Klimkovice zdobí další socha z loňského řezbářského sympozia
Dřevěná socha „Křídla“ uměleckého řezbáře Jiřího Rozehnala zdobí od konce dubna prostor před kostelem poblíž klimkovického náměstí. Dílo, které vzniklo loni na Řezbářském sympoziu Klimkovice 2011, věnovalo městu občanské sdružení Čisté Klimkovice, jež unikátní akci pořádalo. Křídla podle autora symbolizují svobodný pohyb nejen ptáků, ale i lidí.
„Vhodné místo pro sochu jsme vybírali spolu s vedením města a také s památkáři, kteří nápad uvítali,“ vysvětluje předseda občanského sdružení Čisté Klimkovice a zároveň místostarosta Jakub Unucka (ODS).
Jde o druhou sochu z osmi, které na sympoziu vznikly, jež obohatily centrum města. Už od loňského roku je na zámeckém schodišti radnice umístěna socha Dívka výtvarníka Jiřího Veselého. Dívka vysochaná z kmene zasaženého bleskem, slavila mezi návštěvníky loňského sympozia velký úspěch a získala od nich největší počet hlasů.
Oba frýdecko-místečtí umělci jsou v regionu poměrně známí, jejich tvorba je zastoupena nejen v Moravskoslezském kraji. PaedDr. Rozehnal se věnuje výtvarnému zpracování dřeva bezmála deset let. Povoláním učitel matematiky a informatiky se ve volném čase zabývá zhotovování především interiérových plastik z ovocných dřev a v posledních pěti letech se pravidelně účastní rovněž řezbářských plenérů a sympozií v Čechách, Polsku a na Slovensku. Vystavuje na kolektivních regionálních akcích, jako jsou F-M Salon nebo Beskydské trienále. Jeho plastiky lze vidět v mnoha městech České republiky i v zahraničí, například socha Dopis stojí v prostorách pevnosti sv. Jadwigy v polském městě Nysa, Kráska a zvíře je v zahradě mateřské školy ve Frýdku-Místku, Jeptiška zdobí polské město Lublinec , socha Inspirace, v níž Rozehnal zkombinoval dřevo švestky s mosazí, skončila v soukromé sbírce.
Jiří Veselý se řezbou začal už jako chlapec, nejprve vyřezával jednoduché misky, stylizované obličeje a sošky. Práce se dřevem ho nadchla natolik, že ve čtrnácti letech absolvoval loutkářský kurz a nakonec se rozhodl pro Střední školu řezbářskou v Tovačově, obor uměleckořemeslné zpracování dřeva. Veselý se pravidelně účastní řezbářských sympozií, jeho díla jsou zastoupena v řadě soukromých sbírek, jeho sošku s názvem Hurá dostal i prezident České republiky Václav Klaus při své dubnové návštěvě Klimkovic.
Dalších šest soch, které loni v květnu tvořili řezbáři z České republiky, Slovenska a Polska na řezbářském sympoziu v areálu Sanatorií Klimkovice, zdobí nový lesní park na vrchu Mezihoří a také lázeňský areál. Loňská akce byla divácky velmi úspěšná, desetidenní práci řezbářů pod širým nebem sledovali nejen klienti lázní, ale také mnozí výletníci. Bienále řezbářských sympózií by se tak mělo stát tradicí a bude obrok obohacovat kulturní i společenských život Klimkovic. Ty se tak přidají k blízké Plesné, kde se pravidelně scházejí sochaři, k petřvaldskému Landeku, kde se pořádají bienále kamenosochařů, Helfštýnu a jeho kovářským sympoziím nebo k partnerskému polskému městu Mikolów, kde se konají malířské plenéry.
„Velký podíl na uspořádání měla také Sanatoria Klimkovice, v jejichž areálu se akce konala. Lázně poskytly nejen prostor pro konání akce, ale také kompletní zázemí pro řezbáře. Pomohli rovněž podnikatelé z Klimkovic, kteří poskytli zdarma ubytování a stany pro řezbáře“, říká Unucka.
„Jsme rádi, že se lidé z občanského sdružení ve spolupráci s lázněmi rozhodli pořádat takovou akci. Je atraktivní pro lidi, mnoho obyvatel města se jelo na práci řezbářů podívat. Navíc akce přilákala do Klimkovic další návštěvníky, zmiňovaly se o ní sdělovací prostředky. Ale hlavně máme díky ní ve městě hned několik nových originálních uměleckých děl, které bychom asi jinak nepořídili. A další, zdá se, budou v příštích letech přibývat,“ komentuje novou tradici starosta Klimkovic Zdeněk Husťák (ČSSD).
Zatímco loni vytvářeli sochaři řezby inspirované léčivou jodobromovou vodou, téma příštího sympozia ještě není stanoveno. „Uvítáme nápady, co by mohlo být hlavním mottem druhého ročníku,“ dodává Unucka.
V příštím roce, kdy by se měl v květnu konat druhý ročník sympozia, budou řezbáři pro svá díla používat kmeny stromů, které desítky let rostly v městském parku Petra Bezruče a kvůli jejich stáří se musely během probíhající revitalizace pokácet. Osm vhodných kmenů už čeká na zásahy pil a dlát, aby se některé z nich vrátily v jiné podobě tam, kde vyrostly.
