Novinky Mediální výstupy

Summit o migraci a reformách

Země EU volají po rychlejší a hlubší výměně zpráv v souvislosti s teroristickými hrozbami. Podle závěrů summitu má pomoct například důsledné vkládání dat o zahraničních bojovnících do schengenského informačního systému. Členské státy by taky na vnějších hranicích unie měly co nejdřív začít s kontrolami lidí. Závěry summitu zhodnotil v Událostech, komentářích ČT24 1. místopředseda ODS Jan Zahradil.

Celý rozhovor s Janem Zahradilem můžete zhlédnout na ČT24.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

David mluvil o těch summitech Evropské unie, tak se na ně teď pojďme podívat podrobněji. Usummitovat se k smrti, tak někteří politici mluvili o schůzkách evropských lídrů, na kterých se řešilo, co s masovým příchodem uprchlíků do Evropy. Schůzek bylo dost, řešení nemnoho. Problém s migranty se začal vlastně postupně objevovat už od druhé půlky loňského roku. Čím dál častěji přicházejí zprávy o lidech, kteří se utopili, když se chtěli přes Středozemní moře dostat do Evropy. Jednotky až desítky mrtvých nechaly Evropu v zásadě v klidu. Letos na jaře ale zemřelo na 900 lidí při jedné jediné nehodě a do čtyř dnů tu byl první summit Evropské unie. Lídři Evropy na něm přicházejí spíš se všeobecnými přísliby, tak například lodě přislíbili, přislíbili letadla, přislíbili experty, přislíbili i peníze. Paradoxně možná v tom posledním bodu je jeden konkrétní výsledek, trojnásobné finanční posílení agentury Frontex, která má hranice hlídat, snižuje tok migrantů z Afriky přes Středozemní moře. Aby ovšem se ale zanedlouho násobně zesílil z Blízkého východu přes Turecko, Řecko a dál do Evropy. Nicméně zásadní konkrétní řešení z tohoto summitu nevzešlo. O dva měsíce později, v červnu, další summit. To už začíná hádka o kvóty, které na schůzce Česko i další země odmítají. Summit nicméně po bouřlivé debatě úkoluje ministry vnitra evropských zemí, aby přerozdělování do konce července vyřešili. Ti se skutečně na začátku července scházejí, nic ale nevyřeší. Scházejí se i ke konci července a zase nic nevyřeší. Pak se scházejí ke konci září a už nic neřeší a rovnou schvalují kvóty. Polsko zrušilo slib daný kolegům ze zemí skupiny V4, že bude proti kvótám, a podpořilo je kvůli solidaritě s uprchlíky a Evropou. Slovensko to zase oznamuje, což se dozvíme za malou chvíli, a ukazuje a oznamuje a avizuje, že podá žalobu k soudnímu dvoru Evropské unie. Den na to se schází další evropský summit. Zjišťuje se, že v Řecku a Itálii pořád nezvládají uprchlíky registrovat. Summit vyzývá jednak k rychlému ustavení týmů pro registraci v hotspotech a jednak k větší podpoře zemí k ochraně vnější hranice. Jak konkrétně, to se ale nedozvídáme, zase. V půlce října Evropská komise špitne, že členské země své zářijové sliby moc neplní. Na už čtvrtém summitu se mluví o akčním plánu s Tureckem, které má dostat tři miliardy eur za to, že nebude pouštět tolik uprchlíků dál do Evropy a bude víc bojovat s pašeráky lidí. O půldruhého měsíce později na konci listopadu se evropsko-turecký plán jak jinak než na summitu potvrzuje, aby se o další dva týdny později v půlce prosince konstatovalo, že nejpozději během ledna se musí najít způsob, jak tři miliardy Turecku vyplatit. Protiplnění mnozí hodnotí jako nedostatečné. Čímž se dostáváme k šestému prosincovému summitu. Dozvídáme se, že nedostatky trvají v práci hotspotů, nefunguje přerozdělování uprchlíků a návraty těch, co na azyl nemají právo, do rodných zemí. Nicméně objevuje se trochu konkrétnější návrh na řešení. Vytvoří se evropská hraniční a pobřežní stráž, která vnější hranici Schengenu, který tady teď můžeme vidět, ohlídá. Stráž zasáhne i v případech, že konkrétní členská země nebude s nasazením jednotek souhlasit. Je otázka, kdy v podstatě tohle první konkrétní opatření, ta společná stráž začne fungovat, třeba po dalším summitu. 

David BOREK, moderátor:

A právě na tyto otázky teď s mými hosty. Ve studiu je jednak vládní zmocněnec pro evropské otázky Tomáš Prouza, vítejte. 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti:

Dobrý večer. 

David BOREK, moderátor:

Přišel také první místopředseda ODS a europoslanec Jan Zahradil, vítejte. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/:

Dobrý večer. 

David BOREK, moderátor:

Ta společná hraniční stráž skutečně podle slov pana prezidenta Tuska by měla být formulovaná někdy během prvního pololetí příštího roku. Chápu to správně, že v optimistickém případě teprve někdy v druhém pololetí roku 2016 bude tato nová silnější ochrana vnějších hranic Schengenu implementována? 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti:

Přesně tak. My potřebujeme nejdřív dohodu o tom, jak vůbec má ta pohraniční stráž vypadat. Na základě jakých právních předpisů bude fungovat. Všichni šéfové Evropské unii se dohodli, že chtějí tuto dohodu mít do poloviny roku. Potom je předali schválit v Evropském parlamentu, což bude velký úkol i pro naše europoslance, a poté může začít fungovat. 

David BOREK, moderátor:

Česku vyhovuje tento jízdní řád, přece jenom bavíme se tedy o několika možná kvartálech, kdy tento možná základní požadavek posílit ochranu vnějších hranic Schengenu nebude fakticky realizován. 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti:

Pro nás samozřejmě platí čím rychleji, tím lépe. Na druhou stranu bude to složitá diskuse o pravomocích. To, co bude nejsložitější, je, jestli bude moct evropská pohraniční stráž zasahovat i proti vůli členské země, která nezvládá svůj úkol. 

David BOREK, moderátor:

Pane Zahradile. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/:

Já jsem přesvědčen, že evropská pohraniční stráž nebo nějaké evropské jednotky rychlého nasazení nebo jakkoliv to nazveme, ten problém nevyřeší. Skoro bych řekl, že je to klasický případ toho, čeho jsme byli svědky už v minulosti. Tedy zneužití krizové situace pro vytvoření nějakého dalšího centralizovaného Bruselem řízeného orgánu, a myslím, že ta možnost, která tady byla zmíněna, že by ty jednotky mohly zasahovat na území nějakého členského státu proti jeho vůli nebo proti vůli jeho vlády, je naprosto nepřijatelné. Česká republika se tváří, jakože jí to nevadí, protože není hraničním státem Evropské unie. Ale to je věc, která se může kdykoliv obrátit proti kterémukoli členskému státu. A já myslím, že to je velmi nebezpečný princip, který bychom měli odmítnout. 

David BOREK, moderátor:

Já tu, s dovolením, mám váš výrok, tedy výrok Jana Zahradila v České televizi, který padl v dubnu letošního roku. A ten zní takto, teď tedy cituji. „Evropská rada a Evropská komise musí teď upřednostnit trochu restriktivnější přístup před tím přístupem čistě humanitárním, protože naším prvořadým úkolem je zajistit bezpečnost a stabilitu v našich vlastních zemích. A že já tedy chápu, mořská hranice se těžko hlídá, ale i technicky je to možné. Potřebujete k tomu plavidla, monitorovací systémy, vrtulníky, potřebujete i určitou mezinárodněprávní základnu.“ A to nebyl jediný výrok, pane Zahradile, který byl v tomto duchu. Já jsem tam nikde neslyšel v tom končícím roce, že by ODS, klidně mě opravte, jasně říkala: ano, jsme pro ochranu hranic, ale jakmile to bude ochrana hranic, která bude mít trochu federální charakter, tak budeme ostře proti. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/:

My bychom byli rádi, kdyby ta ochrana hranic měla charakter mezivládní, kdyby vycházela z dohody jednotlivých členských států, a kdyby vycházela zejména ze zvýšené odpovědnosti těch hraničních států, ať už je to Řecko, Itálie nebo Španělsko. Já jsem přesvědčen, že bez ohledu na ty velké plány a podle mého názoru velmi nerealistické plány, protože narazí už na rozpočtovou bariéru. To bude první limit, na který ty plány narazí. Takže místo těchto plánů by měla fungovat nějaká pobídka, třeba i finanční pobídka státům, jako je Řecko, jako je Itálie, jako je Španělsko, aby samy zvýšily vlastními silami vlastními prostředky ochranu vnější hranice. 

David BOREK, moderátor:

Ale implikujete tím tedy, že se budeme dále spoléhat na to, že řečtí pohraničníci budou se vší vervou kontrolovat, blokovat, nazvěme to jakkoliv, onen migrační proud. I s tímto rizikem s tím souhlasíte. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/:

Pokud nebudou, pak nám ve vnitrozemí nezbyde nic jiného, než obnovit hraniční kontroly na našich vnitřních hranicích, tedy na hranicích mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie. Ale nevěřím tomu, že 1500 nebo 2 tisíce nebo kolik jich bude příslušníků nějakých jednotek rychlého nasazení, nějakých Eurocorps, nebo jak bychom to nazvali, bude schopno efektivně chránit vnější hranice Evropské unie. 

David BOREK, moderátor:

Uznáváte, že jsou výjimky, kdy i strana, která odmítá federalistické uspořádání Evropy, podpoří nějaký nadnárodní, ne mezivládní, ale nadnárodní orgán čistě proto, že to dává smysl? Jsou to výjimky? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/:

To se samozřejmě děje a my tak postupujeme třeba v případě sjednávání mezinárodních smluv, konkrétně obchodních smluv. Ty jsou plně europeizovány, o těch vyjednává Evropská komise, to je princip, který jsme třeba nikdy nezpochybnili. Ale v tak citlivé záležitosti, jako je ochrana hranic státu, kdy ten stát skutečně je suverénem i právním suverénem na svém území, já si nedovedu představit, že by mu mohlo být vnuceno zvenku z Bruselu nebo odkudkoliv odjinud, aby přijal proti své vůli nějaké jednotky rychlého nasazení Evropské unie. 

David BOREK, moderátor:

Česká vláda s tím problém nemá? 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti:

Česká vláda s tím problém nemá. Já si myslím, že to, co tady zní, je možná trošku líbivá fráze, kterou známe velmi dobře. Ale já myslím, že ty pozitivní motivace jsme zkoušeli dostatečně dlouho. Posílali jsme Řecku peníze, nabízeli jsme jim pomoct, aby sami hranici chránili. Nedělají to. Myslím si, že pro tyto případy je potřeba mít v ruce dostatečně silný bič. Neumím si představit... 

David BOREK, moderátor:

Není silnějším bičem říct, že Řecko nemá být v Schengenu? 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti:

To je... 

David BOREK, moderátor:

Ne, ale jenom se vracím k tomu, že od předsedy vlády jsme slyšeli v posledních dnech absolutní důraz na to, že nesmí být nějak redukován Schengen. 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti:

Přesně tak. 

David BOREK, moderátor:

Ale jestli si tím Česko samo nezavírá možnost místo této, nazvěme to federální varianty ostrahy hranic, to prostě řešit tím, že stát, který neplní pravidla, už dávno platná pravidla, nebude v Schengenu. 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti:

Ale to je věc, kterou jsme říkali poslední měsíce velmi často. Když se podíváte, tak nakonec Řecko akceptovalo evropskou pomoc Frontexu jenom pod pohrůžkou vyloučení ze Schengenu. Ale uvědomme si, že prostě Řecko je velmi okrajová země. Já si neumím představit, že by kdokoliv byl ochoten podporovat zavedení vnitřních hranic mezi Českou republikou, Německem nebo Rakouskem. 

David BOREK, moderátor:

Ještě jedno vyjádření, tentokrát společné prohlášení předsedů vlád V4, tedy Visegrádské čtyřky. Zdůrazněme to, co teď přečtu tu citaci, to je ještě předsummitová citace, když zástupci vlád těchto čtyř zemí středovýchodní Evropy jednali. Citace zní takto. „Jakákoliv další opatření mohou být diskutována až poté, co Evropská unie obnoví kontrolu nad vnější hranicí. Zastaví příliv nelegálních migrantů a důkladně vyhodnotí doposud přijatá opatření.“ Konec citátu. Pane Prouzo, tuto podmínku skončivší summit naplnil, anebo platí, že žádná další opatření nebudou diskutována, protože V4 to nestačí? 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti:

V tuto chvíli žádná další opatření, a to slovo žádná další opatření mělo znamenat jakékoliv diskuse o přerozdělování uprchlíků, v tuto chvíli nejsou na stole, nikdo není ochoten se o nich bavit dál. I ty závěry včerejší Evropské rady jasně říkaly, že se můžeme bavit o dalším přerozdělení jenom, pokud se poučíme z toho, jak to zatím probíhalo nebo jak to spíš nefungovalo. 

David BOREK, moderátor:

Turecko, kyselé jablko, kousnete do něj, prosím, teď? Jak to řešit s Tureckem, které evidentně geopoliticky, geograficky je prostě klíčovou zemí v onom migračním proudu. Názor ODS. 
 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/:

Turecko již v tuto chvíli po celou řadu měsíců zadržuje na svém území dva miliony uprchlíků ze Sýrie. Tady se vytvořila taková zvláštní atmosféra, jakože Turecko volně pouští uprchlíky ze Sýrie do Evropy, že se jich jakoby zbavuje a lifruje je, lidově řečeno, do Evropy. To není vůbec pravda. V táborech v jižním Turecku jsou v tuto chvíli dva miliony, znovu to zopakuji, dva miliony uprchlíků ze Sýrie, kteří by jinak už byli na cestě do Evropy. Já si myslím, že tady z toho je jasně patrné, že Turecko se snaží tu roli toho hraničního státu toho, jak se říká, té buffer zone, té tlumící zóny mezi Evropou a tou válečnou zónou plnit, potřebuje k tomu samozřejmě finanční pomoc a tady pokud česká vláda je ochotna na to nějaké finanční prostředky uvolnit, aby se ty kapacity těch uprchlických táborů zvýšily, tak my jako opozice to budeme podporovat. 

David BOREK, moderátor:

Nu, ale to není tak úplně jisté, protože toto řekl dnes Bohuslav Sobotka. A zdůrazněme, já tedy to potom nechám na zvážení vás diváků Událostí, komentářů, ale já tam cítím jistou skepsi vůči tureckému přístupu. Pojďme se podívat na dnešní výrok premiéra České republiky. 

Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ (záznam): 

Nemyslím, že je diplomaticky chytré, pokud v této fázi, kdy ještě zatím nemáme potvrzeno, co vlastně Turecko udělalo a co je Turecko připraveno rychle udělat, tak si nemyslím, že je dobré mluvit o nějakých dalších závazcích a o nějakých dalších krocích, které by, řekněme, šly vstříc tureckým požadavkům. Mám na mysli debatu o resettlementu uprchlíků přímo z Turecka, protože to si myslím, že je věc, která by měla být na evropské úrovni diskutována teprve v okamžiku, kdy se ukáže, že Turci splnili ty své závazky, které doposud mají, protože ten resettlement je něco, co se může odehrávat v budoucnosti. Ale podle mého názoru to musí být podmíněno tím, co udělají Turci, a z pohledu České republiky my budeme chtít, aby to bylo možné započítat do těch stávajících závazků, které v tuto chvíli Česká republika má, pokud jde o relokace. 

David BOREK, moderátor:

Takže podle slov, zdůrazněme, ústavního činitele Turecko neplní své závazky. Je to tak? 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti:

Ne, důležité je, na jakou otázku to byla odpověď. Ta otázka zněla, jestli bude Česko přesidlovat nějaké další uprchlíky přímo z Turecka.

David BOREK, moderátor:

Ale tam zazněla jasná explicitní pochyba o tom, že Turecko neplní své závazky. Tak se ptám znovu. Neplní své závazky Turecko? 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti:

Ne, ne. Jsou dvě různé věci. Je dohodnutý akční plán s Tureckem, který jasně říká, výrazné snížení počtu lidí, kteří přichází do Evropy, výměnou za to finanční příspěvky Turecku, debata o vízové liberalizaci, otevření dalších kapitol přístupových rozhovorů a pokud bude Turecko snižovat ten počet lidí, kteří přicházejí do Evropy, bude dostávat toto plnění. Němci... 

David BOREK, moderátor:

To se neděje v tuto chvíli ještě? 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti:

Ta dohoda je stará tři týdny, ta čísla nemůžou ukazovat nějaký výrazný posun. Druhá věc, kterou navrhují Němci a Rakušané, bylo, pojďme ještě navíc nad rámec té dohody brát uprchlíky přímo z Turecka. Na to reagoval premiér, který říkal, o tom se pojďme bavit, až když ta dohoda bude fungovat. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/:

Ne, já myslím, že tady jsme v zásadě ve shodě. My si nepřejeme relokaci přemisťování uprchlíků z Turecka do České republiky nebo do Evropy. To, co si přejeme, to, s čím jsme ochotni souhlasit, je finanční příspěvek nebo zvýšení finančních příspěvků na dobudování nebo rozšíření kapacit uprchlických táborů v Turecku tak, aby ti lidé, ti uprchlíci mohli zůstávat v tom regionu, tedy v Turecku, a nehnali se ve velkých migračních vlnách do Evropy. 
 

David BOREK, moderátor:

A souhlasil jste s tím urychlením přístupových jednání, otevření nových kapitol o přístup Turecka do Evropské unie? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/:

Tak ty kapitoly byly blokovány z politických důvodů. Ty byly blokovány zejména Řeckem, Kyprem a Francií, a stejně tak dobře z politických důvodů mohly být odblokovány. Jak je vidět, tak to šlo velmi snadno. 

David BOREK, moderátor:

Teď ale mluvíte jako politolog. Já se vás ptám jako politika, názor vás. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/:

Já myslím, že je to možné... 

David BOREK, moderátor:

Je to správné? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/:

Nemám proti tomu vůbec nic. Byly to skutečně technické obstrukce, které v některých těch kapitolách některé státy vznášely. Takže to skutečně, to je spíš politické gesto než nějaká reálná záležitost. 

David BOREK, moderátor:

Ale zase mluvíte jako politolog nebo jako komentátor, vnější komentátor dění. Znovu se ptám, anebo to naformuluji to jinak. Cenou za zvládnutí migrační krize může být významné přiblížení Turecka k členství v Evropské unii. Zdůrazněme osmdesátimilionové převážně muslimské země. Názor ODS. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/:

Podívejte se. Turecko samo v tuto chvíli, když se podíváte na průzkumy veřejného mínění, nějak neplane nadšením pro Evropskou unii. Kdysi tam členství v Evropské unii podporovalo 70 % lidí. Dnes je to 40 % lidí. Pokud někdy budou ty rozhovory o přístupu Turecka dokončeny, potom každý stát, každý národní parlament bude muset sám o sobě rozhodnout, jestli chce, aby se Turecko stalo členem, takže je to v tuto chvíli velmi předčasná otázka. O tom se může rozhodovat někdy za nějakých 10 možná i více let. 

David BOREK, moderátor:

Což ale je doba, kdy ještě třeba Tomáš Prouza může být v aktivní politice nebo vysokým státním úředníkem. Názor teď současné české vlády na členství Turecka v Evropské unii. 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti:

Důležité je, že se s Tureckem bavíme o podmínkách přibližování, protože ta debata se povede nejenom o třeba obchodních vztazích, ale i v oblasti lidských práv. Prostě o těch věcech, které v Turecku nejsou zdaleka tak ideální, které dneska blokují šanci Turecka stát se členem Evropské unie. 

David BOREK, moderátor:

Pánové, děkujeme. Tomáš Prouza, Jan Zahradil. Na shledanou. 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti:

Hezký večer, díky. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/:

Díky, na shledanou.