15. prosince 2015

Zákon o elektronické evidenci tržeb pokládáme za natolik škodlivý pro společnost, že se budeme snažit zabránit jeho přijetí

Jedna věc podle poslance ODS Marka Bendy je, že pokud jde o migraci, prezident Miloš Zeman vyjadřuje velmi přesně obavu veřejnosti. „Ale že je k tomu ochoten podporovat extremisty, je velmi nebezpečný trend, který ukazuje, kam až je Miloš Zeman ochoten zajít,“ dodává místopředseda poslaneckého klubu ODS. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz mluví Benda také o spojenectví Andreje Babiše a Miloše Zemana i snahách vládní koalice, hlavně hnutí ANO omezit práva opozice.

 
Minulý týden ODS ve Sněmovně kritizovala, že koalice zmanipulovala jednací řád, aby prosadila své vlastní zájmy. Vadilo vám, že předsedající Jaroslava Jermanová přerušila vystoupení šéfa ODS Petra Fialy, nebo že prosadila hlasování, aniž byla ukončena diskuse k tomuto tématu?
 
Hlavní problém bylo vynucení si hlasování v určitou dobu, aniž by měli možnost se k tomu vyjádřit všichni, kteří se k tomu chtěli vyjádřit. To je strašně nebezpečný precedens. Proto jsem také dramaticky prohlásil, že se obrátíme na Ústavní soud. Kdyby to bylo používáno i v jiných věcech, než jen v případě schvalování programu, znamenalo by to, že se vládní většina rozhodla, že rozprava potrvá určitý čas, a pak bude ukončena bez ohledu na to, jestli se do ní ještě někdo hlásí nebo nehlásí.
 
K ničemu podobnému v minulosti ještě nikdy nedošlo?
 
K tomu, že by se řeklo, že se v určitý čas bude hlasovat bez ohledu na to, jestli jsou nebo nejsou vyčerpány příspěvky do debaty nebo příspěvky s přednostním právem, ještě nikdy v Poslanecké sněmovně nedošlo. To jsem pokládal za naprosto hraniční, v tomto případě tolik nehrající roli, ale kdyby se z toho měl stát precedens, který bude využíván do budoucna, bylo by to neuvěřitelně nebezpečné pro normální a zdárné fungování parlamentní demokracie.
 
Vládní politici vám ale vyčítají, že obstrukcemi blokujete jednání Sněmovny a že když jste byli u moci, k prosazení některých zákonů, třeba restituci církevního majetku, jste používali také nepříliš korektní metody, například sloučení debaty ke 14 zákonům do jedné, abyste zamezili obstrukcím, nebo omezení vystoupení v rozpravě na dvakrát deset minut. V čem jedná současná vládní koalice jinak?
 
Já si neuvědomuji, že bychom v minulosti někdy jednali nekorektně vůči tehdejší opozici, respektive ve věci církevních restitucí, které pak prošly u Ústavního soudu a byly shledány procedurálně i věcně správné. Ano, je pravda, že část z toho, co bylo protlačeno v legislativní nouzi, byla prohlášena za ústavně nekonformní a byla pak Ústavním soudem zrušena; museli jsme ty návrhy zákonů prosadit znovu. Ale musím ještě upozornit, že opozice tehdy blokovala celé balíky zákonů a blokovala je nekonečnými řečmi. Strávili jsme ve Sněmovně sedm dní v kuse. My v tuto chvíli vůbec nebráníme vládní koalici v práci na ničem; jediné, co jsme řekli, že si nepřejeme, aby prošla elektronická evidence tržeb, kterou mimochodem vláda zdržovala. Rok jí trvalo, než ji dokázala odeslat do Parlamentu. Ve Sněmovně leží necelých šest měsíců, což bych nepokládal za tak neuvěřitelnou dobu na její zpracování. Musím říci, že tento zákon pokládáme za natolik škodlivý pro společnost, s nevratnými dopady, že se budeme snažit zabránit jeho přijetí. V jiných případech přijetí zákonů vládě nebráníme a nijak je neblokujeme.
 
V tomto volebním období už došlo k nějakým úpravám jednacího řádu. Jsou podle vás potřebné nebo omezují opozici?
 
Úpravy, ke kterým zatím došlo, byly v podstatě domluvené napříč Poslaneckou sněmovnou. Týkaly se zejména zpřesnění třetího čtení a případně omezení pozměňovacích návrhů k programu, takže žádné zásadní problémy nečinily. Teď se zdá, že hnutí ANO stále mluví o tom, jak je třeba sešněrovat v duchu postoje svého předsedy Andreje Babiše, že parlament je žvanírna, což mimochodem před lety říkal Lenin, po něm Hitler. Všichni samovládci vykládali, že parlament je žvanírna, tak se teď někteří poslanci pokoušejí říkat, musíme makat, tak musíme práva opozice krátit. Zbytek vládní koalice se k tomu příliš neklonil, proto jsem byl tak překvapen, že v pátek odhlasovali takové naprosto problematické usnesení, což si uvědomovali i sociální demokraté a lidovci.
 
Neobáváte se, že hnutí ANO se skutečně bude snažit okleštit práva opozice tak, aby zákony předložené ministrem financí Andrejem Babišem prošly Sněmovnou beze změn, jak by si představoval? Zatím tomu bránila demokratická část vládní koalice, ale nevidíte v tom, co se v pátek stalo, hrozbu, že se mohou podobné věci ze strany vládní koalice opakovat, pokud bude opozice „zlobit“?
 
Viděl jsem v tom nebezpečí, že takové nesmysly podpořily i demokratické strany, jako je sociální demokracie a lidová strana, a proto jsem chtěl, abychom výrazně a jasně řekli, že takové kroky jsou za hranou naší Ústavy a jednacího řádu Sněmovny.
 
Zdá se, že v poslední době si začínají rozumět předseda hnutí ANO s prezidentem Milošem Zemanem. Andrej Babiš o něm prohlásil, že je určitě lepší prezident než Klaus a že má plno rozumných názorů, se kterými souhlasí. Dokonce nevyloučil, že by ho podpořil v příští prezidentské volbě. Co tomu říkáte?
 
K tomu spojení do značné míry dochází od počátku, ne náhodou pan Babiš dosáhl největších úspěchů v privatizaci za vlád sociální demokracie. Ať už za Miloše Zemana, nebo jeho nástupců – tam určitě žádný výrazný vzájemný odpor nebyl. Oba dva spojuje podle mne to, že demokracii pokládají jen za způsob, jak dosáhnout osobní moci a zbytek je jim úplně ukradený; a současně nebývalá míra populismu, která jim umožňuje říkat každý den něco jiného, protože si myslí, že s těmi výroky nebudou konfrontováni. Jejich spojení je samozřejmě velké nebezpečí, protože myslím, že ta míra populismu je už opravdu za hranou všeho.
 
Ministr financí a lídr ANO Andrej Babiš souhlasí s prezidentem Milošem Zemanem i v pohledu na imigrační krizi. Ale neřadí se tak do šiku s extremisty – Blokem proti islámu, kapelou Ortel a dalšími, kteří se staví na podporu negativních postojů hlavy státu k uprchlíkům? Kritici vytýkají prezidentovi, že společnou účastí na Albertově s lídrem Bloku proti islámu Martinem Konvičkou legitimizuje extremisty.
 
Jen nezapomeňme, že Miloš Zeman už v roce 1995 řekl, že republikáni jsou v podstatě zdivočelí sociální demokraté. Už tehdy, když kandidoval, se jim pokoušel vybrat jejich voličskou základnu se všemi těmi výroky o spálené zemi, o vázání stranických knížek do kůže občanských demokratů, o tom, že kdo toleruje zloděje, je sám zloděj apod. On byl vždycky do jisté míry populista této představy, že musí ty extrémy vyčistit. Pokud jde o migraci: jedna věc je, že vyjadřuje obavu společnosti a vyjadřuje ji velmi přesně; ale to, že je k tomu ochoten podporovat opravdu extremisty, je velmi nebezpečný trend, který ukazuje, kam až je Miloš Zeman ochoten zajít.
 
Když jsme spolu mluvili minule, říkal jste, že v příští prezidentské volbě by měla pravice postavit takového kandidáta, který bude mít šanci Miloše Zemana porazit, a že už jeden typ máte. Tehdy jste ho nechtěl jmenovat. Nemyslíte si, že by se mohlo podařit spojit síly třeba i se sociálními demokraty, protože vztahy mezi prezidentem a vedením ČSSD jsou i díky rozdílnému přístupu k migraci čím dál napjatější?
 
Máme ještě dva roky do prezidentských voleb. Podle mého názoru se situace bude ještě dramaticky vyvíjet, jestli bude pokračovat, jak se odehrává dnes, tak bude muset být nějaký společný kandidát demokratických nesocialistických sil. Myslím, že, bohužel, sociální demokrati budou podporovat Miloše Zemana téměř do posledního hlasu. Jsem zvědav, nakolik se budou nesocialistické demokratické síly schopny na společném kandidátovi nějak dohodnout, ale pevně doufám, že se to podaří.
 
Všude v Evropě roste podpora extremistických a nacionalistických sil, ale ve Francii se povedlo Národní stranu odstavit od moci díky společné strategii pravice a levice. Socialističtí kandidáti se obětovali, stáhli ve většině regionů kandidáty, aby i jejich voliči podpořili pravici. Myslíte, že by demokratické strany v Česku reagovaly stejně, kdyby takové nebezpečí hrozilo u nás? Dokázali byste se třeba vy vzdát politického boje ve prospěch levice, aby neuspělo nějaké nedemokratické hnutí nebo strana?
 
Ve Francii je z našeho pohledu nestandardní model, protože do druhého kola postupuje více subjektů a pak závisí na tom, jestli některé nestáhnou své kandidátky. Myslím, že se tento model úplně opakovat nedá, ale my už jsme v minulosti mnohokrát ukázali, že když proti sobě kandidoval v senátních volbách sociální demokrat a komunista, nebo sociální demokrat a představitel nějaké extremistické ideologie, podpořili jsme sociálního demokrata. Nepochybně jsme v takovém případě schopni se přihlásit k podpoře i svého ideového odpůrce, kterého považujeme za demokrata.
 
Když vidíte, jaké nebezpečí hrozí v případě nárůstu podpory extrémní pravice, není ten francouzský většinový volební systém, který umožní demokratickým silám vyšachovat nedemokratické strany, vhodnější? Není možné do budoucna uvažovat o změně našeho volebního systému, abychom ve druhém kole také ještě mohli napravit škody z kola prvního, jako se to podařilo ve Francii?
 
My tady nemáme většinový volební systém. Jsme zatím v čistém poměrném systému a myslím, že cesta k většinovému volebnímu systému v dnešní rozbité Sněmovně neexistuje. Současně si nedělejme úplně iluze, že speciálně ve Francii, která fakticky má poměrný systém akorát s druhým kolem, bude Národní fronta eliminována. Možná nebude vládnout, ale myslím, že má velmi podstatné zisky hlasů a že v krajských radách a zastupitelstvech regionů bude tvořit velmi významnou opozici. To tak je a nevyřeší se to žádným volebním inženýrstvím, ale jen tím, že demokratické strany budou vnímat, co voliči cítí, a budou tyto problematické věci nějak kultivovaně zařazovat do svých programů. To nevyřešíme tím, že budeme zkoušet vymýšlet nové volební systémy nebo nějaké změny. Já jsem na to velmi opatrný. Byl jsem vždycky nepřítelem toho, že jednoduché změny systému udělají to či ono, že mají eliminovat ten či onen problém na politické scéně.
 
Marek Benda

místopředseda poslaneckého klubu PČR