Novinky Mediální výstupy

Těžba plynu z břidlic v Česku? Proč ne

Budeme opět lidem přispívat na zateplování domů, říká v rozhovoru pro Lidové noviny ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Na rozdíl od předchozího programu Zelená úsporám, jenž se zrodil za éry "zeleného" ministra Martina Bursíka, však již nebude lidem přispívat například na pořízení kotle na biomasu. Chalupa též přiznává, že si umí představit těžbu břidlicového plynu v Česku. "Nejsem příznivcem úplného zákazu. Připadá mi to jako zákaz myslet," řekl Chalupa doslova.

Elektrárny a velké průmyslové podniky budou od příštího roku platit za emise skleníkových plynů. Dohodl jste se již s ministrem financí Miroslavem Kalouskem na rozdělení výnosu z prodeje emisních povolenek? 

Vznikl tady takový pseudospor mezi námi a ministerstvem financí. Přitom se jednalo pouze o technickou záležitost. Výsledek dohody je, že celý výnos z prodeje povolenek bude směřovat do státního rozpočtu a polovinu z něj následně získá resort životního prostředí. Intenzivně pracujeme na programu, jak peníze za emise rozdělit mezi uchazeče. 

Jenže povolenek je nadbytek a výnos z jejich prodeje zřejmě nebude žádná sláva... 

Máme připraveny tři scénáře, počítající s různou úrovní ceny emisních povolenek. Nikdo neví, zda Evropská komise nakonec prosadí stažení části povolenek z plánovaných aukcí. Za celé období let 2013 až 2020 můžeme získat od 50 až do 150 miliard korun, z toho polovinu získá resort životního prostředí. Příjem bude první roky poměrně nízký, ale postupně bude narůstat. 

Kdo bude mít na dotaci nárok? 

Na prvním místě jsou rekonstrukce veřejných budov, na druhém rekonstrukce soukromých budov a až s odstupem následuje výstavba nových veřejných a soukromých budov. Jen pro vysvětlení, pod pojmem veřejné budovy nehledejte budovy ministerstev, ale hlavně školy, školky, zdravotní střediska či knihovny. 

Lidé zvyklí na štědré podmínky předchozího programu Zelená úsporám budou zřejmě zklamáni. Navíc zateplování škol a dalších veřejných budov je už dnes značně dotováno z evropských fondů... 

A to jsme v ohromném přetlaku zájemců! Na všechny zájemce se nedostane, i když vypíšeme dodatečný program s dotacemi v celkové výši 2,5 miliardy korun. Vše se ještě může změnit v závislosti na tom, kolik peněz nám po roce 2013 dá Evropská unie ze strukturálních fondů na energetické úspory veřejných budov. Pokud zde uspějeme, přesměrujeme příjmy z prodeje povolenek na obnovu soukromých domů. 

Je šance, že by první zájemci získali dotaci již v příštím roce? 

Nejprve se na vše musíme administrativně připravit. Počítáme s tím, že po uzavření programu Zelená úsporám převedeme postupně zaměstnance na nový program. V druhém pololetí příštího roku chceme zahájit příjem žádostí, tudíž proplacení prvních peněz je reálné až v roce 2014. Pokusíme se nastavit podmínky tak, aby se neopakovala situace z programu Zelená úsporám, kdy na tisíce žadatelů nezbyly žádné peníze.

V čem konkrétně bude nový dotační program přísnější? 

Žadatelé budou vracet část peněz, které po modernizaci budovy ušetří za energie, zpět do fondu. Zatím debatujeme o tom, jak velká část peněz to bude. Propracovanější návrh nového dotačního programu bych chtěl představit po prázdninách. V případě panelových domů chceme program provázat s dotačním programem ministerstva pro místní rozvoj, protože zateplení neřeší špatný stav konstrukce paneláků. 

Je pravda, že na rozdíl od programu Zelená úsporám už nebudete dotovat například nákup kotle na biomasu? 

Bavíme se o podpoře komplexních opatření, která se skutečně vyplatí. Nechceme podporovat něco, co by pro lidi mohlo být do budoucna drahé či jinak nevýhodné. 

Vraťme se na chvíli k vaším úřadem spravovanému operačnímu programu Životní prostředí. Podle nedávných statistik ministerstva pro místní rozvoj je zde podíl rozdělených dotací nejnižší ze všech unijních programů... 

Ve skutečnosti je to trochu jinak. Náš operační program má jeden krok navíc – vydání registračního listu. Touto formou jsme přislíbili vyplacení více než 61 procent celkové výše dotací. Dotaci přidělujeme až ve chvíli, kdy uchazeč získá stavební povolení a uzavře smlouvy o realizaci zakázky. Rozděleno tedy máme méně než jiní, okolo 30 procent částky, ale jedná se o zcela reálné projekty, u kterých již nic nebrání jejich realizaci. Na rozdíl od jiných programů jsme neslíbili dotace na záměry, které se možná nikdy nebudou realizovat. Problém je spíš jinde. 

A kde? 

Řada podpořených projektů nabírá zpoždění. Zájemci mají problémy s přidělením zakázky nebo se získáním stavebního povolení. Z tohoto důvodu chceme co největší část peněz z operačního programu rozdělit ještě v letošním roce, aby zbylo dost času na realizaci projektů. Zároveň musím varovat, že při prodlužování lhůt pro získání všech povolení a dodavatelů už nebudeme tak tolerantní jako dosud. Chceme tak omezit riziko, že už nenajdeme náhradního žadatele, který by peníze mohl čerpat. 

Proplácení peněz z rozpočtu Evropské unie je nyní pozastavené. Zvládnete dát vše do pořádku, aby vláda mohla opět požádat o obnovení toku peněz z Bruselu? 

Máme už za sebou čtyři vlny auditů, výsledky jsme v předstihu odevzdali do Bruselu. Také jsme oddělili kontrolu od přidělování dotací. Problém je snad už za námi. 

Nenarazili jste na odpor v Evropské komisi při přidělování dotací na odsíření uhelných elektráren společnosti ČEZ nebo ekologizaci oceláren? 

Naopak musím říci, že například odprášení jednoho provozu ocelářské firmy na Ostravsku umožní snížení emise prachu na jednu desetinu. Samozřejmě můžeme namítat, že to mohli udělat i bez dotace. Ale právě u těchto velkých projektů lze dosáhnout nejvyššího snížení emisí prachu a dalších škodlivin, což nejvíc prospěje obyvatelům Moravskoslezského kraje i dalších regionů. 

Proč jste podpořil návrh na posun termínu pro ekologizaci velkých elektráren a tepláren z roku 2016 na rok 2020? 

Není to odklad, ale postupný náběh nové unijní směrnice. Kdybychom toto neučinili, nejméně polovinu českých tepláren by bylo nutné zavřít. A to by stavu ovzduší v českých městech opravdu neprospělo. 

A jak prospěje životnímu prostředí letos schválená "uhlíková daň" na zemní plyn? Řada lidí další výrazné zdražení plynu finančně nezvládne a bude raději v kotli pálit uhlí a odpadky... 

Uhlíková daň na zemní plyn nemusí být nutně zavedena v plné výši, může nabíhat postupně. Ještě o tom budeme na vládě debatovat. Nikdo z nás nechce, aby lidé topili odpadky místo plynem. 

Velké emoce v posledních měsících vyvolávají plány těžařů zkoumat a případně i v Česku těžit břidlicový plyn. Jaká je pravděpodobnost, že by váš úřad některé z žádostí vyhověl? 

Přiznávám, že nejsem příznivcem generálního zákazu. Bohužel, někteří politici jej před podzimními volbami do krajů a senátu vytahují. Zároveň však vidím těžbu v některých oblastech, například na Broumovsku, jako velmi rizikovou pro životní prostředí. Proto přicházím s návrhem dočasného moratoria, abychom mohli upravit příslušné zákony. 

Není to klasický český alibismus? Nechcete zklamat ani těžaře, ani odpůrce těžby, tudíž rozhodnutí oddálíte... 

Není to tak. Horní zákon i zákon o geologických pracích jsou starší než dvacet let a s tímto typem průzkumu a těžby vůbec nepočítají. Zároveň chceme stanovit pravidla hry tak, aby nehrozily arbitráže těžařů s Českou republikou o náhradu nákladů vynaložených na průzkum. Chceme stanovit podmínky tak, aby peníze vynaložené na průzkum byly podnikatelským rizikem těžební firmy. Není kam spěchat, s postupem času se mohou objevit šetrnější technologie těžby. 

Je pravda, že na již zahájená správní řízení o povolení průzkumu se moratorium nevztahuje? 

Povolení průzkumu břidlicového plynu na Trutnovsku a na Valašsku je předmětem odvolacího řízení. Čekám na stanovisko rozkladové komise a poté vydám rozhodnutí. Moratorium se bude na základě doporučení právníků vztahovat až na další předložené žádosti. 

Neměla by se posílit role obcí v rozhodování o povolení průzkumu či těžby? 

Byl jsem dvanáct let komunálním politikem. Ani se nemusíte ptát, jestli by obce měly mít silnější postavení. Moje preference jsou jasné. Jedinou zájmovou skupinou, s níž jsem o povolení či nepovolení průzkumu jednal, byli starostové dotčených obcí. 

V Česku je zájem nejen o břidlicový plyn, ale také o netradiční způsob těžby černého uhlí, o který má zájem australská firma Wild Horse Energy... 

Je to stejný problém. Také zde je třeba stanovit přesnější podmínky pro povolení průzkumu a těžby. 

V souvislosti s přípravou aktualizace Státní energetické koncepce se opět diskutuje o těžbě uranu. Je to pro vás přijatelné? 

Nadále pokračuje těžba v dole Rožná na Vysočině. Nevím, jak mocná jsou další ložiska, o kterých se hovoří, ale zřejmě moc přesvědčivá nejsou. Je třeba dodat, že na rozdíl od břidlicového plynu máme v Česku s těžbou uranu dlouholeté zkušenosti, známe všechny její plusy i minusy. 

Ještě se zastavme u rozpočtových škrtů. Státní správy národních parků si stěžují, že už nemají kde šetřit a navržené 25procentní snížení rozpočtu je pro ně nepřijatelné... 

Nechci se nikoho dotknout, ale každá veřejná instituce má kde šetřit. Například pro správy národních parků to znamená, že budou muset odsunout investice do budov a obnovy vozového parku. Zkrátka nevyřadí auto po najetí 150 tisíc kilometrů, ale až po 250 tisících. 

Šetříte i zde, na pražské centrále ministerstva? 

Ano, sestěhovali jsme zaměstnance a do volných prostor právě stěhujeme agenturu CENIA, což je informační středisko pro životní prostředí. Dosud sídlila v pronajatých prostorách. Jen na nájmu tím ušetříme osm milionů korun ročně. Přiznávám, že některá úsporná opatření už bolí víc než dřív. Jenže realita je taková, že tato země utratí víc, než vydělá. Proto musíme šetřit. Mám dvouletého syna a nechci, aby jednou platil moje dluhy. 

(Autor: David Tramba)