám nic tajného, protože koneckonců o tom hovořil jak pan předseda Babiš, tak paní poslankyně Schillerová v médiích před volbou i v den volby: že ve chvíli, kdy dosluhující vláda nepošle do Poslanecké sněmovny opětovně návrh státního rozpočtu na příští rok, tak by mohli mít zástupci opozice problém s volbou do vedení sněmovny. Myslím si, že to zaznělo i veřejně, tudíž já to přikládám těmto dvěma věcem primárně.

Nevrátilo se vám v prvním kole voleb místopředsedů Sněmovny také to, že před čtyřmi lety jste jako tehdejší koalice neschválili do této funkce tehdejšího kandidáta hnutí ANO Radka Vondráčka?

Ano, může to být určitě i vzpomínka na předcházející volební období. Na straně druhé, tam naši kolegové měli explicitní důvody, proč pana kolegu Vondráčka podpořit nechtěli. Já jsem s tím před čtyřmi lety nesouhlasil. Já si myslím, že kádrování se vždy té straně, která to dělá, nedobře vrátí. Ale akceptoval jsem tehdy dohodu nastupující většiny.

Na straně druhé, když vidíme někoho, o kom si skutečně myslíme, že v té roli nemá být – třeba v případě volby předsedy, volby Tomia Okamury, kde jsme jasně řekli výhrady, proč si myslíme, že nemá reprezentovat jako třetí nejvyšší ústavní činitel ČR – tak jsme to řekli zcela jasně a explicitně.

Že se to mohlo ze strany SPD a hnutí ANO vrátit, nebo být reminiscencí na předcházející volební období, to ano. Na straně druhé, já si myslím, že jsem patřil při řízení schůzí v uplynulých čtyřech letech mezi místopředsedy, kteří co se týče vztahu nebo chování k jednotlivým poslancům, ať už koaličních nebo opozičních řad, tak jsem se choval velmi slušně, korektně a přistupoval jsem z hlediska jednacího řádu ke všem rovně. Nerozlišoval jsem, nepřistupoval jsem benevolentněji k zástupcům naší vládní koalice a nechoval jsem se hůře k zástupcům opoziční části tehdejší sněmovny.

Druhý pokus o to, abyste byl zvolen místopředsedou Sněmovny, proběhne v pátek. Jak pokročila zákulisní jednání v tuto chvíli? Očekáváte, že v pátek už dostanete dostatečný počet hlasů?

To já neumím předjímat. Je to tajná volba a klíč k úspěchu nedržíme my jako ODS nebo jako celá nová opozice. Klíč k úspěšné volbě drží dnes nová vládní většina. To tak je, nad tím se nemá smysl dojímat nebo nad tím plakat. Dnes je většina 108 hlasů na straně hnutí ANO a jeho koaličních partnerů. Oni mají klíč k tomu, jestli v pátek bude druhé kolo úspěšné nebo nikoliv. S tím já příliš mnoho udělat neumím.

Vy jste říkal, že máte dojem, že to souvisí s debatami o zaslání státního rozpočtu. Máte tedy pocit, že pokud by státní rozpočet do pátku nebyl zaslán, tak v pátek opět neuspějete?

To je možné, možná i pravděpodobné.

Máte informace, jestli do pátku bude poslán?

Nemám, je to autonomní rozhodnutí vlády. Jakkoliv se mě na to často novináři v posledních hodinách a dnech ptají, jaký na to mám názor, já jsem velmi opatrný to nějakým silným výrokem komentovat, protože nechci budit dojem, že chci na vládu jakkoliv tlačit, aby rozpočet poslala, jenom proto, abych si zvýšil šance na páteční zvolení v druhém kole.

Já si myslím, že tyto věci spolu souviset nemají. Vedení Sněmovny má být zvoleno a odpovídat poměrnému systému, který vyšel z voleb. Byl vždy úzus, že ve vedení sněmovny jsou jak zástupci opozice, tak zástupci vládní většiny, protože sněmovna patří oběma stranám politického hřiště, jak opozice, tak koalice. Podmiňovat to nějakými exekutivními vládními kroky, jakkoliv na ně můžeme mít různý názor a můžeme s tím souhlasit nebo nesouhlasit, mi nepřijde úplně standardní.

Ale ano, pokud to vláda zítra nepošle, je možné, že zvolen nebudu. Ale já nebudu určitě ten, který by teď nějak více na vládu tlačil a říkal: udělejte to kvůli mně. To ode mě opravdu neuslyšíte.

Rozumíte tomu, proč vláda nechce rozpočet poslat?

Já tu diskusi vnímám. Jak jsem říkal, opravdu je to pro mě složité v kontextu volby, ale je to veřejně známé. Já jsem to koneckonců komentoval ještě před volbou, dávno předtím, než se to stalo svárem volby místopředsedů. Doporučoval jsem svým kolegům, že já bych návrh zákona o státním rozpočtu poslal do Poslanecké sněmovny opětovně, a to ve chvíli, kdy nastanou dvě podmínky.

První podmínka je, že bude ustavena sněmovna a výbory, které mají šanci začít návrh zákona o státním rozpočtu projednávat. To se děje, dnes se ustavují výbory, do té doby to stejně nemělo smysl sem do Sněmovny posílat. Ta diskuse byla podle mě bouří ve sklenici vody nebo snahou trošku rozmělnit jiná témata ve veřejném prostoru, protože i kdyby to vláda udělala před týdnem, před 14 dny, sem do Sněmovny by to přišlo do šuplíku a nikdo by neměl šanci s tím pracovat.

Pardon, na druhé straně, neměla to v tom případě vláda nebo představitelé vlády takto jasně říci?

Já myslím, že to tak leckteří z nich říkali: že ve chvíli, kdy sněmovna není ustavena, kdy nejsou výbory, zejména rozpočtový, tak není co v Poslanecké sněmovně projednávat. Nedošlo k žádnému zpoždění.

Na druhé straně, někteří také nechtěli říct to B. To znamená, že potom, až bude toto, co říkáte, hotovo, tak že ho pošlou. Koneckonců, ještě minulý týden jsme od Zbyňka Stanjury slyšeli podmínky, za kterých podle něj by vláda měla pracovat.

Já jsem říkal jednu podmínku. Ta druhá pro mě byla taková, že vládní většina má vládě říci, že bude akceptovat základní bilanci návrhu státního rozpočtu. Protože ve chvíli, kdy by to vláda do sněmovny poslala, a vládní většina by nesouhlasila s bilancí, tak by vlastně nehlasovala pro ten rozpočet.

Druhý výsledek hlasování by bylo vrácení zákona k přepracování vládě. To by bylo jenom takové cvičení, které by nemělo žádný smysl, protože my bychom sem poslali opětovně – jen připomenu, že už jsme ho poslali jednou, do 30. září splnila vláda povinnost a rozpočet do sněmovny přišel.

Chyběl tam rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury.

Ale co se týče státního rozpočtu, ten je veřejně známý, má svůj sněmovní tisk, číslo. Každý poslanec, jak z opozice, tak koalice, ho může mít a může v něm číst, může si v něm protrhávat a může si připravovat patřičné změny.

Před dnešní schůzí dolní komory poslanci hnutí STAN vyzvali vládu v demisi, aby projednala návrh rozpočtu na příští rok a neprodleně bez podmínek ho zaslala do sněmovny. Pro zaslání rozpočtu se vyslovili i poslanci KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Řešili jste to i vy na poslaneckém klubu ODS?

Samozřejmě, diskutujeme tu věc. Diskutujeme jak nějaké náklady, tak výnosy toho kroku.

Má ta diskuze závěr?

Diskuse na poslaneckém klubu proběhla, ale suverénem v této věci je vláda, ministři, zkrátka exekutiva, která musí udělat definitivní tečku. Nějaká diskuse na poslaneckém klubu proběhla, přítomní ministři ji určitě nějakým způsobem nasáli, ale jak se rozhodnou, je opravdu jejich autonomní rozhodnutí.

Jan Skopeček

místopředseda poslaneckého klubu ODS
poslanec PČR
ekonomický expert ODS
předseda ODS Hořovice