18. října 2015

Migrační krize: ODS bude nadále rozumnou, rozvážnou, odpovědnou politickou silou

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Jan Zahradil, první místopředseda ODS a zároveň její hlavní tvář v Evropském parlamentu, pochmurně sleduje ambice Angely Merkelové a dalších evropských politiků vytěžit co nejvíce z migrační krize. Pokud jde o českou politiku, má dojem, že ODS se již dokázala konsolidovat a nyní je jisté, že v budoucnu se s ní v české politice musí počítat.

Jak moc je podle vás pravděpodobné, že nakonec bude prosazen trvalý přerozdělovací mechanismus pro migranty, jak požaduje Angela Merkelová? 

Německo bude na tento mechanismus tvrdě tlačit. Tady se naše a německé zájmy dostávají do absolutního rozporu. Obnažují se zcela rozdílné představy o tom, jak by měla fungovat evropská architektura. Věřím, že pro ty, co byli doposud v evropské politice zvyklí jen následovat vše, co se zrodilo v Německu, ať už u lidovců nebo u socialistů, je to šok. Budou si ale muset rychle zvyknout a hlavně odkrýt karty. Vybrat si, na které straně vlastně stojí. To se týká jak ČSSD, tak KDU-ČSL a TOP 09. 

Angela Merkelová také před summitem řekla, že dnes potřebujeme v Evropě „více pořádku a řízení“. Vede podle vás tudy cesta? 

Paní Merkelová hovoří jasně. Chce další centralizaci EU. Trvalé kvóty jsou jen dalším krokem k jednotnému, Bruselem a Berlínem řízenému eurostátu. Ne nadarmo jsou spojeny i s požadavkem na sjednocení azylové politiky napříč celou EU a na to, aby vnější hranice EU hlídaly nějaké „Eurokorps“. To je představa nejenom paní Merkelové a její strany, ale i německé sociální demokracie, jak nám sdělili pánové Steinmeier a Gabriel. Je dobře, že uprchlická krize toto vše obnažila. 

My jsme ale v roce 2003 nevstupovali do žádného takového eurostátu. Německá představa není naší představou. Na tom by se česká politická scéna měla umět sjednotit. 

S jakými pocity jste v Evropském parlamentu sledoval vystoupení Angely Merkelové a Francoise Hollanda před Evropským parlamentem? 

Zmarněná šance. Šedivé, nudné, úřednické projevy. Podle očekávání v nich zaznělo, že potřebujeme ještě „více Evropy“. To je univerzální odpověď na každou krizi. Jenže právě ono „více Evropy“ ty krize způsobuje, ať už je to jednotná měna nebo schengenský systém. Dál bych se těmi projevy nezabýval, to že jim zaplácá Evropský parlament, nic neznamená. Ani v evropských médiích se o nich nijak zvlášť nepsalo. 

Co říkáte postoji současné vlády? Hájí národní zájmy dostatečně? 

Nevěřím tomu, myslím, že vláda si na to jen hraje. Divadlo, kdy se jela nechat teatrálně přehlasovat na Radu ministrů a pak už srazila paty a nedělala nic, o tom svědčí. Hlavní architekt vládní evropské politiky, státní tajemník Tomáš Prouza je člověk, u něhož mám vždy pocit, že zastupuje Evropskou unii v České republice, ne naopak. 

Vládní strany jako ČSSD a KDU-ČSL byly léta ve vleku evropských socialistů a evropských lidovců, prosazovaly jejich politiku, vedoucí k evropskému superstátu. Zdá se, že se z toho ještě neprobraly. 

V ParlamentníchListech.cz nedávno zazněl názor, že „je umění“ ODS vytěžit ze současné běženecké krize a jejich důsledků tak málo. Nemáte také pocit, že by ODS jako opoziční strana mohla v tomto tématu být průbojnější? 

Nevím, kdo to říká, a nesouhlasím s tím. K migrační krizi jsme přednesli řadu konstruktivních návrhů, vládě jsme znepříjemňovali život odkrytím jejích slabých míst, chtěli po ní jasná stanoviska. Chovali jsme se jako zodpovědná, realistická opozice. Já si naopak myslím, že ODS právě u migrační krize obstála a nově se vyprofilovala. Pokud ovšem někdo od nás čeká dryáčnický slovník pana Konvičky, tak se nedočká. Touto cestou nepůjdeme. 

V rámci české pravice je k běženecké krizi poměrně široké spektrum postojů, od TOP 09, která jednoznačně podporuje pomoc běžencům, po například Petra Hampla, kandidáta na předsedu Svobodných, který spolupracuje s Blokem proti islámu, stavícímu se jednoznačně proti. Kam byste na této škále umístil ODS? 

Už jsem to naznačil v předchozí odpovědi. Jmenoval jste vlastně dva extrémní postoje. Na jedné straně jsou ti jediní správní „Evropané“ s otevřenou náručí, plnou „solidarity“, nejraději by přijali do ČR celý střední Východ s Afrikou navrch a rádi vykřikují něco o xenofobii, čecháčkovství atd. 

Na druhé straně je parta hysteriků, která se všeho bojí, mumlá svá apokalyptická proroctví, děsí jimi veřejnost a každý muslim je pro ně terorista. Ani jeden z těchto extrémů pro nás není přijatelný. ODS bude rozumnou, rozvážnou, odpovědnou politickou silou. Nebudeme rizika podceňovat, ani přeceňovat. Budeme prosazovat opatrnost, ale ne defétismus. 

Co jsou podle vás v současnosti hlavní témata, která by ODS měla zdůrazňovat? 

Můžeme v české politice bojovat o daně, zdravotní nebo sociální systém, podmínky k podnikání atd. Ale ve skutečnosti je pro všechny tyto věci klíčové, kolik pravomocí k jejich ovlivnění zůstane v rukou národních států a kolik se jich přesune na evropskou úroveň. A to souvisí s budoucí podobou EU. 

Čím silnější budou instituce EU, tím více se náš domácí politický život bude vyprazdňovat. Proto hlavním tématem příštích let je pro mě boj o státní suverenitu, o to, aby o věcech týkajících se občanů ČR, mohl rozhodovat český Parlament a česká vláda. Není to klasický pravo-levý střet, spíše střet mezi zastánci státní suverenity a zastánci eurostátu. ODS je na straně státní suverenity. Proto se třeba nemůžeme nikdy spojit s TOP 09, neboť ta je na straně eurostátu. 

Jsou to dva roky, co ODS odešla z vlády a utrpěla těžký neúspěch ve sněmovních volbách. Jaká je ve straně nyní nálada? 

Značka ODS zůstane součástí české politické scény, to je dnes jasné. Vidíme náznaky oživení voličské podpory, jde to nahoru pomalu, ale přece. Dali jsme za dva roky dohromady stranické finance, předělali stranickou strukturu, vyprofilovali se na několika tématech, jako jsou třeba boj proti EET nebo nyní migrační krize. Věřím, že jak voliči, tak členská základna to vnímá. Budoucnost je před námi, je otevřená. 

V úterý došlo k dalšímu zátahu policistů z ÚOOZ pod dozorem státního zástupce Ištvana. Centrem zájmu byl váš někdejší kolega z vedení ODS Ivan Langer. Jakým dojmem na vás tato akce působí? 

Politik by neměl reagovat na takové akce pod tlakem emocí, ať už je jeho osobní názor jakýkoliv. Je třeba zdůraznit, že ve vazbě skončil další hejtman ČSSD v řadě, nikoliv někdo z ODS. Co mi ale vadí, jsou negativní medializace a únik informací z vyšetřování tak jako mnohokrát předtím. 

Snahu o novou mediální skandalizaci Ivana Langera považuji za nefér a je jen příznačné, že si s ní daly největší práci právě noviny pana Babiše. Jinak s tímto případem nemá ODS nic společného, to je snad jasné. 

Rozhovor vyšel na serveru ParlamentniListy.cz.

 

 

Ing. Jan Zahradil

1. místopředseda strany
poslanec EP