18. února 2016

Interview ČT24

Hostem diskusního pořadu ČT24 byl bývalý ministr obrany a zahraničí Alexandr Vondra.

Celý rozhovor s Alexandrem Vondrou můžete zhlédnout na ČT24.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Brexit a migrační krize, dvě zásadní témata podle mnohých politiků klíčového summitu Evropské unie. Lídři osmadvacítky o nich začali v Bruselu jednat právě dnes a pokračovat budou i zítra. David Cameron vyjednává o reformách, které Británie požaduje výměnou za své setrvání v Unii. Jsou výtky Česka oprávněné a jak dalece jsou pro obyčejné Brity reformy důležité. Opravdu můžou ovlivnit jejich hlasování o setrvání země v Unii. Zeptám se bývalého ministra zahraničí i obrany Alexandra Vondry, který je hostem Interview ČT24. Dobrý podvečer. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Dobrý večer. 
 

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Předseda Evropské komise Juncker dnes před začátkem summitu prohlásil, že věří, že se Unie s Británií nakonec dohodne. Věříte v to i vy? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

On musí věřit. Víra hory přenáší. Jestli věřím, chci věřit, protože bylo by to daleko lepší, kdyby Británie v Evropské unii zůstala. Chyběla by tam strašně. Ale nejsem si jist, jestli to dokážou teď. Koneckonců David Cameron někde, myslím, dneska pronesl, že lepší než rychlá dohoda je dohoda skutečně pořádná. On, protože je to, myslím, součástí přípravy na to referendum v Británii, tak bude muset předvést, že skutečně bojuje na život a na smrt. A podobný boj možná z druhého gardu budou tam předvádět třeba Francouzi. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Předseda Evropské rady Donald Tusk ovšem včera varoval, že dohoda s Británií není vůbec jistá. Koho by případný odchod z Británie bolel víc, samotné Brity, nebo Evropskou unii? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Já se obávám, že odchod Británie by v konečném důsledku znamenal konec Evropské unie. Nevím, jestli by to přežila Británie. Možná že Skotové by na to zareagovali, znovu by chtěli se emancipovat, tak Anglie... 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Oni už to avizovali, že pokud Británie odejde, tak že vyhlásí referendum a chtějí zůstat v Evropské unii. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Ano, ano. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Znamenalo by to tedy destabilizaci té země? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Já si myslím, že Angličani by to přežili. Na těch svých ostrovech by tuto destabilizaci přežili. Otázka je, jestli bychom to přežili my tady v Evropě. Protože ten odchod Skotska by pak znamenal vlastně zánik Velké Británie jako klíčové mocnosti svorníku mezi Amerikou a Evropou. Možná by to byl konec Británie jako nukleární mocnosti. Čili hřebík do rakve Severoatlantické aliance. A co by se dělo pak, protože Francouzi mají své národní odstrašující schopnosti, ale nikdy je nechtěli dát v plén. Takže by se začali hádat Němci, Francouzi a možná Jean-Claude Juncker, kdo má mít ten jaderný kufřík. A Rusové by se smáli. Čili Anglie by to možná přežila, protože by se stala takovým dalším Švýcarskem. Prostě by si ochránila svobodu svého bankovnictví v City, ale Evropa by měla obrovský problém. Takže modlete se, ať to dopadne dobře. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Česko společně s ostatními státy V4 ale mají problém s požadavky Británie, které se týkají dětských přídavků a taky možného omezení podpory mezd zahraničních pracovníků s nízkým příjmem. Jsou to i podle vás tak zásadní věci, aby stály za tak lítý boj a aby stály za to, že možná můžou ohrozit tu dohodu s Velkou Británií? Je to opravdu tak zásadní věc? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Já vám na to odpovím, ale nejprve si to shrňme. Jsou čtyři britské v zásadě požadavky. Ty tři, které se týkají suverenity, to znamená červená karta pro ty národní parlamenty, to znamená ta vyjma toho závazku o stálé užší Unii, protože ten akorát způsobuje větší napětí. Méně byrokracie a koneckonců i ten požadavek, aby státy eurozóny vlastně nemohly činit rozhodnutí, které budou mít vliv na ty, co jsou mimo eurozónu. Tyto všechny požadavky jsou v našem zájmu. Čili myslím si, že je máme podporovat a jsem docela rád, že vláda tam nemá žádných námitek, protože jsou i v českém zájmu. Ten poslední, to, co vy jste zmínila, tak myslím si, že obecně omezovat turistiku za sociálními dávkami je koneckonců také v zájmu všech. Vláda se asi správně snaží ohlídat problematiku těch přídavků na děti a zejména tak, aby to vlastně třeba nemělo vliv na Čechy, kteří pracují třeba za hranicemi tady v Německu nebo v Rakousku a ty děti mají prostě pár kilometrů vlastně v těch českých domovech. To si myslím, že tam se bojovat musí, protože je tam zájem českých občanů. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Bude pro vás i podle, i pro vládu podle vás přijatelný ten kompromis, že by se ty změny netýkaly nově příchozích, nově narozených dětí? Že by to bylo v podstatě až pro ty lidi, kteří teprve přijdou do té Velké Británie nebo do jakéhokoliv jiného státu Evropské unie, aby se to týkalo dětí, které se teprve narodí? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Tam já si myslím, že určitě, že tam prostě pokud se to bude týkat těch, kteří se teprve na tu cestu vydají, tak tam nevidím žádný problém, tu informací mají dopředu. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Budou to nakonec obchody s těmi jednotlivými státy něco za něco, že Česko podpoří Británii, ale zároveň za to něco bude chtít? Polsko nakonec podpoří všechny ty požadavky Británie, ale zase za to něco bude chtít? Bude to tak nakonec? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

T je standardní postup. Mezinárodní vztahy jsou, toto je... 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Co můžeme my chtít od Evropské unie? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

...transakční záležitost. A kdyby si to uvědomovalo vedení Evropské unie v té situaci, kdy řešilo třeba Řecko minulý rok a svázalo to s problematikou migrace, tak tady nemáme tenhle problém. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

A v čem to budou ty obchody, co my můžeme chtít kromě tedy těch letadel, o kterých se neustále mluví? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Minimálně podle mého názoru bychom měli mít zájem o to, aby se na nás kupříkladu vztahovaly  stejné věci jako na Británii v těch prvních třech oblastech, které jsem tu zmínil, které jsou zcela bezpochyby v našem zájmu. I přeci my zatím nejsme v eurozóně, tak určitě nemáme zájem na tom, aby eurozóna činila nějaké rozhodnutí, které budou negativně ovlivňovat naši ekonomiku, aby euro ovlivňovalo nějakým způsobem negativně korunu. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Pokud se změní status Velké Británie v Unii, nebude to příklad pro ostatní státy, aby chtěly taky pro sebe nějaké výhody nebo nějaké výjimky? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Samozřejmě o tom se podle mého soudu bude tam dneska v noci hodně mluvit, ať se udělají jakákoliv opatření, tak aby byla pokud možno férová v tomto ohledu, ne prostě extra buřt pro jednoho. Koneckonců myslím, to je trošku úskalí i v té oblasti omezování těch sociálních dávek, kdy možná v případě Čechů je větší obava, aby se to nedotklo těch, kteří pracují někde... 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

V Německu. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

...jinde, třeba v Německu než v té Británii. To máte samozřejmě pravdu a na vině ovšem tady jsou, myslím ti, kteří tlačí furt na tu pilu té hlubší a hlubší integrace dál a dál, protože se pak vždycky Evropská unie dostane do stavu, kdy ne všichni jsou prostě ochotni kráčet stejným tempem. Čili buď umožnit nějakou tu víc Evropu, řekněme, á la Carte, aby si každý mohl v tom vybrat, tak ono to tak celkem je: v Schengenu nejsou všichni, v eurozóně nejsou všichni. Anebo prostě pokud budeme postupovat metodou všichni podle stejných pravidel, tak pak, si myslím, je v našem zájmu se řídit trošku tempem těch pomalejších, určitě pokud jde o tak důležité země jak o Británii.  


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Nebude nakonec mnohem větší problém právě ta integrace, to, čeho se nechce Británie účastnit? Protože to je v podstatě symbol Evropské unie, víc se integrovat... 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Jako /nesrozumitelné/. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Nebude to větší politický problém, protože to některým státům vadí, že Británie se nechce integrovat, že chce mít jakési výsadní postavení a nechce být stmelená v tom jednom jednotném bloku? Nebude hlavně tohle vadit? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Tam to se samozřejmě netýká té turistiky za sociálními dávkami. To s hlubší integrací nemá co dělat. Ale to se týká těch dvou věcí v rámci položky suverenita, se jí říká v tom balíčku čtyř věcí Británie, jedna věc jsou ty červené karty pro národní parlamenty. To my jsme koneckonců chtěli, i když se jednalo... 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Takže větší pravomoc národních parlamentů. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Ano, ale to je demokratický prvek. Prostě neprosadit nic. 55 procent národních parlamentů, čili to nemůže být jeden parlament, že by měl právo veta. Musí se nadpoloviční většina národních parlamentů shodnout, ale pokud se shodne, tak může prostě zabít iniciativu Evropské komise. To si myslím, že je správné, je to demokratický prvek. A druhá, prostě neaplikovat ten závazek ever closing union, prostě stále užší a užší Unie, je, myslím, také správné. Koneckonců jsme se o tom bavili už v minulosti. Tyhle ty požadavky ze strany české, holandské nebo britské zaznívaly, tehdy nebyly prosazeny, když se dělal Lisabon. A já tady vždycky se vracím k té slavné metafoře toho bicyklu. Oni ti velcí propagátoři toho neustálého prohlubování říkali, že to je jakoby jízda na bicyklu, ta integrace, že se furt musí šlapat, protože když přestaneme šlapat, tak jako z toho kola spadneme. Ale to platí, když jedeme po nějakém rovinatém asfaltu. Ale jakmile se dostaneme do hodně kamenitého terénu, kde jsou dost kořeny, tak možná se někde vyplatí  zastavit, vystoupit, prohlídnout si tu cestu, jestli vůbec máme pokračovat, jestli tam není nějaká propast za tím a v klidu zvážit, jak dál. A to si myslím, že je v zájmu všech, protože znovu říkám, pokud by to skončilo tak, jak já si nepřeji... 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Tedy Brexitem. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

...tím Brexitem, tak myslím si, že je to postupně rozpad a konec Evropské unie a to by v zásadě byla škoda, protože bychom přišli o ty čtyři svobody. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Na jedné straně je vyjednávání Davida Camerona, na druhé straně ale o setrvání Británie v Unii budou rozhodovat Britové. Jak pro ně samotné, pro obyčejné Brity je důležité to, co David Cameron vyjedná? Opravdu jsou ty reformy pro ně tak zásadní, že to bude pro ně i zásadní v tom rozhodování, jestli podpoří setrvání Británie v Evropské unii, nebo ne? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Ta atmosféra v Británii není jednoduchá. Já tam teď občas jezdím a mohu to prostě vlastně poznat trochu na vlastní kůži. Ten národ je v zásadě rozdělen, tam nikdy to nebude tak 90 ku 10, že by dopadlo referendum. To vždycky bude v rozmezí 55:45, možná 6 ku 4. Ale přesto je to důležité, jestli to skončí 60 ku 40, anebo 40 ku 60. A o to se teď podle mě hraje. O to se hraje, jestli se ti Britové definitivně uspokojí. To samozřejmě uvidíme, je to demokracie. Ale každopádně když udělají referendum, tak myslím si, že Britové zase nejsou takoví jako třeba Irové, to je malý národ. Když jim to referendum poprvé nedopadlo, tak si ho za chvíli zopakovali a to si myslím, že ti hrdí Angličané by asi nevydýchali, takže... 
 

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: 

Podle posledních průzkumů veřejného mínění v Británii je pro vystoupení z Unie těsná většina Britů. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Ano. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Pokud by se Cameron s Unií dohodl na změně statusu země v rámci Unie, je David Cameron schopný přesvědčit svoje voliče a dostat je na svou stranu, aby podpořili setrvání Británie v Evropské unii? Bude to otázka té jeho reklamní kampaně potom, kterou zahájí, pokud se s Unií dohodne? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

To je výborná otázka. Jestli je schopen, já si myslím, že má šanci, protože on v těch kampaních je dobrý. Vyhrál koneckonců dvojí volby. Ty druhé, teď nedávné vlastně vyhrál způsobem, že nepotřebuje partnera na rozdíl od těch minulých, kdy musel být v koalici s liberály. Čili v tomhle on je dobrý. Má tu stranu rozdělenou. Čili on musí skutečně přivézt nějaké výsledky a musí také demonstrovat nějaký boj. Čili skutečně je otázkou, já si nejsem úplně jist, jestli se teď dva dni dohodnou, jestli to nebude vyžadovat ještě jednu schůzku nebo něco takového. Ale pokud on uspěje, pokud prosadí to, co chce, tak si myslím, že ta šance na to, že v tom referendu vyhraje, i když to nebude to nějaké dramatické nebo suverénní vítězství 7:3, bude to možná 55:45, ale že je schopen toho dosáhnout. 
 

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Co jsou hlavní výtky těch obyčejných Britů, kterým možná nejde až o ty jednotlivosti, o kterých bude řešit, o kterých se bude teď bavit Evropská unie s Davidem Cameronem. Co jsou ty hlavní výtky vůči Evropské unii? Proč mají tak rezervovaný vztah Britové k Evropské unii? Kde jsou kořeny vlastně té nesympatie s Evropskou unií? 
 

Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Já si myslím, že jim vadí v zásadě totéž, co vadí mnoha Čechům. To znamená, že ti bruselští byrokraté prostě strkají nos do věcí, do kterých jim vůbec nic není, že se snaží proniknout s těmi regulacemi až prostě do vašeho domu, do vaší postele. Regulovat věci, které se dají regulovat, pokud se vůbec mají regulovat na vzdálenost dvou kilometrů, tak oni je mají tendenci regulovat na vzdálenost 2 tisíc kilometrů. Proč ti Britové jsou trošku, bych řekl, v tomto jiní nebo sebevědomější, je otázka jejich geopolitického postavení a taky určité velikosti a tradice, kdy třeba to, co vadí mnoha jiným národům, Rakušané jsou typičtí, Češi, ale určitě by se to týkalo mnoho Poláků, mnoha Baltů, tak tam je zároveň určitá korekce, protože přeci jenom nemají tu splendid isolation, prostě to postavení někde na těch ostrovech bezpečné. Málokdy byli okupovaní. Hitler tam bombardoval, ale s armádou se tam nedostal. Zatímco ty země, které jsou takříkajíc třeba od Ruska na ráně první, Balti, Poláci, tak to samozřejmě berou jako nutnou oběť za určitou geopolitickou ochranu. Takže možná si tolik nevyskakují. Ale v momentě, kdyby ta Británie odešla, já se třeba obávám, my ztratíme angličtinu jako tu lingua francu, tu komunikaci, protože okamžitě by se Němci s Francouzi začali prostě hádat, jestli budeme mluvit francouzsky, německy. Angličani už tady nejsou. Já se na stará kolena nechci učit francouzsky. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Kdo myslíte, že by tenhle souboj vyhrál? Němci nebo Francouzi? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Němců je 80 milionů a Francouzů je 60 milionů. Němci, teď kancléřka jezdí do Turecka, kleká na kolenou, aby Turecko pomohlo zastavit ten příliv migrantů. Tak si jenom vzpomeňme před asi 25 lety nebo 30, tehdy Evropská unie Turecku slíbila členství a Německo bylo tehdy pro, protože mělo hodně Turků jako gastarbeiterů. Dneska vlastně je Německo proti, stejně jako Francie. Čili Turecko v zásadě nemá šanci se do Evropské unie dostat. A proč byla... 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Ale teď hraje velmi důležitou roli. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Co byla ta příčina? Prostě Turků je potenciálně daleko víc než Němců a Němci by tím přišli o to postavení té nejlidnatější země. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Vy jste o tom mluvil i dnes a před půl rokem jste řekl, že případné vystoupení Britů z Unie by tvrdě dopadlo taky na Severoatlantickou alianci. Řekl jste, že by šlo z hlediska na to téměř o katastrofu, že by Británie přestala fungovat jako klíčová spojnice mezi Spojenými státy a Evropou. Jaké by to mělo praktické a konkrétní důsledky? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Tady jsem použil, myslím, slova hřebík do rakve NATO by to byl jako potenciálně. Protože Británie skutečně vytváří jakousi spojnici mezi Spojenými státy a Evropou. A NATO je o tom, jestli se budou Američané nebo nebudou v Evropě dál angažovat. Pokud by Britové odešli, Američané si to velmi nepřejí. To, ty signály, i otevřeně, myslím, se v tomhle tom smyslu mnohokrát vyjadřovali. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Mají na ně nějaké páky ještě, když vás přeruším? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

To si nemyslím. To se možná dá použít páka na českého politika, ale na britského voliče je to těžké. To je prostě tisíciletá historie, mnoho staletí dlouhá demokracie. Prostě to je suverénní volič. Čili tam si myslím, ty páky moc nejsou. Oni někteří si to vyslechnou, ale že by to zásadním způsobem ovlivnilo postoj Britů, to nevím. Myslím si, že ne. Ale v tom momentě by, jako je to jakýsi most, tak si představte, že ten pilíř jako toho jednoho mostu najednou spadne. Tak ten most přestane fungovat. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Co by to znamenalo pro Českou republiku? Protože ekonomičtí experti varují, že by to mělo nedozírné důsledky pro českou ekonomiku, protože ta je silně zaměřená na export. Velká Británie je velmi důležitým obchodním partnerem pro Česko. Je to tak? Nemohly by to vyřešit bilaterální dohody s Velkou Británií? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Tam Británie je důležitým, ale není nejdůležitějším. Německo je daleko důležitější, protože většina našeho byznysu jde přes Německo. Ale Británie je součástí toho anglosaského světa, stejně jako Spojené státy, stejně jako Holandsko vlastně nebo Skandinávie do určité míry. To jsou země, které jsou příznivci takové té otevřené liberálně nastavené ekonomiky. Jsou proti ochranářství. A my jako země, kde 80 procent toho hrubého domácího produktu je generováno zahraničním obchodem, primárně exportem, tak máme samozřejmě na té otevřenosti zájem, protože jakákoliv uzavřenost, jakékoliv ochranářství, jakýkoliv protekcionismus, v důsledku konečném povede k tomu, že se bude omezovat náš export. To znamená, budeme mít méně příjmů. Čili to je, proč ekonomové si zcela jistě, a já s nimi v tomto úplně souhlasím, nepřejí odchod Británie a mluví o katastrofě. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Podle ekonomů by podobně tragický byl pro Česko taky konec Schengenu, o který na dnešním summitu v podstatě jde, o který se hraje. Poslechněte si, co říkal viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar v Událostech, komentářích o těch následcích konce Schengenu. 


Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy /Události, komentáře, 16. 2. 2016/: 

Určitě by se zkomplikoval import, zkomplikoval by se export. Myslím, že by to také dopadlo na lidi, kteří pracují v zahraničí a nebyli by ochotni prostě tou administrativou procházet. Možná by to zvýšilo nezaměstnanost v těch částech země, která je právě závislá na práci v zahraničí. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Co bude zásadní pro to, aby Schengen zůstal takový, jaký je, aby jednotlivé státy nezačaly uzavírat své národní hranice? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Ztlumit nebo zastavit nebo aspoň ztlumit ten nekontrolovatelný a masivní proud muslimských migrantů do Evropy. To je to, co vlastně destabilizuje schengenský systém nebo zároveň ho destabilizuje vlastně skutečnost, že ty některé země nejsou schopny nebo ochotny plnit své povinnosti v rámci Schengenu, zejména Řecko. Čili to bude nepochybně druhé velké téma toho summitu té Evropské rady. Určitě zda Řecko skutečně splní to, k čemu se zavázalo z hlediska ochrany vnějších hranic Schengenu, z hlediska vybudování a hlavně pak funkčnosti těch hotspotů, protože zatím... 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Ono dostalo tři měsíce na to, aby splnilo to, co už dělat má. Když to za ty tři měsíce nesplní, co by se mělo stát, aby bylo jasné, že to Evropská unie myslí vážně? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Je tam nutno spustit ten záložní plán, o kterém mluví Visegrádská čtyřka. To znamená začít chránit aspoň ty hranice, jižní hranice Makedonie, Bulharska a Srbska. To jsou... 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Znamenalo by to fakticky, že Řecko nebude součástí Schengenu? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Nutně by to úplně neznamenalo, protože by se to nutně nemuselo vztahovat na tu leteckou a námořní dopravu. Ale fakticky by to samozřejmě byl problém a Řecko by asi Schengen dočasně opustilo. Já si myslím, že by to nebyla žádná tragédie. Rozumíte, Řecko, jasně, jedou tam lidé jednou za rok na dovolenou, tak by ukázali cestovní doklad, ale... 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Takže vy s postojem české vlády souhlasíte v tomto směru. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Musím říct, že českou vládu kritizuju, kudy chodím, ale zrovna v této oblasti, myslím si, že to, že drží tu spolupráci čtyř Visegrádských zemí, je naprosto správně a namístě. Je to hlas zdravého rozumu v Evropě, která aspoň doposud tonula v takových různých idealistických konceptech, kdy ale jim absolutně nedocházelo následky vlastně těch možná dobře míněných kroků, které to nejenom na společnosti, ale i domácí politiky těch zemí může mít. Němci už se trochu probouzejí, protože najednou vidí, co se děje. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Angela Merkelová ale dnes znovu zopakovala, že sází na tureckou kartu. Je to sázka na správnou kartu? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Role Turecka je důležitá. S Tureckem komunikovat musíme. Koneckonců se trochu vrací to, jak jsem tady už říkal, že se to Německo před nějakými několika lety od toho Turecka otočilo jaksi zády, najednou přijíždí s prosíkem a nemá pořádnou páku, protože ty 3 miliardy eur není věc..., která by to jako vyřešila. Turecko bude chtít určitě něco jiného a tady jsou možnosti dneska Evropské rady omezené, protože ono Turecko není členem Evropské unie, čili u stolu tam nebude teď ty dva dny, ale Turecko je členem Severoatlantické aliance, a já nevylučuji, že když se zkomplikuje dál situace kolem Sýrie, kolem Kurdů, že Turecko bude najednou chtít nějakou pomoc. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Turci byli pozváni na summit, ale vzhledem k tomu, co se stalo v Turecku, tak nikdo v podstatě z těch hlavních lídrů Turecka nepřijede. Je to zásadní komplikace pro ten summit, nebo, nebo ne? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Není to až taková komplikace pro ten summit, protože Evropská unie stejně nemůže nabídnout sama to, co Turecko potřebuje, s výjimkou těch peněz. Já si myslím, že Turecko, můj odhad je, kdybych já byl Turek, tak budu chtít spolupráci NATO při řešení některých problémů na Blízkém východě. A to bude teda horký brambor, protože do toho se málokomu bude chtít. Myslím si, že z toho všichni mají dneska horkou hlavu, nechtějí o tom mluvit, ale to prostě tak už bývá. Když se k Turecku někdo otočí zády, to je velká země, tak začala dělat trochu nezávislou politiku. A teď my Turecko potřebujeme, protože úplně bez jeho spolupráce je to těžké tu vlnu zastavit nebo omezit, ale Turecko logicky bude něco chtít a bude to chtít po Evropanech i Američanech, nejenom po Evropanech. Ty mu totiž mnoho nabídnout nemohou. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Zásadní pro příliv migrantů je situace v Sýrii, odkud proudí pořád statisíce lidí. Nebude se muset Evropa nakonec dohodnout s Ruskem i prezidentem Bašárem Asadem? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Západ udělal podle mě chybu tím prostě amatérským angažmá nebo neochotou se pořádně angažovat v té Sýrii. Vlastně tím umožnil vstoupit tam Rusům, kteří tam dneska jsou dominantní. Teď se chystá i útok na Aleppo, to je dvoumilionové město. Takže 2 miliony dalších sunnitů. Mnoho z nich i potenciálních teroristů budou na cestě do Evropy pak. Prostě je nutno to samozřejmě začít řešit i v Sýrii, bez Ruska to nejde, ale zase nechat tam Rusku jenom volnou ruku a Západ pak bude nebo Evropa bude platit cenu dalšími 2 miliony uprchlíků? To je prostě šílená strategie. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Když to nepůjde bez Ruska, znamená to, že to nepůjde ani bez Bašára Asada? 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Tam samozřejmě často ta volba je mezi hrozným a ještě horším. Jsou tam horší alternativy než Bašár Asad. Ale zároveň pokud Bašár Asad bude dělat to, co zatím dělá, eticky čistí Sýrii, aby ty sunnité odešli sem, tak já si myslím, že je to obrovský problém pro Evropu. Takže je nutno to podle mě řešit asi i silou. Ale na to ten Západ dneska nemá, bych řekl, vůli. 


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Říká Alexandr Vondra, bývalý ministr zahraničí i obrany. Děkuju za to, že jste přišel do Interview ČT24. Vám, vážení diváci, děkujeme za pozornost. Na shledanou. 


Alexandr VONDRA, bývalý ministr obrany a zahraničí /ODS/:

Na shledanou.